Mezinárodní dohoda ACTA, která byla vyjednávána v utajení a která by mohla zásadním způsobem zasáhnout do běžného života lidí, se stala opět terčem kritiky, tentokrát v souvislosti s jejím přijetím ze strany USA. Více než 70 akademiků totiž vyzvalo prezidenta Obamu k otevření veřejné revize dokumentu před jeho podpisem a současně tvrdí, že pro přistoupení USA k dohodě je nutná ratifikace dvoutřetinovou většinou Senátu.
Jack Goldsmith a Lawrence Lessig napsali, že Nejvyšší soud USA sice dosud nevyjasnil limity prezidentských pravomocí při podpisu takových mezinárodních dohod. Nicméně že „historická praxe a struktura ústavy napovídá, že (oprávnění) musí být založena na některé z ústavních pravomocí prezidenta nebo mít přinejmenším dlouhodobý historický původ. Připojení se k ACTA pouhým vládním souhlasem by tyto precedenty dalece překročilo. Prezident nemá nezávislou ústavní autoritu pro politiku duševního vlastnictví a komunikací, ani neexistuje dlouhá historická praxe v provádění aktů v této oblasti.“
