přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe

Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe

jevicko.gif

Gymnázium Jevíčko se rozhodlo vstoupit na neprobádanou půdu a vyzkoušet Linux a open source v praktické výuce. Po roce zkušebního používání Linuxu rozšiřuje jeho nasazení a je připraveno ukázat, že používání svobodného a otevřeného softwaru ve školství je nejen možné, ale oproti komerčním řešením přináší i řadu výhod. Studentům se Linux líbí, učitelé a rodiče jsou z toho trochu nesví. Na otázky nám odpověděli vyučující informatiky Mgr. Martin Raus, Bc. Martin Korbel a Ing. Ladislav Lór.


Jak velká je vaše škola?

Naše škola je šestnáctitřídní gymnázium se třemi oborovými zaměřeními. Studuje zde přibližně 400 studentů. Škola je univerzitní školou Univerzity Palackého a spolupracuje i s dalšími univerzitami. Zájemcům o studium nabízíme v současné době jednu třídu osmiletého gymnázia všeobecného zaměření a dvě čtyřleté třídy, jednu zaměřenou na jazyky a jednu všeobecně zaměřenou s důrazem na výuku přírodovědných předmětů. Ke škole patří Domov mládeže.

V sousedství Gymnázia je i Základní škola Jevíčko a speciální škola. Všechny tři školy mají spolu s Domovem mládeže společnou počítačovou síť a z hlediska správy sítě tvoří Gymnázium, Domov mládeže, Základní škola a speciální škola jednotný celek propojený pomocí VPN.

Budova Gymnázia JevíčkoBudova Gymnázia Jevíčko

Jaké operační systémy používáte?

V současnosti používáme v jedné učebně Ubuntu 9.04 (16 počítačů). V druhé učebně (16 počítačů) je prozatím Windows XP, stejně jako v učebně jazykové (13 počítačů). V kabinetech, v učebnách (u projektorů a interaktivních tabulí) a v podobě notebooků má škola dalších zhruba 30 počítačů, kde nalezneme buď Windows XP, nebo Ubuntu 9.10 anebo dualboot. Na počítačích administrativních zaměstnanců se nachází Windows XP. V Domově mládeže je učebna vybavena dualbootem (Windows XP a Ubuntu 9.10). Na Gymnáziu máme k dispozici tři linuxové servery, které nám zajišťují základní síťové funkce jako LDAP, Samba PDC, DNS server, mail server, web server a zálohování a jeden Windows 2003 server, na kterém funguje školní agenda Bakaláři, WSUS a centrální správa antiviru.

S blížícími se prázdninami 2010 plánujeme kompletní přechod učeben a kabinetů buď na Ubuntu 10.04, nebo na dualboot Ubuntu 10.04/Windows XP. V jedné z učeben bude pouze Linux, ve zbývajících dvou bude dualboot, stejně jako v kabinetech a v počítačích u projektorů. Ve Windows zůstane po prázdninách jen administrativa z důvodu účetnictví a dalších specializovaných programů.

Jednou z našich zásad je „už ani korunu za licence“, což v praxi znamená, že chceme využívat Linux a další open source a freeware všude, kde to jen jde. Přičemž v rámci snahy o přechod budeme používat Linux společně s už zakoupenými Windows XP, ale postupně budeme nenásilnou formou uživatele přesouvat na Linux. Všechny nově opatřené počítače jsou už pořizovány bez operačního systému a bude na ně instalován pouze Linux.

Jak se Linux na Gymnázium dostal?

Zde je třeba říci něco o tom, jak se Linux vůbec na naše Gymnázium dostal. Výuka informatiky na naší škole má totiž za sebou jak dobrou minulost, tak v posledních letech velice obtížné období.

Zhruba před deseti lety byla výuka na velice dobré úrovni. Informatika se v rozšířeném rozsahu vyučovala ve všech ročnících všeobecného studia a kabinet IVT měl úspěchy jak na soutěžích, tak v přijetí absolventů na VŠ. Studenti i pedagogové měli svoje stránky, poštovní schránky a vše další, co má správná počítačová síť svým uživatelům poskytovat. Už v té době se Linux využíval na serverech, a dokonce se uvažovalo o jeho nasazení na desktopy.

Bohužel z řady důvodů došlo v posledních letech k určité stagnaci rozvoje. Chyběla dlouhodobá koncepce, přestalo se jezdit na soutěže, v kabinetu se vystřídala řada vyučujících. Přes obnovu hardwaru samotná infrastruktura sítě chátrala a byly běžné výpadky celé sítě. Po odchodu správce sítě byla vlastními silami řešena pouze administrativa, správu sítě vykonávala externí firma. Přelom nastal až v srpnu 2008, kdy po odchodu dalších vyučujících přišli noví. Shodou okolností dva bývalí studenti, kteří v té době zrovna dokončili studia informatiky na VŠ. Podstatné pro další vývoj bylo, že měli představu, jak by měly věci fungovat a dobře si pamatovali doby, kdy měla výuka informatiky lepší úroveň. A co bylo nejdůležitější – byli rozhodnutí změnit stávající stav.

Školní rok 2008/09 se vyznačoval udržováním stávajícího (ne zcela vyhovujícího) stavu, ale už se připravovala kompletní přestavba sítě. S příchodem prázdnin 2009 byla školní síť vypnuta a celá počítačová síť byla kompletně přeinstalována.

Počítačová učebna s Ubuntu 9.04 čekající na studentyPočítačová učebna s Ubuntu 9.04 čekající na studenty

Tehdy se také řešila otázka, jaký systém vybrat. Protože oba noví vyučující jsou zastánci otevřených technologií jak po teoretické, tak po praktické stránce, bylo zcela logické, že se na jedné z učeben usídlili tučňáci. Protože ale chyběly zkušenosti se sítí takového rozsahu a nebylo možné opustit ze dne na den všechny aplikace spojené s Windows a podchytit všechna možná rizika, která přechod mohl znamenat, byla místo revoluce zvolena cesta pozvolného přechodu. V podstatě šlo o to „udělat jednou nohou krok k novému a druhou nohou zůstat pevně stát na stávajícím“.

Školní rok 2009/10 je tedy oním zkušebním „krokem k novému“ a přípravou na další přechod školy k otevřeným technologiím. Jedna z učeben, klíčové školní servery, notebooky a počítače připojené k projektorům v učebnách se staly experimentální laboratoří a zdrojem praktických poznatků.

Nasazení Linuxu se nicméně od počátku ukazuje jako velmi úspěšné, takže počet počítačů s Linuxem se během letošního školního roku postupně zvyšuje (notebooky, počítače u projektorů). A s ohledem na pozitivní zkušenosti získané za poslední rok je nyní rozhodnuto, že se bude na škole pokračovat v další migraci nejen na Linux, ale na otevřený software obecně. Do nového školního roku chceme vstoupit s Linuxem ve všech učebnách i v kabinetech.

Proč jste se rozhodli začít používat Linux?

V první řadě bylo používání Linuxu podpořeno příchodem nových vyučujících, kteří už měli s Linuxem zkušenosti jak z vlastních počítačů, tak ze studia na VŠ a používání Linuxu bylo jejich osobní preferencí. Zde je třeba uvést, že se jedná o informatiky, nikoliv o pedagogy s aprobací informatika, tj. své práci rozumí především po odborné stránce.

Druhým důvodem byly neustálé potíže s operačním systémem Windows. Především šlo o bezpečnostní problémy, protože systém se vyznačuje vysokou zranitelností malwarem (v srpnu 2008 byla většina počítačů na škole zavirována). K tomu je třeba připočíst náročnost údržby programového vybavení a náročnost aktualizací instalovaných programů. Při dvaceti programech využívaných při výuce je pravidelná údržba a aktualizace počítačové učebny pod Windows v rozumném čase nerealizovatelná bez drahých komerčních produktů. Rovněž instalace mnoha programů na čerstvě nainstalovaný operační systém Windows je po časové stránce velice náročnou činností.

V tomhle směru jsou výhodou automatické aktualizace Linuxu a jeho nezranitelnost malwarem. Pro údržbu sítě je také důležitá snadná dostupnost a instalace velkého množství programů a konfigurace počítačů jen s pomocí automatických konfiguračních skriptů. Důležitou vlastností Linuxu je také jeho praktická „nezbořitelnost“ ze strany studentů, což se prokázalo v praxi – zatímco zabezpečení Windows se studentům dařilo obcházet, linuxový systém se nikomu napadnout nepovedlo.

Třetím důvodem pro použití Linuxu je poslání školy – vzdělávat a učit. Bohužel informatika v českém školství je dnes spíše jednostranné školení pod taktovkou Microsoftu a většina vyučujících IVT na ZŠ i SŠ jsou pouze mírně pokročilí uživatelé, kteří mnohdy vědí méně než jejich studenti. Na Gymnáziu jsme se rozhodli tento směr změnit. Naším cílem je učit obecné principy, nikoliv konkrétní programy. Takže např. chceme učit obecně práci s kancelářským balíkem, nikoli konkrétně s Microsoft Office. Stejně tak chceme studenty učit pracovat s operačním systémem obecně a nikoliv pouze s Windows.

Čtvrtým důvodem je otevřenost, svoboda volby a zvyšování právního povědomí studentů v oblasti informačních technologií.  Škola a obecně ani jiná státní moc (úřady apod.) nemají právo nutit studenty ani nikoho dalšího (např. občany), aby si zakoupili nějaký konkrétní program. Stejně tak nemají právo je nutit odevzdávat a přijímat dokumenty a komunikovat ve formátech, které jsou uzavřené (viz §3 odst. 4 a §4 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím).

Zálohovací server Phoenix běžící na Ubuntu 9.10Zálohovací server Phoenix běžící na Ubuntu 9.10

Naším cílem je studenty učit, že existuje něco jako schválené standardy. Naučit je, že si mohou vybrat, že si např. nemusí nechat vnutit Windows při koupi počítače a že kvalitní software lze získat i zadarmo a nemusí ho nelegálně kopírovat. Pokud budeme studenty nutit, aby používali k plnění úkolů uzavřený komerční software, budeme jim tímto také nepřímo říkat „pokud na to nemáte, abyste si software koupili, tak si ho někde zkopírujte nelegálně“. Touto cestou jít nechceme. Naším cílem je, aby studenti vzali na vědomí, že používání nelegálně získaného softwaru je trestným činem a aby pochopili, že existují alternativy ke komerčnímu softwaru.

V tomto směru je používání Linuxu zcela logickým krokem a chápeme ho jako společensky důležitý výchovný prvek pro zvýšení povědomí o autorských právech jak studentů, tak přeneseně i jejich rodičů, kterým studenti svoje poznatky a postřehy samozřejmě přetlumočí.

