přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux

Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux

Heckert_GNU_white.png

Lidé si otázku ohledně použití GNU/Linuxu pokládají často a očekávají odpověď, která jim ukáže, proč by se měli o tento systém zajímat. Většinou však dostanou různé reakce, neboť mají odlišné preference od člověka, který jim odpoví. Kolik uživatelů GNU/Linuxu, tolik různých odpovědí. Ať se nám to líbí nebo ne, na otázku „Proč používat GNU/Linux?“ si musí každý nakonec odpovědět sám.


reklama

Důvodem jsou odlišné preference a požadavky každého uživatele. Není vůbec neobvyklé nalézt vlastnost, kvůli které bude jeden uživatel používat GNU/Linux, zatímco jiný bude tento systém kvůli té samé vlastnosti zatracovat. Dovolte mi nabídnout vám spíše obecný pohled na tuto problematiku, s pozdějším výčtem vlastností GNU/Linuxu.

Jaký je vlastně GNU/Linux?

Takový, jaký si zvolíte nebo jaký si sami vytvoříte. Většina uživatelů přicházející ke GNU/Linuxu je zvyklá na systém, kde jsou výběr nebo svoboda omezené. Ne snad v tom, jaké programy můžete v rámci daného systému provozovat, ale co můžete se systémem samotným dělat. GNU/Linux je neuvěřitelně flexibilní a zcela otevřený, je možné jej přizpůsobit takřka pro jakýkoliv účel.

GNU/Linux sám vlastně není žádný konkrétní operační systém. Je to pouze pojem zaštiťující řadu nezávislých projektů, jejichž sestavením může vzniknout operační systém. Konkrétní sestavené operační systémy se pak nazývají linuxové distribuce. Právě otevřenost a flexibilita jsou důvody, proč jich může existovat tolik.

Ilustrační obrázek

Někteří lidé na tomto místě pokládají otázku - proč vlastně existuje tolik distribucí? Často jsou toho názoru, že by GNU/Linux získal více uživatelů, kdyby se veškerá snaha všech programátorů soustředila do vývoje jediné distribuce, vyhovující všem. Zapomínají při tom uvážit, že už samotným důvodem existence tolika distribucí je to, že jedna konkrétní nevyhovuje všem. Příčinu toho jsem vysvětlil v úvodu - každý má odlišné preference. Stěžejních distribucí je přesto pouze několik. Zájemce tedy nebude muset vybírat ze stovek distribucí, ale z méně než deseti.

GNU/Linux je jiný než MS Windows!

Lidé přecházející z MS Windows mnohdy propadají dojmu, že GNU/Linux je vlastně něco podobného, co lze ovládat a spravovat úplně stejně. Oba systémy jsou však odlišné, a ti, kdo se pokoušejí všechno v GNU/Linuxu realizovat stejným způsobem jako ve svém původním systému, narážejí na komplikace.

Zkusme si uvést analogický příklad. Pan Yerora je dlouholetým uživatelem automobilu. Doslechl se, že k jeho automobilu existuje alternativa v podobě motocyklu. Zajde tedy za svým přítelem, panem Hioldem, který mu motocykl půjčí. Pan Yerora je ale zmaten. Je zvyklý sedět opřený, používat pedál, zatáčet volantem, řadit řadící pákou. Nyní je však v nezastřešeném dopravním prostředku, kterému chybí volant i řadící páka, řídí se úplně jinak a navíc musí pořád udržovat rovnováhu. Jeho zmatení přeroste v nespokojenost a vrací se zpět ke svému automobilu. Je rozezlen a všude, kam se dostane, začne od této chvíle motocykly pomlouvat. Vždyť se přece nedají používat! Jsou chabou náhražkou automobilů!

Ilustrační obrázek

Pan Yerora udělal zásadní chybu, zaměnil pojem „alternativa“ za pojem „náhrada“. Myslel si, že motocykl je náhrada za automobil, ale ona je to ve skutečnosti alternativa. Jaký je rozdíl? Náhradou mohu původní nástroj nahradit, aniž by se cokoliv výrazně změnilo. Náhrada funguje stejně a ovládá se stejně. Oproti tomu alternativa je něco, co plní stejný účel, ale funguje odlišně. Jako auto a motorka či loď a ponorka.

GNU/Linux je alternativou k MS Windows, ale nikoliv jeho náhradou. Lidé požadující náhradu za majoritní systém by měli zvážit setrvání u něj, protože GNU/Linux jeho náhradou není. Ostatně, zlaté pravidlo správců zní - „když to funguje, nehrabej se v tom“. Jinými slovy, jste-li spokojeni s majoritním systémem, používejte jej i nadále. Naopak, pokud hledáte alternativu, GNU/Linux je jedna z možností, které můžete vyzkoušet.

