přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Za čtvrtstoletím rozvoje Linuxu stojí síla komunitní spolupráce

EDU Trainings IT školení

Za čtvrtstoletím rozvoje Linuxu stojí síla komunitní spolupráce

Tim_Burke100.jpg

Před několika dny jsme oslavili 25. narozeniny Linuxu, což je ideální příležitost pro ohlédnutí, jakým způsobem se vlastně Linux za uplynulé čtvrtstoletí vyvinul do současné podoby. Oproti původnímu stavu totiž dnes samozřejmě linuxové jádro vypadá naprosto jinak – muselo projít vývojem směrem k podpoře nejnovějších technologií při současném udržení dostatečné míry standardizace.


Výsledkem tohoto procesu je platforma oprávněně považovaná za etalon v prostředí moderních datových center. Linux je dnes neuvěřitelně komplexním projektem, který disponuje více lidskými zdroji na výzkum a vývoj, než jakýkoli samostatný technologický gigant. Takže, co všechno se za těch 25 let změnilo?

Firmy uznávají důležitost a hodnotu hlavní vývojové verze

V prvních letech existence Linuxu bylo běžné, že pro mnoho oblastí existovalo vedle oficiálního kódu i několik dalších variant. Zvláštností tak nebylo několik verzí ovladače pro stejné zařízení (disk, síťovou kartu, grafickou kartu …) – jedna oficiální a řada dalších, do kterých společnosti zapracovaly nějakou svoji přidanou hodnotu. Důvodem této roztříštěnosti byl především fakt, že zpočátku si firmy neuvědomovaly dlouhodobé přínosy jednoho autoritativního zdroje a mnohé z nich neměly ani zkušenosti, jak s komunitou spolupracovat. Výsledkem byla mnohá zklamání na straně uživatelů, kteří strávili hodně času a úsilí pátráním po té správné a funkční verzi.

Zásadním důsledkem tohoto vývojového modelu byla nejednotnost kódu, jednoduše řečeno neexistovala jediná správná verze, na kterou by se mohli všichni spolehnout. Navíc ve chvíli, kdy správce příslušené větve změnil svoji pozici nebo zaměstnavatele, tak se stávalo, že danou variantu již nikdo dále neudržoval. Uživatelé tedy neměli jistotu aktualizací ani dalšího rozvoje. Dnes je situace jiná, firmy již neusilují o své vlastní varianty, ale uznávají důležitost centralizovaného modelu a místo pokusů o nové verze aktivně přispívají k vývoji jádra.

Decentralizací k úspěchu

Stejně jako u mnoha dalších open source projektů bylo v prvních letech nutné, aby byl veškerý kód Linuxu přezkoumáván jedinou autoritou a otcem tohoto systému Linusem Torvaldsem. Tento přístup se historicky osvědčil u relativně malých projektů, ale poptávka po Linuxu rostla a jeho jádro se stávalo čím dál tím složitější a stoprocentní dohled ze strany Linuse byl prostě neudržitelný. Nyní má projekt různé podsystémy, kde každý je udržován konkrétním vlastníkem dohlížejícím na svoji část jádra. A stejné je to v případě sítí a souborových systémů. Každá z těchto součástí má navíc své další zodpovědné osoby a subjekty, které dohlíží na specializovanější komponenty. V případě tak rozsáhlého projektu jde o logické rozdělení práce. S jádrem dnes souvisí široká škála technologií a uvedená hierarchie je skvělá pro distribuované řízení i pro uplatnění vysoké míry specializace.

Globální projekt naplňující globální potřeby

Nejprve pocházela většina příspěvků do vývoje Linuxu z Evropy a Severní Ameriky. Nicméně velmi rychle se na jeho zdokonalování začali podílet osobnosti i organizace z jiných zemí. Především pak proto, že od samého začátku byla komunita on-line fórem. I tak ale existovaly regiony, které byly v linuxové komunitě aktivní velmi málo. Důvodů pro tento stav bylo hned několik, a to včetně odtažitosti některých společností ke spolupráci nebo kulturních rozdílů. Takovou bariérou je například odlišné pojetí diskuse, kterou některé kultury vedou na rozdíl od zbytku světa přímočařeji a někdy také více konfrontačním způsobem.

Nyní je ale Linux skutečně globálním projektem i komunitou, ke které patří také typicky uzavřenější regiony. A i když řada rozdílů stále ještě přetrvává, v každém koutu světa nejdeme někoho, kdo se naučil, jak se do linuxové komunity zapojit a předávat své zkušenosti ostatním z dané oblasti.



Spolupráce je i nadále klíčová

Linux nebyl prvním open source operačním systémem, ale byl nejúspěšnější. Na otázku „Jak by svět vypadal bez Linuxu?“ se často dočkáme odpovědi v duchu „existoval by místo něj nějaký jiný open source operační systém“. Technicky vzato je tato odpověď dost možná pravdivá, nicméně na komunitní úrovni dnes žádný open source projekt dosahující otevřenosti a komplexnosti Linuxu prostě neexistuje.

