přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Tři čtvrtiny kódu Linuxu píší profesionálové

Vera

Tři čtvrtiny kódu Linuxu píší profesionálové

dvatydny.gif

Jamendo se dostalo do úzkých, 75 % kódu Linuxu je psáno profesionály, linuxový pracovní trh vzrostl o 80 %, Microsoft: Linux na mobilech propadne, OpenStreetMaps pomáhají Haiti, Zimbra odkoupena společností VMware, BAE Systems si vybralo MontaVista Linux, VLMC a OpenShot: nové open source editory videa, Pardus 2009.1, Mandriva InstantOn.


reklama

Toto je jubilejní padesáté vydání Dvou týdnů s Linuxem. Ode dne, kdy vyšel první díl, už uběhly více než dva roky. Za tu dobu se z něj stal seriál, který vychází ve dvou internetových magazínech a jednom PDF magazínu a je pravděpodobně nejčtenějším přehledem novinek ze světa open source v ČR. Tímto bych vám chtěl všem poděkovat za přízeň, jakou jste k němu dosud chovali, a doufám, že se bude líbit i nadále.

Co se děje ve světě Linuxu a open source

Jamendo se dostalo do úzkých

Jamendo je pravděpodobně nejznámější svobodnou alternativou k iTunes. Na rozdíl od něj jsou všechny skladby distribuovány pod svobodnou licencí a uživatelé je tak mohou volně stahovat. Z tohoto důvodu je jasné, že na Jamendu nenajdete žádné interprety velkých labelů. Byznys model portálu byl založený na příjmech z reklamy a na dobrovolných odměnách autorům. Podle představitelů Jamenda putovalo na účty hudebníků 50 % příjmů z reklamy a téměř 100 % odměn od posluchačů. Od začátku projektu už přispělo kolem 2300 uživatelů a loňský obrat činil 300 tisíc eur s hrubou marží 50 %. Společnost však potřebuje finance na další rozvoj infrastruktury a nové služby a peníze docházejí. Jamendu se podařilo získat peníze v roce 2007 od investičního fondu. Nyní jednalo s dalším investičním fondem o finanční injekci ve výši 1,5 milionu eur, ale jednání ztroskotala.

JamendoJamendo

Mezitím se do celé záležitosti vložila komunita, která chce samozřejmě pomoci. Vznikla petice za záchranu Jamenda a objevují se návrhy na to, jak projektu pomoci, včetně veřejné sbírky. Vedení společnosti však s pomocí komunity momentálně nepočítá a i nadále jedná s investory o finanční injekci. Uvidíme, nakolik budou jednání úspěšná a zda se podaří zachránit projekt, který je známý především mezi uživateli svobodného softwaru, protože je integrován do celé řady open source hudebních přehrávačů.

75 % kódu Linuxu je psáno profesionály

Ač už médii několikrát proběhly zprávy o tom, jak je to ve skutečnosti s tvorbou linuxového jádra, stále můžete narazit na osoby, které si myslí, že Linux je pouze dílem nadšenců a studentů, kteří si programováním krátí volný čas. To platilo možná v úplném počátku vývoje Linuxu, dnes je však situace naprosto odlišná. S nejnovější statistikou přišel na konferenci Linux.conf.au 2010, která se koná v novozélandském Wellingtonu, jeden z vývojářů jádra, Jonathan Corbet.

Podle této statistiky přibylo mezi jádry 2.6.28 a 2.6.32 (prosince 2008 – leden 2010) 2,8 milionu řádků kódu, což představovalo 55 tisíc významných změn. To znamená více než 7 tisíc řádek kódu každý den. Nejzajímavější částí však je, od koho tento kód pochází. 75 % veškerého kódu pochází od vývojářů, kteří pracují pro nějakou společnost a jsou za tuto práci placeni. Číslo placených vývojářů však může být ještě vyšší. 7 % totiž není klasifikováno a 18 % se nehlásí k žádné společnosti, to však ale nemusí nutně znamenat, že je práce na Linuxu neživí.

Výrazně se nemění také pořadí firem, které do jádra přispívají nejvíce. Na prvním místě je i nadále Red Hat s 12 %, následovaný Intelem s 8 %, Novellem a IBM s 6 % a Oracle s 3 %. Corbet také zmínil, proč mezi největšími přispěvateli chybí gigant Google, jehož tisíce serverů běží právě na Linuxu. Patří prý k těm společnostem, které si veškeré úpravy nechávají pro sebe a nevrací je zpátky do hlavního vývoje. Google ale už prý slíbil, že bude přispívat více. Podle Corbeta je to logická cesta i pro ostatní společnosti, protože to je pro ně ve výsledku efektivnější.

Linuxový pracovní trh vzrostl o 80 %

Když už jsme u těch čísel, se zajímavým údajem přišla i organizace Linux Foundation. Každý student informačních technologií se může dostat před otázku, na jakou platformu se v budoucnu specializovat. Že Linux není z hlediska uplatnění špatnou volbou, se ví již delší dobu. Na trhu práce s odborníky na Linux už několik let trvá chronická převaha poptávky nad nabídkou. Nyní tuto informaci podložila číslem i Linux Foundation. Pracovní trh s odborníky na Linux podle ní za posledních pět let vzrostl o 80 %. Tato situace svědčí linuxovým profesionálům, jejichž cena za této situace poroste. Méně už ale těší firmy, které mohou mít problémy s nalezením potřebných odborníků. Z tohoto důvodu se Linux Foundation rozhodla založit portál jobs.linux.com, který by měl dávat dohromady linuxové profesionály z celého světa a společnosti poptávající jejich práci.

Portál jobs.linux.comPortál jobs.linux.com

Microsoft: Linux na mobilech propadne

Linuxové operační systémy, mezi které se řadí Google Android, WebOS, Maemo nebo LiMo, mají slušně našlápnuto a některé agentury predikují, že budou mít do několika let většinu na trhu s chytrými telefony. Něco jiného si však myslí Robbie Bach, prezident divize Entertainment & Devices v Microsoftu. Podle něj je to právě Linux, který v následujících letech ostrouhá. Při rozhovoru s finančními analytiky na letošním CESu prohlásil, že Linux selže při testu kvality, až budou operátoři prořezávat současnou přebujelou nabídku operačních systémů. Podle něj je na trhu příliš mnoho operačních systémů, což operátorům způsobuje problémy. S tím nakonec souhlasí i mnoho dalších lidí. Názory se rozcházejí v tom, na čí úkor ke snížení počtu OS dojde. Nyní to je spíše Windows Mobile, kterému konkurence technologicky utekla.

OpenStreetMaps pomáhají Haiti

Do pomoci karibskému státu Haiti, který byl drtivě zasažen zemětřesením, se zapojuje celý svět. Do oblasti míří tuny materiálu a tisíce dobrovolníků. Kromě zaslání finanční pomoci však můžete Haiti z tepla svého domova pomoci i jinak. Komunita kolem OpenStreetMaps rozjela projekt, který si dal za úkol zmapovat oblasti postižené zemětřesením. Úkolem amatérských kartografů je poskládat data z více zdrojů do jedněch map. Za tímto účelem komunita získala např. družicové snímky získané krátce po zemětřesení. A jak tato iniciativa pomáhá postiženým? Využívají je záchranné týmy, pro které jsou např. připraveny výstupy do běžných GPS přijímačů, jako jsou navigace. Od některých z nich již komunitě přicházejí děkovné dopisy.

Zimbra odkoupena společností VMware

Společnost Zimbra, která vyvíjí open source groupware Zimbra Collaboration Suite, byla odkoupena společností VMware. Stalo se tak necelé tři roky poté, co se dostala do portfolia firem vlastněných Yahoo. To však začalo úzce spolupracovat s Microsoftem, který má vlastní groupware řešení v podobě Outlook/Exchange, a pro ZCS pravděpodobně v portfoliu služeb těchto dvou společností nezbylo místo.

Zimbra Desktop, zdroj zimbra.comZimbra Desktop, zdroj zimbra.com

Přitom si Zimbra nevedla vůbec špatně. Komunita kolem jejího produktu čítá na 20 tisíc aktivních členů, má více než 60 tisíc zákazníků a poskytuje 55 milionů poštovních schránek s meziročním růstem 86 %. Zimbra je silná především v poskytování SaaS produktu ve formě cloudu, který je preferován středními a menšími zákazníky. V tomto segmentu trhu měla meziroční růst o 165 %. A za podpory technologií od VMware by mělo zaměření na tuto oblast ještě více zesílit. Podle dohody však bude moci Yahoo i nadále využívat technologie Zimbra ve svých službách Yahoo! Mail a Yahoo! Calendar.

BAE Systems si vybralo MontaVista Linux

Linux se v poslední době zabydluje i oblastech IT, které se vyznačují velkým konzervatismem. Mezi tyto oblasti patří také obranné systémy, které řídí veškerou moderní armádní techniku. Dosud měly v této oblasti neotřesitelnou pozici specializované real-time operační systémy, nyní se však čím dál častěji začíná prosazovat Linux.

Důkazem toho je i oznámení britské zbrojařské společnosti BAE Systems, konkrétně její švédské pobočky, že bude do svých dělostřeleckých a námořních zbraní instalovat komerční linuxovou distribuci MontaVista Linux Professional Edition. Té dali přednost právě před specializovanými RTOS. Na novém systému si cení především unikátní kombinace vysoké kvality, rychlého vývoje a dlouhé podpory.

Novinky ze světa softwaru

Mozilla Firefox 3.6

Téměř 14 měsíců probíhaly práce na nejnovější verzi populárního open source prohlížeče Mozilla Firefox. Konkurence na trhu s prohlížeči je obrovská a vývojáři Mozilly si rozhodně nemohou dovolit usnout na vavřínech. Nový Firefox sice nelze považovat za revoluční, ale přináší solidní dávku inovací. Firefox 3.6 je celkově rychlejší než jeho předchůdce. Umí rychleji vykreslovat a také se rychleji spouští. Zvýšila se také rychlost odezvy uživatelského rozhraní.

Novinkou v oblasti přizpůsobení vzhledu je Personas, který představuje způsob, jak jednoduše změnit podklad pod nástrojovými lištami. Nástup prohlížeče Chrome přinesl trend minimalizace ovládacích nástrojů. Výjimkou není ani Firefox, který nyní umožňuje skrýt nástrojovou lištu. Přibyl také nový způsob přepínání mezi panely pomocí Ctrl+tab. Firefox 3.6 obsahuje vykreslovací jádro Gecko 1.9.2, které přináší lepší podporu HTML5 a podporu JavaScriptu 1.8.2.

Standardně je Firefox ke stažení pro tři operační systémy – Windows, Mac OS X a Linux, ale díky otevřeným zdrojovým kódům bude dostupný i na dalších platformách. Vznikají také balíčky pro jednotlivé distribuce. Pro Ubuntu např. existuje speciální repozitář.

VLMC a OpenShot: dva nové open source editory videa

Dříve byly editory videa v nabídce open source programů docela nedostatkovým zbožím. Jak se video dostává do počítačů běžných uživatelů, vývojáři odpovídají na zvýšenou poptávku po editorech. Na začátku roku se objevili hned dva slibné.

První z nich mají na svědomí autoři populárního video přehrávače VLC. Jejich nový projekt se jmenuje VideoLAN Movie Creator. Program již je sice funkční, ale stále v rané fázi vývoje. Cílem je vytvořit nelineární editor, nabízející funkce pro vytváření videí poloprofesionální kvality. Jako je u VLC zvykem, bude se jednat o multiplatformní software, který bude dostupný minimálně pro Windows, Mac OS X a Linux. V současné době nejsou venku ještě žádné oficiální buildy, ale zdrojové kódy si můžete stáhnout z vývojového stromu (git clone git://github.com/VLMC/vlmc.git) a program zkompilovat.

V pokročilejším stádiu vývoje je editor OpenShot, který vyšel ve verzi 1.0. Taktéž se jedná o nelineární editor. Je napsán v Pythonu za pomoci knihovny GTK a multimediálního frameworku MLT. Jednou z jeho největších výhod je široká podpora formátů. Autoři se snaží o jednoduché a intuitivní rozhraní, které by mělo uživatelům maximálně usnadnit stříhání domácích videí. Program má také integraci do prostředí GNOME. Na rozdíl od VLMC je pouze pro Linux. OpenShot je dostupný ve zdrojových kódech, ale už existují i balíčky pro různé distribuce.

OpenShot 1.0, zdroj openshotvideo.comOpenShot 1.0, zdroj openshotvideo.com

GenoCAD bude open source

Virginia Tech Intellectual Properties, dceřiná společnost Virginia Tech, oznámila, že uvolní svůj produkt GenoCAD pod svobodnou licencí. GenoCAD je experimentální software, který uživatelům umožňuje vytvářet a ověřovat komplexní genetické konstrukce odvozené z knihovny standardních genetických částí. Původním autorem je Virginia Bioinformatics Institute, který dostal grant 1,4 milionu dolarů na vývoj. Původním cílem bylo vytvořit stránku, na které by mohli vědci nahrávat svá data ke zpracování. Mnoho z nich však vyjádřilo přání nainstalovat si software i na své servery. Aby se instituce mohla o vývoj a užívání lépe dělit s ostatními výzkumnými ústavy, uvolnila GenoCAD po licencí Apache.

GenoCAD, zdroj biocad-server.eecs.berkeley.eduGenoCAD, zdroj biocad-server.eecs.berkeley.edu

Novinky ze světa distribucí

Pardus 2009.1: Dravá šelma z Turecka

Nejen uživatelé „jablečných“ počítačů mají svého leoparda. Pardus je totiž turecké označení pro zakavkazského leoparda a s dravostí šelmy se také vyvíjí. Není dílem nadšenců, ale je vyvíjen v Tureckém národním ústavu elektroniky a kryptologie. Pravděpodobně díky tomu vývoj probíhá rychlým tempem již téměř pět let. Mezi uživatele této distribuce patří vesměs turecké vládní organizace: armáda, ministerstvo obrany, ministerstvo zahraničních věcí, turecká policie. Mezi její zvláštnosti patří vlastní správa softwaru nazývaná PiSi, která má několik zajímavých vlastností, například stahování pouze rozdílů místo celých balíčků. To se může hodit především uživatelům s pomalejším připojením.

Nová verze přináší KDE 4.3.4, jádro 2.6.31.11, OpenOffice.Org 3.1.1.5, Mozilla Firefox 3.5.7, Gimp 2.6.8, Xorg 1.6.5. K dispozici je na tzv. hybridních ISO obrazech, které lze vypálit na CD nebo umístit na USB disk.

Mandriva InstantOn

Netbooky jsou trendem, který již dva roky hýbe světem Linuxu. Během této doby se vyrojilo nespočet specializovaných distribucí nebo edicí. Se speciální distribucí nyní přichází i francouzská Mandriva. Od ostatních se odlišuje tím, že je placená. Systém Mandriva InstantOn je určený jak pro OEM výrobce a uživatele, tak pro koncové uživatele, pro které je cena stanovena na 9,90 eur. Distribuce slibuje rychlý start (do 10 sekund), možnost zákaznických úprav podle trhu, nenáročnost na hardware, podporu multimédií atd. Tím však výhody končí. Verze pro koncové zákazníky je omezena na rozlišení 800x600. Systém obsahuje pouze několik aplikací – Firefox, Thunderbird, Pidgin, Skype, Rhythmbox, Totem, Nautilus, Eye Of GNOME, Evince. A další nelze instalovat. Více se můžete dozvědět v recenzi na MandrivaLinux.cz.

Mandriva InstantOnMandriva InstantOn

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 8
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Tři čtvrtiny kódu Linuxu píší profesionálové
Liso 28. 01. 2010, 15:15:23
Odpovědět  Odkaz 
To, ze kernel delaji profesionalove bych veril. Ovsem o vetsine open source aplikaci se toto rict neda. Obcas mam dojem, jestli nektery veci nedelaji prasata z veprina od nas na vesnici. :)
Re:Tři čtvrtiny kódu Linuxu píší profesionálové
Tom 29. 01. 2010, 18:45:33
Odpovědět  Odkaz 
Ono to bude taky tím, že na těchto programech, jak říkáte "od prasat" dělá (myslím tím opravdu dělá) většinou jen pár lidí. Takže, pokud se vám něco nezdá, můžete se jednoduše přidat nebo poslat $.
Re:Re:Tři čtvrtiny kódu Linuxu píší profesionálové
Liso 1. 02. 2010, 10:43:15
Odpovědět  Odkaz 
Jo, mam to v dlouhodobem planu. Linux mam opravdu moc rad a kdyz vidim nektere projekty, u kterych co release to prestane fungovat nejaka jina cast, tak je mi fakt k placi. Toto poskozuje povest Linuxu a proto se lidi budou vracet k windowsum nebo nebudou prechazet vubec. Pak se nemuzeme divit, ze kazdy druhy windowsak haze na Linux jenom spinu. Lidi chcou updatovat a potrebuji pracovat, nikoliv spravovat system, aby fungoval.