GNU/Linux a pokročilý uživatel MS Windows

Ačkoliv se na první pohled může zdát, že začátečník má situaci se zvládnutím GNU/Linuxu obtížnější než pokročilý uživatel majoritního systému, opak bývá pravdou. Jak je to možné? Začátečníkovi stačí, aby se naučil GNU/Linux. Pokročilý uživatel se však musí jak naučit GNU/Linux, tak odnaučit MS Windows. Respektive, musí si poopravit některé zvyky, a to nebývá jednoduché. Ostatně, ne nadarmo se říká - „zvyk je železná košile“.

Uživatelská přívětivost GNU/Linuxu

Hodí se GNU/Linux na domácí počítač? To je otázka, na kterou odpovídají různí lidé různě. Někteří zastávají názor, že GNU/Linux je uživatelsky přívětivý dostatečně nebo dokonce více než jiné systémy. Jiní jsou přesně opačného názoru.

Uživatelská přívětivost je stejně relativní jako cokoliv jiného. Každý ji bude definovat jinak a preferovat jiné vlastnosti. GNU/Linux má dostatečnou flexibilitu k tomu, aby dokázal uspokojit jak běžného uživatele, tak počítačového nadšence. Otázkou samozřejmě zůstává, jak tohoto potenciálu využívají jednotlivé distribuce. Je pochopitelné, že každá distribuce se orientuje na jiného uživatele, a proto je důležité zvolit takovou, která má zaměření odpovídající vašim požadavkům. Jinými slovy, požadujete-li uživatelskou přívětivost, volte přívětivou distribuci.

Minoritní systém a skoro-monopol

Mezi hlavní problémy GNU/Linuxu patří to, co pracovně nazývám problémem třetích stran. Výrobci hardwaru a softwaru připravují své produkty především pro majoritní systém, zatímco minoritní systémy nechávají plavat. Dokud bude GNU/Linux minoritním systémem, bude na něj pamatovat méně třetích stran.

U hardwaru nenastává problém, pokud výrobce nevytvoří ovladač pro Linux, ale pokud nezveřejní specifikace svého zařízení. Vývojáři Linuxu jsou schopni chybějící ovladač napsat, ale nemohou tak učinit, pokud nejsou zveřejněny specifikace. Tomu příliš nepomáhá tendence uživatelů vinit samotný Linux nebo jeho vývojáře z toho, že jejich zařízení není podporováno. Vina je na straně výrobce a jediný, kdo má šanci s tím něco udělat, je protestující zákazník.

Ilustrační obrázek

U softwaru je situace o něco horší. S tím, aby mohla být vytvořena linuxová verze, bývá třeba počítat už na začátku vývoje. Problém ale je, že mnoho subjektů vytvářelo svůj software zcela bez požadavku na přenositelnost, a dnes už jsou tyto programy natolik závislé na operačním systému, pro nějž byly vytvořeny, že neexistuje jiná rozumná možnost než program od začátku znovu přepsat. To se ale pro malou skupinu uživatelů používajících minoritní systém nevyplatí. Ne vždy je však situace úplně ztracená, protože na rozdíl od hardwaru existují prostředky, jak daný software na GNU/Linuxu rozběhat. Pravda, efektivita těchto prostředků je malá, ale je to rozhodně lepší než rána do hlavy.

Dnes se stále více rozmáhá ještě jedna problematika, a sice patentově chráněné technologie a DRM. V GNU/Linuxu DRM nenajdete, je principiálně a licenčně nemožné jej v účinné podobě do něj implementovat. Patentově chráněné technologie (např. mp3) nebývají do distribucí začleňovány (licenční důvody) a bývá nutné je doplnit z jiných zdrojů.

Vlastnosti GNU/Linuxu

Dosud jsem samotné vlastnosti GNU/Linuxu nechával převážně stranou. To nyní napravím. Všimněte si, že nepoužívám termín „výhody“, neboť o tom, zdali je daná vlastnost výhodou, rozhoduje vždy konkrétní člověk. To, co je pro jednoho výhodou, může být pro jiného nevýhodou. Rozhodněte se sami.

Svoboda softwaru

Říkali jsme si, že GNU/Linux je svobodný systém. To znamená, že jsou uživateli poskytovány čtyři základní svobody:

  • používat program za jakýmkoliv účelem

  • studovat, jak program funguje

  • upravovat program podle libosti

  • šířit původní nebo upravený program

Z těchto svobod může uživatel těžit jak aktivně, tak pasivně. Má tedy možnost provádět jakékoliv úpravy nebo využívat úprav, které provedli jiní.

