přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Reportáž z P2D2 2014 – dopoledne

Reportáž z P2D2 2014 – dopoledne

p2d2.png

Je za námi letošní ročník konference PostgreSQL Prague Developers Day. Jaký byl, co přinesl, kam se ubírá databázový systém PostgreSQL?


reklama

Návrat k únorovému termínu

Po loňském květnovém termínu se odborná konference PostgreSQL Prague Developers Day (P2D2) vrátila zpět k tomu pravidelnému únorovému. Loňský rok byl v tomto ohledu specifický, posun byl dán tím, že se v Praze na podzim 2014 konala mnohem větší konference PostgreSQL Conference Europe, a nebylo by tedy dost času na kvalitní přípravu P2D2 pro únor.

Konference P2D2, již pořádá uživatelské sdružení CSPUG, se už stala tradiční součástí kalendáře českých akcí zaměřených na open source a pravidelně je o účast velký zájem. Koná se na půdě Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, konkrétně v bývalém Profesním domě řádu Jezuitů. Účastníky čeká celodenní program nabitý zajímavými přednáškami.

Ranní workshop

Program standardně začíná ranním workshopem od osmi hodin. Workshop je ještě před prezencí, na jeho začátku je (vzhledem k časné ranní době) účast poměrně malá, účastníci přicházejí postupně již během workshopu, někteří až po něm.

Pavel Stěhule při workshopu Pavel Stěhule při workshopu


Workshop byl tentokrát zaměřen na řešení problémů s výkonem u vytížených aplikací, zejména e-shopů. Pavel Stěhule vycházel z reálných zkušeností z praxe a popisoval problémy, které se objevovaly. Řešily se potíže typu nadměrného a zbytečného provádění dotazů (je dobré je eliminovat), pomalých dotazů (lze odhalit měřením a následně řešit příčinu pomalosti) či využití EAV (v PostgreSQL lze využít typ HSTORE).

Na „přetřes“ přišly také transakce a checkpointy (problematika vyvažování provozního výkonu a rychlosti obnovy po havárii) či požadavky na systém, kde databáze běží (I/O, CPU, paměť...).

Chytré řešení: na druhé straně visačky je program kdykoli dostupný Chytré řešení: na druhé straně visačky je program kdykoli dostupný

Prezence a zahájení

Každý účastník obdržel visačku se jménem na jedné straně a programem konference na straně druhé (mohl se tedy do programu kdykoli rychle podívat) a potom tašku se suvenýry a s letáky sponzorů.

Sada suvenýrů Prague PostgreSQL Developers Day 2014 Sada suvenýrů Prague PostgreSQL Developers Day 2014

Konferenci oficiálně zahájil Tomáš Vondra. Zahájení se neslo v obvyklém duchu, tedy přivítání, organizační záležitosti a představení sponzorů. Specialitou letošního ročníku byla jakási „burza práce“, zkrátka každý účastník měl oficiálně podpořenou možnost se u zástupců zúčastněných firem zajímat o pracovní místa, protože prakticky všechny tyto firmy shánějí schopné odborníky.

Tomáš Vondra zahajuje konferenci Tomáš Vondra zahajuje konferenci

Dopolední přednášky

What's new in PostgreSQL 9.3

S první přednáškou vystoupil Magnus Hagander, jeden ze zahraničních hostů. Kdo navštívil loňský ročník P2D2, mohl si tehdy vyslechnout, jaké novinky můžeme očekávat v připravované verzi PostgreSQL 9.3. Mezitím se tato verze stala skutečností, a přednáška tedy popisovala to, co již můžeme využívat.

Magnus Hagander představuje novinky v PostgreSQL 9.3 Magnus Hagander představuje novinky v PostgreSQL 9.3


Nemá smysl vypočítávat, co všechno je v 9.3 nového, to si každý může najít v poznámkách k vydání. Řada změn je ale hodně významných a výrazně zlepšují možnosti využití PostgreSQL. Patří k nim například nové funkce v oblasti pohledů (aktualizovatelné pohledy, materializované pohledy apod.), více možností u přístupu do cizích databází (FDW; nově podporuje i databáze PostgreSQL a lze nejen číst, ale i zapisovat) nebo rozšíření u datového typu HSTORE (vnořování, přímá podpora JSON).

