přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Rozhovor: Mikko Hyppönen

Rozhovor: Mikko Hyppönen

Mikko Hyppönen je ředitelem antivirového výzkumu finské společnosti F-Secure, kde působí již od roku 1991. Stojí v čele týmu specialistů a virových analytiků, kteří se mohou pochlubit mnoha úspěchy. Mimo jiné proniknutím do útočné sítě červa Slapper v roce 2002, nemalými zásluhami při odhalení a zamezení následného útoku e-mailového červa Sobig.F v roce 2003 a svým prvenstvím při odhalení červa Sasser, který v minulém roce způsobil celosvětovou epidemii. Ptal se Petr Nádeníček .


reklama

Mikko Hyppönen, kterému je letos třicet šest let, je členem řady mezinárodních organizací, jako např. CARO (Computer Anti-Virus Researchers Organization) nebo EICAR (European Institute for Computer Anti-Virus Research). Je spoluautorem několika knih a těší se poměrně časté pozornosti světových médií (dosud se objevil např. v BBC, NBC, CNN, Wall Street Journal, Vanity Fair, Wired, New York Times atd.).

Jak hodnotíte stávající globální situaci v oblasti „linuxových“ škodlivých kódů (malwaru)?

Současná situace v oblasti malwaru určeného pro Linux je více než klidná. Daleko větší nebezpečí představují neautorizované průniky hackerů a rootkit nástroje. A jaké jsou tedy současné největší hrozby, ve kterých oblastech se podle vás v nejbližší době objeví?

Budoucnost z pohledu koncového uživatele je velice těžké předpovídat. Do značné míry je odvislá od toho, jak moc budou nebo nebudou jednotlivé linuxové aplikace homogenní.

Jaká je podle vás současná pozice linuxových systémů z pohledu bezpečnosti v porovnání s Windows?

Většina v současné době nejvíce rozšířených distribucí Linuxu je poměrně bezpečná. V principu ale nejsou mezi bezpečností Linuxu a Windows žádné větší rozdíly.

Dočká se Linux v dohledné době většího rozšíření i mezi běžné uživatele?

Linux se s tím, jak se postupně zjednodušují jeho jednotlivé distribuce, zabydluje u koncových uživatelů čím dál častěji. Faktor, který úspěšnost Linuxu u koncových uživatelů omezuje asi nejvíce, vidím v nedostatečné úrovni lokalizované podpory.

Myslíte si, že se v dohledné době objeví více virů tvořených přímo pro linuxové operační systémy? Představují podle vás tyto škodlivé kódy v současnosti velké nebezpečí?

Viry a červy jsou jen malou hrozbou: v současnosti známe jen několik málo desítek „opravdových“ virů pro Linux. Potencionální nebezpečí se skrývá spíše v různých kódech zadních vrátek a zmiňovaných rootkit nástrojích. S narůstajícím rozšířením a popularitou Linuxu však můžeme očekávat i větší dávku negativní pozornosti pisatelů virů, a tedy i větší přísun škodlivých kódů vytvořených přímo pro Linux.

Linux jako takový je spíše než samotnou technologií chráněn sociálními pohnutkami komunity, která se kolem něj během let vytvořila. Jinak řečeno, „linuxáři“ mají Linux často až vášnivě rádi a jeho ostatní uživatele považují za svoje přátele. Je značně nepravděpodobné, že někdo, kdo do tohoto prostředí patří a „žije“ v něm, začne psát viry napadající jeho milovaný operační systém a infikující jeho „přátele“. Na druhé straně, řečeno s jistou nadsázkou: „Nobody loves Windows“.

Má podle vás smysl nasazovat antivirovou ochranu na linuxové pracovní stanice? Pokud ano, jaké jsou pro to hlavní důvody?

Antivirový program pro Linux má smysl zejména jako ochrana před škodlivými kódy typu zadní vrátka (backdoor). Dále je taky vhodné jej mít, pokud spouštíme Windows aplikace pomocí emulátoru (Wine) – tehdy potřebuje stejnou úroveň ochrany jako ve skutečném Windows prostředí.

Samozřejmě nesmíme zapomínat ani na případy, kdy jsou linuxové stanice používány jako souborové servery poskytující diskový prostor uživatelům se stanicemi Windows nebo jako poštovní nebo webové servery. Na těchto strojích je užitečné kontrolovat veškerý obsah, včetně toho patřícího do Windows prostředí, a tím chránit koncové uživatele.

Má podle vás Linux svoje místo v rámci antivirových řešení také jako platforma pro nasazování antivirových programů na úrovni serverů a internetových bran?

Určitě ano. Díky tomu, že je Linux otevřenou platformou, je velmi vhodný pro aplikaci serverových řešení, včetně antivirových řešení pro e-mailové brány a aplikací kontrolujících obsah procházejících dat.

Jaká je podle vás pozice linuxové komunity v oblasti antivirové ochrany?

Antivirový open-source projekt ClamAV ukazuje, že i antivirové produkty mohou být úspěšně vyvíjeny stejně jako kterýkoliv jiný open-source software. My tady v F‑Secure jsme velice šťastni, že můžeme spolupracovat s vývojáři ClamAV, stejně jako s dalšími světovými producenty antivirů.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů v další práci.

Nahoru

(Jako ve škole)
 

Top články z OpenOffice.cz

Přidat téma diskuse

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Petr Nádeníček


  • Hodnocení autora: *



Public Relations

QNAP uvedl novou modelovou řadu NAS TVS-x82T

Společnost QNAP uvedla na trh novou modelovou řadu NAS TVS-x82T, kterou tvoří tři různé modely (TVS-1282T, TVS-882T a TVS-682T). Nová řada je založena na vícejádrových procesorech Intel Core aktuální generace se 14nm výrobním procesem. Díky nim mohou nové NASy nabídnout dostatek výkonu i pro aplikace náročné na CPU.

Pokračování ...


CIO Agenda 2016