přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Linuxová počítačová učebna: Úvod a instalace serveru

Linuxová počítačová učebna: Úvod a instalace serveru

edubuntu.png

První díl seriálu určeného pro Linuxem (zatím) neošlehané správce školních počítačových učeben, kteří mají zájem žáky seznámit i s tímto operačním systémem.


Autorem článku je Luděk Šťastný, provozovatel Šťastného statku. www.stastnystatek.cz

Úvod

Ve svém prvním článku jsem popisoval konečný stav plně připravené počítačové učebny vhodné pro libovolné vzdělávací zařízení. Následující série si klade za cíl podrobnější popis instalace a využití dostupného softwaru.

Instalace Instalace

Věřím, že bude užitečná pro učitele i správce pracující ve školním či výukovém prostředí, je zaměřena především na administrátory s minimálními zkušenostmi s operačním systémem Linux.

Jméno počítače Jméno počítače

Instalace Linuxu se dnes již nemusíte bát, není o nic složitější než u více rozšířeného systému Microsoft Windows. Osobně vůbec nejsem přítelem příkazové řádky, proto je-li to jen trochu možné, použiji webové rozhraní či grafický nástroj. Nepatřím mezi linuxové guru vyžívající se v příkazové řádce, operační systém je pro mě především prostředek k práci a zábavě, který musí být intuitivní pro každého uživatele. Příkazové řádce se však úplně vyhnout nelze, její použití je však nutné jen při instalaci a konečné řešení bude využívat grafické nástavby z důvodu jeho následné snadné administrace operátorem bez větších zkušeností v oboru. Naštěstí dnešní Linux je přátelský i k naprostým začátečníkům a z tohoto důvodu jsem neváhal k jeho ostrému nasazení v produkčním prostředí. Následující články budiž důkazem tohoto tvrzení, věřte mi, že neintuitivní systém vhodný pouze pro experty v oboru IT bych do výukového prostředí nenasadil.

Výběr zrcadla s archivem Ubuntu Výběr zrcadla s archivem Ubuntu

Pro lektory je výhodné využít nástroj umožňující vzdálené zapínání a vypínání počítačů, možnost jednoduše se na klientský stroj připojit a mít možnost prezentace své práce u všech uživatelů. Tuto funkci bezezbytku plní program Italc, jehož instalaci si také podrobně popíšeme.

Nastavení hodin Nastavení hodin

Nesmíme však zapomínat ani na Microsoft Windows, je to v současné době nejpoužívanější operační systém, a proto je vhodné, aby byl též k dispozici, většina dětí a studentů má zkušenosti pouze s ním. K jeho běhu používám virtualizační nástroj Virtualbox, který je v posledních verzích již velmi stabilní a jako třešničku na dortu umožňuje 3D akceleraci obrazu. Microsoft Windows je od verze XP již velmi kvalitní a stabilní produkt a s jeho virtualizovaným během nejsou žádné problémy. Je však třeba mít na paměti, že i v tomto prostředí musíte mít k dispozici legální licenci. Při následné instalaci softwarového vybavení preferuji multiplatformní programy, které lze spustit v obou systémech, chci dosáhnout toho, že pokud se naučíme upravovat fotky či stříhat video v Linuxu, ten samý program mohou účastníci táborů či kurzů využívat doma ve Windows. Poté se mohou rozhodnout kompletně přejít na svobodný software a využít výše popsané řešení.

Rozdělení disku Rozdělení disku

Od operačního systému Edubuntu tedy očekávám následující:

  • stabilitu

  • snadnost použití, systém musí být použitelný pro děti navštěvující první stupeň základních škol, studenty středních či vysokých škol, pro účastníky jarních a letních táborů i pro návštěvníky kurzů tvorby webových stránek a e-shopů

  • rozumný kompromis mezi bezpečností a použitelností

  • dostatek výukových i zábavných programů a jejich snadnou instalaci

  • dlouhodobou podporu

  • dostupnou dokumentaci a aktivní uživatelská fóra při řešení problémů

  • důkaz, že zdarma neznamená horší

Instalace základního systému Instalace základního systému

Dosáhnout všech těchto bodů se mi nakonec úspěšně podařilo, systém byl vyzkoušen v reálném provozu dětmi na jarních i letních táborech i účastníky kurzů tvorby webových stránek v systému Joomla a s použitelností nebyly sebemenší problémy.

