Jak velká je vaše škola?
Naše škola je šestnáctitřídní gymnázium se třemi oborovými zaměřeními. Studuje zde přibližně 400 studentů. Škola je univerzitní školou Univerzity Palackého a spolupracuje i s dalšími univerzitami. Zájemcům o studium nabízíme v současné době jednu třídu osmiletého gymnázia všeobecného zaměření a dvě čtyřleté třídy, jednu zaměřenou na jazyky a jednu všeobecně zaměřenou s důrazem na výuku přírodovědných předmětů. Ke škole patří Domov mládeže.
V sousedství Gymnázia je i Základní škola Jevíčko a speciální škola. Všechny tři školy mají spolu s Domovem mládeže společnou počítačovou síť a z hlediska správy sítě tvoří Gymnázium, Domov mládeže, Základní škola a speciální škola jednotný celek propojený pomocí VPN.
Jaké operační systémy používáte?
V současnosti používáme v jedné učebně Ubuntu 9.04 (16 počítačů). V druhé učebně (16 počítačů) je prozatím Windows XP, stejně jako v učebně jazykové (13 počítačů). V kabinetech, v učebnách (u projektorů a interaktivních tabulí) a v podobě notebooků má škola dalších zhruba 30 počítačů, kde nalezneme buď Windows XP, nebo Ubuntu 9.10 anebo dualboot. Na počítačích administrativních zaměstnanců se nachází Windows XP. V Domově mládeže je učebna vybavena dualbootem (Windows XP a Ubuntu 9.10). Na Gymnáziu máme k dispozici tři linuxové servery, které nám zajišťují základní síťové funkce jako LDAP, Samba PDC, DNS server, mail server, web server a zálohování a jeden Windows 2003 server, na kterém funguje školní agenda Bakaláři, WSUS a centrální správa antiviru.
S blížícími se prázdninami 2010 plánujeme kompletní přechod učeben a kabinetů buď na Ubuntu 10.04, nebo na dualboot Ubuntu 10.04/Windows XP. V jedné z učeben bude pouze Linux, ve zbývajících dvou bude dualboot, stejně jako v kabinetech a v počítačích u projektorů. Ve Windows zůstane po prázdninách jen administrativa z důvodu účetnictví a dalších specializovaných programů.
Jednou z našich zásad je „už ani korunu za licence“, což v praxi znamená, že chceme využívat Linux a další open source a freeware všude, kde to jen jde. Přičemž v rámci snahy o přechod budeme používat Linux společně s už zakoupenými Windows XP, ale postupně budeme nenásilnou formou uživatele přesouvat na Linux. Všechny nově opatřené počítače jsou už pořizovány bez operačního systému a bude na ně instalován pouze Linux.
Jak se Linux na Gymnázium dostal?
Zde je třeba říci něco o tom, jak se Linux vůbec na naše Gymnázium dostal. Výuka informatiky na naší škole má totiž za sebou jak dobrou minulost, tak v posledních letech velice obtížné období.
Zhruba před deseti lety byla výuka na velice dobré úrovni. Informatika se v rozšířeném rozsahu vyučovala ve všech ročnících všeobecného studia a kabinet IVT měl úspěchy jak na soutěžích, tak v přijetí absolventů na VŠ. Studenti i pedagogové měli svoje stránky, poštovní schránky a vše další, co má správná počítačová síť svým uživatelům poskytovat. Už v té době se Linux využíval na serverech, a dokonce se uvažovalo o jeho nasazení na desktopy.
Bohužel z řady důvodů došlo v posledních letech k určité stagnaci rozvoje. Chyběla dlouhodobá koncepce, přestalo se jezdit na soutěže, v kabinetu se vystřídala řada vyučujících. Přes obnovu hardwaru samotná infrastruktura sítě chátrala a byly běžné výpadky celé sítě. Po odchodu správce sítě byla vlastními silami řešena pouze administrativa, správu sítě vykonávala externí firma. Přelom nastal až v srpnu 2008, kdy po odchodu dalších vyučujících přišli noví. Shodou okolností dva bývalí studenti, kteří v té době zrovna dokončili studia informatiky na VŠ. Podstatné pro další vývoj bylo, že měli představu, jak by měly věci fungovat a dobře si pamatovali doby, kdy měla výuka informatiky lepší úroveň. A co bylo nejdůležitější – byli rozhodnutí změnit stávající stav.