A v neposlední řadě je významným důvodem i otázka nákladů. Při více než 80 počítačích na škole je cena licencí operačního systému Microsoft Windows a kancelářského balíku Microsoft Office děsivou zátěží pro školní rozpočet. Masové použití softwaru, který je k dispozici zadarmo, tak představuje významnou úsporu nákladů. Pro Gymnázium je to v současné době významné, protože české školství je trestuhodně podfinancováno. Rovněž pro studenty, jejichž rodiny jsou v našem relativně chudém regionu často silně postiženy hospodářskou krizí, je nulová cena softwaru velkým přínosem.

Co na to říkají studenti, rodiče, vyučující?

Studenty jsme připravovali na nasazení Linuxu už od školního roku 2008/09 např. ukázkou live CD nebo výukou, kde se skutečně hovořilo o „operačních systémech“ - a nikoliv jen o „Windows“. Když potom přišli studenti v září 2009 do školy a v učebně našli nový systém, tak po rychlém zběžném seznámení se s prostředím GNOME přijali nový operační systém velice dobře. Dokonce i nově nastupující studenti prvního ročníku neměli s přechodem problém, i když Linux viděli poprvé v životě (někteří dokonce ani výuku informatiky na ZŠ neměli). Bezproblémový přechod se povedl jak u studentů vyššího gymnázia, tak i u nejmladších studentů nastupujících do osmiletého studia. Na počítačích jsou nainstalována grafická prostředí GNOME, KDE a LXDE, většina studentů upřednostňuje GNOME.

Obecně řečeno studenti měli jen minimální problémy s přechodem a o úspěchu svědčí to, že když dnes studentům dáme vybrat, na kterou učebnu chtějí jít raději, vyberou si tu s Ubuntu. Ze začátku od některých zaznívaly posměšky na „operační systém s ptákem“ a na „bezplatnou náhražku za Windows“. Ty ale postupně utichly po seznámení se se systémem a dnes studenti naopak brblají hlavně na Windows.

Jedna z tříd si Linux natolik oblíbila, že když jsme jí v rámci výuky měli ukázat Microsoft Office 2007 a muselo se jít na učebnu s Windows XP, mezi studenty vypukla „mini-vzpoura“, kdy na adresu Windows zazněla slova, z nichž „nechceme na blbý windouzy“ a „stupidní wokna“ patřila mezi ta, která ještě lze publikovat. Nejšikovnější studenti se rychle naučili využívat řadu funkcí a programů v Linuxu, takže v učebně s Windows pravidelně slýcháváme „já sem chci Ubuntu, ty wokna neumí vůbec nic“.

Ubuntu si tedy u studentů postupně vydobylo uznání pro možnosti, které jim poskytuje po stránce funkčnosti, ale i pro stabilitu a vesměs bezproblémový chod. Rovněž si rychle zvykli i na příjemnější grafické prostředí, které si mohou upravovat dle libosti a chuti, což se svou zvědavostí objevili velice rychle.

Na Linuxu mají studenti vše, co potřebují pro výuku, a i nainstalovaných programů je tam mnohem více, než kolik jich mají k dispozici ve Windows. Navíc cíleně vybíráme pro výuku takové programy, které si mohou studenti nainstalovat zdarma i doma (OpenOffice.org, GIMP … ). Díky tomu studenti sami zjišťují, že pokud mají stejný program ve Windows i v Ubuntu, tak je úplně jedno, v jakém systému pracují.

Za velice pozitivní považujeme přístup studentů k výuce např. kancelářského softwaru. Škola sice v roce 2007 zakoupila licence na Microsoft Office 2007, ale jako hlavní výukový software jsme nasadili OpenOffice.org, protože škola není školicí středisko Microsoftu a nemá právo nutit studenty, aby si zakoupili Microsoft Office 2007. Proto v učebně s Windows probíhá výuka na obou balících, v učebně s Linuxem potom v OpenOffice.org. Při zpracovávání úkolů dáváme studentům vybrat, v čem chtějí pracovat, a dnes už můžeme s uspokojením konstatovat, že studenti OpenOffice.org přijali za svůj.

Dneska učíme HTML a CSS :-)Dnes se učíme tvořit web

Preferují ho pro množství funkcí a možnosti nastavit si skoro cokoliv, zatímco nepovedený Microsoft Office 2007 považují – především kvůli nešikovnému ribbonu – za velmi nepřehledný a pomalý software, ve kterém je často složité žádané funkce vůbec najít. Velkou roli v tom hraje i to, že si mohou OpenOffice.org nainstalovat legálně a zdarma, kamkoliv chtějí. Bohužel nemůžeme zmíněný Microsoft Office 2007 z výuky zcela vyřadit, protože se s ním budou studenti setkávat v praxi a i v provozu školy není tento balík zcela nahraditelný, protože zřizovatel školy (Pardubický kraj) používá formát Microsoft Office jako svůj výhradní formát dokumentů (i když tím zcela hrubě porušuje výše zmíněný zákon č. 106/1999 Sb.).

Za další klíčový prvek pro výuku považujeme to, že v Linuxu obecně platí, že uživatel musí vědět, co opravdu dělá, zatímco „logika“ aplikací ve Windows spíše směřuje k tomu, že student „nakliká“ cosi do počítače, aniž by vůbec věděl, co se odehrává na pozadí. V tomto ohledu pozorujeme u nadanějších studentů trend, kdy místo „klikání“ opravdu s počítačem pracují a chápou i v širších souvislostech, co dělají a jak to dělají.

Ubuntu bylo navíc přínosem i pro talentované a nadšené studenty se vztahem k výpočetní technice, takže řada studentů si už Ubuntu nainstalovala doma a sami zkoušejí, co systém dovede. Navíc se studenti dostali k možnostem, které dříve neměli. Nasazení Ubuntu např. umožnilo obnovit kvalitní výuku programování v seminářích i v nově otevřeném počítačovém kroužku (učíme PHP a Javu). Letos se tak naše škola mohla opět vrátit do soutěží v programování a dosáhla zde velice dobrého výsledku jak v okresním, tak v krajském kole.

Za pozitivum nasazení Linuxu lze považovat i zvýšení prestiže předmětu Informatika a jeho vyučujících v očích studentů. Doposud studenti na základě svých zkušeností ze ZŠ i SŠ nahlíželi na vyučující IVT jen jako na pokročilejší uživatele Windows, kteří vědí zhruba tolik co oni a na informatiku se studenti i ostatní profesoři dívali jen jako na jakýsi „zájmový kroužek“ pro pár nadšených. Nový operační systém a vyučující na odborně mnohem vyšší úrovni společně s vyššími požadavky ve výuce znamenali, že studenti museli předmětu začít věnovat více úsilí a více přemýšlet. Navíc vyučující, který bleskově nainstaluje nový program přes příkazový řádek, dokáže si poradit s problémem jakousi „magií“ a dokáže vysvětlit látku po odborné stránce, si získá u studentů uznání za svoje schopnosti mnohem snáze než běžný učitel typu „klikač“.

Pokud jde o rodiče, je pro ně určitě pozitivní, že nemusí investovat do licencí za software, což v případě operačního systému Windows a kancelářského balíku Microsoft Office znamená více než 5 000 Kč, plus další náklady (např. na antivirus). V době hospodářské krize představuje tato částka nezanedbatelnou položku v rozpočtu. Rovněž další software dostupný v Linuxu zadarmo znamená další úsporu a rodiče se nemusí tolik obávat, že by jejich potomek do počítače nainstaloval nějaký software nelegálně. Navíc nízká náročnost hardwaru Linuxu umožňuje udržet v provozu i relativně starší počítače. Přesto je od rodičů cítit jistá zkostnatělá konzervativnost a zažitost Windows, protože od studentů často slýcháváme „já bych chtěl/a Linuxy, ale naši chtějí Windows“, nebo dokonce „budeme si pořizovat nový počítač a marně našim vysvětluji, že Windows nejsou potřeba“.

V této situaci můžeme studentům poradit postupný přechod, kdy nejprve začnou používat na Windows aplikace a formáty dokumentů, které budou mít i v Linuxu. Poté mohou zkusit VirtualBox. Další krokem je dualboot a potom už je další přechod jen jejich volbou.

Co se týče vyučujících, tak Linux se velmi pozitivního přijetí dočkal u „tučňácky“ nadšeného fyzikáře a pochopitelně v kabinetu IVT. Určitý zájem vzbudil Linux u některých vyučujících přírodovědných předmětů. Osobním příkladem ostatním vyučujícím jde pan ředitel, který si ze zvědavosti nechal Ubuntu nainstalovat do svého osobního notebooku, oceňuje možnost práce s TeXem a postupně objevuje, co Linux dokáže.

U zbylých členů pedagogického sboru je přijetí chladnější, což je pochopitelné. Jedná se o běžné uživatele, kteří jsou znalostmi a schopnostmi na stejné úrovni jako rodiče, tj. jsou veskrze konzervativní a nedůvěřiví. Ze své pozice ani necítí potřebu učit se nové věci. Např. nabídka pestré řady výukových programů pro Linux se setkala jen s malým ohlasem dalších členů pedagogického sboru.

Přesto se vyučující s Linuxem postupně sžívají, protože se s ním stále více setkávají u počítačů zapojených u projektorů a v noteboocích. Po letních prázdninách naleznou ve svých počítačích dualboot a plánujeme udělat školení, na kterém budou seznámeni s tímto systémem komplexněji.

Bohužel lze od řady uživatelů vycítit chladný postoj i z důvodu, že si sami domů zakoupili běžný operační systém i s komerčním kancelářským balíkem a používáním něčeho jiného by vlastně uznali, že vydali poměrně velkou částku za něco, k čemu by měli plně vyhovující alternativu.

Takže ohlas ze strany studentů je dobrý, ze strany rodičů a vyučujících velmi vlažný.

Na Základní škole používáte LTSP, jaké jsou vaše zkušenosti?

Na základní škole jsou dva servery, jeden s openLDAP, Sambou PDC, Postfixem a Apachem pro zajištění hlavních funkcí sítě a druhý s LTSP. Cílem bylo zajistit bezpečnou náhradu Windows 98, které do loňského roku fungovaly na všech PC (P500, 128 MB) v kabinetech. Po krátkém otestování bylo nasazeno Ubuntu s LTSP a z osobních počítačů se staly bezdiskové stanice. V testovacím provozu vše fungovalo relativně dobře, bohužel postupem času se projevily závažné hardwarové nedostatky v síti. Problémem byly pomalé 100Mbit switche a místy i 10Mbit huby, které nedokázaly zajistit plynulý tok dat pro cca 20 tenkých klientů. Z toho důvodu jsme se rozhodli vrátit ke klasickému operačnímu systému s použitím prostředí LXDE.