Nastavení uživatele Nastavení uživatele

Dostupný hardware a cíle

V počítačové učebně mám v současné době k dispozici jeden server typu Dell Poweredge 2600 a deset klientských stanic vesměs postavených „na koleně“. Většinou se jedná o stroje s procesorem kolem 2 GHz, 1 GB operační paměti a grafickou kartou typu nVidia. Síťové připojení je řešeno switchem typu SMC EZ s rychlostí 100 MB zapojeného do routeru Zyxel Prestige 600, který zajišťuje přístup k Internetu a slouží též jako DHCP server.

Nastavení automatických aktualizací Nastavení automatických aktualizací

Prvním cílem je instalace operačního systému Ubuntu Server 10.04 LTS na stroj Dell bez grafického prostředí (pro školní účely je vhodné nainstalovat nástroj webmin či ebox usnadňující následnou administraci, zde jej nevyužiji). Potřebuji zde mít k dispozici SSH server sloužící ke vzdálené administraci, adresář s úložištěm dat sdíleným pomocí protokolu NFS a webový server LAMP využívaný při výuce tvorby webových stránek. V brzké době plánuji textovou instalaci virtualizačního nástroje Virtualbox, kde poběží Debian Linux a Windows Server sloužící k výuce práce s těmito systémy (v současné době má každý uživatel vlastní instanci na lokálním počítači), server Samba pro sdílení dat operačnímu systému Microsoft Windows (někteří účastníci kurzů preferují vlastní notebook s tímto systémem), v případě připojení bezdiskových terminálů mohu využít Linux Terminal Server Project. U instalace serveru zatím neřeším firewall a zabezpečení adresářů určených pro tvorbu webových stránek.

Instalace úloh systému Instalace úloh systému

Druhým krokem poté bude instalace Edubuntu Desktop 10.04 LTS na jednotlivé klientské stanice a následné nastavení komunikace přes síť. Zde budou k dispozici výukové programy a hry podrobně popsané v další části článku a nainstalován virtualizační nástroj Virtualbox s operačním systémem Microsoft Windows XP. Následně nastavím komunikaci přes síť a klientskou část programu Italc.

Dokončení instalace Dokončení instalace

Jednu ze stanic budu využívat osobně, zde bude stejná instalace jako na klientech se serverovou částí programu Italc.

Samotná instalace serveru

Po vložení instalačního CD Ubuntu server jsem hned z počátku narazil na problém s optickou mechanikou, která vždy přečte pouze část instalačního CD. Bohužel ani nejnovější verze BIOSu nepodporuje boot z USB, takže se nabízejí dvě řešení, mechaniku vyměnit nebo zkusit nabootovat z tzv. Ubuntu Minimal CD a zbytek aplikací doinstalovat přes Internet. Druhá varianta funguje bez chyb, takže můžeme začít.

Funkční webserver ihned po instalaci Funkční webserver ihned po instalaci

Po nastartování instalace vybírám volbu Install, dále použití české klávesnice a automatické nastavení sítě přes DHCP. Nastavím jméno serveru a vyberu předvolené zrcadlo s archivem Ubuntu z České republiky. Následně proběhne instalace dodatečných komponent, zvolím časovou zónu Evropa/Praha a systém začne s rozpoznáváním disků. Při dělení disku využívám přednabízenou asistenci s využitím veškeré volné kapacity a rozdělením na hlavní / adresář se souborovým systémem ext4 a oddíl swap. Poté se začne instalovat základní systém Ubuntu. Vyplním jméno a heslo uživatele, nevyužiji možnost šifrování domovské složky. Poté se začnou stahovat soubory potřebné k výběru balíků a vyberu si možnost automatických aktualizací. V následujícím menu zaškrtnu možnosti Basic Ubuntu server, LAMP server a OpenSSH server. Po instalaci jsem dotázán na heslo hlavního uživatele MySQL. Dále souhlasím s instalací zavaděče Grub do MBR, nastavím časovou zónu pro hodiny a celá operace končí restartem.

