David Kappos, bývalý ředitel United States Patent and Trademark Office (USPTO, Americký úřad pro patenty a obchodní známky), se při své nedávné rezignaci chlubil, že se mu podařilo zkrátit frontu patentových přihlášek. Čerstvá studie však tvrdí, že to šlo ruku v ruce s poklesem standardů pro schvalování patentů – jinak řečeno, že uspěly i přihlášky, které uspět neměly.
Ve frontě se totiž přihlášky hromadí hlavně proto, že neúspěšní přihlašovatelé zkoušejí štěstí opakovaně. Podle autorů studie je jediný způsob, jak se těchto přihlašovatelů „zbavit“: nechat jejich přihlášku úspěšně projít. Na grafech úspěšnosti přihlášek je vidět, že tato klesala až zhruba do roku 2009 (tehdy míra úspěšnosti prvního podání klesla až ke 40 %), kdy došlo k ostrému zlomu a úspěšnost začala opět výrazně růst (v roce 2012 již přesáhla 50 %).
James Bessen z Boston University však závěry studie částečmě zpochybňuje. Podle něj byla v roce 2009 změněna pravidla tak, že bylo zamezeno nekonečnému opakování stejných přihlášek. Poukazuje však také na jinou studii, podle níž je průměrně 28 % patentů následně zneplatněno a zejména patenty z oblasti softwaru a obchodních metod zhusta postrádají jakoukoli inovativnost.
