přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Marek Stopka

Control

Marek Stopka

stopka.jpg

Marek Stopka je v současnosti student Střední průmyslové školy elektrotechniky a informatiky, který se chystá jít studovat na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Mimo počítače se zajímá o elektroniku a matematiku. Mimo tyhle záliby má také ty klasické pubertální koníčky, jako je chodit na billiard, do hospod a podobně.


reklama

Jsem uživatelem Linuxu už pár let, začínal jsem v době Red Hatu 7.2, což bylo někdy v roce 2001. Na Linuxu mě lákalo hlavně to, že to není a nebyla platforma, kterou by používaly masy lidí. Chtěl jsem vyzkoušet něco co jiní nezkusili, najít něco, čím bych se od ostatních lidí ve svém okolí odlišil. Nainstaloval jsem si tento Red Hat na svůj počítač jako dualboot s Windows. Chvilku jsem to používal, ale protože jsem neměl připojení k internetu, tak jsem toho moc s Linuxem dělat nemohl. Tedy já jej měl, ale přes pevnou linku, jako dial-up s použitím užasného „modemu”, který fungoval jen pod Windows. A tak jsem Linux tedy po pár měsících smazal.

Poté jsem Linux nějakou dobu nepoužíval. Občas jsem se podíval na Roota, přečetl nějaké článečky, a to bylo všechno. Až jednoho dne jsem získal Mandrake 9.2 (píše se rok 2003), ale jakožto „šťastný” majitel mechaniky LG jsem o ni přišel, avšak byla ještě v záruce, takže po jejím vyreklamování (tehdy jsem ani nevěděl, že jsem její nefunkčnost způsobil sám - pokusem o instalaci) jsem již Mandrake nainstaloval. Avšak vydržel mi jen na dva měsíce a na takové základní seznámení s Linuxem. Poté jsem na popud j3ndy, který mi ochotně stáhl live CD Knoppix, nainstaloval Gentoo ze Stage1.

Už samotná instalace mi ukázala nový rozměr Linuxu a něco málo mě naučila. Postupem času jsem byl se svým Gentoo stále více a více spokojen, a tak jsem si ho hýčkal a zůstal s ním až do začátku roku 2006. Tehdy už mi začal vadit čas, který jsem ztrácel různými kompilacemi, a tak jsem celý systém z disku odstranil.

Tehdy jsem se také vrátil na dva měsíce zpět k Windows XP. Avšak po takovémto odreagování s Windows XP jsem se vrátil plný energie a vyzkoušel velice populární distribuci Kubuntu. Používal jsem ji nějakou dobu, konkrétně až do chvíle, než bylo otevřenéSUSE 2007. Úplně spokojen jsem nebyl, ale vzhledem k tomu, že jsem měl systém poměrně silně upravený, tak se mi stále nic měnit nechtělo. Až když jsem na otevřenémSUSE vyhrál instalační DVD openSUSE 10.2, tak jsem se rozhodl jej na svůj notebook nainstalovat.

Protože jsem uživatel KDE a ono Kubuntu je spíše chudším bráškou Ubuntu... Tak jsem byl poměrně ohromen integrací KDE v openSUSE. Toto se mi velice zalíbilo. A tak když jsem se rozhodoval, jak všechno, co mi linuxová komunita dala, vrátím, tak jsem se rozhodl začít balit balíčky pro openSUSE v Build Service. O chvíli později jsem se také začal trošku hrabat v překladech KDE, konkrétně se pak více méně starám o překlad KTorrentu. Občas také opravím nějakou tu chybu, když mě štve. Takto jsem se také stal „členem” českého překladatelského týmu openSUSE. Ono to bylo tak, žě jsem našel chybu v překladu zypperu, což je program na instalaci balíčků v openSUSE, no a vzhledem k tomu, že mě velice štvala, tak jsem si stáhl patřičný soubor s definicí překladu a překlad jsem si opravil, navíc jsem také přeložil většinu zbývajících řetězců... A opravený soubor pak poslal Kláře Cihlářové, která se o překlady v SUSE stará. A ta mi nabídla SVN účet, od té doby občas něco opravím nebo dopřeložím.

Po nějaké době jsem poněkud odrostl Build Servicu, a tak jsem se stal členem Packman teamu. Na Build Service mi vadila hlavně nemožnost spravovat multimediální balíčky a taková roztříštěnost. V Packmanu jsou všechny balíčky moje i od dalších balíkářů v jednom repositáři a tak se k nim dostane více uživatelů. A já dělám balíčky hlavně pro uživatele a to že je lidé používají mě těší... Takže mi Packman vyhovuje více.