Od samého začátku byl Linux otevřenou komunitou, ne oplocenou zahradou řízenou odborníky. Některá období jeho vývoje byla svízelná a chaotická, ale právě tyto dětské bolesti pomohly dostat linuxovou komunitu do dnešní podoby. Zda byly nebo nebyly jiné operační systémy technicky lepší než Linux je diskutabilní, ale právě skvělý komunitní přístup přimělo řadu společností i osobností k tomu, aby se na jeho vývoji podíleli. Linux by se tak dal označit za operační systém od uživatelů pro uživatele.

Odkud … kam?

Stejně jako tomu bylo v období jeho dospívání, musí se Linux i nadále rozvíjet. A platí to jak v případě komunity, tak i technologií. Na komunitní úrovni musíme pokračovat na cestě směrem k větší sebekontrole a umožnit tak aktivní a současně dostatečně empatické zapojení každého nového přispěvatele. Vždyť právě nová krev je tím, co open source drží při životě. Nové nápady a tváře nám mohou pomoci předvídat a řešit budoucí IT problémy, a to dokonce ještě před tím, než nastanou.

Na technologické úrovni se Linux již dlouho zaměřuje na oblast infrastruktury včetně možnosti pečlivého ručního dolaďování a nastavování v případě systémů pro velmi specifické situace. S růstem obliby devops přístupu nicméně musí toto zaujetí infrastrukturou uvolnit místo automatizaci, která eliminuje požadavky na ruční zásahy a umožňuje standardně nabídnout dostatečně vyhovující prostředí. Vývojáři chtějí vyvíjet, ne se starat o specifická nastavení serverů. Budoucnost tedy bude o pokračování úsilí usnadnit používání Linuxu tak, aby byl bez dalších úprav a nastavení vhodný pro širší spektrum scénářů. A to jak pro vývojáře, tak i pro běžný provoz.

Spolupráce je pomyslnou mízou Linuxu. Ale spíše než o interní spolupráci v rámci komunity bude další čtvrtstoletí ve znamení spolupráce mimo hranice tohoto projektu. Linux musí být i nadále mostem mezi ostatními komunitami, jako je ta okolo technologie OpenStack nebo okolo různorodých projektů zaměřených na problematiku platformy jako služby. To zajistí přežití nejen Linuxu, ale celého světa svobodného software. Musíme si uvědomit, že právě teď procházíme obdobím zcela zásadních změn v segmentu cloudů, devops přístupu i analýzy dat. A za pokrokem v těchto oblastech stojí právě Linux – inovace jsou velmi úzce svázány s vývojem Linuxu jako takového, určitě stačí uvést například virtualizaci, bezpečnost a izolaci zdrojů nebo zvyšování výkonu sítí a úložných systémů.

Někoho možná napadnou otázky ve stylu „Opravdu za tím vším stojí Linux?“ a „Je tento systém tak důležitý?“. Odpovědí je, že Linux dnes znamená víc, než kdykoli v jeho dosavadní historii. Linux totiž není jen pouhým základem, on je podstatou široké škály open source řešení, které doslova mění svět. Pozitivní dopad Linuxu na široké spektrum technologických inovací je dnes největší v dosavadní historii této platformy. Nicméně stále je před námi neuvěřitelně mnoho práce, která bude vyžadovat, a to více než kdy jindy, sílu komunity.

Bylo to skvělé čtvrtstoletí a dalších 25 let bude díky našemu společnému úsilí ještě působivějších.

Tim Burke
Autor článku je viceprezidentem společnosti Red Hat.

Nahoru

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Tim Burke




Public Relations

Domény a nepřeberné množství internetových adres s možností jejich zneužití

dnnsecNepropásněte sérii webinářů zaměřených na aktuální bezpečnostní trendy a jednotnou správu zabezpečení vaše IT – každé pondělí a zdarma.
S doménami přijde do kontaktu naprosto každý uživatel internetu, ačkoliv si to asi neuvědomuje. Už jenom samotné hledání na internetu je spojené s doménami, o nakupování v internetových obchodech ani nemluvě. Věděli jste však, že domény mohou být poměrně jednoduše napadeny?

Pokračování ...


SOPHOS - hacking webinar 2

Public Relations

Vyplatí se investice do SEO agentury?

QNAPObjevili jste zajímavý sortiment zboží, po kterém je na trhu poptávka. Čekala vás dlouhá práce, ale byli jste úspěšní a spustili e-shop. Veškeré zboží má perfektně zpracované fotografie a dokonalý popis. Vše je přehledné, jednoduché na ovládání a s poutavou grafikou. Proč u vás nikdo nenakupuje? Proč navštěvují konkurenční stránky, kde mají vyšší cenu, a dokonce řadu chyb v textu? Nejspíš proto, že vás zákazníci nemají kde najít. Nejste na svém trhu přítomni.

Pokračování ...


Redakční blog

Pavel Fric

Pavel Fric, 21. srpen

Sayonara Player 1.5.1

Přehrávač, jak má být. Poslední dobou vývoj šlape


Pavel Fric

Pavel Fric, 26. leden

MuseScore 3

První aktualizace třetí řady notačního editoru MuseScore


Redakce

Redakce, 21. prosinec

Pište pro LinuxEXPRES

Baví vás Linux? Pište o něm, není to nic těžkého. LinuxEXPRES hledá nové autory.


Všechny blogy »

SOPHOS - hacking webinar 2