Jaká je struktura vašich serverů?

Naše škola disponuje dvěma značkovými servery Hewlett Packard s operačním systémem Suse Linux Enterprise, které zajišťují základní fungování sítě (plánujeme přechod na Debian z důvodu finančních úspor). Na jednom z nich je openLDAP, Samba PDC, DNS, CUPS, slouží jako síťové úložiště studentů a kantorů. Na druhém je provozován mail a web server, do budoucna plánujeme RadiusServer, pro zprovoznění wifi na škole. Další dva servery jsou jen tzv. „lepší počítače“. Jeden s Ubuntu Server zajišťuje každodenní zálohování všech serverů Gymnázia a Základní školy, centrální úložiště předinstalovaných obrazů operačního systému Windows a repozitory proxy pro Linux. Poslední je provozován na operačním systému Windows 2003, zajišťuje centrální lokální aktualizaci operačního systému Windows pomocí služby WSUS, provozování školní agendy pomocí systému Bakaláři a centrální správu antivirového programu NOD32. Dále na škole provozujeme e-learningový systém Moodle, MediaWiki a webového mail klienta RoudCube. Do budoucna bychom se chtěli ještě zapojit do systému Eduroam. V rámci plánované přestavby webových stránek také připravujeme nasazení redakčního systému pro web školy a weby jednotlivých kabinetů.

Jaké open-source aplikace používáte?

Už v předchozím období se používala řada freewarových a open-source aplikací (GIMP, Inkscape), nicméně s nasazením Linuxu jsme přistoupili k plnému přechodu na otevřené a svobodné aplikace.

Na dokumenty používáme OpenOffice.org, bitmapovou grafiku učíme v GIMPu (plus digiKam), vektorovou v Inkscapu (plus Dia, XaraXtreme, OpenOffice.org Draw), střih zvuku v Audacity, střih videa v Avidemuxu a Kdenlive. Programujeme v Geany (PHP) a NetBeans (Java), na výuku HTML a CSS používáme Bluefish a ve Windows PSPad, na DTP máme Scribus, na výuku operačních systémů používáme VirtualBox. Samozřejmě jsou ke každé kategorii k dispozici další programy, které studenti mohou využívat, pokud jim vyhovují.

Na všechny počítače instalujeme vesměs shodnou sadu freewarového a open-source softwaru tak, aby studenti měli na obou systémech k dispozici stejné programy, takže Mozilla Firefox, Opera, Chrome (Chromium), Thunderbird, SMPlayer nebo VLC jsou standardní výbavou na obou užívaných operačních systémech.

Obecně nemáme při výuce problém s multiplatformním softwarem. Nepříjemností je, že škola má sadu výukových programů pro Windows, které se postupně budeme snažit rozjet přes Wine. Rovněž se občas objeví dokumenty typu DOCX, se kterými bývá problém. Bohužel nejde o problém Linuxu, ale o nešvar, který do prostředí IT zanáší běžný operační systém.

Typ aplikace - úloha

Ubuntu Linux

Windows XP

Webový prohlížeč

Mozilla Firefox, Opera, Chromium, Konqueror

IE, Mozilla Firefox, Opera, Chrome, Safari

Pošta

webmail, Thunderbird

webmail, Thunderbird

Kancelářské aplikace

OpenOffice.org

GnomeOffice (AbiWord, Gnumeric)

plánujeme KOffice a Symphony

OpenOffice.org (verze Go-OO)

Microsoft Office 2007

Bitmapová grafika

GIMP, Picasa, digiKam, F-Spot …

GIMP, Picasa, XnView, IrfanView, FastStone …

Vektorová grafika

Inkscape, Xara Xtreme, OpenOffice.org Draw, Dia

Inkscape, OpenOffice.org Draw, Dia

DTP

Scribus, LaTeX (TeXMaker)

Scribus

Multimediální přehrávače

VLC, SMPlayer, Totem …

VLC, SMPlayer, MPClassic …

Audio

Audacity

Audacity

Video

Avidemux, Kdenlive, chystáme OpenShot

Avidemux, MovieMaker

3D grafika

Blender

Blender

Tvorba WWW

Gedit, BlueFish, Geany

PSPad, BlueFish, Geany

Programování Java

NetBeans

* NetBeans

Programování PHP

Geany, NetBeans

* NetBeans, PSPad

Virtualizace OS

VirtualBox, DOSBox, Wine

VirtualBox

CAD

QCaD

není

Výukový software **

Maple, GoogleEarth, Avogadro, BKChem, Celestia, Earth3D, EasyChem, Euler, eXtrema, GNU Octave, Gperiodic, ChemicalCalculator, Kalgebra, Kalzium, Kbrunch, Kgeography, Kig, Klogic, KmPlot, Ksimus, Kstars, Ktouch, K3DSurf, LabPlot, Lybnitz, Marble, Maxima, Oregano, PeriodicTable, QtOctave, RKWard, RlPlot, Scilab, StarPlot, Stellarium, Step, TuXTyping …

Cabri, Maple

* tato činnost se na daném operačním systému neprovádí pro malou podporu ze strany daného operačního systému

** využívání vázne na nezájmu a obecně nízké počítačové gramotnosti pedagogického sboru

Z tabulky je zřejmé, že Linux s přehledem pokrývá všechny požadavky na výuku IVT.

Pořádáte nějaká školení uživatelů či studentů?

Studenty jsme zaškolili poměrně rychle „za běhu“ a problém nebyl. Jsou obecně velmi vnímaví a chápaví a poměrně rychle sami přijdou na to, jak s čím pracovat. Vyučující prozatím nebyli zaškoleni - pro jejich obecný nezájem. Prozatím se s Linuxem setkávají jen na počítačích zapojených u projektorů a na noteboocích. S problémy za námi chodí jednotlivě, hromadné školení plánujeme při plánovaném nasazení dualbootu do kabinetů.

Co se týče vzdělávání v oblasti Linuxu a open source, měli bychom jeden sen. V roce 1998, kdy úroveň IVT byla na Gymnáziu na vysoké úrovni, se v Jevíčku pořádalo setkání uživatelů Linuxu a TeXu.

Rádi bychom tato setkání obnovili a udělali z takových setkání každoroční tradici. Pokud by se nalezl dostatek zájemců, rádi bychom na Gymnáziu Jevíčko uspořádali třeba o letních prázdninách setkání uživatelů open source a konferenci na téma „školství a open source (Linux)“.

K takovým setkáním je v Jevíčku prostor i zázemí. Škola disponuje přednáškovými místnostmi i prostornou aulou. V Domově mládeže je možné zajistit ubytování i stravování účastníků. Díky iniciativě pana ředitele se na Gymnáziu každoročně koná setkání mladých matematiků. Letos se setkání matematiků nekoná v červenci/srpnu, ale konalo se už teď v červnu. Rádi bychom podobnou akci jednoho dne viděli i v oblasti informatiky.

Zamykatelná skříňka s Asrockem, dost odolná proti destruktivním úmyslům studentů a dostatečně velká na to, aby se do ní kromě AsÚsporný Asrock Ion 330 s Ubuntu 9.10 - šikovný minipočítač k projektoru

Dalo by se u vás zcela přejít na Linux a open-source aplikace?

Kromě vedení školy, účtárny, administrativy a školní jídelny nevidíme důvody, proč přechod neprovést. U administrativy je bohužel problém s užívanými aplikacemi (účetnictví, Bakaláři, formáty Microsoft Office), u ostatních jde vesměs jen o překonání počátečních pochybností a ochotu se něco nového naučit. Dílčí problémy považujeme za řešitelné s tím, jak budeme sbírat další zkušenosti a poznatky, např. plánujeme postupné zprovoznění aplikací přes Wine.

Slovo závěrem

Pokud bych měl shrnout zkušenosti z prvního roku používání Linuxu na Gymnáziu Jevíčko, musím konstatovat, že se během prvního roku používání Ubuntu dařilo úspěšně zvládat všechny potřeby ve výuce IVT. Získané zkušenosti nyní zužitkujeme k dalšímu, tentokrát mnohem komplexnějšímu, nasazení Linuxu na všechny počítače ve škole.

Gymnázium Jevíčko má v oblasti informatiky na co navazovat. I přes stagnaci v posledních letech je nyní reálná naděje, že by se výuka informatiky mohla stát opět chloubou Gymnázia. Nasazení operačního systému Linux je v tomhle cíli nezanedbatelným krokem kupředu.

Kontakty

Gymnázium, Jevíčko, A. K. Vitáka 452
A. K. Vitáka 452, 569 43 Jevíčko
IČO: 62032011
tel.: 461 327 805,327 827
fax: 461 327 831
http://www.gymjev.cz
ředitel školy: RNDr. Dag Hrubý (hruby@gymjev_cz)
vyučující IVT: Ing. Ladislav Lór (lor@gymjev_cz), metodik ICT
Mgr. Martin Raus (raus@gymjev_cz)
Bc. Martin Korbel (korbel@gymjev_cz)

Autorem fotografií je Jakub Korbel (student 1.B).

Přečtěte si tom, že Gymnázium Jevíčko intenzivně používá svobodný kancelářský balík: Gymnázium Jevíčko používá OpenOffice.org.

Nahoru

Odkazy

Příspěvky

Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
DiM 14. 06. 2010, 01:22:11
Odpovědět  Odkaz 
Dobry cteni, dobry..
Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
cynan 14. 06. 2010, 08:00:57
Odpovědět  Odkaz 
Pekne, diky.
Hodina zpěvu
fri 14. 06. 2010, 14:18:17
Odpovědět  Odkaz 
Jsou na středních školách ještě hodiny hudební výchovy? Tam by se uplatnily další programy - při procvičování hudební nauky.

Před mnoha a mnoha lety jsme měli to štěstí :-), že jsme si mohli na počítači zkusit jako test otázky z české literatury. Žádné rozhrané, jak je tomu dnes, to nemělo. V současnosti existují programy jako iTest určené na zkoušení, a taky jiné na memorování. Využívají se?
Re:Hodina zpěvu
Martin Korbel 14. 06. 2010, 16:04:22
Odpovědět  Odkaz 
Hudební výchova je na našem gymnáziu stále vyučována (mám pocit jako povinně volitelný předmět).

iTest nevyužíváme, na tvorbu testů používáme webovou aplikaci Moodle, kde je tato funkcionalita dostupná. Ale i přesto se mi nejvíce osvědčila obyčejná tužka a papír.
Re:Re:Hodina zpěvu
fri 14. 06. 2010, 16:30:45
Odpovědět  Odkaz 
Tadyna LinuxExpresu je nějaký výběr vzdělávacích programů, ale možná s tím, jak jde čas, neaktualizovaný.