Svoboda volby a flexibilita

Jak už bylo řečeno, GNU/Linux je pojem zastřešující ohromné množství projektů, jejichž integrací vzniká konkrétní operační systém. Mnoho komponent lze vyměnit za jiné, a to i ty, které tvoří nezbytný základ operačního systému. Uživatel si tedy může zvolit to, co mu nejvíce vyhovuje, prakticky na všech úrovních. Může vyměnit jádro, systém startovacích skriptů, grafické uživatelské prostředí, zkrátka cokoliv.

Tyto možnosti, včetně modulární architektury GNU/Linuxu, jsou pak předpokladem jeho flexibility. To je důvod, proč tento systém naleznete na superpočítačích, v mobilních telefonech, dobrovolném dojícím systému, armádním vozidle s možností dálkového řízení či emocionální lampě.

Unixová filosofie

Zmínil jsem, ale nevysvětlil, co je modulární architektura. To znamená, že se tento systém skládá z mnoha malých částí. Ostatně, GNU/Linux je klon Unixu, a to je léty prověřený systém, jehož filosofií je mít malé, jednoduché nástroje, které dělají jednu věc, ale dělají ji dobře. A to celé s tím, že jejich propojením pak vznikne přesně to, co uživatel potřebuje.

Tyto nástroje, které se dají velmi dobře ovládat přes příkazovou řádku a lze s jejich pomocí realizovat mnohé, tvoří základ každého unixového systému, stejně jako základ každé linuxové distribuce. Pochopitelně, že uživatelé preferující grafické prostředí je nemusí využívat, nicméně je dobré vědět, že „tam“ jsou.

Tato situace se však promítá i do světa běžných uživatelů, kteří kupříkladu používají nějaký textový editor, webový prohlížeč a e-mailový klient, ale kontrolu pravopisu zajišťuje pouze jeden nástroj, jenž je využíván všemi programy.

Kontrola nad systémem

Jak vlastně definovat kontrolu nad systémem? V zásadě je to stav, kdy systém dělá přesně to, co uživatel požaduje a nic navíc. Proprietární (nesvobodné) systémy se často podobají černé skříňce, ve které není možné ani přesně zjistit, co se děje, ale ani nic pozměnit. Dokonce mohou provádět i nějakou nežádoucí činnost jako například omezování či šmírování uživatele včetně předávání dat třetím stranám. GNU/Linux je svobodný a velmi flexibilní systém, jenž poskytuje dostatečný rámec svobody, otevřenosti (lze velmi snadno provádět úpravy) a informovanosti (je možné se vše potřebné dozvědět), aby jej uživatel mohl mít skutečně pod kontrolou.

Svoboda získávat a využívat znalosti

U proprietárních systémů nebývá svobodný přístup k informacím. Existují informace, které jsou před uživatelem tajeny. Jsou součástí know how tvůrce. I kdyby se k nim však uživatel dostal, jsou jeho možnosti jich náležitě využít rovněž omezené, ať už z důvodu licence, která zabraňuje úpravám díla, nebo nemožností přístupu ke zdrojovým kódům, nebo z důvodu uzavřenosti systému samotného, který trpí syndromem černé skříňky a který nenechá uživatele provést řadu požadovaných operací. GNU/Linux uživatele takto neomezuje. Žádné informace se před ním netají (ani nemohou, zdrojové kódy jsou k dispozici komukoliv), systém je otevřený a není problém v něm cokoliv změnit.

Debian

Je třeba zmínit, že si uživatel sám může zvolit, kam až v seznamování se systémem zajde, a tomu přizpůsobit svou aktivitu. Někteří lidé si to bohužel neuvědomují a pak mylně předpokládají, že se uživatel musí nejprve stát vývojářem jádra systému, aby mohl GNU/Linux používat. Ale tak to samozřejmě vůbec není.

GNU/Linux se umí velmi dobře přizpůsobovat uživatelům, když jejich znalosti rostou. Tam, kde se některé systémy zaměřují na běžné uživatele a na pokročilejší zapomínají, se GNU/Linux dokáže velmi dobře přizpůsobit.

Příkladem mohu být já sám. Začínal jsem s přívětivou distribucí Mandrake 9.1, s níž jsem mohl prozkoumávat svět GNU/Linuxu, a přitom si zachovat maximální pohodlí. Když se moje znalosti dostatečně rozrostly, nainstaloval jsem si Debian, distribuci pro pokročilé uživatele, kde jsem mohl své nově nabyté zkušenosti náležitě využít. Nyní uvažuji o tvorbě vlastní distribuce. To vše je s GNU/Linuxem možné.