Poolování spojení – PgBouncer jednoduše

Při potřebě přistupovat k databázi z řady aplikací současně (ať už na webu nebo jinde) vyvstává problém s počtem otevřených spojení. Je-li příliš velký, přesáhnou alokované prostředky možnosti serveru a výkon rapidně klesá. Proto je často nezbytné spojení mezi aplikacemi a databází aktivně spravovat – Pavel Stěhule při své přednášce představil především řešení PgBouncer, i když stručně zmínil i PgPool a jiná řešení (včetně „vlastnoručních“, která bývají jednoduchá, ale často nepříliš efektivní).

Účastníci konference sledují přednášku Pavla Stěhuleho o poolingu spojení Účastníci konference sledují přednášku Pavla Stěhuleho o poolingu spojení


PgBouncer může pracovat ve dvou hlavních režimech: session mode (správa na úrovni relací) a transaction mode (na úrovni transakcí; agresivnější řešení, nepodporuje všechny funkce PostgreSQL). Kromě toho, že udržuje počet spojení s databázovým serverem v rozumných mezích, může také například pozdržovat připojení (aby nebyl klient hned odmítnut, pokud se nelze připojit) a ověřovat uživatele ještě před připojením k databázi.

Právě to ověřování uživatelů přináší určitý bezpečnostní problém, protože je potřeba zkopírovat uživatele (jména a heše hesel) do souboru používaného programem. Mohou být tedy problémy s ochranou přístupu k tomuto souboru, nehledě na nutnost ho při každé změně uživatelů aktualizovat.

Slony vs. nativní streaming replikace v praktickém provozu

Kdo navštívil například podzimní konferenci IT13.2, bude vědět, o čem je řeč. Adam Mikulič popisoval zmíněná dvě řešení replikace databází, porovnával výhody a nevýhody, toto vše navíc zasadil do kontextu reálného nasazení v rámci sdružení CZ.NIC.

Adam Mikulič při přednášce o replikaci databází Adam Mikulič při přednášce o replikaci databází


V minulosti (před verzí 9.0) neexistovala nativní replikace, a musela se tedy využívat různá externí řešení, z nichž nejvýznamnější pozici má právě Slony. Trpí ovšem některými zásadními nevýhodami – tou největší je nekompatibilita se změnami ve schématu databáze. Jakmile je potřeba například jen přidat do některé tabulky sloupec, znamená to projít poměrně složitý proces a nedopustit se při něm žádné chyby. Nativní replikace zase například neumí replikovat mezi různými verzemi PostgreSQL.

Konec dopolední části

Tím dopolední část konference skončila a účastníky čekal oběd ve formě švédských stolů. Řádně se posilnit (ale zase ne až k usínání) bylo potřeba, odpolední program byl totiž více než bohatý. Dostaneme se k němu příště.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 1
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

jake jsou Vase pocity
Honza 13. 02. 2014, 20:28:35
Odpovědět  Odkaz 
rad bych se autora zeptal tak trochu stranou toho vyctu tech prednasek, jak to na nej pusobi. Pocitam, ze celou tu IT scenu sleduje jiz desetileti a jiste muze srovnavat.

Ja jsem tam nebyl, ale i podle temat te konference mam poslednich par let pocit, ze se 'jako nic nedeje'. Predstavuju si, ze na takovem podobnem setkani 'oraclistu' by se projednavalo neco podobneho, jen by tam bylo vice lidi v obleku. Chci rici, ze vpodstate neni rozdil, ze Oracle je uzavrene software. Ten duch open source se mi uplne vytratil.

Pan Ferschman od toho Flexibee (ci jak se to pise) nekde rikal, ze nasazuji pgsql 15 let a jeste se nikdy neztratila data. Me je tohle nejak malo. Ja bych byl radeji, kdyby rekl, ze za pomoci pgsql jsou jejich produkty lepsi, vykonejsi i prave kvuli nejakym fantastickym vlasnostem pgsql, ktere si ve firme sami doprogramovali. Co prinasi pgsql tem milionum garazovach programatoru?

Aby nedoslo k mylce, netyka se to je pgsql. Mam ten pocit u rady produktu. Ze to nejak tak vsechno bezi ze setrvacnosti. Na povrchu.
Lukáš Jelínek Re: jake jsou Vase pocity
Lukáš Jelínek 14. 02. 2014, 00:12:21
Odpovědět  Odkaz 
Můj pocit je ten, že to rozhodně není tak, by se "nic nedělo". Je jasné, že když je něco nové, tak na začátku jsou ohromné viditelné pokroky a pak se to jakoby zpomaluje. Změny jsou pomalejší, i když často vyžadují mnohem více práce než ty počáteční. Navíc nemá smysl zbytečně měnit něco, co funguje dobře.