Školní rok 2008/09 se vyznačoval udržováním stávajícího (ne zcela vyhovujícího) stavu, ale už se připravovala kompletní přestavba sítě. S příchodem prázdnin 2009 byla školní síť vypnuta a celá počítačová síť byla kompletně přeinstalována.
Počítačová učebna s Ubuntu 9.04 čekající na studenty
Tehdy se také řešila otázka, jaký systém vybrat. Protože oba noví vyučující jsou zastánci otevřených technologií jak po teoretické, tak po praktické stránce, bylo zcela logické, že se na jedné z učeben usídlili tučňáci. Protože ale chyběly zkušenosti se sítí takového rozsahu a nebylo možné opustit ze dne na den všechny aplikace spojené s Windows a podchytit všechna možná rizika, která přechod mohl znamenat, byla místo revoluce zvolena cesta pozvolného přechodu. V podstatě šlo o to „udělat jednou nohou krok k novému a druhou nohou zůstat pevně stát na stávajícím“.
Školní rok 2009/10 je tedy oním zkušebním „krokem k novému“ a přípravou na další přechod školy k otevřeným technologiím. Jedna z učeben, klíčové školní servery, notebooky a počítače připojené k projektorům v učebnách se staly experimentální laboratoří a zdrojem praktických poznatků.
Nasazení Linuxu se nicméně od počátku ukazuje jako velmi úspěšné, takže počet počítačů s Linuxem se během letošního školního roku postupně zvyšuje (notebooky, počítače u projektorů). A s ohledem na pozitivní zkušenosti získané za poslední rok je nyní rozhodnuto, že se bude na škole pokračovat v další migraci nejen na Linux, ale na otevřený software obecně. Do nového školního roku chceme vstoupit s Linuxem ve všech učebnách i v kabinetech.
Proč jste se rozhodli začít používat Linux?
V první řadě bylo používání Linuxu podpořeno příchodem nových vyučujících, kteří už měli s Linuxem zkušenosti jak z vlastních počítačů, tak ze studia na VŠ a používání Linuxu bylo jejich osobní preferencí. Zde je třeba uvést, že se jedná o informatiky, nikoliv o pedagogy s aprobací informatika, tj. své práci rozumí především po odborné stránce.
Druhým důvodem byly neustálé potíže s operačním systémem Windows. Především šlo o bezpečnostní problémy, protože systém se vyznačuje vysokou zranitelností malwarem (v srpnu 2008 byla většina počítačů na škole zavirována). K tomu je třeba připočíst náročnost údržby programového vybavení a náročnost aktualizací instalovaných programů. Při dvaceti programech využívaných při výuce je pravidelná údržba a aktualizace počítačové učebny pod Windows v rozumném čase nerealizovatelná bez drahých komerčních produktů. Rovněž instalace mnoha programů na čerstvě nainstalovaný operační systém Windows je po časové stránce velice náročnou činností.
V tomhle směru jsou výhodou automatické aktualizace Linuxu a jeho nezranitelnost malwarem. Pro údržbu sítě je také důležitá snadná dostupnost a instalace velkého množství programů a konfigurace počítačů jen s pomocí automatických konfiguračních skriptů. Důležitou vlastností Linuxu je také jeho praktická „nezbořitelnost“ ze strany studentů, což se prokázalo v praxi – zatímco zabezpečení Windows se studentům dařilo obcházet, linuxový systém se nikomu napadnout nepovedlo.
Třetím důvodem pro použití Linuxu je poslání školy – vzdělávat a učit. Bohužel informatika v českém školství je dnes spíše jednostranné školení pod taktovkou Microsoftu a většina vyučujících IVT na ZŠ i SŠ jsou pouze mírně pokročilí uživatelé, kteří mnohdy vědí méně než jejich studenti. Na Gymnáziu jsme se rozhodli tento směr změnit. Naším cílem je učit obecné principy, nikoliv konkrétní programy. Takže např. chceme učit obecně práci s kancelářským balíkem, nikoli konkrétně s Microsoft Office. Stejně tak chceme studenty učit pracovat s operačním systémem obecně a nikoliv pouze s Windows.