Taky se mi zdá, že by se u těch programů měla doplňovat metodika používání, myšlenka, jak je využívat účelně ve smyslu naplnění nějakého cíle. Výchova a vzdělávání není jen o tom, dát děckám do rukou nějaké programy a říct, tak si hrejte.

Klidně, ale k tomu popsat, co by mělo být na konci hodiny strávené s třeba přehrávačem multimédií. Opravdu máte mezi výukovými programy uvedeny přehrávače filmů a zvuku. :-) Pod tím si máme představit, že se studenti učí nastavit si Totem, nebo jim poskytují vyučující nahrávky svého moudrého hlasu pořízené v hodinách jejich předchůdci? :-)

Hodinu hudební výchovy jsme měli na gymnáziu tak první, možná ještě druhý rok. Oč jasnější by byla naše cesta, kdybychom si místo zapisování suchých historických dat k životní pouti jednotlivých skladatelů nechali tyhle věci hlouběji do podvědomí (protože, kde jinde by to bylo, když si to po letech člověk moc nevybavuje) zafixovat pomocí nástrojů využívajících Leitnerovu metodu významné hudební skladatele, a záležitosti kolem hudební nauky (tak k těm jsme se asi nedostali vůbec, přece jen skriptoria mají svá pravidla :-) by hravou formou pomohl nejen názorně strávit, ale i výborně pochopit nějaký šikovný sekvencer, vyspělejší metronom či notační program.
Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Malý podnikatel 15. 06. 2010, 18:39:08
Odpovědět  Odkaz 
Až se ke mně váš absolvent přijde ucházet o práci, vykáže se mi znalostí výše uvedeného softwaru (prostřední sloupec) a utrousí něco o tom, že "nechce blbý windouzy", tak si troufám říci, že jej pošlu zpátky na pracák než napočítá do tří. A troufám si říci, že tak učiní naprostá většina zaměstnavatelů.
Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Prcek Petr 15. 06. 2010, 19:33:33
Odpovědět  Odkaz 
Naprostý souhlas s Malým podnikatelem. Podle mých informací převážná většina podnikatelů používá "blbý windouzy" a tím pádem i MS Office.

Hlavně dnes, kdy OO.o používá "klasické" menu a MS Office používá ribbon (či jak se to píše), bude absolvent "vyučený" na OO.o nepoužitelný.

Já se snažím ukázat studentům, jak pracovat v MS Office, tak stejnou práci zvládnout v OO.o . Jediné rozumné řešení mne momentálně (ve světě, kde i úřady mají problém akceptovat nativní formáty OO.o) nenapadá.
Re:Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
xaverius 2. 07. 2010, 23:00:17
Odpovědět  Odkaz 
Jestli mají úřady problém akceptovat otevřené formáty, jsou povinny si tento problém vyřešit - viz zejména ust. § 4 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, vyhl. č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek (zejména § 4 a příloha č. 3), a dále také zákon o archivnictví a spisové službě v platném znění - ale ono je toho ještě víc (např. vyhl. o přístupném webu), co podmiňuje použití otevřených formátů u veřejné správy.

Ve vztahu k tomu, co uvedl Malý podnikatel, bude mít naopak ten, kdo zná i práci v Linuxu a v mutliplatformních opensource programech a bude se ucházet o práci na úřadu, konkurenční výhodu oproti čvičené windoze opici, protože narozdíl od ní si bude vědět rady s naplněním informačních povinností uložených obecně závaznými právními předpisy.
Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Vladimír Vojta 15. 06. 2010, 19:48:05
Odpovědět  Odkaz 
Vážený malý podnikateli, to je Vaše svaté právo.
Jen jste patrně poslal zpět na pracák člověka, který umí něco víc než jen klikat. Umí u PC myslet resp. používat hlavu. :-)
Re:Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Malý podnikatel 16. 06. 2010, 18:15:15
Odpovědět  Odkaz 
Přemýšlet a ne jen klikat... no, já hlavně potřebuji udělat objednávku, výkaz, fakturu, dobropis, souhrn, přípis, podání, stížnost, odvolání, dovolání a podobně; nikoli bastlení ve shellu a polofunkčním OO.org, jehož výstup nemohu s trochu sofistikovanějším makrem či výpočty poslat vůbec nikomu (vyzkoušeno v praxi). A koneckonců - ve firmě jsem od přemýšlení já :-)
Re:Re:Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Pin 17. 06. 2010, 11:37:22
Odpovědět  Odkaz 
Pak takový člověk nepřijde patrně k Vám žádat o práci. Ten kdo se umí pohybovat ve více operačních systémech a má trochu větší rozhled, neskončí jako sekretářka. I když dnes je možné vše.
Re:Re:Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Mr.Slider 18. 06. 2010, 11:32:47
Odpovědět  Odkaz 
Tak takového zaměstnavatele bych já osobně nechtěl, to bych na ten pracák odešel sám a hledal si jiného.

Osobně doma používám jenom Ubuntu a to už dva roky. Nyní verzi 10.04. V práci používám Windows XP a nemám s tím problém. Ano, v práci si pro sebe brblám, nemám Windows rád, ale v práci mě to nijak neomezuje.
Petr Valach Re: Re:Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Petr Valach 20. 04. 2013, 01:57:42
Odpovědět  Odkaz 
Pane Malý podnikateli, chápu, že se od zaměstnanců očekává určitá odvedená práce, ne to, že si budou v pracovní době hrát. Na druhou stranu jsem zažil pár "podnikatelů" se stejně debilním myšlením, které je vám vlastní, a jakživ bych u takového už nechtěl fungovat. Na to si sám sebe trochu víc cením. Spíš byste měl nasadit politiku "udělej to, jak chceš, ale za případné následky si neseš riziko". A na to bych přistoupil. Cvičenou opici ale ze mě neuděláte.
Pavel Fric Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Pavel Fric 15. 06. 2010, 20:14:47
Odpovědět  Odkaz 
Vzdělání má při určitém způsobu nahlížení dvě stránky: formativní a formální. Rychlost změn v našem životním prostředí, které se nám dějí, ukázala, že není dobré klást přehnaný důraz na jednu z nich; není to ale jen škola, která vzdělává a vychovává, a nejsou to jen rodiče, a nejsou to jen kamarádi, a není to jen televize.

Tak v ta děcka mám víru. :-) Psát se díky uvědomělým učitelům naučila i bez pracáku a bez podnikatelů, a naučila se to sama. Na psaní je dobrý papír a tužka.

Pokud vám žadatel odpoví na vaši řeč: "Tak vám děkuji za vaši radu, ctěný muži. Cestou domů se tam určitě zastavím.", dosáhla podle mě česká škola alespoň jeden ze svých v programech základního vzdělávání vyhlášených cílů, a to není zrovna málo.

Buď se oba dohodnete, nebo ne. I na jiné věci jsou potřeba dva. A abyste oba ještě lépe pochopili smysl života, tak se jednou při nejbližší příležitosti potkáte znovu - při jednom z možných řešení nastalé situace bude moci ta strana, která bude v tu chvíli tahat za provaz silněji, opět zvážit všechna možná řešení pečlivěji.
Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Jirka 15. 06. 2010, 22:58:58
Odpovědět  Odkaz 
Malý podnikateli, já bych takového nezařazeného a hlavu používajícího člověka bral hned, protože rakovinu MS (pokud by ji někdy potřeboval, u mě tedy ne) se doučí od okolního stáda coby dup. Naopak kdybyste mně poslal MS only dokument, poradil bych vám, abyste si ho strčil do zadku a obšťastnil mě něčím normálním a OPRAVDU STANDARDNÍM. Ideální pro takovou operaci je třeba obrázek poslaný jako *.doc, to ve mně vyvolává střídavě záchvaty smíchu a agrese...

****
Také malý podnikatel, pomocí opensource úspěšně komunikující dokonce i s nadnárodními globalizátory.
Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Martin Raus, Gymnázium Jevíčko 16. 06. 2010, 08:53:42
Odpovědět  Odkaz 
Původně jsem na Váš příspěvek vůbec nechtěl reagovat, ale nakonec mi to nedalo. Objasním to asi následovně.

Nastupoval jsem jako student na Gymnázium v září 1998. Maturoval jsem v květnu 2002. V té době byly na jedné učebně Win95 a na druhé Win3.11. Jako kancelářský software jsme používali Novell Perfect Office (Word Perfect, Quattro) a dokonce jsme měli přístup k modernímu Office97, který měli doma všichni nelegálně (stejně jako Windowsy). Obrázky tehdy všichni dělali v nelegálně zkopírovaném Photoshopu (tušímže verze 4).

Pošlete mne s těmito deset let starými "znalostmi" na pracák nebo ještě jednou zapřemýšlíte, jakou pitomost jste sem napsal?


Že naše škola není továrna na uživatele Office2007 nepovažuji za problém, protože Office2010 bude mít v ikonkách a lištách zase všechno jinak. To, že ze studentů necvičíme "XP-opičky" a "Vista-7-opičky" taky nepovažuji za problém, protože XP už nekoupíte, po Vistě neštěkne ani pes a napřesrok tady máme Windows8, které zase budou mít všechno překopané. V roce 2014, kdy naši prváci odmaturují, budou už XP mrtvé.

Učíme studenty pracovat tak, aby chápali principy, co se jak dělá. Open a free soft naše požadavky splňuje v plném rozsahu. Až přijdou do praxe, tak se budou muset na konkrétní program a jeho verzi zaškolit sami. Pokud budou znát principy, tak budou jen hledat konkrétní funkce. Když budou umět jen barevná tlačítka, můžou jen brečet, kam se poděla ta ikonka, co tam vždycky byla.
Většina našich studentů jde na VŠ, tudíž do praxe přijdou v průměru za 6-8let. Bude v té době ještě existovat Microsoft? (bohužel asi ano) ... A jaké programy naleznou ve svém pracovním počítači?

Mimochodem - Linux a opensource obecně nabízí průběžný a kontinuální evoluční vývoj, kde se změny a vylepšení přidávají průběžně. Naproti tomu Microsoft jede politiku "velkého třesku", kdy je potřeba s obrovskými náklady vždy všechno do základu zbourat a postavit znovu.
Síť a pracovní stanice na Linuxu jsou tedy pro správce sítě mnohem lépe udržitelné řešení. A pro uživatele je přechod mezi jednotlivými verzemi Linuxu méně stresující. Změny probíhají postupně a jen občas se uživatelům vysvětlí pár novinek. Po několika osobních kontaktech s Vista/W7 lituji každého správce sítě, který si "novou" generaci Windowsů pustí do sítě.

