Historie jedné legendy
Kořeny Slackwaru můžeme hledat v linuxové distribuci SLS (SoftLanding System Linux). Tuto distribuci využíval Patrick Volkerding pro jeden ze svých projektů. Po čase ho však nebavilo opravovat chyby v SLS, a tak 11. června 1993 zveřejnil oficiální vydání nové distribuce s označením Slackware. Díky velkému důrazu na stabilitu a jednoduchou správu se stala distribuce velice oblíbenou - nejdříve mezi jeho přáteli a o něco později i mezi širokou veřejností. Dnes můžeme na svých oblíbených mirrorech najít Slackware ve verzi 10.2, a tím pádem ho můžeme označit za jednu z nejstarších doposud vyvíjených distribucí.
Slackware pod drobnohledem
Na rozdíl od většiny jiných distribucí Slackware vyvíjí pouze jediný člověk, kterým je právě Patrick (byť s obrovskou komunitou za zády). Díky tomuto faktu působí Slackware velmi čistým dojmem - stačí nahlédnout například do startovacích skriptů, případně do jádra, které neobsahuje žádné "podezřelé" či "testing" patche. Bohužel na druhou stranu je nutné podotknout, že v některých případech zůstává Slackware zbytečně moc zpátečnický. Podle mého názoru by některé aplikace potřebovaly nahradit novějšími a bezpečnějšími (či výkonnějšími) verzemi. Jmenujme například pošťáka sendmail, za kterého by těžkou práci s chutí udělal při jednodušší konfiguraci postfix, webový server Apache, kterého by mohl nahradit jeho mladší bráška Apache2, či třeba PHP4, které by bylo vystřídáno PHP5.
Instalace systému
Velké procento uživatelů je od používání Slackwaru odrazeno tzv. textovou instalací. To je podle mě hodně zavádějící pojem. Za textovou bych považoval instalaci například Gentoo Linuxu. Slackware má sice instalátor v textovém režimu, ale přes rozhraní ncurses, jež nabízí poměrně komfortní instalační prostředí velmi podobné tomu, které známe z jiných distribucí (například Debian). Při instalaci bohužel narazíme na první "problémy". Chybí zde možnost instalovat systém přímo z oficiálních FTP zrcadel a v některých krocích možnost "vrátit se zpět". Na obranu je však nutno podotknout, že Slackware podporuje například instalaci přes NFS, předmountovaného adresáře či oddílu. Co se týče rychlosti instalace, označil bych Slackware za "rychlík" mezi instalátory.
Ncurses je knihovna, která umožňuje vývojářům psát rozličná programová rozhraní v textovém režimu. Pokouší se minimalizovat problémy při změnách různých rozlišení. Ve Slackwaru je základním kamenem, na němž je postaveno mnoho administračních nástrojů.
Textová instalace je méně náročná na paměť počítače a je také často přehlednější. Opakem je grafická instalace, kterou se instaluje např. Mandriva Linux. Některé distribuce mají oba způsoby instalace.
Pokud zrovna nesedíte za kusem optického kabelu, bude pro vás důležité vědět, kolik instalačních CD si stáhnout. Jestliže bude systém sloužit jako server bez grafického rozhraní, vystačí vám pouze první CD. V případě, že bude Slackware sloužit na domácím počítači, budete muset přidat ještě druhý disk, na kterém se nacházejí okenní správce a prostředí. Na třetím disku pak naleznete zdrojové kódy celé distribuce a čtvrté CD slouží jako záchranná distribuce.
Balíčkovací systém
Kamenem úrazu této distribuce je balíčkovací systém. Slackware není tzv. "RPM based" distribuce (i přesto umí RPM balíček nainstalovat). Nepodporuje dokonce ani balíčky Debianu. Co tedy používá? Patrick pro Slackware použil namísto standardních balíčků běžně zkomprimovaný soubor, ve kterém se nachází samotný program, instalační skript a soubor s popisem (soubor se závislostmi). Případná (de)instalace se provádí pomocí nástrojů removepkg a installpkg.
RPM based znamená "postavena na RPM". Zkratkou RPM se myslí softwarový balíček, který nejprve používala distribuce Red Hat Linux, dnes je rozšířen v desítkách jiných (Mandriva Linux, SUSE a další).