Čtvrtým důvodem je otevřenost, svoboda volby a zvyšování právního povědomí studentů v oblasti informačních technologií. Škola a obecně ani jiná státní moc (úřady apod.) nemají právo nutit studenty ani nikoho dalšího (např. občany), aby si zakoupili nějaký konkrétní program. Stejně tak nemají právo je nutit odevzdávat a přijímat dokumenty a komunikovat ve formátech, které jsou uzavřené (viz §3 odst. 4 a §4 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím).
Zálohovací server Phoenix běžící na Ubuntu 9.10
Naším cílem je studenty učit, že existuje něco jako schválené standardy. Naučit je, že si mohou vybrat, že si např. nemusí nechat vnutit Windows při koupi počítače a že kvalitní software lze získat i zadarmo a nemusí ho nelegálně kopírovat. Pokud budeme studenty nutit, aby používali k plnění úkolů uzavřený komerční software, budeme jim tímto také nepřímo říkat „pokud na to nemáte, abyste si software koupili, tak si ho někde zkopírujte nelegálně“. Touto cestou jít nechceme. Naším cílem je, aby studenti vzali na vědomí, že používání nelegálně získaného softwaru je trestným činem a aby pochopili, že existují alternativy ke komerčnímu softwaru.
V tomto směru je používání Linuxu zcela logickým krokem a chápeme ho jako společensky důležitý výchovný prvek pro zvýšení povědomí o autorských právech jak studentů, tak přeneseně i jejich rodičů, kterým studenti svoje poznatky a postřehy samozřejmě přetlumočí.
A v neposlední řadě je významným důvodem i otázka nákladů. Při více než 80 počítačích na škole je cena licencí operačního systému Microsoft Windows a kancelářského balíku Microsoft Office děsivou zátěží pro školní rozpočet. Masové použití softwaru, který je k dispozici zadarmo, tak představuje významnou úsporu nákladů. Pro Gymnázium je to v současné době významné, protože české školství je trestuhodně podfinancováno. Rovněž pro studenty, jejichž rodiny jsou v našem relativně chudém regionu často silně postiženy hospodářskou krizí, je nulová cena softwaru velkým přínosem.
Co na to říkají studenti, rodiče, vyučující?
Studenty jsme připravovali na nasazení Linuxu už od školního roku 2008/09 např. ukázkou live CD nebo výukou, kde se skutečně hovořilo o „operačních systémech“ - a nikoliv jen o „Windows“. Když potom přišli studenti v září 2009 do školy a v učebně našli nový systém, tak po rychlém zběžném seznámení se s prostředím GNOME přijali nový operační systém velice dobře. Dokonce i nově nastupující studenti prvního ročníku neměli s přechodem problém, i když Linux viděli poprvé v životě (někteří dokonce ani výuku informatiky na ZŠ neměli). Bezproblémový přechod se povedl jak u studentů vyššího gymnázia, tak i u nejmladších studentů nastupujících do osmiletého studia. Na počítačích jsou nainstalována grafická prostředí GNOME, KDE a LXDE, většina studentů upřednostňuje GNOME.
Obecně řečeno studenti měli jen minimální problémy s přechodem a o úspěchu svědčí to, že když dnes studentům dáme vybrat, na kterou učebnu chtějí jít raději, vyberou si tu s Ubuntu. Ze začátku od některých zaznívaly posměšky na „operační systém s ptákem“ a na „bezplatnou náhražku za Windows“. Ty ale postupně utichly po seznámení se se systémem a dnes studenti naopak brblají hlavně na Windows.
Jedna z tříd si Linux natolik oblíbila, že když jsme jí v rámci výuky měli ukázat Microsoft Office 2007 a muselo se jít na učebnu s Windows XP, mezi studenty vypukla „mini-vzpoura“, kdy na adresu Windows zazněla slova, z nichž „nechceme na blbý windouzy“ a „stupidní wokna“ patřila mezi ta, která ještě lze publikovat. Nejšikovnější studenti se rychle naučili využívat řadu funkcí a programů v Linuxu, takže v učebně s Windows pravidelně slýcháváme „já sem chci Ubuntu, ty wokna neumí vůbec nic“.
Ubuntu si tedy u studentů postupně vydobylo uznání pro možnosti, které jim poskytuje po stránce funkčnosti, ale i pro stabilitu a vesměs bezproblémový chod. Rovněž si rychle zvykli i na příjemnější grafické prostředí, které si mohou upravovat dle libosti a chuti, což se svou zvědavostí objevili velice rychle.