Mocné nástroje

Obecně platí, že jednoduchost jde na úkor možností. Čím jednodušší rozhraní mám, tím méně jsem s ním schopen zrealizovat. GNU/Linux nabízí pohodlná grafická prostředí, ale také příkazovou řádku a její mocné nástroje, které umí ve zkušených rukou zázraky. V souladu se svobodou volby je čistě a pouze na uživateli, zdali se rozhodne věnovat čas a úsilí asimilaci těchto nástrojů, nebo zůstane u svého grafického rozhraní. Nicméně ta možnost tu je.

Bezpečnost

Žádný operační systém není zcela bezpečný. Udávat GNU/Linux jako úplně bezpečný systém je proto velkou chybou, zejména kvůli falešnému pocitu bezpečí. Na stranu druhou – díky různorodosti světa GNU/Linuxu, jeho bezpečnostnímu modelu a částečně také kvůli jeho malé rozšířenosti se šance na napadení drasticky redukuje. V praxi to znamená, že v případě GNU/Linuxu stačí naprosté minimum úsilí k dosažení stejné úrovně bezpečnosti, kterou lze s majoritním systémem dosáhnout pouze s enormním úsilím a nezřídka s nutností dodatečných nákladů do zabezpečovacího softwaru.

Otevřený vývojový model

Adam Smith vytvořil teorii neviditelné ruky trhu, která říká, že podnikatel sledováním svých vlastních záměrů vyvíjí činnost, která prospívá celé společnosti. A na stejném principu funguje i vývojový model GNU/Linuxu.

Na začátku stojí potřeba mít k dispozici nějaký software. Tato potřeba motivuje vývojáře, aby začal vyvíjet. Nedělá to pro peníze, dělá to pro sebe. Vydá svůj software jako svobodný, dá k dispozici zdrojové kódy.

Časem zjistí jiný vývojář, že také potřebuje něco podobného a začne hledat, jestli už někdo něco takového nevyvíjí. Najde našeho původního vývojáře a stáhne si, co vytvořil. Zjistí, že programu něco chybí, a tak to do něj přidá. Změny vrátí zpět původnímu vývojáři, aby mohly být začleněny do vývojové větve a aby nemusel svoje úpravy realizovat v každé nově vydané verzi programu. Prospěch mají oba, včetně řady dalších uživatelů, kteří do projektu nepřispívají. Mohou však poskytovat jiné služby - testovat nové verze, hlásit chyby, navrhovat nové vlastnosti.

Ilustrační obrázek

Tento model umožňuje tvorbu softwaru s úžasnou rychlostí a minimálními náklady. Z hlediska bezpečnosti je dobré, že více očí více vidí, je možné najít a odstranit řádově více chyb než u uzavřeného softwaru. Opravy chyb bývají k dispozici i během několika hodin, což je rychlost, na kterou nedosahuje žádný mně známý výrobce uzavřeného softwaru. Tento model také zajišťuje kontinuitu vývoje softwaru. Pokud vývojáři odejdou, nahradí je jiní. Dokud bude o program zájem, nezemře. Naopak, pokud zanikne subjekt vytvářející uzavřený software, zaniká i software samotný, byť je třeba oblíbený a užívaný.

Do kteréhokoliv projektu se můžete (a nemusíte) zapojit i vy. Můžete komunikovat i pracovat přímo s vývojáři. Můžete si zvolit formu pomoci (pomoc s vývojem, pomoc s testováním, pomoc s financemi, návrh nových vlastností, tvorba dokumentace, překlad rozhraní do češtiny, apod.), můžete si zvolit množství investovaného času, nebo to podstupovat vůbec nemusíte. Záleží na vás.

Vybavení

U proprietárních operačních systémů jste možná zvyklí dostat pouze holý operační systém s minimem aplikací. Linuxové distribuce však obsahují prakticky veškerý software, který vám umožní se systémem okamžitě začít pracovat. K dispozici je skoro vše, o co by člověk mohl mít zájem, tj. kancelářské balíky, internetové prohlížeče, e-mailoví klienti, multimediální přehrávače a editory, věděcký a vzdělávací software, programátorské nástroje, serverové služby a mnoho dalšího sotfwaru.

Cena

Cena GNU/Linuxu je komplikovaná věc, zejména proto, že jsou s ní spojeny předsudky, které je třeba zbořit. Ale začněme od začátku. Linuxové distribuce bývají zdarma. Bývají. Ale ne všechny jsou. Existují i komerční distribuce, respektive komerční verze distribucí, a ty mohou stát pěkných pár peněz. Svoboda softwaru neznamená software zadarmo, byť tak distribuován být může a v řadě případů tomu tak opravdu je.

Přečtěte si náš článek, který se stanovením ceny GNU/Linuxu podrobně zabývá: Kolik stojí Linux?

