Instalace zavaděče
Dostáváme se do nejchoulostivější části instalačního procesu, pokud špatně nastavíte zavaděč, zavřete si jedinou bránu a do Linuxu se nedostanete. Po zkompilování zavaděče grub upravíme editorem nano (nebo vi) soubor s jeho konfigurací /boot/grub/grub.conf. Nezapomeňte, že grub čísluje disky i oddíly od nuly! Tedy například /dev/hda1 vypadá po přeložení do řeči grubu (hd0,0). Předtím, než spustíme instalaci grubu do bootovacího sektoru disku, zaktualizujte soubor /etc/mtab podle /proc/mounts.
# emerge grub # nano -w /boot/grub/grub.conf
# cp /proc/mounts /etc/mtab # grub-install --root-directory=/boot /dev/hda
Někdy příkaz grub-install nezabere. Potom je nutná ruční instalace přímo příkazem grub následovaným třemi příkazy, které jsou popsány v dokumentaci.
Editujte soubor /boot/grub/grub.conf - viz rámeček. Dobře si ověřte, jestli váš hardware nepotřebuje některé speciální parametry jádra - mnoho počítačů má problémy s APIC nebo ACPI. Potom použijte tyto příkazy: noapic, nolapic, acpi=noirq nebo pci=noacpi. Jako dobrý se jeví také parametr quiet, který výrazně zpřehlední zavádění. Doporučuji jej ale nastavit až po prvním (úspěšném) startu systému.
default 0 timeout 30 splashimage=(hd0,0)/grub/splash.xpm.gz title=Gentoo Linux 2.6.11-r3 root (hd0,0) kernel /kernel-2.6.11-Gentoo-r3 root=/dev/ram0 init=/linuxrc ramdisk=8192 real_root=/dev/hda3 udev initrd /initrd-2.6.11-Gentoo-r3
Pokud máte na dalších oddílech systém Windows, nahlédněte do dokumentace. Položku pro zavedení OS Windows nastavíte snadno.
Pokud jste nevytvářeli oddělený oddíl pro /boot, pozor, abyste uváděli absolutní cesty v rámci celého systému! Jádro je potom uloženo ne v kořenu, ale v /boot.
Konfigurace disků
Pomocí nano/vi upravíme soubor /etc/fstab. Volba -w nám zaručí, že se řádky v editoru nebudou zalamovat, proto je dobré volat nano -w /etc/fstab. Poslední dva řádky (v rámečku) jsou nutné, prostě je tam nechte. Připomínám, že vaše rozdělení disků může být jiné.
/dev/hda1 /boot ext2 defaults,noatime 1 2 /dev/hda2 none swap sw 0 0 /dev/hda3 / ext3 noatime 0 1 none /proc proc defaults 0 0 none /dev/shm tmpfs nodev,nosuid,noexec 0 0
Nastavení sítě
Vybrat jméno pro svůj počítač je stejně těžké jako pojmenovat nemluvně, velice hezky zní jména řeckých bohů. Po zvolení jména upravte informace o IP adrese, masce sítě a bráně v souboru /etc/hostname. Přidejte adresu DNS serveru do souboru /etc/resolv.conf v případě nevyužití DHCP serveru a nastavte spouštění síťového rozhraní při startu počítače.
# echo zeus > /etc/hostname # nano -w /etc/conf.d/net # nano -w /etc/resolv.conf # rc-update add net.eth0 default
Pro často používaný DHCP - tedy automatické získání IP adresy a adresy směrovače a jmenného serveru s - postačí editovat /etc/conf.d/net a přidat spuštění sítě po startu. Někdy je výhodné v souboru nastavit timeout pro dhcp klienta parametrem "-t [sekundy]".
Lokalizace systému
Pro českou klávesnici nastavte v souboru /etc/rc.conf KEYMAP="cz-us-qwertz" a pro český font v konzoli nastavte CONSOLEFONT="lat2-16".
# nano -w /etc/rc.conf
Jazykové prostředí většiny programů v Linuxu se řídí podle systémové proměnné LANG, proto, když ji necháme nastavit při startu systému na cs_CZ, dojde k počeštění. Právě používaný jazyk zjistíme příkazem locale.
# echo LANG=cs_CZ > /etc/env.d/02locale # env-update # source /etc/profile # locale
Reboot
Teď to chce trochu odvahy, protože zadáním sekvencí příkazů exit a reboot ověříte funkčnost vašeho Gentoo. Nezapomeňte vyjmout instalační CD z mechaniky.
# exit # cd # umount /mnt/gentoo/boot # umount /mnt/gentoo/proc # umount /mnt/gentoo # reboot
Vítejte v systému
Pokud na vás bliká výzva getty čekající na zadání přihlašovacího jména, máte vyhráno! Přihlaste se jako root a vítejte ve svém Linuxu!
Získání binárních balíčků
Vložte do mechaniky druhé CD (optimalizované pro váš procesor) a přimontujte jej. Po nakopírování souborů do /usr/portage/packages si stačí příkazem emerge -K [název programu] poručit nainstalování binárního balíčku.
# mount /mnt/cdrom # mkdir /usr/portage/packages # cp -Rv /mnt/cdrom/* /usr/portage/packages/
Binární balíčky se na rozdíl od ebuildů instalují velice rychle, bohužel jsou rychle zastaralé a ne každý ebuild má svůj binární balíček. Balíčky používáme pro mamutí programy jako jsou GNOME, OpenOffice.org a Mozilla. Například Mozilla se kompiluje asi hodinu, binární balíček je nainstalován za 15 sekund.