Po dokončení instalace provedeme aktualizaci a doinstalujeme potřebné programy:

sudo apt-get update
sudo apt-get upgrade
sudo apt-get install mc unzip phpmyadmin nfs-kernel-server

Nejprve otestuji funkčnost vzdálené administrace pomocí OpenSSH. Do terminálu zadám ssh <jméno uživatele>@<ip adresa serveru>, souhlasím s autentizací serveru a následně mohu se serverem pracovat stejně, jako bych u něj byl přítomen fyzicky.

Funkční phpmyadmin hned po instalaci Funkční phpmyadmin hned po instalaci

Balíček phpmyadmin vyžaduje další konfiguraci, vybírám automatické nastavení pro webový server apache2, nastavení databáze pomocí dbconfig-common, heslo správcovského účtu a aplikační heslo pro balík phpmyadmin. Následně otestuji funkčnost vzdáleného webového serveru zapsáním IP adresy serveru do adresního řádku prohlížeče a též aplikaci phpmyadmin pomocí řetězce IP adresa serveru/phpmyadmin.

Prostředí phpmyadmin Prostředí phpmyadmin

Nyní vytvořím pro každého uživatele vlastní adresář student1 – student10 v adresáři /var/www. Zatím neřeším zabezpečení, neboť se jedná o výukové a testovací prostředí. Do každého z nich nakopíruji a rozbalím instalaci CMS Joomla (stáhnout lze např. pomocí příkazu wget a archiv pomocí mc rozbalím do každého z adresářů).

Zbývá nastavení sdílení pomocí protokolu NFS. Založím adresář s daty, např. /data umístěná přímo v kořenovém systému souborů. V editoru mc otevřu soubor /etc/exports, kde založím nový řádek popisující sdílení adresáře /data (použiji syntaxi /data 10.0.0.0/255.255.255.0(ro,no_root_squash,sync), která zajistí sdílení adresáře data pro rozsah sítě 10.x.x.x s maskou 255.255.255.0, zde doporučuji pomocí příkazu ifconfig či ip a zjistit vlastní nastavení). Nyní zbývá restartovat služby portmap a nfs-kernel-server pomocí sudo /etc/init.d/portmap restart a sudo /etc/init.d/nfs-kernel-server restart.

Tím jsme nainstalovali server a příště budeme pokračovat klientskými stanicemi.

Nahoru

Příspěvky

Linuxová počítačová učebna: Úvod a instalace serveru
Petulko 6. 09. 2011, 08:40:37
Odpovědět  Odkaz 
Tesim sa na tento serial..
Linuxová počítačová učebna: Úvod a instalace serveru
w4rr10r 6. 09. 2011, 11:11:23
Odpovědět  Odkaz 
U věty* jsem přestal číst. To je přístup jako když se někteří (humanitně vzdělaní) jedinci chlubí, že nezvládají matematiku. Fuj!

* "Osobně vůbec nejsem přítelem příkazové řádky, proto je-li to jen trochu možné, použiji webové rozhraní či grafický nástroj. Nepatřím mezi linuxové guru vyžívající se v příkazové řádce, operační systém je pro mě především prostředek k práci a zábavě, který musí být intuitivní pro každého uživatele."
Vojtěch Trefný Re: Linuxová počítačová učebna: Úvod a instalace serveru
Vojtěch Trefný 6. 09. 2011, 18:31:23
Odpovědět  Odkaz 
Tohle je ten přístup, který z ajťáků dělá podivíny a Linuxu dává aureolu složitého systému, který jde ovládat jen přes příkazovou řádku. Je si třeba uvědomit, že počítač je pro většinu lidí jen nástroj usnadňující jim jejich práci.

Když už je tu ten příměr s matematikou, tak si taky jeden dovolím: To je jako zakazovat vzorečky, protože ten obsah kruhu jde přeci krásně spočítat integrálem. Ano, je to krásný nástroj umožňující dělat opravdu velké věci, které mnohou práci velice zjednoduší, ale když chci vypočítat obsah kruhu, tak je Pi*r^2 přeci jen vhodnější.