Takže tohle byla moje cesta od Windows k nejlepší distribuci. Čtenář, který čte mezi řádky, již nejspíše došel k závěru, že jsem Linux začal používat kvůli touze odlišit se od svého okolí.. To je pravda a nikterak to nepopírám. Avšak jakmile jsem jej kvůli své zvídavosti pořádně vyzkoušel, tak ke mně přirostl a velice se mi zalíbila jeho Unixová ideologie a možnost si věci velice pohodlně a jednoduše naskriptovat.

Ale pokud bych měl říct, co na Linuxu nejvíce oceňuji nyní, tak by má odpověď zněla, že je to otevřený způsob vývoje. Člověk se totiž může ve světě Linuxu stát součástí něčeho většího. A to velice jednoduše. Tím, že se připojí k několika projektům také získá nové známé, z nichž se postupem času stanou přátelé. Nejvíce mi tedy vyhovuje otevřenost vývoje a možnost si systém přizpůsobit přesně svým potřebám.

Nahoru

Příspěvky

obnova dat?
jirka 4. 06. 2018, 05:51:35
Odpovědět  Odkaz 
Stačilo najet na jejich web a zahlédnout čtyři hnusné čtverečky. Ti mastilové umí jen s windousy (se mi zdála podezřelá už fotka krabicové verze) a omylem to portovali i na Appla.

Navíc ve free verzi je omezení 500MB a při povolené sdílení 2GB.
Linux Mint 18.3.Sonya x64 vs Mint 19 TARA - beta x64
Vladimír Bibza Ing. 11. 06. 2018, 09:04:01
Odpovědět  Odkaz 
Stroj EP45 DDR3/1600 Q9400 na 3,2Ghz

1. Sonya inštalácia z USB bez problémov virtual Windows 7x64 Pro bez problémov
2. Sonya 3 zariadenia nerozpoznala WEB kameru,príd. Ser/paralel dosku, prid. sieť, kartu.
3. Sonya skvelá rýchla na SSD DATA 128, OK aktualizácie, Vizuál, Office 5 výborný
4. Rozpoznava tlačiarne HP LaserJet6P, nutno vyskúšať rôzne ovl.tlačí teraz OK
5. Negat. pri akejkoľvek zmene čohokoľvek pýta heslo správcu dá sa pochopiť prečo
6. Celkové hodnotenie veľmi dobré - budem testovať sieťové služby cez Sambu.
7. Tara beta x64 inštalácia z USB OK, vizuál OK, office 5 OK, ostatné s problémami beta verzia mi pripadá ako keby nemala spustené podporné programi, ovládače, proste beta. Rozdiel v rýchlosti som extra nezaznamenal.

PS: U mňa zatiaľ Sonya vyhráva.
vbibza@centrum.sk
Steam na Linuxu
d3ad3ditzz 24. 06. 2018, 14:20:37
Odpovědět  Odkaz 
Po každém spuštění přes teminál se stane tohle:

d3ad3ditzz@kali:~$ steam
Repairing installation, linking /home/d3ad3ditzz/.steam/steam to /home/d3ad3ditzz/.local/share/Steam
Running Steam on kali kali-rolling 64-bit
STEAM_RUNTIME is enabled automatically
Installing breakpad exception handler for appid(steam)/version(0)
/home/d3ad3ditzz/.local/share/Steam/ubuntu12_32/steam: symbol lookup error: /usr/lib/i386-linux-gnu/libxcb-dri3.so.0: undefined symbol: xcb_send_request_with_fds
/home/d3ad3ditzz/.local/share/Steam/steam.sh: řádek 444: žádná shoda: ssfn*
d3ad3ditzz@kali:~$


U linuxu jsem relativně nováček takže s mnoha komandy jsem seznámen ale s tímhle si nevím rady. OS je založen na Debian 9.
linux
dub 25. 06. 2018, 13:05:31
Odpovědět  Odkaz 
Ano-protože linux...naprostá šitovina.
Finanční zajištění až 1.500.000
Harry Bale 23. 07. 2018, 11:05:56
Odpovědět  Odkaz 
Finanční zajištění až 1.500.000,- Kč Nabízím výhodné finanční úvěry za soukromých zdrojů až do 1.500.000,- Kč bez účelu použití. Úvěrem můžete vyplatit vaše tíživé dluhy a zlepšit vaší finanční situaci. Individuální přístup ke každé žádosti díky čemu může úvěr získat téměř každý žadatel. Nízká úroková sazba a výhodné podmínky poskytnutí pro každého žadatele. Zcela zdarma a nezávazně můžete o úvěr žádat na emailu: harrybale699@gmail.com

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz