(Pomalý) konec DevFS
Tak se to konečně stalo! Ve verzi 2.6.13-rc1 byla zrušena konfigurační volba pro virtuální souborový systém DevFS záplatou Grega Kroah-Hartmana. Samotné zdrojové kódy a podpora této implementace dynamického adresáře /dev zatím v jádře zůstávají, ale pokud všechno půjde dobře a neobjeví se žádné (opodstatněné) stížnosti na jeho plánované úplné odstranění, bude DevFS s největší pravděpodobností odstraněno z jádra úplně a definitivně.
DevFS bylo vývojáři neoblíbené už před svým zařazením do jádra ve verzi 2.3.46, je již dlouhou dobu zastaralé, fakticky nespravované a navíc není možné jej (kvůli jeho velikosti a složitosti) spravovat mimo strom zdrojových kódů jádra jako záplatu. Žádná přední distribuce jej už také nepoužívá (bohužel až na jednu výjimku, a tou je Debian GNU/Linux a jeho balíček initrd-tools, který stále využívá DevFS v initial ramdisku při kořenovém souborovém systému na LVM). Náhradou za DevFS je udev, který začal Greg vyvíjet již v roce 2001 (a který mimochodem doporučuji). Nicméně, pro zmírnění obav z následků odstranění DevFS a pro ty, kteří bez něj prostě nedokáží žít, vytvořil Greg malinký "nano" DevFS, ndevfs, jednoduchý RamFS souborový systém, který dynamicky vytváří a ruší soubory zařízení v /dev ve stylu DevFS (bez podadresářů). Nebude součástí jádra, ale je možné jej udržovat jako záplatu.
V debatě v LKML, kterou odstranění DevFS samozřejmě vyvolalo, bylo zmiňováno využití v embedded systémech, ale tam stačí malý statický adresář. Ozval se i autor DevFS Richard Gooch, ale obhajoval jej marně (a pozdě). Dodám ještě, že tohle je další potvrzení nového vývojového modelu jádra, v němž je řada 2.6 jednoznačně vývojová.
Jádro 2.6.13
Další verzi linuxového jádra vydal Linus Torvalds v samotném závěru prázdnin, 29. srpna. Je to po necelých dvou a půl měsících od verze 2.6.12, tedy oproti předešlým verzím zhruba o měsíc dříve. Od této verze také přechází v platnost další upřesnění způsobu vývoje dohodnuté na Linux Kernel Developers' Summitu (o kterém jsem psal v minulém čísle), totiž že všechny větší změny kódu jádra budou přijímány během prvních dvou týdnů po vydání a zbývající čas do další verze se budou opravovat (zavlečené) chyby.
Co je tedy nového? Kromě změny výchozí hodnoty frekvence (plánovače) jádra (tzv. HZ value) z 1000 Hz na 250 Hz, viz zprávička v minulém čísle, je zřejmě nejcitelnější změnou úprava inicializačního kódu sběrnice PCI na architektuře x86. Ta podle vývojářů přinesla spoustu menších "ošklivých" problémů s detekcí zařízení, které ale, jak doufají, byly všechny v -rc verzích vyřešeny. Na druhou stranu by nyní u mnoha přenosných počítačů měly být objeveny a nastaveny BIOSem nenastavená PCI zařízení skrytá za různými můstky.
Novinkami jsou zejména kexec/kdump (spuštění malého "crash dump" jádra těsně před pádem běžícího jádra pro jeho debugování) a inotify (monitorování událostí na deskriptorech souborů a adresářů), nová architektura Xtensa (procesor pro System-On-Chip platformy), nahrávání a odebírání ovladačů skrze SysFS aj. Naopak zrušena byla konfigurační volba DevFS (viz předchozí zprávičku).
Kromě těchto větších věcí byly změny provedeny snad ve všech částech jádra. Velké aktualizace proběhly např. u MTD, SCSI, ALSA, NTFS, byl přepracován kód vypnutí a rebootu systému a další úpravy a opravy. Obsaženy jsou samozřejmě i všechny opravy bezpečnostních a jiných chyb z verzí 2.6.12.x. Tahle verze je ale spíše ve znamení novinek a změn než bezpečnostních oprav, což opět potvrzuje vývojový ráz řady 2.6.
Git - střípky
Mohl by být Git použit i na vývojářských serverech, jako je SourgeForge (SF, sourceforge.net)? Diskuze na toto zajímavé téma proběhla v polovině srpna v LKML. Linusovi se tato myšlenka náramně líbila, protože architektura Gitu je velice vhodná na (nedůvěryhodný) centrální server, jakým SF je. Když bude mít SF poruchu, vývojáři neztratí svá data, protože skutečný vývoj by probíhal u nich a SF by byl jen komunikačním a výměnným kanálem mezi nimi. Git je rozhodně rychlejší než CVS nebo Subversion (SVN), ale samotný není plnohodnotný SCM, nemá tolik vlastností a nástrojů kolem sebe. Teprve Git + Cogito už má naději stát se dobrým a rychlým Software Configuration Management systémem.
Git má nyní i svoji oficiální domovskou stránku. Vytvořil ji český jaderný vývojář Petr Baudiš (rozhovor v červnovém čísle) a je pod českou doménou: git.or.cz! Jen jsem mírně zmaten z toho, že podle Petra Git je SCM (ve smyslu "version control system"), ale podle Linuse není. S čím se ale dá souhlasit je to, že Git je "directory content manager".
Upgrade serveru LKML
Po upgrade serverů kernel.org ze začátku dubna (viz červencové číslo) došlo i na server hostující hlavní a velmi vytíženou mailovou konferenci vývojářů jádra Linux Kernel Mailing List (LKML, www.tux.org/lkml/, archiv např. na lkml.org). Pod jménem vger.kernel.org nyní vystupuje stroj Dell umístěný v serverovně Red Hatu s 1 GB připojením do internetu. Mimochodem, co říkáte na antispamové pravidlo považující HTML maily za spam?