S nulovou cenou, která bývá v souvislosti s GNU/Linuxem často zmiňována (bohužel na úkor jiných, dle mého soudu podstatnějších vlastností), se však pojí předsudky. Co je zadarmo, bývá podezřelé. Ať už kvůli možným dodatečným nákladům nebo pochybné kvalitě.

GNU/Linux tak v očích některých lidí získává nádech „levné náhražky“. Jenomže my už víme, že GNU/Linux není náhražka, nýbrž alternativa. Také víme, že může existovat i v komerčních podobách. A stejně tak víme, že GNU/Linux vzniká spoluprací mnoha lidí, kteří tím, že sledují vlastní záměry (vývoj pro osobní potřebu), prospívají všem, a přitom obcházejí cenový systém. Proto je vazba cena a kvalita u tohoto typu produktu zcela neprůkazná.

Dlužno dodat, že z hlediska ekonomických nákladů nemůže být GNU/Linux zdarma nikdy. I když si opatříte nějakou distribuci bezplatně, přizpůsobit se novému prostředí zabere jistý čas. A minimálně tento čas je cenou, kterou jste za GNU/Linux zaplatili.

Závěr

Nepochybně jsem řadu věcí nezmínil. Není v mých silách postihnout vše. Ostatně, kdyby se mi to podařilo, byl by dokument nesrovnatelně rozsáhlejší. Už takto mám pocit, že většinu zájemců odradí od přečtení jeho momentální rozsah, ale budiž. Pokud jste se dostali až sem, měli byste mít základní představu o tom, co je to GNU/Linux, a snad už i kostru toho, proč jej používat.

Možná vás tento text navnadil, nebo naopak odradil. Já nemohu než doporučit vlastní zkušenost. Používáte-li systém, který vám vyhovuje, doporučuji u něj zůstat. Jiný systém vás v tomto případě jen stěží učiní šťastnějším. Máte-li zájem o GNU/Linux, zkuste se porozhlédnout po informačních zdrojích, které se ho týkají. Najděte si nějakou distribuci a vyzkoušejte ji. Řada dnešních distribucí (Ubuntu, Mandriva Linux, Fedora, openSUSE, apod.) má live variantu, která umožňuje distribuci vyzkoušet bez nutnosti ji nejprve nainstalovat. Pokud se vám zalíbí, můžete si ji nainstalovat, nějakou dobu používat a pak se rozhodnout, který systém je pro vás lepší. Volba je na vás."

Článek vyšel původně na blogu autora: Proč používat GNU/Linux?

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
Průměr: 1,31 | Hodnotilo: 36
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux
gi 27. 05. 2010, 02:26:56
Odpovědět  Odkaz 
Delsich clanku bych se nebal. Spis at maji rozsah odpovidajici atraktivite a hutnosti tematu.

Jako dalsi dulezitou motivaci k programovani svobodneho SW bych pridal jen tak pro radost a nebo pro radost nekoho blizkeho, znameho, ale i ciziho. Ukazkou mohou byt ruzne hry (OpenTTD, Freecol, Freeciv, X-Moto, OpenArena, Nexuiz atd.).
Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux
Danik 27. 05. 2010, 06:48:59
Odpovědět  Odkaz 
Par drobnych poznamek :
- Linux v domacnosti > doporucil bych popsat modelovou situaci rodiny kde je nekolik PC a 1 PC bude osazen OS M$ (z důvodů her dětí, a třeba potřeby mít spesifický SW na něm) a zbylé dva PC slouží již jen pro oddych (web, multimedia) a zde bude linux.
- Patentově chráněné technologie (mp3) > slušelo by se dodat že to neznamená že začátečník "nepřehraje" muziku v tomto formátu - jistě by ho to vyděsilo.
- příkazová řádka > byla by vhodná věta že začátečník pokud nechce tak vůbec nemusí použít a lze systém těch největších distribucí ovládat výhradně přes grafické prostředí (klikat) - což mnohé uklidní.

včera v mejlu jsem objevil že nějaká firma z Buďějovic nabýzí PC s dualbootem kde krom M$ bude i Mandriva a 2 měsíce hodlají vytvářet podporu > pro mě novinka a skvělá vlaštovka jak rozšířit povědomí o GNU/Linuxu
Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux
fe 27. 05. 2010, 08:23:39
Odpovědět  Odkaz 
I když uživatel Mac OS X musím říci:„Skvělý článek”. Hlavě pasáž o to co je alternativa a co je náhrada by se měli tesat do kamene :-)
Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux
Tuxok 27. 05. 2010, 14:45:40
Odpovědět  Odkaz 
Pěkný článek, díky.
Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux
Valdemar 27. 05. 2010, 17:06:32
Odpovědět  Odkaz 
Většinou však dostanou různé reakce, neboť mají odlišné preference od člověka, který jim odpoví.

Nepatří tam náhodou REFERENCE?

