přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Stavím NAS pomocí softRAIDu

Stavím NAS pomocí softRAIDu

Konečně jsem se donutil něco udělat se svým  multimediálním centrem . Původní plány byly mít z toho přehrávač videa s možností nahrávání ze satelitu, nicméně tento cíl jsem nesplnil. To proto, že laborování se satelitní technikou bylo tak časově náročné, že mi prostě vytekly nervy, koupil jsem krabičku TechniSat s možností nahrávání a multimediální kompík rozmontoval na součástky. Věci, které nebudu potřebovat (case, grafika, satelitní karta) šly na Aukro a ze zbytků si postavím  NAS .


Inu dokoupil jsem tedy dva nové 1,5 TB disky Samsung F2, novou case s možností rozšiřování, vzal si do konce týdne dovolenou a vrhl se na stavbu NASu. Na stroj jsem hodil Ubuntu Server v minimální instalaci a začal jsem nejprve ladit spotřebu. Základní deska s notebookovým Core2 procesorem, 2 GB RAM, třemi disky a zdrojem Fortron si vezme v zátěži max 70 wattů, v klidu je to cca 50 wattů a když odpojím klávesnici, vypnu USB a disky se uspí, tak se pod tu padesátku dostanu. Není to ideální, ale špatné to rozhodně není - na to, že jsem stavěl "ze zbytků".

Softwarový RAID jsem si vytvořil jednoduše - disky jsem rozdělil na třetiny, z čehož dvě třetiny na každém disku bude v konfiguraci RAID-0 a jedna třetina pak v RAID-5. Svazky jsem vtipně pojmenoval bigdata a safedata. Začal jsem tedy dělením disku. Otázka byla - jak naprosto přesně rozdělit tři disky? Použil jsem - světe div se - nástroj fdisk, který umožní vytvářet oddíly přesně po jednotlivých blocích (sektorech). Za pomocí kalkulačky (první disk je totiž jiné velikosti - F2 0,5 TB) jsem tedy vytvořil tři oddíly o velikosti cca 490 GB a dva oddíly o 1500 GB. Začneme.

apt-get install mdadm ssmtp mailx

Ty dva balíčky použijte pouze v případě, že nemáte nainstalován žádný poštovní server. Například v Ubuntu Server se neinstaluje v základní instalaci ani Postfix, u Desktopu však ano. Součástí mého zápisku nebude konfigurace ssmtp a mailx nástrojů pro odesílání e-mailů. Pokud používáte jiný MTA (např. Postfix), tak jej použijte.

Jak dál? Jádro v Ubuntu je na vše připraveno, takže stačí nainstalovat pouze balíček mdadm a začít s vytvářením pole. Nejprve vytvořím pole md0 (safedata) v RAID-5.

mdadm --create --verbose /dev/md0 --level=5 --raid-devices=3 /dev/sdc3 /dev/sda1 /dev/sdb1

Vytvoření RAID pole v Linuxu je opravdu hračka - příkaz netrvá ani chvilku a s nově vytvořeným zařízením md0 můžete ihned začít pracovat - tedy formátovat ho a používat. Nicméně na pozadí probíhá prvotní synchronizace pole, takže je dobré na nově vytvořené pole nahrávat jen data, o které zatím nechcete přijít. Pokud by se vyskytl nějaký problém během prvotní synchronizace, mohli byste o data přijít.

Při synchronizaci tedy v podstatě jde o test disků. Každopádně ji můžete sledovat příkazem

watch cat /proc/mdstat

V mém případě trvala slabé 2 hodiny. Já jsem nelenil a ihned se pustil do vytvoření souborového systému. Jelikož jsem nezadal velikost chunku, implicitně je 64kB. To jsem ostatně ověřil pomocí příkazu mdadm -D /dev/md0. Takže pro vytvoření souborového systému ext4 použiji následující parametry:


  • chunk size = 64kB (pro oddíl do 2 TB stačí)
  • block size = 4kB
  • stride = chunk / block = 64/4 = 16kB
  • stripe width = stride * (n data disks in raid5) = 16kb * (3 - 1) = 32kB


Vytvoření souborového systému jsem tedy provedl pomocí


mkfs.ext4 -v -m .1 -b 4096 -E stride=16,stripe-width=32 /dev/md0

Ze souboru /etc/mke2fs.conf je patrné, že implicitní volby pro vytváření souborového systému ext4 jsou vyhovující, proto jsem je neměnil. V mém případě (Ubuntu) to jsou volby has_journal, extent, huge_file, flex_bg, uninit_bg, dir_nlink a extra_isize.


Ještě k výběru souborového systému - zvolil jsem ext4, protože do NASu budu ukládat všemožné informace, od fotek přes zálohy až po velké soubory. Systém ext4 je dostatečně univerzální, přičemž poskytuje solidní výkon i pro velké soubory (podobně jako například XFS). Jelikož použiji UPS, tak neočekávám časté pády souborového systému - ext4 mi prostě bude stačit.

Podobným způsobem jsem vytvořil druhé pole v RAID-0 (strippingu):

mdadm --create --verbose /dev/md1 --level=stripe --raid-devices=2 /dev/sda2 /dev/sdb2

Zbývá ještě upravit soubor /etc/mdadm/mdadm.conf a nastavit v něm e-mailovou adresu (volba MAILADDR), na kterou bude odeslána zpráva v případě neočekávané události. Součástí balíčku mdadm je totiž démon, který provádí kontrolu všech diskových polí. Alespoň v Ubuntu to tak je, v ostatních distribucích to nebude jinak.

Ještě zbývá přidat definice jednotlivých polí do mdadm.conf souboru. Stačí přidat na konec výstup programu mdadm:

mdadm --detail --scan --verbose >> /etc/mdadm/mdadm.conf


Na úplný konec jsem vzal propisku a samolepicí papírek, napsal na něj jednotlivá pole a jejich oddíly. To celé pak přilepil dovnitř stroje. Může se to hodit.

Pokud mi zbude čas, napíšu něco o konfiguraci Samby a dalších služeb, které mi na mém novém NASu poběží.

Nahoru

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Lukáš Zapletal

Lukáš Zapletal

Senior Software Engineer @ Red Hat


  • Distribuce: Fedora

| blog



Public Relations

Vysvětleme si internet

TELE3Možná jste až do této chvíle vůbec netušili, že existuje něco jako DNS servery. A to navzdory tomu, že se s těmito při používání internetu dnes a denně setkáváte a nemůže tomu být ani jinak. Protože nebýt těchto, nebyl by internet internetem.

Pokračování ...


Redakční blog

Pavel Fric

Pavel Fric, 21. August

Sayonara Player 1.5.1

Přehrávač, jak má být. Poslední dobou vývoj šlape


Pavel Fric

Pavel Fric, 26. January

MuseScore 3

První aktualizace třetí řady notačního editoru MuseScore


Redakce

Redakce, 21. December

Pište pro LinuxEXPRES

Baví vás Linux? Pište o něm, není to nic těžkého. LinuxEXPRES hledá nové autory.


Všechny blogy »

SOLIDWORKS

Tagy