Takove jsou moje dojmy, ale mozna to vidim moc cerne nebo jsem hodne narocny. :)
Jiří Eischmann Re:Re:Re:Tři čtvrtiny kódu Linuxu píší profesionálové
Jiří Eischmann 1. 02. 2010, 12:02:07
Odpovědět  Odkaz 
Kde dělám chybu? Já totiž Linux prostě jen používám a on mi funguje. Ano, kvůli článkům se v systému taky "rýpu", ale většinou ve virtální mašině. Produkční mašinu jednou za půl roku upgraduju a jedu. Naši mají na počítači LTS Ubuntu a už jim to funguje dva roky. 7 měsíců jsem nebyl doma, vrátím se a systém pořád ve stejném stavu jako před tím. Neříkám, že nejsou problémy, ale ty na Windows nebo Mac OS X snad nejsou?
Re:Re:Re:Re:Tři čtvrtiny kódu Linuxu píší profesionálové
Aminux 5. 02. 2010, 18:30:03
Odpovědět  Odkaz 
Netvrďte mi, že jste se nikdy nesetkal s nedodělanou padající aplikací. Takové KDE4 v prvních verzích... Samozřejmě můžete namítnout, že nikdo nikoho nenutil hned přecházet, ale oni to vydali jako stabilní použitelnou verzi. To samé Pulse audio či jak se ten šmejd jmenuje. Stejný případ. K3B mi do teď v KDE4 pořádně nefunguje. A takových by se našlo víc. Linux mám rád, ale tohle mě někdy naštve.
Re:Re:Re:Re:Re:Tři čtvrtiny kódu Linuxu píší profesionálové
otula 5. 02. 2010, 20:24:03
Odpovědět  Odkaz 
Nikdo nikoho nenutil přecházet? Svým způsobem nutil. Distributoři Archu nacpali KDE4 do Testingu a přestože to byla katastrofa, o pár dní později už to bylo v Extra. Já jsem odolal a stále si udržuji funkční KDE3, ale mnozí kvůli tomu od KDE odešli. A další si vsugerovali, že je KDE4 skvělé a rychlé...

A také bych se nebál říct, že problém nebyl jen v prvních verzích. Četl jsem názory, že nejvyladěnější a nejpoužitelnější KDE4 má Sabayon, vyzkoušel jsem ho teď nedávno, když děckám odešel na počítači disk, ale nepřesvědčil mne ani omylem... Po reinstalaci Archem s KDE3 počítač viditelně ožil a stal se normálně použitelným.
Jiří Eischmann Re:Re:Re:Re:Re:Tři čtvrtiny kódu Linuxu píší profesionálové
Jiří Eischmann 6. 02. 2010, 10:34:59
Odpovědět  Odkaz 
Víte, možná proto nepoužívám KDE. V KDE jsem nemusel pracovat roky, když vynechám pár pracovních záležitostí, takže problém KDE4 šel naprosto mimo mě. Ostatně je to jeden z důvodů, proč používám GNOME. Není sice tak technologicky pokročilé a nevydadá tak cool jako KDE, ale prostě funguje. Možná to bude tím, že se používá jako výchozí v konzervativních a enterprise distribucích jako Debian, SLED, Red Hat etc. a tam jsou jiné priority. Konkrétně mně to proklaté PulseAudio problémy nedělá, spíše naopak mi usnadnilo správu zvuku. Nechci tady tvrdit, že vše je super a dokonalé, ale rozhodně si nemyslím, že by těch problémů bylo více než na jiných platformách. To mi s mými zkušenostmi nekoresponduje.
Re:Re:Re:Re:Re:Re:Tři čtvrtiny kódu Linuxu píší profesionálové
Aminux 6. 02. 2010, 13:43:30
Odpovědět  Odkaz 
Ale jo. Já netvrdím, že Linux je samý problém. Ale sem tam na nějakou takovou věc narazím. S Windows jsou zas jiné problémy. No nic. Každopádně děkuji za dobré počtení. Řekl bych, že tentokrát se opravdu vydařilo. Docela by mě zajímalo, kolik času je třeba na přípravu takovýchto článků a kde všude berete náměty?
Tak ať se daří.
Hezký den.
Jiří Eischmann Re:Re:Re:Re:Re:Re:Re:Tři čtvrtiny kódu Linuxu píší profesionálové
Jiří Eischmann 6. 02. 2010, 23:24:34
Odpovědět  Odkaz 
Není to tak hrozně časově náročné, jak by se mohlo zdát. Za těch padesát vydání jsem si našel postupy, které to výrazně zrychlují, ale za chvilku to taky nemám. Člověk musí projít přes stovky článků ze světa open source, občas mi posílají tipy ostatní z redakce. Jelikož jsou skoro všechny zdroje v angličtině, tak je nutností umět dobře a rychle číst anglicky.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Jiří Eischmann

Jiří Eischmann

(*1984) studoval na VŠE a Memorial University of Newfoundland. Je členem GNOME Foundation. Podílel se na knihách o Mandriva Linuxu a Ubuntu a momentálně pracuje ve společnosti Red Hat jako manažer zodpovědný za vývoj desktopových aplikací a je Fedora ambasadorem pro ČR. Ve volném čase se věnuje sportu a cestování.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: GNOME
  • Hodnocení autora: *****

| proč linux | blog