Inspirovala mě reakce čtenáře pod článkem o internetové kavárně na Linuxu (Linux v internetové kavárně Oceán Café), který lapidárně konstatuje, že celý článek je stejně jen obyčejné public relations. Má pravdu, ale stejně mě zajímá, co si myslí ostatní.
Pojmem public relations se označuje trvalá aktivita organizace, jejímž cílem je vytvořit a udržovat dobré vztahy s veřejností. Je to jednoduché - každá organizace se navenek projevuje nebo aktivně prezentuje tak, aby vztah veřejnosti k ní byl co nejlepší. Veřejností se míní nejen obecná veřejnost, ale také odborná veřejnost - PR je tedy segmentováno podle cílových skupin. Další rozdělení je v oblasti použitých metod nebo prostoru, kde se realizují.
Zkráceně řečeno - PR je normální součástí vztahů a dělá ho nejen firma, ale také jednotlivci - každý z nás si přeje, aby ho okolí vnímalo pozitivně a aby bylo jasné, co dělám, čemu se věnuji a v čem jsem dobrý. PR vám dělají rodiče ("ten náš kluk už je ve třeťáku na škole, mají to strašně těžké, ale všechny zkoušky zvládl v červnu"), přátelé ("řeknu Milanovi, on tomu rozumí, já ne, sorry"), děláme si ho sami.
V internetovém prostoru se vinou nekvalitní práce mnoha PR manažerů stala z pojmu public relations nadávka. Degradovalo na tupé články psané přes šablonu a rozesílané desítkám lidí (pokud možno přímo v kopii, ani ne ve slepé). Takový člověk seká "tiskové zprávy" jako Baťa cvičky, protože je to jeho práce v PR agentuře. Za každé vydání článku, kde se objeví připravené sdělení, agentura inkasuje hodně moc peněz. Nahlédněte do mnoha časopisů, přečtěte si zpravodajské portály - občas to poznáte. Je legrační sledovat, jak jsou někteří redaktoři rychlí - mailem přijde zpráva a za půl hodiny už ji mají na webu jako "novinku". (Podotýkám, že tím NEmyslím Živě, kdyby někdo chtěl použít otřepaný argument.)
Pak jsou články, za jejichž vydání agentura nebo firma prostě zaplatí, protože sdělení potřebuje dostat ke čtenářům. Typicky jde o slevové akce nebo jinak časově omezené nabídky - ryze komerční. To pak jde zpráva do rubriky Inzerce, Reklama nebo podobné. Několik jsme jich měli.
Vzniká tedy hlavní otázka, kterou si musí každá redakce ujasnit - co je a co není cílené a řízené PR? Máme v tom jasno:
- Mailem doručené "tiskové zprávy" jsou PR a příliš se jimi nezabýváme. Až na výjimky, kdy lze navázat nějakou spolupráci, což se v minulosti občas podařilo - získali jsme např. hardware pro testy, náš autor ho otestoval a článek jsme vydali. My sami, dotyčná agentura nebo firma do textu nijak nezasahovala, protože jsme jim nedali příležitost. Neptáme se jich.
- Existuje firma, která má takový vliv na obor, že o ní prostě nejde nepsat. Canonical, Google, Red Hat. Red Hat má pobočku v Brně a jsme rádi, že s nimi můžeme spolupracovat, např. na konferenci LinuxAlt.
- Existuje řešení z praxe, které realizovala firma, a my o tom chceme napsat. S firmou komunikujeme ohledně dodání informací a podkladů a z logiky věci vyplývá, že ji v článku musíme zmínit. Ale mezi "zmínit" a "chválit" je podstatný rozdíl. To jsou případy, kdy jsme našli Linux ve stavebninách, Linux v internetové kavárně nebo třeba jednáme o článcích, které popisují nasazení Linuxu v bankách, ČEZu a dalších klíčových firmách - on tam je, ale k informacím nám pomůže jen a pouze implementátor.
Ano, toto je součást public relations. Firmy chtějí být vnímány jako úspěšné. LinuxEXPRES chce být vnímán jako úspěšný. Co na to linuxový čtenář?