Na Linuxu mají studenti vše, co potřebují pro výuku, a i nainstalovaných programů je tam mnohem více, než kolik jich mají k dispozici ve Windows. Navíc cíleně vybíráme pro výuku takové programy, které si mohou studenti nainstalovat zdarma i doma (OpenOffice.org, GIMP … ). Díky tomu studenti sami zjišťují, že pokud mají stejný program ve Windows i v Ubuntu, tak je úplně jedno, v jakém systému pracují.
Za velice pozitivní považujeme přístup studentů k výuce např. kancelářského softwaru. Škola sice v roce 2007 zakoupila licence na Microsoft Office 2007, ale jako hlavní výukový software jsme nasadili OpenOffice.org, protože škola není školicí středisko Microsoftu a nemá právo nutit studenty, aby si zakoupili Microsoft Office 2007. Proto v učebně s Windows probíhá výuka na obou balících, v učebně s Linuxem potom v OpenOffice.org. Při zpracovávání úkolů dáváme studentům vybrat, v čem chtějí pracovat, a dnes už můžeme s uspokojením konstatovat, že studenti OpenOffice.org přijali za svůj.
Preferují ho pro množství funkcí a možnosti nastavit si skoro cokoliv, zatímco nepovedený Microsoft Office 2007 považují – především kvůli nešikovnému ribbonu – za velmi nepřehledný a pomalý software, ve kterém je často složité žádané funkce vůbec najít. Velkou roli v tom hraje i to, že si mohou OpenOffice.org nainstalovat legálně a zdarma, kamkoliv chtějí. Bohužel nemůžeme zmíněný Microsoft Office 2007 z výuky zcela vyřadit, protože se s ním budou studenti setkávat v praxi a i v provozu školy není tento balík zcela nahraditelný, protože zřizovatel školy (Pardubický kraj) používá formát Microsoft Office jako svůj výhradní formát dokumentů (i když tím zcela hrubě porušuje výše zmíněný zákon č. 106/1999 Sb.).
Za další klíčový prvek pro výuku považujeme to, že v Linuxu obecně platí, že uživatel musí vědět, co opravdu dělá, zatímco „logika“ aplikací ve Windows spíše směřuje k tomu, že student „nakliká“ cosi do počítače, aniž by vůbec věděl, co se odehrává na pozadí. V tomto ohledu pozorujeme u nadanějších studentů trend, kdy místo „klikání“ opravdu s počítačem pracují a chápou i v širších souvislostech, co dělají a jak to dělají.
Ubuntu bylo navíc přínosem i pro talentované a nadšené studenty se vztahem k výpočetní technice, takže řada studentů si už Ubuntu nainstalovala doma a sami zkoušejí, co systém dovede. Navíc se studenti dostali k možnostem, které dříve neměli. Nasazení Ubuntu např. umožnilo obnovit kvalitní výuku programování v seminářích i v nově otevřeném počítačovém kroužku (učíme PHP a Javu). Letos se tak naše škola mohla opět vrátit do soutěží v programování a dosáhla zde velice dobrého výsledku jak v okresním, tak v krajském kole.
Za pozitivum nasazení Linuxu lze považovat i zvýšení prestiže předmětu Informatika a jeho vyučujících v očích studentů. Doposud studenti na základě svých zkušeností ze ZŠ i SŠ nahlíželi na vyučující IVT jen jako na pokročilejší uživatele Windows, kteří vědí zhruba tolik co oni a na informatiku se studenti i ostatní profesoři dívali jen jako na jakýsi „zájmový kroužek“ pro pár nadšených. Nový operační systém a vyučující na odborně mnohem vyšší úrovni společně s vyššími požadavky ve výuce znamenali, že studenti museli předmětu začít věnovat více úsilí a více přemýšlet. Navíc vyučující, který bleskově nainstaluje nový program přes příkazový řádek, dokáže si poradit s problémem jakousi „magií“ a dokáže vysvětlit látku po odborné stránce, si získá u studentů uznání za svoje schopnosti mnohem snáze než běžný učitel typu „klikač“.
