přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, LinuxDays 2014 – 1. část

IT Systems - Alza Media (Publero)

LinuxDays 2014 – 1. část

tux.png

Letošní ročník konference LinuxDays je za námi. Na účastníky čekala bohatá nabídka přednášek, workshopů, stánků a dalších aktivit. Pojďme se podívat, co nového jsme měli možnost se dozvědět.


reklama

Linuxová konference LinuxDays vznikla v roce 2012 namísto dřívější akce LinuxExpo. Pro letošní ročník, který se konal 4. a 5. října na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze, pořadatelé připravili bohatou nabídku přednášek (běžely až čtyři streamy paralelně) a workshopů (včetně oblíbené stavby 3D tiskáren a dětské bastlírny) a ve vestibulu byly stánky řady linuxových distribucí i jiných zajímavých věcí.

Velký tučňák Tux, který byl v hlavním sále přítomen po celou konferenci a pak se stal hlavní cenou v anketní soutěži Velký tučňák Tux, který byl v hlavním sále přítomen po celou konferenci a pak se stal hlavní cenou v anketní soutěži

Pojďme se tedy podívat, co nového jsme měli možnost se v některých přednáškách dozvědět. Některé přednáškové streamy byly přenášeny živě (a to i ve 4K) a záznamy jsou k dispozici na YouTube. Proto kdo na konferenci nemohl osobně, může si pustit alespoň video. Můžete si stáhnout i prezentace k jednotlivým přednáškám.

Poznámka šéfredaktora: Podrobnější informace o organizaci konference, workshopech, stáncích, občerstvení a dalších zajímavostech, stejně jako celkové zhodnocení akce, najdete v druhé části reportáže, která vyjde v příštích dnech.

ZFS na Linuxu

Pavel Šnajdr pohovořil na téma souborového systému ZFS na Linuxu. Pavel je předsedou spolku vpsFree.cz (jehož servery běží na ZFS) a systémový správce. O co se vývojáři ZFS vůbec snaží? Vypíchněme třeba vysokou míru škálovatelnosti, s možností ukládat stovky milionů souborů a adresářů na disková pole o velikosti několika PB. Dále je cílem ZFS zachování integrity dat díky ochraně dat i na cestě mezi operačním systémem a pevným diskem.

Pavel se stručně zmínil i o historii tohoto souborového systému. Jeho kořeny sahají do roku 2001, kdy jej Jeff Bonwick spolu s Matthew Ahrensem začali ještě jako proprietární vyvíjet. K otevření došlo až o čtyři roky později prostřednictvím systému OpenSolaris pod speciální licencí CDDL. Do enterprise distribuce Solaris 10u2 se dostal už roku 2006.

Pavel Šnajdr přednáší o souborovém systému ZFS Pavel Šnajdr přednáší o souborovém systému ZFS

Po dalších čtyřech letech Oracle kupuje Sun a ruší vývoj distribuce OpenSolaris. Tři roky nato vzniká projekt OpenZFS vedený J. Bonwickem a B. Behlendorfem. Důvodem vzniku OpenZFS bylo sjednocení implementací ZFS u různých distribucí, u kterých hrozilo, že by se začaly rozcházet.

Hlavní konkurencí pro ZFS jsou souborové systémy, uzavřený NetApp a pak btfrs. Druhý jmenovaný je v porovnání se ZFS poměrně mladý a málo otestovaný v reálném nasazení a pak mu také chybějí některé „vychytávky“, které ZFS nabízí, jako je třeba zfetch. Má ale velký potenciál do budoucna.

Pavel podrobně popsal i fungování ZFS pod kapotou a principy Copy On Write filesystémů. Jednou z výhod ZFS oproti EXT4 je 128bitový návrh, který zvedá některé teoretické limity, třeba jeden pool může obsahovat až 2^64 B dat. ZFS je přátelštější také k správcům systémů, pro všechny úkoly stačí příkazy zpool a zfs.

