Program pop-before-smtp se instaluje přímo na emailový server, tedy na server, kde máte fyzicky umístěnu svoji emailovou schránku a kde běží nějaký daemon, který vám umožní odesílat a přijímat emaily, typicky jím bývá postfix nebo sendmail. Program pop-before-smtp vám umožní použít k odesílání zpráv server, který používáte pro jejich příjem ať jste kdekoliv.
Uveďme si příklad, v práci, na svém notebooku i na počítači doma používáte nějakého emailového klienta. Se stahováním zpráv problémy nemáte, to je vyřešeno protokolem IMAP a tak je prakticky jedno kde se nacházíte, vaše emaily jsou vám stále po ruce. Pokud však chcete zprávy také odesílat, musíte mít v práci nastaven váš SMTP server, zpravidla shodný se jménem emailového serveru. Na notebooku pak máte nastaven jako SMTP server např. SMTP server vašeho mobilního operátora a doma pak konečně SMTP server vašeho poskytovatele připojení. O tom, že si třeba zapojíte notebook doma a musíte změnit toto nastavení ručně ani nemluvě.
Program pop-before-smtp řeší tuto situaci tak, že sleduje log emailového serveru (běžně soubor /var/log/mail.log), ve kterém se objevují mj. informace o tom, kdo se kdy k serveru připojil. Na základě těchto údajů vytváří hashovací soubor obsahující IP adresy počítačů, ze kterých byla tato připojení provedena. Jakmile se tedy pokusíte odeslat email z vašeho počítače (ať už máte internetovou adresu nebo ne), server vám bude důvěřovat a umožní vám poslat email přes něj.
Celé toto řešení je elegantní, jednoduché, účinné a přitom prakticky velmi bezpečné. Ano, jistě si můžete říct, že pokud se tedy nacházíte v nějaké místní síti, budou moci zneužít tento server i další počítače. To je sice pravda, ale nejprve by o tom samozřejmě museli vědět a dál by jim to fungovalo pouze v okamžiku kdy jste připojeni vy. Jakmile se odpojíte (např. ukončíte emailového klienta), je s určitou prodlevou záznam odstraněn.
Druhým problémem, se kterým se oproti předchozímu už prakticky setkáte, jsou omezení ze stran poskytovatelů připojení k Internetu. Ti běžně blokují veškerý přenos na portu 25 (SMTP) putující směrem do Internetu. Tím se brání SPAMu, který nekontrolovatelně rozesílají uživatelé stanic s MS Windows... Tím, ale bohužel znemožňují použití tohoto programu.
O tom, zda jste schopni kontaktovat vzdálený server na portu 25 se přesvědčíte zadáním příkazu:
telnet jmeno_serveru 25
Pokud se vám podaří připojit na port 25 vzdáleného serveru, je vše v pořádku. V opačném případě váš pokus skončí např. hláškou
telnet: Unable to connect to remote host: Connection refused
V tomto případě je spojení blokováno.