Jinak článek opravdu povedený a už je v záložkách.
Re:Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux
fri 27. 05. 2010, 18:17:39
Odpovědět  Odkaz 
Nahradit by se to slovo "reakce", když by to tak autor chtěl, dalo slovem "odpovědi" - a když by se zašlo dál a citově se věc zabarvila, tak se dá použít slovo "doporučení".
Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux
Andrej Pavelka 28. 05. 2010, 16:52:43
Odpovědět  Odkaz 
Článok sa mi páčil, ale asi je na diskusiu, či Linux je alternatíva. Mne osobne sa slovo alternatíva moc nepáči, lebo to znie ako nejaké "núdzové riešenie". Myslím to takto: ja osobne Linux za alternatívu nepovažujem. Moja hlavná záľuba je programovanie, grafika a tvorba webu. Používam na to výhradne Linux, konkrétne distribúciu Debian, a nemôžem povedať, že by mi niečo chýbalo. Hrám sa veľmi málo. Windows JA (opakujem, ja, je to len môj názor), vidím skôr ako alternatívu, ktorú používam obrazne povedané raz za uhorský rok. Mám ho na HDD doslova len na srandu, napr. ak sa chce kamarát so mnou niečo zahrať. Vedel by som sa zaobísť bez Windowsu, ale bez Linuxu by to bolo pre mňa ťažšie, pretože Windows ani Mac si neprispôsobim podľa seba, neprepíšem si konfiguračný súbor, neprečítam si dokumentáciu k Windowsu, ktorá ide do "špiku kosti" (lebo neexistuje) nenainštalujem si do neho Compiz so všetkým, čo k nemu patrí, ťažšie sa mne osobne v ňom konfiguruje virtuálny server, na lište si nemôžem veci poukladať do "šuplíčkov", Microsoft niečo rieši, až keď mu horí za pätami, prácne mi treba do Windowsu zháňať software, ktorý je v Linuxe pripravený na použitie už po inštalácii, vo Windowse inštalujem programy po jednom (strašne otravná robota), pričom v Linuxe mi stačí napísať príkaz na jeden krátky riadok a program za chvíľu nainštalujem s jedným zo svojich 6 linuxových DVD Debian, popr. z netu, ak chcem v Linuxe inštalovať hromadne viac programov, otvorím si grafické centrum a pozaklikávam si ich kľudne aj 20 a za pár minút som hotový. Ak by som si dal na notebook Windows 7 (mám ho dva a pol roka), nemusel by som nájsť driver pod Windows 7 na niektoré jeho zariadenie (poznám človeka, ktorý s tým mal problém) a takto by som mohol v tomto vymenovávaní, prečo Linux používam pokračovať ešte dosť dlho, tiež by mi chýbali všetky tie "čerešničky", vďaka ktorým Linux na mňa pôsobí milo. Opakujem, toto je len môj názor. Mimochodom Linux mi ešte naviac dáva možnosť byť legálny.
Re:Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux
Ivan Lindovský 30. 05. 2010, 11:45:46
Odpovědět  Odkaz 
Po prečítaní Vašej reakcie som sa dobre pousmial nad tou časťou, kde popisujete ako je problém s ovladačmi pod Win7. Ja som totiž na mojom notebooku mal presne opačný problém. Nedokázal som rozbehať Wifi sieť pod Ubuntu 10.04. Takže ono s tými ovladačmi to nie je jednoduché ani v GNU/Linuxe.
Re:Re:Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux
hugochavez 22. 08. 2010, 18:22:40
Odpovědět  Odkaz 
je pravda ze s wiFi kartama/ovladacema byva v Linuxu problem-proto se par chytrych hlav dalo dohromady a vymyslelo "ndiswrapper"= k sosnuti i pro Ubuntu v jeho repozitari. Jeto sikovna vec do ktere "nainstalujete" original driver pro widle a ona to darkove zabali a naserviruje Linux-jadru. Zvolite-li distribuci Linux Mint (coz je defacto vytuneny a vymazleny Ubuntu) tak tam uz nic kolem shanet nemusite anzto tadle vychytavka je tam uz ve standardu a muj 2 roky starej Acer i 7 let starej shit-noutas se hned po nabootovani hlasili seznamem viditelnych WiFi siti ;o) Takze no problemos! Jeste perlicku na zaver:Mint bootuje na SSD disku 5 sekund a Widle 7 na tom samym (=dualboot) 20sekund =1 z duvodu proc mam radsi Linux.
Re:Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux
Standa Fifik 30. 05. 2010, 13:22:44
Odpovědět  Odkaz 
Mám taky tak 2 a půl roku starý laptop, Windows 7 mám kvůli lankám a musím říct že se stav ovladačů zlepšil, po instalaci jsem instaloval pouze ovladač grafické karty.
