SteamOS – Linux od Valve
Již od prvních oznámení dostupnosti herní platformy Steam pro Linux mnozí předpokládali, že dalším krokem Valve bude herní zařízení poháněné Linuxem. Nyní se ukázalo, že „tím Linuxem“ bude SteamOS – vlastní linuxová distribuce od firmy Valve, která bude sloužit právě ke spuštění Steamu a hraní her. K tomu bude sloužit hned několik speciálních zařízení z rodiny Steam Machines. Samotný SteamOS však bude k dispozici zdarma ke stažení a budete jej moci provozovat na jakémkoli počítači.
Pro „skalní“ příznivce Linuxu a otevřeného softwaru tato zpráva nejspíš nepatří k nejdůležitějším – koneckonců uživatelé Linuxu si Steam nainstalují do svého systému sami a nepotřebují SteamOS a na druhou stranu uživatelé SteamOS ani nebudou vědět, co že to vlastně mají doma za systém. Hry ale potřebují výkon, což znamená kvalitní ovladače grafických karet, vylepšení grafického serveru (a to třeba i Waylandu) a další změny, které se dostanou i „zpátky“ k ostatním linuxovým distribucím.
Fedora slaví deset let
Kulaté výročí oslavila 22. září distribuce Fedora. Její historie je sice poněkud delší, protože projekt Fedora Linux existoval již od roku 2002, tehdy se však nejednalo o samostatnou distribuci, ale pouze o repozitář pro Red Hat Linux. Teprve poté, co se RedHat rozhodl vývoj Red Hat Linuxu ukončit a soustředit se pouze na RHEL určený primárně pro enterprise nasazení, se z Fedory stala plnohodnotná distribuce. Úplně první verze Fedory, Fedora Core 1, vyšla v listopadu 2003. Fedora tehdy ještě byla rozdělena na Fedora Core spravovanou zaměstnanci Red Hatu a Fedora Extras spravovanou komunitou. Teprve od roku 2007 od verze 7 tu máme jen jednu Fedoru.
V dnešní době představuje Fedora jednu z nejpopulárnějších distribucí, která je vždy na špici vývoje opensource technologií a přináší ty nejaktuálnější a nepřevratnější (a často i velmi kontroverzní) novinky do světa Linuxu.
Nekonečné možnosti, svoboda a hlas komunity dělají Fedoru Fedorou (© Stefan Held, CC-BY-SA)
Open data & gov
Děčín se stává druhým městem s otevřenými daty
V červenci jsme informovali o tom, že Opava se ve spolupráci s Fondem Otakara Motejla rozhodla přijmout za svou myšlenku otevřených dat, tedy snadno dostupných, a především strojově zpracovatelných dat – tedy žádná naskenovaná PDFka, ale skutečně dále použitelná data, pomocí nichž mohou vzniknout různé zajímavé aplikace, statistiky a podobně.
Druhým průkopníkem v této oblasti v České republice se nyní stává město Děčín, které se také zavázalo svá data zpřístupnit otevřeně. Samotné zveřejňování dat bude postupné a budeme si na ně muset ještě nějakou dobu počkat, ale již nyní je na webu města k dispozici malá „ochutnávka“ v podobě různých mapových podkladů a účetních výkazů.
Takto například vypadá schéma elektrického vedení ve městě
V zemích, kde jsou s otevřenými daty poněkud dále, je díky nim vytvářeno mnoho zajímavých aplikací, běžné jsou například mapy znečištění nebo třeba kriminality, různé statistiky a samozřejmě také přehledy utrácení veřejných financí. Brzy se toho dočkáme snad i u nás.
Případová studie: Dva pohledy na OSS v britských školách
Server Joinup vydal případovou studii shrnující rozdílné zkušenosti z nasazení otevřeného softwaru na dvou britských školách. Zatímco na dívčí střední škole Westcliff High School for Girls Academy proběhlo nasazení bez problémů a v současné době bychom na více jak čtyřech stovkách studentských počítačů nalezli openSUSE, Hassenbrook Academy nakonec plán na přechod na Linux předčasně ukončila a svobodný software bychom našli jen na některých serverech a firewallech, kde ale byl již před plánovanou migrací. Důvodem neúspěchu Linuxu v Hassenbrook Academy je podle autorů studie především ve způsobu, jakým byl „představen vedení“. Tamní IT oddělení jej napřed nasadil do tří učeben, kde byly zastaralé počítače, které byly kvůli nedostatku výkonu s Windows nepoužitelné. Ačkoli takto učebny zase mohly fungovat a i žáci si nový systém také oblíbily, vedení nebylo přesvědčeno a projekt nakonec ukončilo. Podle Jasona Bassetta, který v Hassenbrooku přechod na Linux prováděl, mohlo být důvodem to, že otevřený software je k dispozici zdarma, což u lidí vyvolává (byť třeba jen podvědomě) nedůvěru.
Inu ne vždy se daří a ukazuje se, že používat jako jediný argument, že „je to zdarma“, není to pravé – v kontextu výhod otevřeného softwaru by to měla být spíš jen taková třešnička na dortu, ne hlavní argument.
Jednou větou
- Argentina plánuje svou vlastní linuxovou distribuci. Uplatnění by měla nalézt na tamějších školách na všech počítačích dodávaných státem.
- Špatná zpráva pro uživatele Ubuntu – budou se muset obejít bez repozitáře Medibuntu, který jim poskytoval nesvobodné kodeky a další „licenčně závadný“ software.
- Red Hat si sice v příjmech meziročně polepšil o 16 % a ve druhém čtvrtletí vydělal téměř 375 milionů dolarů, ale i to je zjevně investorům málo a jeho akcie mírně poklesly.
- Byl oznámen projekt OpenZFS, který si klade za cíl zcela otevřeného nástupce ZFS, „nejpokročilejšího souborového systému na světě“.
- Vyšlo VLC verze 2.1. Přináší například nové zvukové jádro, podporu Ultra-HD, port pro mobilní platformy a další.
- Planetary Resources chce těžit suroviny ve vesmíru a používá k tomu open source.
- IBM zainvestuje 1 miliardu dolarů do vývoje Linuxu. Jedná se mu především o rozvoj architektury Power.
