Linux E X P R E S,

Poslední díl miniseriálu pojednávajícího o těžbě kryptoměn na domácím počítači. Čeká nás nejen těžba Etherea a přetaktování grafické karty NVIDIA, ale především celkové shrnutí výkonu v jednotlivých kryptoměnách na GPU Pascal. 

Pokračování o těžbě kryptoměn začne instalací nejnovějších ovladačů pro grafické karty NVIDIA. Poté se podíváme na možnosti těžby Monera a Zcash. Je před vámi více práce než minule. Tak se nezdržujme a jdeme těžit.

Máte-li doma výkonnější počítač, možná jste již přemýšleli o možnosti využít jeho výpočetní síly pro výdělek při těžbě kryptoměny. Co a jak těžit je poměrně složitá otázka. Tento miniseriál se pokusí vás alespoň částečně nasměrovat k možnému výdělku. 

Live Linux je při vhodném používání výborným pomocníkem. Většina live médií je však specificky zaměřená a desktopové distribuce neobsahují aplikace potřebné pro některé uživatele. Tak proč si neupravit některou live desktopovou verzi Linuxu, když to lze učinit relativně lehce a díky Virtualboxu (a podobným) pohodlně v grafickém prostředí.

Mnoho z nás, dříve narozených, mělo to štěstí, že naše počítačové začátky doprovázel nejeden legendární stroj. Amiga bezesporu mezi takové legendy patří. Pojďme si společně připomenout ony zlaté časy, kdy grafika a hratelnost na tomto stroji byla neuvěřitelná.

V následujícím pojednání o rozšíření pro GNOME 3 si upravíte nejen ikony na hlavním panelu. Přidáte si různé panely, které ulehčují či jinak zpřehledňují vaši práci. Navíc celé desktopové prostředí, přes všechny úpravy, na výkonu a stabilitě nikterak neutrpí. Tak směle do změny Gnome3 desktopu.

Potřebujete-li šifrovat nejen lokální data, je ZuluCrypt možná tím pravým nástrojem, který vám v tomto chvályhodném počinu bude výborně napomáhat. Jedná se o grafickou nadstavbu pro práci s robustním nástrojem dm_crypt/LUKS a dokonce mu nejsou cizí TrueCrypt kontejnery. S tímto GUI se šifrování výměnných médií stává jednoduchou záležitostí.

Výchozí desktopové prostředí Debianu je GNOME 3 a mnoho uživatelů tomuto prostředí vyčítá nejen malé možnosti nastavení a plýtvání místem. Osobně jsem přechod na GNOME 3 nesl velmi těžce a hledal různé způsoby, jak tuto verzi alespoň částečně přiblížit ke starému způsobu ovládání z GNOME 2. Pokusím se poukázat na zajímavá rozšíření pro prostředí GNOME 3, která mohou zpříjemnit ovládání i konzervativnějším jedincům (včetně mě samotného).

Když Microsoft prosadil začlenění funkce Secure Boot do UEFI, objevilo se mnoho otázek ohledně možnosti provozovat se Secure Boot i Linux. Neuplynulo mnoho času a do Linuxového světa zavítaly EFI aplikace PreLoader a Shim, které umožňují Linuxu využít bezpečnostní funkce Secure Boot. Pokusím se objasnit vám fungování zmíněných aplikací a uvézt příklady použití.

Intel stvořil EFI především pro serverovou oblast (IA64), kde BIOS již nedokázal vyhovět požadavkům na start. V současnosti je EFI i na desktopech, protože firma postupem času uvolnila nejen specifikace, ale i nástroje pro EFI. Dnes se seznámíte se základním nástrojem, který umožňuje měnit nastavení v EFI (UEFI).

Článek o manipulacích s UEFI a Secure Boot pokračuje. Podíváme se na vytvoření certifikátu, podepisování souborů a aktualizaci databází certifikátů.

Již nějaký čas nás startem počítačů doprovází Unified Extensible Firmware Interface (UEFI), který je nástupcem Basic Input-Output System (BIOS). S UEFI se objevily funkce umožňující rychlejší a bezpečnější start operačních systémů (Windows). Právě bezpečnostní funkce Secure Boot se z počátku stala strašákem linuxové komunity. Ukáži vám, že začátkem roku 2014 není Secure Boot pro Linux nepřekonatelný problém. 

V předchozích dílech jste získali znalosti pro jednoduché i pokročilé streamování multimediálních dat. Veškeré příklady, které jsem vám ukázal, mají drobný neduh. Každý z nich spustí jednu instanci VLC. Dnes se s vámi podělím o znalost provozu několika streamů v jediné instanci aplikace pomocí VideoLAN Manageru (VLM), který je součástí VLC, a navíc umožňuje jednu specialitku v podobě „streamu na přání“ (VOD).

V dnešním díle se budeme zabývat nastavením zbývajících modulů, které VLC používá pro streamování multimediálních dat. Pomocí transcode, duplicate a display modulu začneme tvořit pokročilé streamy. V několika příkladech zjistíte, že za dodržení jistých pravidel není pokročilé nastavení streamu nikterak složitá záležitost. Ke správnému chápání bezproblémového streamu (kontejnery, vysílání atd.) budete potřebovat poznatky z prvního dílu.

VLC je celý vystavěn na systému modulů, které mu dodávají vysokou pružnost při používání. Aplikaci lze pohodlně používat nejen k přehrávání běžných multimediálních souborů, ale i pro odesílání takovýchto dat do sítě. Pro streamování (odesílání multimediálních dat do sítě) je v aplikaci přítomno několik modulů a tento seriál vám pomůže při jejich nastavení.