Pro příznivce debianovského nástroje apt-get existuje pod Slackwarem klon, který se nazývá slapt-get. Běžným uživatelům se doporučuje aktualizovat systém pomocí nástroje swaret, staří geekové pak nepohrdnou nástrojem emerde (jenž je opět klonem nástroje emerge z distribuce Gentoo). Ani jeden z výše zmíněných programů však není standardně součástí systému. Více informací o balíčkovacím systému Slackwaru naleznete v červnovém čísle časopisu.
Geek [gi:k] je pojem z angličtiny, ve které vyjadřuje osobu, která má hluboké technické nebo odborné znalosti, talent a obzvláštní zapálení pro svůj obor. Toto zapálení je tak silné, že bývá někdy popisováno jako obsese. Výraz geek často bývá spojován s výrazem hacker. Hacker bývá člověk dokonale ovládající programovaní alespoň v jednom počítačovém jazyku, dokonale znající operační systém, který používá. Zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Geek
Software
I přestože je Slackware pouze na dvou CD, disponuje poměrně širokou softwarovou základnou - grafickými nástroji počínaje, kancelářskými aplikacemi konče. Jmenujme alespoň několik nejznámějších aplikací, jako jsou Gimp, XMMS, Xsane, Gaim, KOffice, K3b, Mozilla Thunderbird, Mozilla Firefox atd. Člověka ovšem zamrzí nepřítomnost některých notoricky známých a používaných aplikací - v mém případě například balíku OpenOffice.org. Tuto skutečnost vynahradí poměrně slušný výběr okenních manažerů. Defaultním je KDE, ale alternativně lze zvolit i Xfce, BlackBox, FluxBox, WMaker, Fvwm2 či jednoduchý TWM. Příznivci GNOME ve Slackwaru svůj oblíbený manažer nenajdou, ale mohou si ho stáhnout z neoficiální mirrorů.
Hardware
Podpora hardwaru je ve Slackwaru více než dobrá. Při instalaci můžeme zvolit jak z kernelů řady 2.4, tak i z kernelů řady 2.6, a to včetně podpory SCSI či SATA disků. Autodetekce bývá ve většině případů 100% úspěšná - výjimku tvoří některé specifické kusy hardwaru - převážně pak grafické karty ATI (s grafickými kartami NVidia nebudete mít ve Slackwaru problém). Drobný problém bývá s hibernací počítače - obvykle bývá potřeba rekompilovat kernel s patřičnými záplatami a úpravami.
Čas po instalaci
Po základní instalaci systému na pevný disk přichází na řadu samotná konfigurace. Pro centrální správu systému slouží nástroj pkgtools (jenž zároveň slouží jako správce balíčků). Zde můžeme opravit všechny volby, které jsme zadali při instalaci. Co v nástroji pkgtools nenaleznete, je konfigurátor zvukové karty a prostředí X.org. ALSA driver lehce nastavíme pomocí programu alsaconf. Ani prostředí X.org není pro úplného začátečníka problém nastavit. Slouží nám k tomu klasický xorgconfig nebo daleko příjemnější slackwarovský xorgsetup, jenž se vypořádá například s kolečkem myši či dvěma monitory.
Čeština
Stejně jako jiné distribuce i Slackware naučíte mluvit česky velmi rychle. Pouhou úpravou klávesové mapy, nastavením patřičných locales a stažením balíčků s češtinou pro daný software. Pokud byste chtěli například počeštit oblíbený vypalovací program K3b, je potřeba stáhnout dva balíčky - první se samotným programem a jeho daty, druhý pak s jeho lokalizací do češtiny či jiného jazyka.
Reálnýma očima
Pokud bych měl zhodnotit Slackware jedním slovem, pak bych se nebál použít výrazu "skálopevný". O jeho kvalitách vás může přesvědčit několik desítek distribucí, které jsou portovány právě ze Slackwaru. Mezi ně patří například jedna z nejoblíbenější live distribucí - Slax. Pro linuxové nováčky možná nebude Slackware tolik přívětivý jako jiné distribuce, hlavně kvůli svým konfiguračním nástrojům, ale rozhodně vás "dostane" svou stabilitou, jednoduchostí a maximální funkčností.
SLAX je bootovatelné live CD s operačním systémem Linux. Běží přímo z CD média bez nutnosti instalace na pevný disk.
