Linux E X P R E S,

Nejen příkazovým řádkem živ je „člověk linuxový“, a proto máme k dispozici okenní manažery, desktopová prostředí a spoustu nástrojů, které umožňují komunikovat s uživatelem podstatně vlídnějším způsobem, než je šibalsky pomrkávající kurzor terminálu. Jedním z takových nástrojů i Zenity.

Existují témata, která dokáží spolehlivě rozhádat prakticky kohokoli. Ve světě normálních lidí to je třeba politika, ve světě programátorů je to volba programovacího jazyka.

GanttProject je svobodný program pro řízení projektů. Jeho tvůrci si kladou za cíl vyjít vstříc těm, kdo nechtějí platit velké částky za proprietární programy tohoto druhu nebo prostě mají rádi svobodný software. Podívejme se, jak se mimo jiné funguje spolupráce s Microsoft Office Project.

Člověk je tvor vynalézavý, a pokud si může ušetřit práci nějakým zlepšovákem, vemte jed na to, že jej stvoří hned, jak to bude jen trochu možné. Jedním z takových zlepšováků je zcela nepochybně i Glade – aplikace pro návrh grafických uživatelských rozhraní využívajících rozhraní GTK+.

Podtitul dnešního dílu jsem si vypůjčil ze seriálu Pavla Křivánka o jazyce Squeak, který vycházel na root.cz. Croquet je totiž prostředí napsané ve Smalltalku, konkrétně v jeho svobodné variantě Squeak. Technicky se nejedná o operační systém, protože běží nad hostitelským systémem, ale přesto je velice zajímavý.

Sběrnice PCI patří mezi dva nejčastější způsoby připojování zařízení k počítači. Právě velké množství různých karet zasouvaných do PCI slotů je důvodem, proč je dobrá znalost využití v jádře tak důležitá.

Pro ty co chtějí programovat ...

Ovladače síťových zařízení jsou svým způsobem specifické. Kromě jiného se liší i tím, že k nim uživatelské programy nepřistupují přímo, nýbrž přes síťovou vrstvu jádra. Tento díl seriálu se zabývá odlišnostmi síťových zařízení od ostatních kategorií a postupem při tvorbě ovladače.

Dosud jsme se zabývali pouze zařízeními znakovými, nyní přicházejí na řadu ta bloková. Přestože je většina postupů stejných, některé věci jsou specifické a vyplatí se je dobře poznat.

Minulý týden spatřilo světlo javovského světa nové dítě firmy JetBrains, programovací prostředí nejen pro Javu: IntelliJ IDEA 7.0. V následující recenzi bych chtěl poukázat na nové vlastnosti, které opět posouvají tento nástroj o kousek dál před konkurenci.

V seriálu se věnujeme programovacímu jazyku Ruby. Cílem není udělat z vás hotové programátory, ani rozšířit vaši sbírku zářezů na opasku udávající, kolik programovacích jazyků znáte. Články jsou jednoduše určeny pro začínající programátory, ať už se tím budou později zabývat na profesionální či amatérské úrovni. Seriál mohou použít také učitelé na všech typech škol k rozšíření znalostí jim svěřených studentů - ať už jako hlavní či vedlejší programovací jazyk.

Komunikace se zařízením, zprostředkovaná procesorem, je pomalá a zatěžující. Mnohem výhodnější je využít přímého přístupu zařízení do paměti počítače. Pojďme se podívat, jak tuto funkcionalitu implementovat v ovladači do linuxového jádra.

Hledáte vhodný univerzální textový editor pro editaci zdrojových kódů, který bude disponovat kvalitním makrojazykem, zvýrazněním syntaxe a bude možné jej rozšiřovat pomocí pluginů? Pak zkuste věnovat pozornost jEditu, kterému se v této recenzi podíváme na zoubek. Jakub Šťastný.

Tak a je tu poslední díl seriálu o textovém příkazovém interpretru Bash. Podobně jako minule si ukážeme dříve probraná témata na příkladu reálného skriptu. Tentokrát jsem vybral systémový skript používaný programem Init.

Smyslem určitého ovladače v jádře obvykle bývá komunikace s nějakých fyzickým zařízením. I když nejde o nic složitého, přesto se vyplatí dát si na některé věci pozor. Kapitola o přístupu k hardwaru právě začíná.