Test kamery v linuxovém magazínu?
Možná se zamýšlíte, co tady tento test vůbec dělá. Jak nějaká kamera souvisí s GNU/Linuxem? Běží snad na Linuxu? Má software pro Linux? Nebo je aspoň ve tvaru tučňáka Tuxe? Ani jedno, přátelé. Přesto si myslím, že sem tento test patří, a to hned ze tří důvodů. Jednak lze zkoumat možnost práce s touto kamerou v Linuxu, dále je taková kamera určitým symbolem svobody („volně se pohybuji v přírodě a při tom natáčím“), a jako třetí důvod... Ten si nechám až na vhodný čas. Každopádně jsem se rozhodl pojmout tento test poněkud odlehčeněji, například v porovnání s testy serverů.
Krabice s kamerou Contour+ a základním příslušenstvím
Co je outdoorová kamera a co od ní očekávat
Předpokládám, že to každý bude znát, ale neškodí se o tom zmínit. Outdoorová kamera je prostě kamera „na ven“, do přírody, případně do města. Mám-li to popsat nejpřiléhavěji, je to kamera, která člověku umožňuje „natočit si svůj vlastní držkopád“ tak, jak ho vidí on sám. Takovou kameru lze připevnit na helmu (při skoro libovolném sportu nebo jiné činnosti) nebo na řídítka kola či motorky a pak se prohánět po kamenitých cestách nebo po závodní dráze.
Taková kamera musí být samozřejmě lehká (aby na té helmě moc netížila), odolná (jak vůči otřesům, tak musí přežít i nějaký ten pád, znečištění atd.) a v neposlední řadě přizpůsobitelná poloze, v jaké je připevněna. Další požadavky už se příliš neliší od jiných kamer – tedy ohledně rozlišení, kvality objektivu, minimálního šumu, maximálního dynamického rozsahu apod. Čím se ale outdoorová kamera liší, že musí pracovat zcela automaticky, bez potřeby ručního zásahu. Běžné je tedy pevné zaostření, kvalitně musí fungovat automatické nastavování expozice i vyvažování bílé. Co se týká zvuku, ten sice není tak důležitý, ale občas potěší zřetelně zaznamenané komentáře pozorovatelů (zvlášť například po saltu přes řidítka) nebo jiné zvuky z prostředí. Mikrofon by měl být odolný vůči větru.
Kamera Contour+ a její parametry
Outdoorová kamera Contour+ patří z hlediska „papírových“ parametrů k tomu lepšímu, co je na českém trhu k dispozici. Ostatně i u firmy Contour, která tyto kamery vyrábí, je na vrcholu modelové řady. Chlubí se mimo jiné Full HD záznamem, vestavěným přijímačem GPS, výstupem HDMI, možností Bluetooth komunikace s mobily/PDA a širokou škálou dokoupitelného příslušenství. Aktuální cena se pohybuje okolo dvanácti tisíc českých korun a zahrnuje základní příslušenství včetně paměťové karty s kapacitou 2 GB.
Obsah krabice s kamerou Contour+ (na snímku není návod k použití)
Součástí příslušenství je vše potřebné pro běžné použití kamery. V balení najdete USB a HDMI kabel, tři držáky (bude o nich řeč podrobněji), dvě šňůrky s přezkami a krátký kabel pro externí mikrofon.
Kamera Contour+ a příslušenství po vybalení
Co se týká rozlišení a dalších parametrů, nenechte se oklamat. Parametry jsou totiž vždy ve smyslu „až“, ale nikoli současně. Takže sice lze využívat režim Full HD, tedy 1080p, ale jen s kmitočtem 25 nebo 30 snímků za sekundu, což lze na základě praktických zkoušek (viz dále) považovat za nedostatečné. V tomto režimu je také snímací úhel jen 125°, nikoli 170° odpovídající maximu kamery. Zdá se to nelogické, ale v okrajových oblastech plného zorného pole se zřejmě už natolik projevuje zkreslení a optické vady, že by to pro Full HD nestačilo. Ovšem v režimu 720p lze využít jak dvojnásobný snímkový kmitočet, tak i plný zorný úhel.
Kamera má i režim 960p (poměr stran 4:3) s 25 nebo 30 snímky za sekundu, ale zajímavější je pomalý záznam (fotografie po 3 sekundách až po minutě), vhodný například pro zběžné dokumentování dlouhých cyklistických, motocyklistických nebo i pěších výletů.
Snímací čip má fyzické rozlišení 5 megapixelů. Záznam probíhá pomocí kodeku H.264 (což slibuje vysokou kvalitu) do souboru kontejnerového typu MOV (Apple QuickTime, viz dále). Zvuk je ukládán kodekem AAC.
Ovládání
Přímo na kameře se toho moc ovládat nedá. Jsou zde pouze čtyři ovládací prvky: vypínač, ovládání záznamu, přepínač režimů a tlačítko pro Bluetooth. Vše ostatní se musí nastavit prostřednictvím počítače (viz dále), případně přes Bluetooth. Běžně sice nebývá potřeba nic moc nastavovat, ale například vyvážení bílé by občas bylo vhodné měnit.
Vypínač je umístěn na zadní straně kamery. Pro zapnutí ho stačí krátce stisknout, vypnutí znamená nutnost tlačítko asi pět vteřin podržet. Gumový „klobouček“ se mačká dost obtížně, bříškem prstu to jde špatně, lepší je použít jeho špičku. Záznam se ovládá posuvníkem na horní straně (velmi příjemné ovládání).
Zadní strana kamery s vypínačem
Pro přepínání režimů je potřeba odklopit kryt na zadní straně. To se dělá tak, že se povytáhne směrem nahoru a pružina už ho sama vyklopí. Pod tímto krytem je též přístup k paměťové kartě, baterii a konektorům mini USB a HDMI (které jinak mají své přístupové otvory kryté gumovými zátkami).
Odklopený kryt na zadní straně – jsou vidět konektory a přepínač režimů
Tlačítko pro Bluetooth je pod posuvným ovladačem záznamu a je přístupné jen při vypnutém záznamu. Mačká se dost špatně, ale naštěstí nejde o činnost, kterou by člověk potřeboval provádět příliš často (pokud už vůbec Bluetooth využívá). Ještě se o tom podrobněji zmíním dále.
Pohled na konektory USB a HDMI pod gumovými zátkami
Mezi ovládací prvky jsem zatím nezahrnul otočný objektiv, přesněji celou opticko-snímací část. Ne vždy lze kameru instalovat tak, aby měla předem určenou polohu. Proto je dobré, že lze tento problém hravě eliminovat tím, že se celý předek kamery prostě pootočí tak, aby nahoře bylo opravdu nahoře. Jde to v rozsahu 270°, což bude v drtivé většině případů stačit.
Přední strana kamery s otočným objektivem
Signalizace probíhá prostřednictvím tří LED, dvě z nich jsou vícebarevné a ještě mohou blikat. Je dobré si přečíst návod, kde je popsáno, co jaký signál znamená. Volitelně lze využívat také zvukovou signalizaci.
Signalizace probíhajícího záznamu
V dalším díle této recenze se podíváme na spolupráci s počítačem a s Linuxem především, ale hlavně se střemhlav vrhneme na jízdu na kole s kamerou na přilbě.