S ovladači má často problém i Linux. Nedávno jsem musel vyměnit dostatečně výkonnou grafickou kartu ATi za kartu od nVidie abych mohl na HTPC nainstalovat novou verzi mé oblíbené distribuce. Protože ATi nemá oficiální ovladače mojí karty pro nový Xorg a opensource ovladače nemají podporu pro S-Video.
Co se týče možnosti být legální. Windows Vám to nenabízí? Ano, sice si za to zaplatíte ale tu možnost Vám nabízí také!
Co se týče alternativy... Alternativa je (jiná) možnost, nikoliv nouzové řešení. Tzn. ze linux je alternativní systém, vzhledem k ostatním, stejně jako jsou Windows alternativa k linuxu. Většinou mluvíme o alternativách ve spojení s něčím co zaujímá největší podíl trhnu (Majoritě).
Nejsem žádný fanoušek Windows. Od verze 6.06 používám spokojeně Ubuntu a i předtím jsem pár distribucí vyzkoušel.
Re:Re:Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux
anonymmm 30. 05. 2010, 23:00:01
Odpovědět  Odkaz 
k tym ovladacom: skuste si precitat clanok este raz. ;) tam najdete odpoved preco tomu tak je
Re:Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux
Hulka 31. 05. 2010, 01:53:38
Odpovědět  Odkaz 
Chápu Vaše znechucení ohledně Windows. Osobně už těch pár roků co linux znám řeším co si mám nechat na počítači. Windows? Linux? nebo oboje? popř. jedno nechat nativně a druhé emulovat / virtualizovat. Windows znamená cesta nejmenšího odporu co se týče nového HW i různorodého softwaru (především specializovaného SW). U toho HW jak již bylo řečeno to ve Windows není vždy růžové a platí že se stářím HW jsou čím dál větší problémy s podporou ovladačů. V linuxu naopak většinou platí že s příchodem nového linuxového jádra se podpora HW s časem stále více zlepšuje (i když u ovladačů získaných zpětným inženýrstvým je takový průběh dosti pomalý). U Windows když Vám odejde staré PC a koupíte si nové tak na něm většinou nemůžete provozovat starý Windows, jinak by MS neměl takové zisky kdyby v relativně krátkém období nepřešly na novou verzi všichni jeho uživatele. S tímto problémem mnohdy nastává další a tím je vynucený update nabytého SW vybavení. Moje osobní zkušenosti: Před rokem jsem si koupil nový notebook a od začátku jsem počítal s linuxem. Vybrat NB s žádanými specifiky (výkon/cena) a k tomu si pohlídat aby Vám to beželo v linuxu bez problému někdy vyžaduje heroidské úsilí, nejlepší je se s někym poradit kdo tomu rozumí nebo hledat na různých fórech. Nicméně stalo se mi že jsem si nepohlídal wifi kartu od Broadcomu a bylo o zábavu postaráno. Naštěstí přibližně v tu dobu výrobce wifi karty vydal oficiální podporu ovladačů pro mou kartu. Potom jsem však musel k linuxům hodit i windows kvůli nutnosti nainstalovat si specifický software (komerční C kompilátor pro mikrořadiče PIC). I já jsem podlehl ohlasům na "kvalitu" nových W7 a nainstaloval jsem si je. Po nainstalování mi však nefungovala automatická registrace nove instalace programu (patrně s novou verzí by nebyli problémy ale platit peníze jenom za upgrade na nový systém se mi vážně nechtělo). Proto jsem i ze subjetivních důvodu vůči W7 vyměnil systém za XP 64 bit edici (64 bit kvůli HW vybavenosti NB) kde to samozřejmě normálně běželo. Ovšem pro tuto edici neposkytuje výrobce NB oficialní podporu ovladačů ačkoliv pro běžnou 32-bit verzi ano. Opět jsem mel štěstí a nějakž jsem postahoval ovladače jednotlivých výrobců komponent NB. Ovšem jen částečně mi fungují rychlé klávesy (nejde mi ztmavovat a rozsvěcovat displej) a ovladače zvuku jsem musel extrahovat z instalačky ovladačů pro Visty. Výsledkem je že mi zvuk sice funguje ale někdy přestane korektně fungovat a musím restartovat systém. Dokonce nedávno mi vypadl zvuk úplně a to nezměnil ani restart. Po vyzkoušeni v linuxu jestli mi neodletěla náhodou zvukovka jsem reinstaloval ovladače a zvuk opět běžel. Zde mám jistotu že když mi bez problému běží zvukovka pod linuxem, bude i běžet za dobu než vyjde nová verze Windows což u samotného Windows zajištěno nikdy nebude.