Pokud jde o rodiče, je pro ně určitě pozitivní, že nemusí investovat do licencí za software, což v případě operačního systému Windows a kancelářského balíku Microsoft Office znamená více než 5 000 Kč, plus další náklady (např. na antivirus). V době hospodářské krize představuje tato částka nezanedbatelnou položku v rozpočtu. Rovněž další software dostupný v Linuxu zadarmo znamená další úsporu a rodiče se nemusí tolik obávat, že by jejich potomek do počítače nainstaloval nějaký software nelegálně. Navíc nízká náročnost hardwaru Linuxu umožňuje udržet v provozu i relativně starší počítače. Přesto je od rodičů cítit jistá zkostnatělá konzervativnost a zažitost Windows, protože od studentů často slýcháváme „já bych chtěl/a Linuxy, ale naši chtějí Windows“, nebo dokonce „budeme si pořizovat nový počítač a marně našim vysvětluji, že Windows nejsou potřeba“.
V této situaci můžeme studentům poradit postupný přechod, kdy nejprve začnou používat na Windows aplikace a formáty dokumentů, které budou mít i v Linuxu. Poté mohou zkusit VirtualBox. Další krokem je dualboot a potom už je další přechod jen jejich volbou.
Co se týče vyučujících, tak Linux se velmi pozitivního přijetí dočkal u „tučňácky“ nadšeného fyzikáře a pochopitelně v kabinetu IVT. Určitý zájem vzbudil Linux u některých vyučujících přírodovědných předmětů. Osobním příkladem ostatním vyučujícím jde pan ředitel, který si ze zvědavosti nechal Ubuntu nainstalovat do svého osobního notebooku, oceňuje možnost práce s TeXem a postupně objevuje, co Linux dokáže.
U zbylých členů pedagogického sboru je přijetí chladnější, což je pochopitelné. Jedná se o běžné uživatele, kteří jsou znalostmi a schopnostmi na stejné úrovni jako rodiče, tj. jsou veskrze konzervativní a nedůvěřiví. Ze své pozice ani necítí potřebu učit se nové věci. Např. nabídka pestré řady výukových programů pro Linux se setkala jen s malým ohlasem dalších členů pedagogického sboru.
Přesto se vyučující s Linuxem postupně sžívají, protože se s ním stále více setkávají u počítačů zapojených u projektorů a v noteboocích. Po letních prázdninách naleznou ve svých počítačích dualboot a plánujeme udělat školení, na kterém budou seznámeni s tímto systémem komplexněji.
Bohužel lze od řady uživatelů vycítit chladný postoj i z důvodu, že si sami domů zakoupili běžný operační systém i s komerčním kancelářským balíkem a používáním něčeho jiného by vlastně uznali, že vydali poměrně velkou částku za něco, k čemu by měli plně vyhovující alternativu.
Takže ohlas ze strany studentů je dobrý, ze strany rodičů a vyučujících velmi vlažný.
Na Základní škole používáte LTSP, jaké jsou vaše zkušenosti?
Na základní škole jsou dva servery, jeden s openLDAP, Sambou PDC, Postfixem a Apachem pro zajištění hlavních funkcí sítě a druhý s LTSP. Cílem bylo zajistit bezpečnou náhradu Windows 98, které do loňského roku fungovaly na všech PC (P500, 128 MB) v kabinetech. Po krátkém otestování bylo nasazeno Ubuntu s LTSP a z osobních počítačů se staly bezdiskové stanice. V testovacím provozu vše fungovalo relativně dobře, bohužel postupem času se projevily závažné hardwarové nedostatky v síti. Problémem byly pomalé 100Mbit switche a místy i 10Mbit huby, které nedokázaly zajistit plynulý tok dat pro cca 20 tenkých klientů. Z toho důvodu jsme se rozhodli vrátit ke klasickému operačnímu systému s použitím prostředí LXDE.
Jaká je struktura vašich serverů?