Pavel pár slajdů věnoval i portování ZFS na Linux, které nebylo úplně bezproblémové. Ze začátku dělala problémy zejména správa paměti. To už je naštěstí dnes vyřešeno a ZFS funguje jako jaderný modul v Linuxu do verze 3.14. Přímo do hlavní větve jádra však zařazen nebude nikdy kvůli licenci CDDL nekompatibilní s GPL (více o copyleftových licencích najdete v našem článku na toto téma). Aktuálně může v nasazení ZFS bránit zejména chybějící podpora pro TRIM, která je plánována na další velkou verzi (0.7).

O tuto přednášku byl obrovský zájem, což bylo vzhledem k její povaze a zacílení zejména na pokročilejší uživatele Linuxu docela překvapivé.

Není Wi-Fi jako Wi-Fi

Martin Sámek přednášel o technologii, kterou asi zná většina z nás, ale jen málokdo chápe její principy a to, jak funguje. Martin začal přehledem historie této technologie. Vše začalo už v roce 1985, kdy Federální komunikační komise schválila použitelná frekvenční pásma.  Až za dvanáct let pak došlo ke schválení standardu IEEE 802.11.

O ozvučení, videostreaming a videozáznam se tentokrát staralo AVC Silicon Hill O ozvučení, videostreaming a videozáznam se tentokrát staralo AVC Silicon Hill

V dnešní době je nejvíce využívané pásmo 2,4 GHz, které už ale delší dobu přestává na některých místech dostačovat a sítě se tak navzájem ruší. Pomalu se tedy přechází do pásma 5 GHz, které sice poskytuje více kanálů, zato se však signál šíří hůře skrze překážky. Nový standard IEEE 802.11ac umožňuje při použití většího počtu antén přenášet data rychlostí až 2,6 Gb/s.

Zde nastává tzv. ac-paradox, kdy jsme schopni přenášet data rychleji bezdrátově než přes ethernetový kabel (1 Gb/s). Martin také popsal, jak se postupně změnily požadavky na Wi-Fi sítě. Původně bylo málo klientských zařízení a sítě se tedy stavěly tak, aby byl všude signál. Nyní je spíše požadavek na to, aby sítě zvládaly obrovské množství klientů.

Fedora.next

Jiří Eischmann měl prezentaci na téma iniciativy Fedora.next. Co je potřeba změnit, aby distribuce byla relevantní i za několik let? Fedora to pojala tak, že dojde k rozdělení distribuce na tři produkty: Workstation, Server a Cloud (je možné, že časem vzniknou další).

Workstation bude zaměřena na vývojáře, grafiky a celkově uživatele, kteří na systému něco vytvářejí. Založena bude na prostředí GNOME 3.14 a ve výchozím stavu bude využíván X server. Aktuálně se pracuje na lepší integraci Qt do Gnome a nástroji DevAssistant, který vývojářům usnadní přípravu IDE a vývoj daného projektu.

V případě Serveru se stále řeší délka podpory. Pravděpodobně bude u nadcházející verze stejná jako u ostatních produktů. Server nabízí jeden nový nástroj – Cockpit, který umožňuje spravovat server skrze webové rozhraní jak vzdáleně, tak i lokálně. A posledním produktem je Cloud. U něj je kladen důraz především na malou velikost obrazu a integraci technologií Docker a OpenShift.

Aby na konferenci každý všechno našel... Aby na konferenci každý všechno našel...

Co očekávat dále? Téměř jistá je náhrada správce balíčků yum za novější a rychlejší dnf. Ten podporuje stejné příkazy jako yum, takže přechod by měl být bezproblémový. Ten by měl být proveden vytvořením aliasu pro yum, takže uživatel zadáním příkazu yum spustí dnf. Dále je v plánu nasazení Waylandu místo X serveru. K tomu dojde možná už ve vydání 22, ale spíše až ve Fedoře 23.

Nepodporované aplikace poběží skrze Xwayland. Pracuje se na desktopových kontejnerech, kde se nyní čeká na zařazení kdbus do hlavní větve jádra. Aplikace budou distribuovány jako jeden instalační soubor, který bude fungovat napříč distribucemi. To je spíše ale hudba vzdálenější budoucnosti.