Příkazová řádka je fajn věc, ale všem ji nutit a ještě se jim vysmívat, že to neumí, je vážně debilní.
Linuxová počítačová učebna: Úvod a instalace serveru
Dreit 6. 09. 2011, 15:06:03
Odpovědět  Odkaz 
"Po vložení instalačního CD Ubuntu server jsem hned z počátku narazil na problém s optickou mechanikou, která vždy přečte pouze část instalačního CD"

Debian mi to dělá taky, to pak aby tvor rozdělil disk za pár vteřin a pořád u toho seděl, nechám to minutku napokoji a už to začne zlobit.
Linuxová počítačová učebna: Úvod a instalace serveru
Ela 6. 09. 2011, 20:54:20
Odpovědět  Odkaz 
Na margo CLI a tech vasich "chItrIch" prikladu: :D

IMO, je potreba ukazat / vysvetlit oba pristupy (pokud je znate, ovsem) a pak at si uzivatel vybere,, co se mu vic libi...
Nedelejte ramena, ze ten vas pristup je nejvic cool. Oba jsou dobre. Jeden ma prednosti nekde jinde jako druhy.
Takze souhlasim i s 'w4rr10r' protozer ta citovanaveta je skutecne maximalne hloupa...
Vyhody CLI jsou v necem jinem, nez co za 'argumenty' byly v te citaci... ;-)

Mozna, ze ani- CLI (l)users by lepe pochopili silu CLI, kdyby namisto (ne vzdy dlouhodobe fungujiciho Buntu) pouzivali stable Debian ;-)
A posledni poznamka: i Debian ma svuj osvedceny sytem pro skoly, viz SkoleLinux ! ;)
www.slx.no
Linuxová počítačová učebna: Úvod a instalace serveru
Luděk Šťastný 7. 09. 2011, 21:19:05
Odpovědět  Odkaz 
Pánové,
děkuji za krásné odpovědi, už dlouho jsem se tak dobře nepobavil - prostě se Vám povedly na jedničku. Musím se přiznat, že podobné jsem čekal, ostatně větami v tomto duchu rád ajťáky častuji. Vážený w4rr10r, doporučuji Vám vyzkoušet systém Zentyal Linux, nejen prohlášení výrobce, že se jedná o The Linux Small Business Server, ale především ovládání pomocí webového rozhraní Vás jistě nenechá chladným... . Ostatní uživatelé si jistě článek přečtou až do konce a pevně věřím, že budou-li instalovat podobné řešení, článek jim pomůže.
O Skolelinuxu jsem také uvažoval, je to výborná distribuce založená na osvědčeném Debianu, bohužel vývoj v poslední době ustal a stále nevyšla šestá verze. Ubuntu jako distribuce zaštítěná Canonicalem vychází přesně dle plánu a její LTS verze je jeden z hlavních důvodů, proč jej používám na serverech i klientských stanicích (v jednom z prohlášení tvůrců Debianu jsem však také četl zprávu o plánech na LTS verzi, budu moc rád, když se jí dočkáme).
Na druhou stranu jsem se ve své předchozí firemní praxi nikdy nesetkal s nasazením Ubuntu, vždy pouze s Debianem, Centos nebo RHEL, takže nevím, jak se Ubuntu server chová při větší zátěži, instaluji jej většinou do škol, kde počet klientských stanic nepřesáhne 50. Máte-li někdo v této oblasti zkušenosti, určitě napište do diskuze.
V mnou používaném prostředí je Ubuntu stabilní a prověřená distribuce a v dohledné době jí nehodlám měnit.
Příště nás čeká popis instalace klientských stanic, nastavení sítě a výborného nástroje Italc.
Re: Linuxová počítačová učebna: Úvod a instalace serveru
Jakub Ž. 4. 06. 2012, 02:43:52
Odpovědět  Odkaz 
Dobrý den,