Vznikají a rozrůstají se nové a nové projekty. Hodně toho přibývá třeba v rámci Apache Software Foundation, kde končí mnohé projekty vyvinuté nejdřív soukromými firmami, které lze pak rozvíjet dál nad rámec původních požadavků.

Konkrétně k PostgreSQL: dnes má implementovánu drtivou většinu funkcionality požadované po relačních databázích (které bývají obecně hodně konzervativní - stačí si srovnat vývoj standardů SQL a jejich promítání do implementací). Novinky jsou tedy většinou ve specialitách. Ono to jakoby není vidět, protože je to rozprostřené po celé šíři funkcionality, ale je toho hodně a stojí za tím velké úsilí.

Firmy si doprogramovávají funkce do PGSQL. Například česká firma GoodData toho vytváří dost a něco jde i do upstreamu. Miliony garážových programátorů si tam v drtivé většině nic dodělávat nebudou a povětšinou nebudou schopni ani zdaleka využít ty možnosti, které PGSQL nabízí.
Re: Re: jake jsou Vase pocity
Honza 14. 02. 2014, 17:51:33
Odpovědět  Odkaz 
dekuji Vam i panu Stehulemu za odpoved. Mate urcite pravdu v tom, ze pred 15 lety byl videt vetsi pokrok a ze dnes i kdyz se udela mnozstvi prace, tak to tak videt neni. Ale pan Stehule to presne trefil, ze tenkrat to byla takova vzpoura, revoluce. Kdyz tenkrat portovali Informix a ADABAS-D na linux, tak se nam, garazovym programatorum otevrely nove moznosti. A o ten pocit, ze je nejaka nova cesta, nove moznosti, to je to co myslim. A s mysql a postgresql jsme pak dostali do ruky neco profesionalniho a zaplatitelneho, s cim bylo mozno konkurovat i vetsim firmam.

Poslednich 5 let mam ale pocit, ze to vsechno, na cem se pracuje je pouze vhodne pro zpracovani obrovskeho mnozstvi dat. Ta obrovska skupina aplikacnich programatoru by dnes vystacila klidne s postgresql 7.x. a nebo s mysql 3.x. Navic, kdyz dnes je mozno dat do servru 16 GB pameti.

Jde mi o nejake inovace, ktere jsem si sliboval od opensource. Neco jako Hana od SAP nebo tim smerem. Ja kdyz chci nabidnout zakaznikovi zvlastni reseni, tak se nemohu z kapacitnich duvodu babrat s SQL databazi. Ja bych rad drzel data v pameti ve sve strukture a sdelil databazi jak ma struktura vypada a at se postara, abych mel v pameti to co potrebuji. Porad cekam, kdy se to pohne napr. timto smerem.

Samozrejme , ze pgsql funguje i pro nas, male firmicky. Ale bez zvlastnich inovaci to budeme muset zavrit. Nakonec skoncime vsichni ve velkych firmach a budeme cist stesky v novinach, ze chybi stredni trida.
Lukáš Jelínek Re: Re: Re: jake jsou Vase pocity
Lukáš Jelínek 14. 02. 2014, 18:41:41
Odpovědět  Odkaz 
SAP HANA znám v podstatě jen z doslechu, ale když si přečtu, co má umět, tak nepochybuji o tom, že i v open source se najde něco podobného. Co třeba Apache Gora?
Re: Re: Re: jake jsou Vase pocity
Pavel Stěhule 14. 02. 2014, 20:35:26
Odpovědět  Odkaz 
Je chybou si myslet, že Open Source software je na čele inovací - tam je skutečně komerční sw - případně sw, který se píše na univerzitách (a který se ale nemusí být vždy dobře použitelný v praxi). U O.S. odpadá marketingový balast a spíš poskytuje dlouhodobou hodnotu bez kritické závislosti na dodavateli. Nic víc nic míň. To, že tady v 90 letech bylo O.S. generaci před komerčním sw je jen zdání, jelikož to co by se dalo označit za inovativní, bylo neskutečně drahé. Kdo tady viděl NextStep? Kolik lidí mělo přístup na Solaris, SGIčka?