Naše škola disponuje dvěma značkovými servery Hewlett Packard s operačním systémem Suse Linux Enterprise, které zajišťují základní fungování sítě (plánujeme přechod na Debian z důvodu finančních úspor). Na jednom z nich je openLDAP, Samba PDC, DNS, CUPS, slouží jako síťové úložiště studentů a kantorů. Na druhém je provozován mail a web server, do budoucna plánujeme RadiusServer, pro zprovoznění wifi na škole. Další dva servery jsou jen tzv. „lepší počítače“. Jeden s Ubuntu Server zajišťuje každodenní zálohování všech serverů Gymnázia a Základní školy, centrální úložiště předinstalovaných obrazů operačního systému Windows a repozitory proxy pro Linux. Poslední je provozován na operačním systému Windows 2003, zajišťuje centrální lokální aktualizaci operačního systému Windows pomocí služby WSUS, provozování školní agendy pomocí systému Bakaláři a centrální správu antivirového programu NOD32. Dále na škole provozujeme e-learningový systém Moodle, MediaWiki a webového mail klienta RoudCube. Do budoucna bychom se chtěli ještě zapojit do systému Eduroam. V rámci plánované přestavby webových stránek také připravujeme nasazení redakčního systému pro web školy a weby jednotlivých kabinetů.
Jaké open-source aplikace používáte?
Už v předchozím období se používala řada freewarových a open-source aplikací (GIMP, Inkscape), nicméně s nasazením Linuxu jsme přistoupili k plnému přechodu na otevřené a svobodné aplikace.
Na dokumenty používáme OpenOffice.org, bitmapovou grafiku učíme v GIMPu (plus digiKam), vektorovou v Inkscapu (plus Dia, XaraXtreme, OpenOffice.org Draw), střih zvuku v Audacity, střih videa v Avidemuxu a Kdenlive. Programujeme v Geany (PHP) a NetBeans (Java), na výuku HTML a CSS používáme Bluefish a ve Windows PSPad, na DTP máme Scribus, na výuku operačních systémů používáme VirtualBox. Samozřejmě jsou ke každé kategorii k dispozici další programy, které studenti mohou využívat, pokud jim vyhovují.
Na všechny počítače instalujeme vesměs shodnou sadu freewarového a open-source softwaru tak, aby studenti měli na obou systémech k dispozici stejné programy, takže Mozilla Firefox, Opera, Chrome (Chromium), Thunderbird, SMPlayer nebo VLC jsou standardní výbavou na obou užívaných operačních systémech.
Obecně nemáme při výuce problém s multiplatformním softwarem. Nepříjemností je, že škola má sadu výukových programů pro Windows, které se postupně budeme snažit rozjet přes Wine. Rovněž se občas objeví dokumenty typu DOCX, se kterými bývá problém. Bohužel nejde o problém Linuxu, ale o nešvar, který do prostředí IT zanáší běžný operační systém.
Typ aplikace - úloha |
Ubuntu Linux |
Windows XP |
Webový prohlížeč |
Mozilla Firefox, Opera, Chromium, Konqueror |
IE, Mozilla Firefox, Opera, Chrome, Safari |
Pošta |
webmail, Thunderbird |
webmail, Thunderbird |
Kancelářské aplikace |
OpenOffice.org GnomeOffice (AbiWord, Gnumeric) plánujeme KOffice a Symphony |
OpenOffice.org (verze Go-OO) Microsoft Office 2007 |
Bitmapová grafika |
GIMP, Picasa, digiKam, F-Spot … |
GIMP, Picasa, XnView, IrfanView, FastStone … |
Vektorová grafika |
Inkscape, Xara Xtreme, OpenOffice.org Draw, Dia |
Inkscape, OpenOffice.org Draw, Dia |
DTP |
Scribus, LaTeX (TeXMaker) |
Scribus |
Multimediální přehrávače |
VLC, SMPlayer, Totem … |
VLC, SMPlayer, MPClassic … |
Audio |
Audacity |
Audacity |
Video |
Avidemux, Kdenlive, chystáme OpenShot |
Avidemux, MovieMaker |
3D grafika |
Blender |
Blender |
Tvorba WWW |
Gedit, BlueFish, Geany |
PSPad, BlueFish, Geany |
Programování Java |
NetBeans |
* NetBeans |
Programování PHP |
Geany, NetBeans |
* NetBeans, PSPad |
Virtualizace OS |
VirtualBox, DOSBox, Wine |
VirtualBox |
CAD |
QCaD |
není |
Výukový software ** |
Maple, GoogleEarth, Avogadro, BKChem, Celestia, Earth3D, EasyChem, Euler, eXtrema, GNU Octave, Gperiodic, ChemicalCalculator, Kalgebra, Kalzium, Kbrunch, Kgeography, Kig, Klogic, KmPlot, Ksimus, Kstars, Ktouch, K3DSurf, LabPlot, Lybnitz, Marble, Maxima, Oregano, PeriodicTable, QtOctave, RKWard, RlPlot, Scilab, StarPlot, Stellarium, Step, TuXTyping … |
Cabri, Maple |
* tato činnost se na daném operačním systému neprovádí pro malou podporu ze strany daného operačního systému ** využívání vázne na nezájmu a obecně nízké počítačové gramotnosti pedagogického sboru |
Z tabulky je zřejmé, že Linux s přehledem pokrývá všechny požadavky na výuku IVT.