Pravděpodobné je uvedení tzv. „software collections“. Tato funkce se již nachází v RHELu, kde funguje tak, že na jednom systému lze mít nainstalované více verzí dynamických jazyků a databází (třeba php). V Red Hat Enterprise Linuxu to funguje tak, že se instaluje novější verze vedle starší, která je dostupná v repozitářích. U Fedory by tomu pravděpodobně bylo naopak a uživatelé by dostali možnost nainstalovat starší verze.

Seznam „Powered by Linux“

Martin Doleček hovořil o využití Linuxu v Seznamu. Začal tím, co se děje, když otevřeme web Seznam.cz v našem prohlížeči. Po překladu doménového jména na ip adresu náš požadavek míří na load balancer, který jej dále přepošle přes reverzní proxy, webový server až k aplikačnímu serveru a následně databázi.

Účastníci LinuxDays sledují přednášku Účastníci LinuxDays sledují přednášku

Kdysi jako load balancer v Seznamu používal virtuální server, aktuálně je však balancing vytížení řešen stoprocentně hardwarově. Běh Seznamu zajišťuje celkem 3 000 fyzických serverů rozdělených ve dvou datacentrech. Obě jsou do uzlu NIX.cz připojena rychlostí 40 Gb/s a plánuje se její zvyšování až ke 100 Gb/s hlavně kvůli nárokům služby Stream.cz.

Servery se dělí na dva typy – výpočetní a storage. Výpočetní servery jsou formátu 1U a osazují se do nich disky typu SSD a SAS. V případě SSD disků vychází lépe ty založené na SLC. Storage servery běží na SATA discích. Největší prostor zabírá služba email.cz (celých 6 PB) a poté Hadoop (4 PB). Místo se snaží šetřit, jak jen to jde a zajímavé je třeba použití deduplikace dat na přílohy e-mailů, takže stejný soubor může mít třeba tisíc uživatelů, ale uložen bude pouze jednou díky vypočítání kontrolního součtu ke každé příloze. Jako mozek procesoru je většinou použita low-power verze procesoru Intel Xeon E5.

V roce 2010 v Seznamu začali s obměňováním starých serverů po skončení jejich záruky. Z počátku to vycházelo tak, že pět starých serverů nahradil jeden nový a ještě ušetřil nějakou energii. Nyní už to ale tak růžové není a uvažují nad možností, že si servery ponechají i rok po konci záruky. Od roku 2009 se začala využívat virtualizace a teď na 60 % fyzických serverů běží průměrně tři servery virtuální.

Ty nevirtualizované slouží zejména jako Hadoop servery. Na serverech běží většinou Debian a na několika Solaris. Dále pak v Seznamu funguje jeden server s Windows a jeden s CentOS. Administraci serverů zajišťuje sedm týmů administrátorů a jeden admin pak obstarává 320 až 950 serverů. V Seznamu se pro usnadnění správy využívá systém Puzzle, který usnadňuje shromažďování informací ze serverů na jednom místě.

V jednom z „vedlejších“ streamů jste se mohli dozvědět o nejnovějších trendech ve využití grafických procesorů V jednom z „vedlejších“ streamů jste se mohli dozvědět o nejnovějších trendech ve využití grafických procesorů

Pokračování příště

Druhá část bude věnována některým dalším přednáškám, ve stručnosti představí také workshopy a další aktivity. Nebude chybět ani celkové představení a zhodnocení celé konference.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,20 | Hodnotilo: 5
 

Top články z OpenOffice.cz

František Zatloukal

František Zatloukal

Mladý open-source nadšenec, vývojář, Fedora Ambassador pro ČR. Aktuálně pracuje jako Associate Software Engineer v Red Hatu a dělá šéfredaktora na mojefedora.cz. Ve volném čase se věnuje sportu.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: GNOME
  • Hodnocení autora: *

| blog