Navíc, jako podnikatel zřejmě máte dostatek prostředků na obměnu SW a HW každé dva či tři roky.
My jako škola ne. Nemáme na to, abychom zakoupili 80 licencí na W7, nemáme na upgrade na Office2010 a hlavně nemáme peníze na kompletní výměnu všech počítačů - jsou staré v průměru 5 let, Vista a W7 by se na nich nechytla. A to jsme na tom ještě dobře. Většina základních škol používá 10 let staré počítače z tunelu známého jako INDOŠ.

Já s počítači pracuji od 12 let, začínal jsem na osmibitovém Didaktiku Kompakt v době, kdy Windows95 měly přijít na trh. Pamatuji DOS, Win95/98 atd... zažil jsem si s počítači svoje, vnímám kontinuitu vývoje.

Pokud opravdu posuzuje uchazeče podle toho, s čím pracovali doposud, tak je mi líto těch uchazečů.
Re:Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
JJ 16. 06. 2010, 09:53:28
Odpovědět  Odkaz 
+1..
To by měli tesat do kamene - učte se principy, ne jak se co dělá na konkreétním případě. Pochopte souvislosti. Pak je jakákoliv modifikace, přechod či vylepšení mnohom snažší.
Nějak si taky nedokážu představit pubertální výlev ve stylu "nechci Windouze" u dospělého uchazeče o zaměstnání. Pokud něco takového vypustí z úst, asi bych se s ním rozloučil, ale ne kvůli Windows, nýbrž proto že to asi nebud příliš flexibilní člověk ochotný se učit novému.
Mě zaměstanavtel také postavil před hotovou věc - Windows, nic jiného. Ale i na WinXP jede Cygwin, v něm XWindow, a BASH skripty které jsem si napsal pro usnadnění práce pod Windows, a nikomu to nevadí, spíš naopak.
Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Zdeněk 15. 06. 2010, 19:35:09
Odpovědět  Odkaz 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Kromě vedení školy, účtárny, administrativy a školní jídelny nevidíme důvody, proč přechod neprovést.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Já myslím že tato informace mluví jasnou řečí. Tak si hrejte, kdo si hraje nezlobí, my budeme naše studenty dále připravovat na to co, je v životě čeká!!!
Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Martin Raus, Gymnázium Jevíčko 16. 06. 2010, 00:44:41
Odpovědět  Odkaz 
Vysvětlím to asi následně.
Naše administrativa používá řadu programů, z nichž některé jsou dnes doslova historické. Například pan ředitel má na stole pracovní počítač s WinXP a v rohu pod stolem více než deset let starý počítač s Win98 s několika programy, které mu na WinXP nejedou. Účetní používají programy, které musíme spouštět v DosBOXu. Dále máme např. zařízení typu karetní systém v jídelně.

Tudíž přechod není tak jednoduchý, jak se může zdát. Něco určitě zvládne Wine, něco DosBOX. Do budoucna např. uvažujeme o přechodu na multiplatformní účetnictví WinStrom. Ale je to práce na několik let. Dovedu si představit, že veškerou administrativu rozjedeme např. na jediném serveru a účetní budou pracovat vzdáleně. Záleží na tom, jaké budou možnosti.

Prvním krokem pro přechod k Linuxu byla učebna. Dalším krokem je dualboot na všech ostatních počítačích mimo administrativy. Vyučující jsou na rozdíl od studentů méně flexibilní a přechod nelze udělat metodou velkého třesku. Dalším krokem bude rozchození "nenahraditelných" windowsovských aplikací přes Wine, virtualizaci či jinou cestou. Podpora Windows XP skončí v roce 2014. Tam je bod, kdy budeme muset mít alternativu.

Rozdíl mezi administrativou a zbytkem počítačů je ten, že když den nebo dva nepojedou normální počítače, tak se nic moc nestane. Ale pokud by nefungovala administrativa, která je klíčová pro chod školy, tak máme problém. Počítače administrativy proto mají svou vlastní podsíť s vlastním režimem, bezpečností, zálohováním a dalšími klíčovými prvky, které normální počítače nepotřebují.

Proto PROZATÍM o přechodu administrativy neuvažujeme. Nicméně až se vyřeší přechod normálních počítačů, dojde i na administrativu.
Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Vladimír Vojta 15. 06. 2010, 19:48:38
Odpovědět  Odkaz 
Pěkné čtení... :-)
Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Učitel 15. 06. 2010, 20:34:37
Odpovědět  Odkaz 
Mám dvě připomínky.

1. „většina vyučujících IVT na ZŠ i SŠ jsou pouze mírně pokročilí uživatelé, kteří mnohdy vědí méně než jejich studenti“ Slovy Wikipedie, uveďte zdroj tohoto tvrzení nebo se omluvte.

2. „Škola a obecně ani jiná státní moc (úřady apod.) nemají právo nutit studenty ani nikoho dalšího (např. občany), aby si zakoupili nějaký konkrétní program. Stejně tak nemají právo je nutit odevzdávat a přijímat dokumenty a komunikovat ve formátech, které jsou uzavřené (viz §3 odst. 4 a §4 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím).“ Kdo machruje, měl by na to mít. Škola není žádným druhem státní moci (z hlediska správního tak vystupuje např. ve správním řízení), ale z hlediska výuky je jen obyčejnou právnickou osobou. A dále, zmíněný zákon se týká poskytování informací, nikterak nesouvisí s tím, v čem bude škola požadovat práce od žáků. Ad absurdum, žák by mohl práce odevzdávat ve svém vlastním softwaru, jehož specifikaci zveřejní na webu (a učitelé by si instalovali desítky či stovky programů, aby vyhověli všem), stavební školy by nesměli učit v komerčním CADu, protože ten je přece placený a otevřený specifikace sice existuje, ale její kvalita je nesrovnatelně nižší atd. atd. atd. Navíc formát MS Office 2007 je mezinárodním standardem s veřejnou specifikací.

Prosím nemějte mi za zlé můj příspěvek, osobně mám Linux a OOo rád, ale nelíbí se mi, když v rámci svaté války „co je zdarma je jediné nejlepší“ se takto manipuluje s čtenářem.
Pavel Fric Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Pavel Fric 15. 06. 2010, 21:27:04
Odpovědět  Odkaz 
Tak dalo by se s vámi souhlasit, že se na tom konkrétním textu dá všelicos nebo něco konkrétního najít, co by autor mohl chtít zpřesnit, i když, pokud bude chtít kličkovat, tak může začít vysvětlovat, a vy byste musel začít dokazovat, když se k tomu nepřizná, že to myslel tak, jak mu to připomínáte.

Ale chtěl bych uvést to, co mi blesklo hlavou, když jsem se zabýval vytýkanými větami, a platí to při obhajobě čehokoli. Je to příběh z nějaké klasické pohádky, postavy si vymyslím, třeba Honza a pan král, jde tam myslím o uši a jiné končetiny, který má na Honzovy kecy odpovídat "I to může být pravda", jinak... :-D

Napadlo mě, když jsem se snažil přesně pochopit, co tím chtěl jeden i druhý básník říct: "I to může být pravda." :-D
Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Martin Raus, Gymnázium Jevíčko 16. 06. 2010, 01:38:31
Odpovědět  Odkaz 
Add 1) - osobní zkušenost ze života

a) Studenti přicházející k nám ze ZŠ neumí skoro nic, nebo umí velice málo.

b) Měl jsem možnost krátkodobě suplovat na jedné ZŠ za nemocnou vyučující... nestačil jsem se divit, co tam chudáky děcka jejich "učitelka" "učila".

c) Zkušenost ze studia na VŠ, kde jsem se několikrát setkal s budoucími učiteli z pedagogické fakulty. Uvedu jen spolubydlícího z koleje, učitele s aprobací matematika, informatika, dílny - studoval v hospodě a neuměl si sám ani odvirovat flasku (samotná pedagogická fakulta měla celou síť totálně zavirovanou). My jako studenti odborné informatiky jsme se nestačili divit, když jsme měli možnost vidět, co se učitelé učí.

d) V rámci svého doktorandského studia učím na VŠ kurs práce s počítačem na přírodovědném oboru. Dostávám do rukou prváky, co mají čerstvě po maturitě. Jsou na tom až na čestné výjimky znalostmi velice bídně.

e) Nedávno na našem Gymnáziu byla krajská školní inspekce. Měl jsem příležitost se pobavit s inspektorem v poměrně otevřeném duchu a on sám mi potvrdil, že úroveň vyučujících IVT je obecně mizerná.

Tj. netvrdím, že všichni vyučující IVT jsou špatní, ale skutečně kvalitní učitel IVT je vzácný jev. A vězte, že vím, co to je dobrý vyučující, protože jsem měl štěstí takového mít. Byl na Gymnáziu naším třídním a také učil IVT. "Pedagogů" jsem potkal spoustu, ale on byl jediným, který si zaslouží označení "učitel" a díky němu jsem se dostal tak daleko, kde jsem. Bohužel tento vzácný člověk už není mezi námi.


Add 2) - právník nejsem, nicméně nastíním pár technických drobností, abyste pochopil, kam mířím

a) Formát OOXML je sice "standard", ale Office2007 ho dodnes neimplementuje korektně. Ve skutečnosti neexistuje program, který by standardizovanou formu OOXML používal. Formát OOXML byl "schválen" (zasvěcení vědí jak) s podmínkou, že budou zapracovány připomínky. To se nestalo a Office2007 vyšel DŘÍVE než byl OOXML standardizován. Tj. Office2007 jeho připomínkovanou verzi neumí. Teprve Office2010 by měl mít podporu OOXML tak jak bylo schváleno. Je otázka zda bude, protože ti, co mají osobní "zkušenost" s přenositelností formátů MSOffice hledí na nově příchozí Office2010 s hrůzou.

b) Formát ODF (resp. OASIS) používají členské státy NATO, přechází na něj EU, řada států (i mimoevropských) ho používá na všech úrovních. Microsoft byl dokonce donucen dodat do Office2007SP2 podporu pro ODF. To o něčem svědčí.

c) Už jste někdy zkoušel v MSOffice otevřít 15 let starý soubor?
Na Gymnáziu se před 10-15 lety používal Novel Perfect Office, Quattro a další špičkový soft. Dodnes nechápu, jak se mohlo MS podařit protlačit na trhu Word. Soubory ve starých formátech Word Perfectu a Quattra pořád máme, ale MSOffice je neumí otevřít. OpenOffice ano.
Kolegyně z kabinetu matematiky má na disketě 25 let (!!) staré soubory z tabulkáče Lotus. MSOffice si s nimi také neví rady. OpenOffice ano.
Kolega měl doma staré soubory vytvořené v T602 (vzpomínáte?). Na rozdíl od "úžasného" komerčního MSOffice dokázal "šmudla" OpenOffice tyto více než deset let staré soubory otevřít.
Mám pokračovat?

d) Už jste někdy zkoušel otevřít dokument ze staršího MSOffice v jeho nejnovější verzi?
Kolegovi Lórovi se výuková databáze z Accessu2003 v novém Accessu2007 kompletně rozsypala.
Před loňskou přestavbou sítě si další kolega, angličtinář, uložil své soubory do formátu DOC v Office2007 bez ServicePacku. Přes prázdniny jsme udělali reinstalaci a nasadili Office2007 se ServicePack2. Kolegovi nešly soubory otevřít, "aktulizovaný" Office hulákal cosi o "příliš starém formátu". Zachránil jsem to tak, že jsem mu ukázal, jak soubory otevřít v OpenOffice, tam to šlo bez Micro-keců.