Pořádáte nějaká školení uživatelů či studentů?
Studenty jsme zaškolili poměrně rychle „za běhu“ a problém nebyl. Jsou obecně velmi vnímaví a chápaví a poměrně rychle sami přijdou na to, jak s čím pracovat. Vyučující prozatím nebyli zaškoleni - pro jejich obecný nezájem. Prozatím se s Linuxem setkávají jen na počítačích zapojených u projektorů a na noteboocích. S problémy za námi chodí jednotlivě, hromadné školení plánujeme při plánovaném nasazení dualbootu do kabinetů.
Co se týče vzdělávání v oblasti Linuxu a open source, měli bychom jeden sen. V roce 1998, kdy úroveň IVT byla na Gymnáziu na vysoké úrovni, se v Jevíčku pořádalo setkání uživatelů Linuxu a TeXu.
Rádi bychom tato setkání obnovili a udělali z takových setkání každoroční tradici. Pokud by se nalezl dostatek zájemců, rádi bychom na Gymnáziu Jevíčko uspořádali třeba o letních prázdninách setkání uživatelů open source a konferenci na téma „školství a open source (Linux)“.
K takovým setkáním je v Jevíčku prostor i zázemí. Škola disponuje přednáškovými místnostmi i prostornou aulou. V Domově mládeže je možné zajistit ubytování i stravování účastníků. Díky iniciativě pana ředitele se na Gymnáziu každoročně koná setkání mladých matematiků. Letos se setkání matematiků nekoná v červenci/srpnu, ale konalo se už teď v červnu. Rádi bychom podobnou akci jednoho dne viděli i v oblasti informatiky.
Úsporný Asrock Ion 330 s Ubuntu 9.10 - šikovný minipočítač k projektoru
Dalo by se u vás zcela přejít na Linux a open-source aplikace?
Kromě vedení školy, účtárny, administrativy a školní jídelny nevidíme důvody, proč přechod neprovést. U administrativy je bohužel problém s užívanými aplikacemi (účetnictví, Bakaláři, formáty Microsoft Office), u ostatních jde vesměs jen o překonání počátečních pochybností a ochotu se něco nového naučit. Dílčí problémy považujeme za řešitelné s tím, jak budeme sbírat další zkušenosti a poznatky, např. plánujeme postupné zprovoznění aplikací přes Wine.
Slovo závěrem
Pokud bych měl shrnout zkušenosti z prvního roku používání Linuxu na Gymnáziu Jevíčko, musím konstatovat, že se během prvního roku používání Ubuntu dařilo úspěšně zvládat všechny potřeby ve výuce IVT. Získané zkušenosti nyní zužitkujeme k dalšímu, tentokrát mnohem komplexnějšímu, nasazení Linuxu na všechny počítače ve škole.
Gymnázium Jevíčko má v oblasti informatiky na co navazovat. I přes stagnaci v posledních letech je nyní reálná naděje, že by se výuka informatiky mohla stát opět chloubou Gymnázia. Nasazení operačního systému Linux je v tomhle cíli nezanedbatelným krokem kupředu.
Kontakty
Gymnázium, Jevíčko, A. K. Vitáka 452
A. K. Vitáka 452, 569 43 Jevíčko
IČO: 62032011
tel.: 461 327 805,327 827
fax: 461 327 831
http://www.gymjev.cz
ředitel školy: RNDr. Dag Hrubý (hruby@gymjevcz)
vyučující IVT: Ing. Ladislav Lór (lor@gymjevcz), metodik ICT
Mgr. Martin Raus (raus@gymjevcz)
Bc. Martin Korbel (korbel@gymjevcz)
Autorem fotografií je Jakub Korbel (student 1.B).
Přečtěte si tom, že Gymnázium Jevíčko intenzivně používá svobodný kancelářský balík: Gymnázium Jevíčko používá OpenOffice.org.