Na MySQL nikdy nebylo nic inovativního (vyjma licence), PHP nebylo taky kdovíjaký zázrak - ale všichni věděli na čem jsou a základy na kterých stavělo byly podstatně lepší než např. MS ASP. Inovativní byl např. Sun nebo Netscape, a kde jim je konec. Xorg je 30 let starý bazmek, ale díky Open Source je stále funkční. Postgres je inovativní primárně díky jádru, které vzniklo jako akademický výzkum, na kterém se docela dobře stavělo, a že začínal v době, kdy některé koncepty byly prvně technicky realizovatelné. Cíl je ale jinde - dodat OLTP databázi, kterou můžete používat roky, která se bude používat dobře a která může sloužit jako základ pro další projekty (a zatím tak funguje), a není tu nikdo, kdo by mohl jen tak, jak ho napadne, měnit licenci, cenu, odepřít Vám přístup k dokumentaci nebo podpoře.

Navíc tady jsou docela zajímavé technologie - jenomže minimum programátorů si dá tu práci a používá něco, co jim není naservírované na stříbrném podnose. A i to co jim bylo naservírováno před nos používají bez špetky invence. Kdo ví o MonetDB, což je paměťová sloupcová databáze? Kdo ví o voltdb? Kdo tady používá streamové databáze?
Re: jake jsou Vase pocity
Acidacid 14. 02. 2014, 08:29:26
Odpovědět  Odkaz 
Za prve vize milionu garazovych programatoru je velice usmevna. Osmdesata leta jsou proste pryc. Za druhe, malym a strednim firmam a tem nekolika perzistujicim garazmistru, to prinasi uzasne vlastnosti pgsql zdarma a jeste k tomu se silnou a fungujici komunitou.
Reportáž z P2D2 2014 – dopoledne
Pavel Stěhule 14. 02. 2014, 09:04:53
Odpovědět  Odkaz 
Doba je jiná. Před 15 roky, každý kdo používal Open Source byl hodně technicky orientovaný, musel umět improvizovat, používání Open Source mělo v sobě i nádech vzpoury techniků a inženýrů proti managementu a obchodníkům, proti zaběhaným kolosům. V jistém smyslu to byla revoluce. Teď Open Source je na serverech absolutně běžná věc - od malých firmiček, přez státní kolosy a velké korporace - ať je to Linux nebo Postgres. Nedělám si iluze, že by většina firem používala Open Source z jiného důvodu, než že je zadarmo - a jelikož většinou bez problémů pokrývá všechny jejich potřeby, tak je nic nenutí něco hackovat a to, že používají Open Source je to poslední, co je zajímá. Podívejte se na AVAST, co dělají s PG a bez jediného hacku. V GoodData s databázema děláme psí kusy, a Postgres si patchujeme ze tří důvodů - a) naše servery mají i několik tisíc databází a v některých jsou i stovky tisíc tabulek (museli jsme fixovat autovacuum), b) zjednodušovali jsme si přechod z MySQL, c) backportujem patche z nových verzí PG - abychom na některé věci nemuseli čekat. Minimum firem má potřebu něco překopávat.

Pořád si ale myslím, že Open Source má smysl - i když nadšení před 20 rokama je pryč (táhnou to pořád stejní lidé a jsou o 20 let starší). Minimálně v Postgresu není mezi vývojářema a uživateli žádný management, žádná bariéra. Jelikož tam není v prvé řadě byznys, tak je to produkt, který je mnohem kompaktnější - je tam nulová snaha uživatele dotlačit někam, kde by z nich byl nějaký byznys. Něco, co je relativně zbytečné, tlačit za každou cenu, jako něco úžasného, co reálně jen zvyšuje prodejnost produktu, ale uživateli to přinese minimum. A konečně - je tu mnohem lepší integrace do jiných O.S. produktů. Používání Postgresu v Linuxu je naprosto bezešvé a konzistentní - instalace, debugging, monitoring.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Lukáš Jelínek

Lukáš Jelínek

Šéfredaktor LinuxEXPRESu a OpenOffice.cz. Vystudoval FEL ČVUT v oboru Výpočetní technika. Žije v Kutné Hoře a podniká v oblasti informačních technologií. Ve volném čase rád fotografuje, natáčí a stříhá video a také se věnuje (v Čechách poměrně málo známému) powerkitingu.


  • Distribuce: Debian, Kubuntu
  • Grafické prostředí: KDE
  • Hodnocení autora: ***

| proč linux | blog



Public Relations

QNAP uvedl novou modelovou řadu NAS TVS-x82T

Společnost QNAP uvedla na trh novou modelovou řadu NAS TVS-x82T, kterou tvoří tři různé modely (TVS-1282T, TVS-882T a TVS-682T). Nová řada je založena na vícejádrových procesorech Intel Core aktuální generace se 14nm výrobním procesem. Díky nim mohou nové NASy nabídnout dostatek výkonu i pro aplikace náročné na CPU.

Pokračování ...


CIO Agenda 2016