Přidání dalšího uživatele
Protože se krajně nedoporučuje pracovat se systémem jako root, přidáme pomocí utility useradd běžného uživatele. Nezapomeňte, že pouze uživatelé z wheel skupiny můžou použít příkaz su, hru si spustí jen ti, co jsou ve skupině games, zvuk slyší ti ze skupiny audio, CD-ROM a disketu mohou používat uživatelé skupin cdrom a floppy.
# useradd -m -G users,wheel,audio,cdrom, video,games,floppy uzivatel # passwd uzivatel
Vzhůru do grafického prostředí
Vím, že uživatelé si pod pojmem fungující operační systém představují víc než fádní příkazovou řádku. Pro ty z vás, co touží po okénkách, jsem připravil následující oddíl.
X window system získáme jednoduše z binárních balíčků. Veškerá konfigurace Xorg se ukládá do /etc/X11/xorg.conf. My tento soubor necháme, s ohledem na bezpečnost, vygenerovat do adresáře /root/xorg.conf.new. Funkčnost konfiguračního souboru ověříme spuštěním X serveru s přepínačem -config. Soubor také můžete editovat ručně pomocí nano. Až budete s konfigurací spokojeni, stačí soubor nakopírovat na jeho pravé místo. (Běžící X server ukončíte trojkombinací [Ctrl-Alt-Backspace]).
Pokud jste zazálohovali funkční xorg.conf z původního systému, prostě jej použijte (pozor, bude nutno vypnout podporu X font serveru). Doporučuji projít také soubor xorg.conf.sample v tomtéž adresáři - najdete tam spoustu informací včetně správných adresářů s fonty.
# emerge -K xorg-x11 # env-update # source /etc/profile # xorg -configure # X -config /root/xorg.conf.new # cp /root/xorg.conf.new /etc/X11/xorg.conf # startx
Samotné Xorg obsahuje jednoduchého správce oken (twm), ve kterém pracují jen největší hackeři. Pro všechny ostatní je tu grafické prostředí GNOME. Příkaz emerge -K gnome bude ovšem díky mohutným závislostem chvíli trvat. Do defaultního běhového prostředí přidáme podporu pro gnome-vfs a necháme Gentoo naběhnout do grafického prostředí pomocí xdm.
# emerge -K gnome xscreensaver # env-update # source /etc/profile # rc-update add famd default # rc-update add xdm default
Pokud se vám nelíbí poněkud stroze vyhlížející přihlašovací obrazovka xdm, nainstalujte gdm příkazem emerge gdm. Bohužel není na CD, musíte být připojeni k Internetu.
Před rebootem ještě nastavte ve starém známém souboru /etc/rc.conf řádek DISPLAYMANAGER="gdm".
# nano -w /etc/rc.conf # reboot
Teď se už můžete v klidu posadit a kochat se fungujícím operačním systémem.
Vylepšete si Gentoo
Zrychlete si stahování z Internetu
Zvolit ze záplavy Gentoo mirrorů ten nejrychlejší a nejspolehlivější se jeví jako nadlidský úkol. Proto vznikl projekt mirrorselect, díky kterému bude výběr serveru hračkou.
# emerge mirrorselect # mirrorselect -i -o >> /mnt/gentoo/etc/make.conf
Aktualizujeme portage
Jakmile začne být váš software starý a neaktuální, nastává ten správný čas na aktualizaci Gentoo. Omlazení systému probíhá ve dvou vlnách. Nejprve synchronizujeme portage s mirrorem, tím dostaneme recepty (ebuildy) na nejnovější verze programů. Nyní už stačí překompilovat všechny programy v systému, které mají jinou verzi, než říká portage. Doba aktualizace neudržovaného systému se může protáhnout i do několika dnů.
Protože nikdy nevíte, jaké závislosti může mít právě instalovaný program, přidávejte k emerge volbu -a. Například po zadání emerge -a tree nejprve uvidíte, co všechno se bude dít, a budete dotázáni, zda souhlasíte. Více informací obdržíte přidáním přepínače -v, tedy bezpečnou instalaci programu tree provedeme emerge -av tree.
emerge --sync emerge -avuD world
Konfigurujeme jádro
Jádro, které jste dostali pouhým voláním genkernel --udev all, bylo optimalizováno pro i486 a obsahovalo ovladače na veškerý hardware, proto raději přidejte volbu --menuconfig. Takto se ocitnete v nabídce, kde si budete moct vybrat typ procesoru a hardware, který skutečně používáte. Doba kompilace se zkrátí na několik minut.
# genkernel --udev --menuconfig all
Nastavte USE flagy
Dotvarovat softwarovou podobu systému pomáhá přidání proměnné USE do souboru /etc/make.conf. Můžete si prohlédnout seznam všech dostupných USE flagů vypsáním souboru /usr/portage/profiles/use.desc.
# less /usr/portage/profiles/use.desc # nano -w /etc/make.conf
Například pokud nemáte rádi KDE a chcete používat ALSA, přidejte do souboru /etc/make.conf řádku USE="-qt -kde alsa".
Více dokumentace
Celý instalační proces popisuje snad nejčtenější manuál v historii Linuxu Gentoo handbook. Jeho kopie na vás čeká na installcd ve složce doc. Další návody (například na nastavení grafického prostředí) obdržíte na stránkách projektu. Hezký návod Poznejte své Gentoo si přečtete na root.cz.
Závěr
A co to vše bude stát? Snad jste si nemysleli, že tento profesionální nástroj dostanete zadarmo? Ale nebojte se, to, čím budete muset zaplatit, budou vaše vědomosti a zkušenosti. Proto se nelekejte počátečních neúspěchů a hledejte odpovědi na své otázky.