Kdybych mohl tak používám jenom linux ale každá mince má však dvě strany a mě se po stránce ovladačů na linuxu nejvíce nelíbí (pro někoho možná paradoxně) kadence vydávání nových linuxových jader (neznamená rychlost vývoje) a zavádění některých nesmyslných změn a to z důvodu vývoje uzavřených ovladačů ze stran výrobců. Uzavřených protože je to nejčastější způsob jak provozovat relativně novější HW na linuxu (a nejsem tak bohatý abych si dovolil pořizovat bazarový NB :D). Např. při sestavování uzavřených ovladačů pro wifinu jsem si všiml že se časem změnil název vyžadované knihovny nového jádra z lib80211 na ieee80211 (přesně už nevím), později se název vrátil nazpátek. Již z toho je zřejmé že s podobnou dynamikou musí výrobci HW vyvíjet i své uzavřené ovladače což je již pro beztak minoritní OS finančně náročné a některými výrobci HW je takový vývoj neakceptovatelný. Možná až po "dost dlouhé době" uvolní specifikaci a o další vývoj se pak stará komunita (tak jako např. v případě grafických karet s ATI).
Osobně se mi vývoj windows moc nelíbí, jejich politika už vůbec ne, ale pro člověka který pracuje s PC denně je tento systém (bohužel/bohudík) téměř nezbytností. Bohužel také v dnešní době stále mnoho lidí neumí s počítačem "rozumně" pracovat a systém který není dostatečně jednotný považují za systém pochybný, extrémně až nelegální.
Skúste Debian
Andrej Pavelka 31. 05. 2010, 19:06:05
Odpovědět  Odkaz 
Ak Vám vadí, že jadro a celkovo celý Linux sa modifikuje tak často, skúste niektorú distribúciu, v ktorej tak často zmeny nie sú. Neviem, ako sa všetky tieto distribúcie volajú, ja používam Debian. Nové verzie nevychádzajú tak často, ako u iných distribúcií, čo môže byť výhoda (ak dychtíte po novinkách, tak aj nevýhoda). Môj Debian je stable vetva, tzn. mal by byť dobre odladený, ale má staršie balíčky. Napr. OpenOffice je 2.4, ale ak by Vám nižšia aktuálnosť balíčkov vadila, nemal by byť problém nainštalovať aktuálnejšie. Debian je pre trošku pokročilejších, ktorí si vedia systém ponastavovať a niektoré ovládače nainštalovať. Ja som musel nainštalovať ovládač iba na wi-fi, ale nebol ho problém zohnať. Značku wi-fi mám Atheros.
Re:Skúste Debian či UBUNTU LTS
regine 1. 06. 2010, 15:51:32
Odpovědět  Odkaz 
Myslím, že každé větší distro má stabilnější vydání s cyklem 2 až 5 let:
např. Ubuntu LTS - Long Term Support
https://wiki.ubuntu.com/LTS
či Novell - SLES...
Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux
regine 31. 05. 2010, 07:43:02
Odpovědět  Odkaz 
Dobrý článek.
Přirovnání automobil - motocykl bych spíše modifikoval na panelák - rodinný dům. Užívám oboje MS i Linux. Bydlím v obojím panelák - rod. dům.
Panelák - o nic se nestarám, jen platím, ale je to "panelové"/"normované".
RD - pořád něco opravovat, uklízet, ale k obrazu svému. Přistavím si vykýřek, altánek na zahradě...
Petr Šafařík Re:Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux
Peťoš 31. 05. 2010, 11:59:22
Odpovědět  Odkaz 
> RD - pořád něco opravovat, uklízet, ale k obrazu svému. Přistavím si vykýřek, altánek na zahradě...

Ano, na RD se pořád pracovat musí. Já si ale jednou nainstaloval a nastavil Linux a od té doby nemusím nic uklízet (žádné registry, viry, mallware...) a ani opravovat (registry, viry, mallware...). Přirovnání je dobré, jen bych napsal:

RD - Možnost si cokoli upravit, přistavět. Sice je nutné zapojení vlastních sil, ale je to dle "mého"
Re:Re:Analýza: Několik pádných důvodů, proč používat GNU/Linux
regine 31. 05. 2010, 23:32:33
Odpovědět  Odkaz 
Dík za upřesnění, myšlenkový soulad.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Michal Dočekal

GNU/Linuxový nadšenec a zastánce svobodného softwaru. Jeho pracovní náplň zahrnuje správu několika linuxových serverů. Snaží se být aktivním členem linuxové komunity, dlouhodobě vytváří dokumentaci pro začínající uživatele Linuxu.


  • Distribuce: Arch Linux
  • Grafické prostředí: Awesome
  • Hodnocení autora: ****

| blog