Takže slova jako je "přenositelnost" a "otevřenost" nejsou jakési výmysly, ale veskrze praktickou stránkou.
Re:Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
zvedavec 16. 06. 2010, 07:09:20
Odpovědět  Odkaz 
ad 1b) - kdy to bylo? I tak pausalizujete z jedne vlastni zkusenosti.
Ptam se proto, ze rada kritiku spatneho stavu na ZS tam "chodila" pred 10 lety a situace se meni.
Re:Re:Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Martin Raus, Gymnázium Jevíčko 16. 06. 2010, 08:11:28
Odpovědět  Odkaz 
Loni v březnu-dubnu.
Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Petr Vanický 15. 06. 2010, 22:39:31
Odpovědět  Odkaz 
Dobrý den,
také učím na gymnáziu informatiku a jsem i správcem sítě a kdysi jsem si prošel linuxovým obdobím. Bohužel moje technické dovednosti nebyly na takové úrovni, abych se dokázal dostat tam, co vy. Nakonec jsem skončil u toho, že máme jen linuxové servery a na učebnách i v kabinetech zůstávají pc s win.
Chápu vaše nadšení pro svobodné programy, ale nechápu vaše četné narážky na nespolehlivost windows a office. U nás používáme výhradně MS windows XP prof. a se správným nastavením přístupových práv nemáme vůbec žádný problém. Na učebnách jsou pc, které nebyly už 5 let reinstalované, protože to nebylo potřeba, běží stále jako nové. Při dobrém nastavení není problém ani přidání nového programu na počítače. Článek se mi zdá trochu tendenční, jednostranný. Každý systém má své výhody i nevýhody a záleží jen na tom, jak ho dotyčný správce ovládá. OK, Windows jsou placená, linux je zadarmo, ale třeba systém uživatelských práva na linuxu mi přijde špatný a omezujicí, ve windows jde mnoho věcí nastavit jednodušeji a třeba novell byl na tohle úplně nepřekonatelný. Nechci rozpoutávat žádný flamewar, nejsem fanatický příznivce windows, mám své zkušenosti i s linuxem. Rozhodně bych si ale netroufal takto kategoricky tvrdit, že windows jsou špatné.
U nás sice vyučujeme i některé komerční programy, ale vždy studentům říkáme, jaká existuje zdarma dostupná alternativa. Pokud to lze, preferujeme programy dostupné zdarma. Nemáme problém s tím, v čem studenti doma tvoří své práce, jen po nich chceme, aby výsledek poslali v nějakém rozumně rozšířeném formátu(např. pro texty, rtf, doc, odt,...)

Zdraví a spolehlivé počítače přeje Petr Vanicky
Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Malý podnikatel 16. 06. 2010, 18:30:42
Odpovědět  Odkaz 
Abych nebyl označen za nelidu: vycházím sice z názoru, že škola by měla mladého člověka připravit na život tím, že jej "naučí se učit", ale ono to není úplně jednoduché. Stejně jako v autoškole se řidič učí jezdit s levostranným řízením (i když někde se jezdí s pravostranným), ve škole se učí němčina či angličtina (i když někde se mluví svahilsky), v první pomoci se učíme odstraňovat klíšťata a ne léčit kousnutí Černou vdovou (i když ta se někde vyskytuje velmi masivně). Učíme se tedy to, co budeme nejpravděpodobněji potřebovat. A protože 99% zaměstnavatelů používá Windows a aplikace na nich běžící, měla by normální česká průměrná škola vyučovat tohle, jestliže chce, aby její absolventi byli po jejím skončení uplatnitelní na trhu práce. Troufám si říci, že jen mizivé procento zaměstnavatelů ocení u studenta, nastupujícího do kanceláře, znalost linuxových aplikací (pozor - nic proti open source pod Windows). Ale u většiny firem dostane nějaké ty Win, Outlook, MS Office a makej hochu. OO.org je sice mocný nástroj pro sólistu, ale kdo chce zapadnout do systému, tak s ním nemá už jen kvůli přenositelnosti dat absolutně žádnou šanci. A chudák student, "vyučený" na OO.org...
Vojtěch Trefný Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Vojtěch Trefný 16. 06. 2010, 19:14:42
Odpovědět  Odkaz 
Nevím, ale prostě s vámi nemohu souhlasit. Operační systémy jsou si navzájem velice podobné. Co očekáváte od takového "průměrného" zaměstnance (počítač používá k práci - není "ajťák", tj. nestará se o nastavení)? Musí si umět spustit internetový prohlížeč (Firefox, Opera, IE -- to všechno je v podstatě stejné), kancelářský balík (všude máte nějaký ten "psač dopisů" a "dělač tabulek" -- a to, že student umí OOo a ne MSO je úplně jedno -- pokud je dobře "vyučený", tak musí být přizpůsobivý -- děsivá změna může nastat i v rámci jednoho produktu -- vzpomeňte na přechod na MSO 2003, kde bylo najednou všechno úplně jinak a jinde), mailového klienta (opět Outlook, Thunderbird i Evince jsou všechny na jedno brdo), případně nějakou specializovanou aplikaci (kterou se stejně bude muset nějak naučit, protože na vše se prostě nedá ve škole připravit). Informatika na školách není o tom naučit se používat jeden konrétní OS nebo program, ale o tom naučit se pracovat s počítačem... To už se ale moc opakuji, protože to tu již bylo řečeno.
Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Martin Korbel, Gymnázium Jevíčko 17. 06. 2010, 15:32:35
Odpovědět  Odkaz 
Souhlasím s Vámi, dnes se komerční sféře setká člověk s linuxem maximálně na serverech. Otázka je, zda to je správně.
Dle mého soukromého názoru je rozdíl uživatelského rozhraní (vzhled) mezi WinXP a Win7 stejný jako mezi WinXP a KDE (Linux).
Z čistě praktického hlediska: Windows SP2 končí; SP3 je sice na našich PC použitelný, ale s Linuxem to šlape lépe; dočasné řešení je nákup RAM, ale toto není konečné řešení, protože za pár let skončí i WinXP SP3 a v tu chvíli bych musel vyřadit 85% PC (i s dokoupenou RAM), co mám v síti (s Win7 mi nepojedou).
Najdou se zde lidé, kteří tvrdí, že linux je na nic, že Max OS je lepší. Ale pro mě je úspěch i to, že se o tom diskutuje. Do nedávna nikdo ze studentů netušil, že existuje něco jiného než WinXP.
Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
svo 18. 06. 2010, 09:33:57
Odpovědět  Odkaz 
Váš příspěvek je vtipně napsaný. Zapomínáte ale na finanční možnosti našeho školství. Ani na našem gymnáziu (Frýdlant nad Ostravicí) nemáme na nákup komerčního systému, používáme ještě WXP a MS office 2000, o Photoshopu nebo něčem podobném tak drahém ani nemluvě.
OpenSource programy jsou zadarmo, a to je pro mě určující.
Pokud by MS dal školám pro výuku svůj office také zadarmo, nebo spíš školám ještě něco zaplatil za to, že s jeho sofw. učíme děti pracovat, nebránil bych se ani používání MS office i MS OS. Rozhodně ale za to nechci platit, považoval bych to za plýtvání těmi (málo) penězi, které od státu škola dostane (tedy penězi jaksi nás všech). A rozhodně bych nechtěl, aby pro naši školu kupoval licence z MS třeba kraj, to je přece totéž.
A nakonec už výše v diskusi je krásně popsáno, jak se situace v IT rychle mění, o to jde hlavně.
I u nás začínáme pracovat s Linuxem a to, že v kanceláři a pro Bakaláře potřebujeme ještě MS W považuji jen za nouzový a dnes velmi nešťastný stav a chybu těch, kteří tyto programy programují - před lety byla jiná doba, ale dnes bych už software, určený jen pro jednu platformu nekoupil. Jakmile to půjde, měly by školy i zde přejít na software, který se dá používat i bez Windows.
Kvůli tomu bych taky ve školách preferoval výuku Javy před C++ či C#.
Zdravím Vás
Josef Svoboda
Re:Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Leinad 18. 06. 2010, 23:49:56
Odpovědět  Odkaz 
A není ta rozšířenost Windows a MS Office tak masivní tím, že se ty windowsy a ms officy učí na školách? Pascal vznikl jako jazyk určený pro výuku a jednu dobu se díky školám následně rozšířil tak, že se s ním programovaly i běžné aplikace.
Takže mám pocit, že když se bude na školách učit OOo a Linux, tak to nebude, že nikde nebude možné uplatnit své schopnosti. Jednak základ bude podobný (teda u Linuxu, OOo se ovládá proti ribbonovému MS Office dost jinak) a jednak to může právě přinést rozšíření Linuxu, protože veřejnost ho bude znát a nebude se ho bát - nebude si myslet, že Linux je nějaká nefunkční podivnost s příkazovou řádkou.
Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
e.xitu.s 17. 06. 2010, 17:49:04
Odpovědět  Odkaz 
Super článek! jen tak dál...
Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Andrej Pavelka 17. 06. 2010, 18:29:40
Odpovědět  Odkaz 
Ono je pravda, že OSS má oproti komerčným systémom naozaj veľa výhod, a tiež je pravda, že keď chcem riešiť problém na Winowse, zoberem bootovacie CD a pri Linuxe zoberiem dokumentáciu, ale predsa len by bolo podľa mňa lepšie propagovať Linux ako zatracovať Windows.
Pardón
Andrej Pavelka 17. 06. 2010, 18:32:09
Odpovědět  Odkaz 
Ospravedlňujem sa, tento môj predchádzajúci príspevok mal byť inde a to v článku "Analýza: Proč nepoužívam Windows".
Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
phr 18. 06. 2010, 22:29:26
Odpovědět  Odkaz 
Jak říkáme my ajťáci : Nemusí pršet, stačí když kape :-)

Držím všechny palce !
chudáci
bender 2. 07. 2010, 08:21:03
Odpovědět  Odkaz 
Chudáci admini. Až přejdou kompletně na linux, zazvoní u dveří ředitele školy obchodní cestující firmy Microsoft a nabídne mu na rok na dva MS produkty zadarmo a budete tam kde jste byli - v prdeli.
Re:chudáci
Milhouse 2. 07. 2010, 10:05:34
Odpovědět  Odkaz 
Takový krátkozraký ředitel nemůže vést ani krávu na porážku. Mohlo by se mu stát, že tam skončí s ní... :)
Re:chudáci
Martin Raus, Gymnázium Jevíčko 4. 07. 2010, 09:46:12
Odpovědět  Odkaz 
:-D
Taky jsme si s kolegy říkali, jak dlouho od zveřejnění článku bude trvat, než k nám dorazí dealeři od M$. ... Ještě nepřišli, ale nedivil bych se, kdyby se objevili. Cenově zvýhodněné produkty "pro studenty a školy" jsou totiž cestou k závislosti na "M$ světě". Drogoví dealeři přece také dávají první dávky "se slevou", protože dobře vědí, že až se vytvoří závislost, vše se jim mnohonásobně vrátí.