i když je tento komentář tak starý, nemohu se vzdát komentáře. Instalace serveru sama o sobě podle mého názoru není záležitostí pro BFU, od toho se instalovaný systém označuje jako serverový. Obvykle se od serverových systémů očekává naprostá spolehlivost, takže by měl ten kdo řešení instaluje a spravuje velmi dobře vědět co dělá. To že se v GUI spousta možností nastavit nedá je asi každému jasné, navíc, proč by na serveru mělo běžet cokoliv, co zbytečně zabírá cenný výkon? Co se ubuntu-serveru týká, osobně bych řekl že je velmi uživatelsky přívětivý, ovšem nevím kdo dokáže označit za "server" systém, na kterém po instalaci neběží ani SSH-server. :) Nevím zda-li je to tak do dnes, když jsem ovšem kdysi Ubuntu server zkoušel, SSH-server jsem musel doinstalovat. Řekl bych že je Ubuntu spíše takový server pro děti na hraní, ale ne do produkčního prostředí. Proč nepřenechat servery odborníkům kteří tomu rozumí? Mohli bychom se vzdát krásných grafických rozhraní při instalaci a možná by se tak přestal kazit trh tím, že si firmy najímají "správce" sítě za 10.000 čisté mzdy, kteří rozjedou "server" s klikátkem a Nagios na na něm už nikdy nikdo nerozjede, protože webmin dokurní veškeré konfigy? Snad mě lidé neukamenují. :)
Linuxová počítačová učebna: Úvod a instalace serveru
Ela 8. 09. 2011, 05:45:54
Odpovědět  Odkaz 
Clanek je v poho a urcite pro mnohe prinosny, jen ta zminovana veta je fakt 'od veci'...
A na margo Skolelinuxu - pri vsi serioznosti, nelze argumentovat tim, ze nevysla 6-ta verze a proto 'snad' je menecenna protoze - Skolelinux porad pouziva spousta skol nejen v Norsku,Nemecku, ale i v jinych zapanich zemich... to mluvi za vse ;-)
Kdyz jsem delala skoleni na pouzivani WinXP, take jsem nektere ukony ukazala, ze lze delat 2-3zpusoby, to plati i na margo GUI vs. CLI, velebnosti... ;-)
Na neco je a PRO NEKOHO je vhodne ten samy ukol (treba na zactku seznamovani se s linuxem) vhodnejsi delat via GUI, ale pak, urcite najde i pozitiva a duvody, proc ten samy ukol lze udelat behem chvilky a hloubeji pres CLI :)
Hezky den.
Linuxová počítačová učebna: Úvod a instalace serveru
Slavko 12. 09. 2011, 21:31:28
Odpovědět  Odkaz 
Nie, to je ten prístup, keď si ľudia veci znalí prácu automatizujú. Vzhľadom na to, že automatizovať príkazy shellu je oveľa jednouchšie ako pohyby automatizovať pohyby myši, tak tak sa používa shell.

Avšak, používanie shellu vyžaduje o poznanie viac vedomostí a zručností ako klikanie myšou, a tak ho väčšina ľudí zatracuje.

Osobne som svojho času týral študentov tak, že som ich nechal dva mesiace vytvárať niekoľko desiatok účtov v grafickom rozhraní Windows a až potom som ich naučil ako to robiť z príkazového riadku. Rozdiel v efektivite bol enormný...

Nehovoriac o tom, že webové (a iné GUI) aplikácie zvyčajne ponúkajú neúplnú množinu dostupných funkcií. Pravdou však je, že tvorbe prezentácií v príkazovom riadku (textovom editore) som na chuť neprišiel :-D

Odpovědět

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Luděk Šťastný

Luděk Šťastný

Původním povoláním jsem administrátor výpočetní techniky, dnes řečeno ajťák, ovšem moje nekončící snaha se osamostatnit vedla k dnešnímu stavu majitele Šťastného statku. Na tomto oboru mám stejně nejraději školení dětí i dospělých či tvorbu webových stránek a aplikací, sedět u hučícího serveru mě opravdu nebaví.

Moje záliby: táboření, zálesáctví a vedení dětí na táborech, koupání ve kteroukoli roční dobu, jízda na koni, pozemní i koňská lukostřelba, plavání, práce s počítačem a internetem (nejraději venku na louce, když vedle mě pobíhají naši psi a koníci), školení dětí i dospělých, chov domácích zvířat, příprava domácích pokrmů (chleba v kachlových kamnech, ovčí a kozí sýry, pořádně vypečené škvarky), astronomie (u nás jsou hvězdy a souhvězdí krásně vidět a to, co vidím, si mohu nasimulovat v mých oblíbených programech Celestia a Stellarium a zkoumat další podrobnosti), denní a hlavně noční orientace, noční bojové hry a pobyty v přírodě, život v mongolské jurtě či v indiánském tee-pee


  • Distribuce: Edubuntu, PCBSD
  • Grafické prostředí: GNOME

| blog