Jenže nemají velkou šanci. Z jednoho prostého důvodu - na škole je přes 80 počítačů z nichž většina je starších než 5 let. Navíc už v době, kdy se pořizovaly, šlo o low-end (jsme ve školství, šetří se každá koruna). Takže technologicky jsou staré řekněme 7 let. Většina počítačů jsou jednojádra, běžně mají jen 1GB paměti (před rokem jsme upgradovali, při zakoupení měly jen 256-512MB) a skoro všechny mají pouze integrované grafické karty. Jinými slovy - Windows Vista nebo Windows 7 by se na tomto starém železe vůbec nechytaly.

Dealer Micro$oftu by tedy (kromě nabídky softu "zadarmo") musel přinést minimálně další půl milion (spíš více) na kompletní obnovu hardwaru na celé škole. Osobně bych takovou nabídku bral - obnovili bychom vybavení a stejně bychom na nové počítače dali dualboot. Studenti by si už k Linuxu cestu našli sami, v tomhle směru obavy nemám.

Mimochodem, jedna příhoda ze života:
Zhruba před rokem telefonoval do školy nějaký "oužerník" z ministerstva nebo z kraje (nevím přesně) a nabízel nám "výhodnou" nabídku licencí na M$ software. Ke skutečnosti, že státní zaměstnanci se v pracovní době zabývají prodejem produktů soukromých firem se nebudu vyjadřovat.
Vedoucí kabinetu ho klidně vyslechl a potom do telefonu stroze povídá: "Děkujeme za nabídku, ale naše škola přechází kompletně na opensource a Linux."
I na tu dálku jsem slyšel, jak oužerníkovi zaskočilo :-) Lituji jen, že jsem nemohl vidět výraz jeho obličeje. Chvilku lapal po dechu a potom se zeptal o kolik licencí se jedná.
Kolega s klidem odpověděl, že protože se jedná o opensource a freeware, tak nás počet licencí a počítačů vůbec netrápí a stroze se rozloučil. Doufám, že tam ten oužerník sedí s otevřenou pusou dodnes.
Jiří Machač Re:Re:chudáci
Mach 7. 07. 2010, 20:56:24
Odpovědět  Odkaz 
Tento příspěvek by si zasloužil vytesat do kamene.

Bohužel na naší škole to tak jednoduché není. Vyučujeme SW, který se bez Windows jednoduše neobejde. A v počtu PC které máme, se heterogenní prostředí s rozumným nasazením opravdu udržovat nedá. Jsem "ajťák" ne sebevrah.
Co je nejlepší?
Filip Řehořík 13. 07. 2010, 13:48:56
Odpovědět  Odkaz 
Dobrý den,
přečetl jsem všechny příspěvky v této diskuzi a o většině z nich by se dalo říci, že se zastávají paušálně nějakého řešení. Já osobně jsem začínal na Atari 800 XE v Basicu, pak mě uchvátily Pascal a Delphi a nakonec Visual Studio a C#, léta jsem programoval backend na MS SQL a Oracle a na VŠE jsem kromě jiného vyučoval například řešení optimalizačních úloh pomocí programování v systémech LinGo a LINDO. Později jsem řídil projekty v bankovnictví, pojišťovnictví ale také 4 roky pro velká vydavatelství v Česku a na Slovensku.
Ze své praxe mohu říci, že držet se zuby nechty své pravdy bývá často dost ošidné. Vždy se mi vyplatilo posuzovat problém komplexně, tedy nejen náklady na pořízení a údržbu, ale i garantovanou podporu ze strany dodavatele (pokud ho tedy znám a mám s ním uzavřenou nějakou smlouvu) pro každý jednotlivý případ.
Naštěstí možností je poměrně hodně - mohu třeba jako použít open source z http://www.codeplex.com/ nebo http://sourceforge.net/ ci jinych zdroju nebo pouzit software zdarma pro studenty treba z www.dreamspark.com nebo MSDN Academic Alliance pro celou školu i žáky a učitelé domů.
Samozrejme mohu software nakoupit od velkého množství firem jako třeba Suse Linux od Novellu, distribuce Linuxu od firmy RedHat, Windows 7, Windows Server nebo Windows Azure od firmy Microsoft, Photoshop či Illustrator od Adobe nebo Expression Studio od Microsoft a můžu si samozřejmě koupit i MacOS od Aplle a spousty dalších software od spousty dalších firem s nepřeberným množstvím licenčních modelů od volně šiřitelných až po exkluzivní na jednoho uživatele.
Závěrem tedy neřeknu jestli je lepší to nebo ono paušálně protože život je barevný a je důležité znát možnosti, které mám, pro řešení každé jedné úlohy a vědět, které dveře otevírám a které si naopak zavírám a proč. V případě studentů je myslím obvzlášť důležité dveře nezavírat, ale pouze otevírat.

hezký den přeji
Filip Řehořík
Academic Developer Evangelist
Microsoft s.r.o.
Re:Co je nejlepší?
bender 14. 07. 2010, 16:00:22
Odpovědět  Odkaz 
A hele ho, vyhodili je dveřma a on opět přichází oknem...
Re:Co je nejlepší?
Martin Raus 17. 07. 2010, 13:31:24
Odpovědět  Odkaz 
Dobrý den

Přečetl jsem si příspěvek pana Řehoříka. Přečetl jsem si ho několikrát a přemýšlel jsem, jestli na něj mám vůbec reagovat. V příspěvku totiž není řečeno prakticky nic. Není v něm reakce na nic, co bylo v článku či v diskusi řečeno. Ani není v příspěvku nabídnuto nějaké alternativní řešení. Není v něm žádná hlubší myšlenka. V podstatě je to dvacet řádků, ve kterých se spoustu namluvilo a nic neřeklo.
Nechtěl bych se pouštět do osobních útoků, ale nabyl jsem dojmu, že pan Řehořík (http://www.linkedin.com/in/filiprehorik) je klasický "kravaťák", který příspěvkem jen splnil úkol zadaný zaměstnavatelem, jehož jménem se podepsal (pokud je uvedena funkce a zaměstnavatel, lze příspěvek považovat za oficiální stanovisko Microsoftu).

V celém příspěvku je jen jedna jediná věta, která si zaslouží pozornost:
"V případě studentů je myslím obvzlášť důležité dveře nezavírat, ale pouze otevírat."

Souhlasil bych s ní, pokud by daná věta nezazněla z úst, pera či klávesnice zaměstnance Microsoftu.

Uvedu několik příkladů, jak vypadá takové "otevírání" v podání MS:

1) podpora formátů ODF
Přestože tento standard byl schválen již v roce 2006, MS dodnes nebyl schopen udělat korektní podporu. Podpora byla přidána až na nátlak především EU, aby bylo vůbec možné se uplatnit ve státních institucích. Samotná úroveň podpory ODF v MSOffice je mizerná.

2) formát OOXML
Tento formát byl doslova protlačen "standardizací" a dnes je jeho schválení považováno za největší skandál v historii standardizace. Připomínky, se kterými bylo přijetí formátu "podmíněno", nebyly dosud korektně zapracovány. Ani samotný Office2007 dodnes nedodržuje standard OOXML jak byl schválen. Do dokumentů jsou vkládány objekty ve starším uzavřeném binárním formátu Office2003. Např. nástroje na vkládání vzorců jsou v Office2007 dva, každý používá jiný způsob uložení dat a jsou mezi sebou nekompatibilní.

3) OEM licence
Naprostá většina počítačových sestav a notebooků se prodává s předinstalovaným OS, dnes vesměs s Win7. Zákazník, který má zájem o jiný operační systém, nebo chce počítač bez OS, má jen velmi omezený výběr. Možnosti vrátit licenci na systém, o který nestojím, je velmi omezená i když v licenci je uvedeno, že pokud s ní nesouhlasíte, že ji máte vrátit a dostanete za ni odpovídající náhradu. Je skandální, že obchodní zákoník takové jednání nepostihuje.
http://www.abclinuxu.cz/blog/kamil_paral/2008/8/vraceni-licence-windows-u-lenovo-cr
http://www.abclinuxu.cz/blog/miloslavponkrac/2008/9/vraceni-licence-windows-vista-u-hp

4) restriktivní licence MS EULA
Licence většinového OS je natolik uzavřená a omezující, že pokud si chce uživatel upravit svůj počítač na alespoň trochu použitelný, musí na něm provést úpravy, kterými prakticky pokaždé poruší licenci. Samotná licence zakazuje uživateli prakticky vše a přitom nezaručuje vůbec nic. Samotné firmě Microsoft naopak povoluje téměř vše, manipulací s nastavením počítače na dálku až po šmírování.
Výpis problémů s licencí by zabral celý článek, odkážu např. na tento:
http://www.linuxexpres.cz/analyza-proc-nepouzivam-windows

5) spolupráce MS s organizacemi typu BSA
Společnost Microsoft spolupracuje se spolky na "ochranu autorských práv", které mají jen minimální legitimitu (viz. BSA, která z ČR utekla aby nemusela platit za kauzu Mironet). Tyto spolky se v podstatě soustředí na FUD, šmírování, špiclování a udavačství. Protlačují opatření (např. DRM), která jsou proti zájmům uživatelů a lobbují za zákony (např. připravovaná ACTA), které jsou ohrožením samotné svobody, kterou se současný společenský systém tak často a rád ohání.
Je zajímavé, že od BSA a MS jsme bombardováni "protipirátskými" kampaněmi, které v zaobalené formě lidem vsugerovávají, že "legální software" == "koupený software". Proč, pokud myslíte vážně to "otevírání dveří", neříkáte celou pravdu - "software nemusíte krást, jsou stejně kvalitní alternativy zadarmo". Ale tohle jsem NIKDY neslyšel ani od Microsoftu, ani z úst Jana Hlaváče z BSA.
Jen na okraj - navzdory proklamovanému boji s pirátstvím je až komické, jak neúčinné jsou různé "ochrany" MS proti kopírování. Microsoft evidentně raději toleruje pirátství a udržuje uživatele v nevědomosti než aby riskoval přechod na alternativy.

6) uzavřenost produktů Microsoftu je činí naprosto nevhodným pro vzdělávání
Pokud budu chtít - např. v IT semináři - učit studenty něco o operačním systému, mohu v případě GNU/Linuxu například ukázat zdrojové kódy, předvést jak nabíhají jednotlivé části systému. Mohu ukázat způsob načítání např. ovladačů do jádra. Pokud bude třeba, můžeme se podívat na jakoukoliv část operačního systému, programu nebo čehokoliv dalšího. Možnost "podívat se dovnitř" je největší výhodou otevřeného softwaru.
Mohu něco takového udělat v případě Windows? ... NEMOHU, protože vše je uzavřené. Vše je "černá krabička", na které je napsáno "zákaz, tady jsou autorská práva". Uživatel Windows je tak odsouzen do pozice věřícího, kteří může jen věřit, že jeho počítač dělá jen to co má. A když najde chybu, tak může jen doufat, že MS ji opraví dříve, než ji někdo zneužije, zatímco u otevřeného systému může kdokoliv chybu sám opravit, pokud ví, jak na to.


Mohl bych pokračovat spoustou dalších příkladů jak je to ve skutečnosti s tou "otevřeností", které se zde pan Řehořík dovolává. Ale myslím, že jsem toho uvedl dost na to, aby si každý udělal představu. Ani pan Řehořík, ani jeho zaměstnavatel pro otevírání dveří nedělají z vlastni iniciativy vůbec nic. Naopak se snaží dveře zavírat všem, kteří by chtěli nabídnout alternativu.

Nicméně příspěvek zástupce Microsoftu pod naším článkem vítám. Považuji za dobré znamení, že i z jejich úst zaznělo alespoň nějaké vyjádření.
Ivan Bíbr Re:Re:Co je nejlepší?
bibri 18. 07. 2010, 18:10:18
Odpovědět  Odkaz 
Tak pod tohle se klidně podepíšu. Nebo jinak - tesat do kamene.
Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Vojtechovsky Petr 17. 08. 2010, 13:07:06
Odpovědět  Odkaz 
Panove, musim se priznat, ze vic nez ctenim clanku, jsem se bavil pri cteni diskuze. Nemam nic s pouzivanim otevreneho softwaru. Pouzivam OO pro jeho jednoduchost a prenosnost. Pravdou je, ze pro me potreby uz v dnesni dobe nepotrebuji ani ten a staci mi google office.
Trochu mne mrzi nevyvazenost a osobni vypady na nenavideny M$.(ach... to mladi)

I ja bych rad prispel do jinak zabavne diskuze:
1) kvalita ucitelu(nejenom IVT)je primoumerna jejich platu.
2) bezny uzivatel naprosto neresi OS. Nejdulezitejsi jsou aplikace.
3) fandim vam z jednoho prosteho duvodu. Vy(administrator, ucitel) mate to pravo si vybrat, jak budete veci kolem sebe spravovat. Cili.. Linux ok. M$ ok. Jen kdyz me to bavi a lide kolem mne jsou spokojeni.
4) zdravim pana reditele. Dodnes si vzpominam, jak nas nechal na svem prvnim PC pracovat a vse nas trpelive ucil. S humorem jeho vlastnim pak pronasel " Tak Bezova zapne monitor a Bezdek ted muze nastartovat pocitac".
Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Student Gymnázia Jevíčko 12. 06. 2011, 14:58:40
Odpovědět  Odkaz 
Na Gymnáziu v Jevíčku studuji už několikátým rokem, ale mé názory, a také názory, abych nelhal, většiny gymnázia, jsou spíše opačné. Ještě jsem nezažil, abych od někoho slyšel: "My chceme jít na linux, nechceme na ´windouzy´"... Pokud máme informatiku nebo jinou hodinu, ve které jdeme pracovat na počítače, naprostá většina si spustí raději Windows, pokud má na výběr. Proto nechápu proč ten, kdo psal tenhle článek, používá právě ta tvrzení, která tu vidíme.
Re: Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
jaster_ba 27. 12. 2011, 15:39:26
Odpovědět  Odkaz 
Tak potom slová "tá mládež je ale sprostá" dávajú význam...alebo si iba troll z MS. Informatika má byť o učení myslieť a nie učiť/bifliť sa postupy ako klikať v určitom prostredí. Čo sa asi tak stane keď ti zmením ikonky :D?
Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Mirek 19. 04. 2013, 23:16:10
Odpovědět  Odkaz 
To je vše pěkné. Souhlasím s tím, že výuka by se měla učit průřezově a ne na konkrétním programu. Avšak tvrdit "už ani korunu za licence", je holý nesmysl. Tyto programy také někdo musel vytvořit. Buď to dělal z nadšení nebo ve volnu v pracovní době.
Jak by se Vám pane učiteli líbilo: Už ani korunu na platy učitelů. Učí přeci žáky to, co se naučili na vysokých školách, financovaných z daní občanů této země.
Pak se ani nelze divit, když takto vychovávaní lidé začnou krást, protože je to jejich učitelé vlastně svým postojem učí.
I Open source programy mají své licence a poplatky. A ty je třeba respektovat. A například: je-li program pro mne užitečný, tak za něj zaplatím nebo přispěji na další vývoj. A ne, že se chovám jako sketa.
Chcete-li vše co nejlevněji nebo zadarmo, pak z druhé strany přijde málo. Tak se učitelé nedivte, že při tomto postoji máte malé platy!
Petr Valach Re: Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Petr Valach 20. 04. 2013, 01:58:59
Odpovědět  Odkaz 
Mirku... souhlas. Popsal jste to přesně a nemám k tomu co dodat.
Re: Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Pavel Šimerda 20. 04. 2013, 03:11:20
Odpovědět  Odkaz 
„Pak se ani nelze divit, když takto vychovávaní lidé začnou krást, protože je to jejich učitelé vlastně svým postojem učí.“

To ano. Zvláště pak na pirátěných Windows odkovaná generace učitelů, kteří mnohdy zachází až tak daleko, že své žáky o nelegální pořizování software přímo požádají.

„Chcete-li vše co nejlevněji nebo zadarmo, pak z druhé strany přijde málo. Tak se učitelé nedivte, že při tomto postoji máte malé platy!“

To mi přijde jako blbost. Bezplatné využívání jinak placených věcí má ve výuce u nás dlouhou tradici. Pokud je to řešeno legální a nediskriminující cestou, tak nevidím důvod, proč by škola nemohla používat něco zadarmo. Přispívání ve formě hlášení chyb je tak jako tak v zájmu učitelů, takže se to snad během času naučí.

Platy a náklady na software nemá smysl házet do jednoho pytle.
Petr Valach Re: Re: Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Petr Valach 20. 04. 2013, 04:06:16
Odpovědět  Odkaz 
Mě ale Mirkův komentář přiměl k přemýšlení, zda volné a svobodné nabytí svobodného softwaru nevede řadu uživatelů jednoduše k tomu, že si daného softu, práce, která byla na něm vykonána i samotného vývojáře přestanou vážit... docela by to stálo za diskusi, někdy snad zformuluju líp, co mám na mysli, ale nechtějte to po mně ve 4 hodiny :D
Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Pavel Šimerda 20. 04. 2013, 04:32:22
Odpovědět  Odkaz 
„Mě ale Mirkův komentář přiměl k přemýšlení, zda volné a svobodné nabytí svobodného softwaru nevede řadu uživatelů jednoduše k tomu, že si daného softu, práce, která byla na něm vykonána i samotného vývojáře přestanou vážit...“

Taková úvaha je teoreticky validní, ale ve skutečnosti selže na tom, že v tomto smyslu se svobodný software nijak nevyznačuje, protože:

1) Naprostá většina uživatelů počítačů si *nikdy* žádný software (vědomě) nekupuje. Software získávají buď stažením z internetu, nainstalováním třetí osobou (většinou „kamarádem ajťákem“) nebo koupí hardware. Mám tím namysli software, za který skutečně vím, co platím.

2) V těch případech, kdy si uživatel skutečně vědomě koupí operační systém s balíkem základního software, má jeho cenu někde na faktuře, přečetl si ji, nebo si ji dokonce zjistil před koupí, je otázka, zda si dotyčný toho software a jeho tvůrců skutečně váží.

3) V těch případech, kdy si uživatel kupuje samostatný software, ještě záleží na tom, zda si kupuje *jen* software nebo i služby. Tak jako tak, případ, kdy si uživatel (tedy ne jeho zaměstnavatel, klient, atd...) pořizuje samostatný krabicový software není až tak moc. A i tak je velkou neznámou, zda můžeme říct, že si toho software váží.

Celkově to vychází tak, že těch případů, které má smysl posuzovat u uzavřeného placeného software bez služeb, je tak málo, že je snad zajímavější řešit bezplatný open source versus open source s placenou podporou versus placený open source na zakázku.

Navíc to, zda si člověk váží nástrojů, co používá, je ovlivněno tolika věcmi včetně jeho vlastní soudnosti a výchovy, že bych to neviděl jako rozhodující znak při výběru software.
Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Pavel Daníček 14. 08. 2014, 13:56:32
Odpovědět  Odkaz 
Jestli jsem dobře četl máte ušetřených víc než 5000Kč za licenci na počítač a snížené provozní náklady a máte jich desítky počítačů. To je svačina pro celé gymnázium ročně nebo malý oběd. Nechce se mi to přesně dopočítávat. Snižovat náklady, myslím že tak se má hospodařit. Asi je to trochu divný příměr
asi proto že mám rád jídlo a nemám rád přemrštěné poplatky.
Petr Valach Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
Petr Valach 20. 09. 2014, 21:58:21
Odpovědět  Odkaz 
Až teď jsem si všiml, že ředitelem gymnázia byl/je Dag Hrubý. Nevím, zda pro člověka jeho kvalit je to odpovídající místo, ale jeho učebnice diferenciálního počtu pro střední školy je úžasná. Díky!

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Martin Šín

Martin Šín

Martin Šín (*1980) vystudoval pedagogickou fakultu a nyní pracuje jako učitel matematiky a výpočetní techniky na střední škole. Ve volném čase překládá a také hraje hry (ani jedno mu příliš nejde). V práci se snaží prosazovat open-source programy.


  • Distribuce: Debian

| proč linux