přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Jak čelit hospodářské krizi: Islandská cesta k open source

Jak čelit hospodářské krizi: Islandská cesta k open source

island.png

Zoufalá ekonomická situace na Islandu přinutila tamní politickou reprezentaci k tomu, aby se dívala dál než za jedno volební období a kromě škrtů s okamžitým efektem rozjela i projekty, které uleví státní kase v dlouhodobém horizontu. Jedním z těchto projektů byl i pozitivní přístup státu k open-source softwaru.


Island patřil mezi země, které byly finanční krizí postiženy nejvíce. Islandský bankovní systém, který kvůli neopatrné expanzi do zahraničí výrazně přesahoval rozměry tamní ekonomiky, se zhroutil. Stát byl nucen banky sanovat a veřejný dluh malé země na severu Atlantiku vyskočil během krize z 28 % na 130 % HDP. Tak obrovský nárůst zadlužení si vyžadoval drastické zásahy do rozpočtu země. Zoufalá situace přinutila politickou reprezentaci k tomu, aby se dívala dál než za jedno volební období a kromě škrtů s okamžitým efektem rozjela i projekty, které uleví státní kase v dlouhodobém horizontu. Jedním z těchto projektů byl i pozitivní přístup státu k open-source softwaru.

Zásady pro státní organizace

Aktivní přístup islandské vlády k open source ve skutečnosti začal ještě těsně před krizí. V prosinci 2007 totiž úřad předsedy vlády vydal zásady pro přístup státních organizací k svobodnému a open-source softwaru (PDF). Dokument je překvapivě stručný a obsahuje pět jasně formulovaných zásad:

  1. Pokud se pořizuje nový software, open-source software a uzavřený software musí být vždy posuzovány nestranně a rovnoprávně. A musí být vždy zvolena ta nejlepší varianta.
  2. Musí být učiněno vše proto, aby byl vybrán software, který je založený na otevřených standardech. Bez ohledu na to, jestli se jedná o software standardní, nebo na zakázku. Obecně platí, že software, který je otevřený pro kohokoliv, je také založen na otevřených standardech.
  3. Veřejné orgány by měly učinit vše proto, aby se vyhnuly přílišné závislosti na výrobcích nebo poskytovatelích služeb. Použití open-source softwaru je jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout.
  4. Hlavním cílem softwaru na zakázku, financovaného veřejnými orgány, včetně softwaru pro výzkumné a vývojové projekty, by měla být znovupoužitelnost. Udržovat software svobodný a otevřený je jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout. Na začátku každého projektu by měla být vytvořena strategie, která znovupoužitelnost zajistí.
  5. Studenti v islandských školských institucích by měli dostat příležitost se o open-source softwaru učit a používat jej ve stejném rozsahu jako uzavřený software.

Povšimněte si, že se nejedná o zásady, podle kterých by mělo veškeré IT státních organizací bezhlavě migrovat na open-source software. Nekompromisní je pouze podmínka podpory otevřených standardů. Jediné, co zásady žádají, jsou rovné šance a podmínky pro opensource software při výběru softwaru a při výuce ve školství. Tryggvi Bjorgvinsson, vedoucí projektu, který se využitím open source na Islandu zabývá, pro ZDNet řekl, že stát by měl open-source software aktivně podporovat, protože na rozdíl od komerčního, uzavřeného softwaru nemá takovou prodejní podporu firem.

Open source v EU

Jak sám úřad předsedy vlády v dokumentu přiznává, významně se inspiroval doporučeními Evropské unie a čtyři z pěti zásad jsou víceméně převzaty z obdobného dokumentu, který již předtím vytvořila vláda Velké Británie. Větší využití open source ve veřejném sektoru je doporučováno Evropskou unií a mnoho evropských států už má podobné zásady také v platnosti. Některé země jdou dokonce ještě dále a nařizují, aby open-source řešení dostalo vždy přednost, pokud splňuje všechny podmínky zadání.

© Petur Josafatsson © Petur Josafatsson

Island ke čtyřem zásadám převzatým od Velké Británie přidal ještě požadavek na rovné podmínky pro open-source software ve školství. Od ostatních zemí Evropské unie se odlišuje také tím, že jej ekonomická situace donutila k tomu, aby zásady mnohem razantněji zaváděl do praxe. Již předkrizový dokument nastínil několik kroků, které by měly vést k naplnění pěti vytyčených zásad. Patří mezi ně například vytvoření platformy pro výměnu informací o open-source softwaru a odstranění všech uzavřených standardů z komunikace mezi veřejnými institucemi. Kromě toho měly být při pořizování softwaru odstraněny bariéry, které otevřený software znevýhodňují.

Dnes je Island díky pokrizovým krokům mnohem dále. Vláda si nechala udělat obsáhlou analýzu informačních technologií ve veřejném sektoru, která odhaluje neefektivní a duplikující se systémy, a určila 30 kroků, které je třeba provést, aby se dosáhlo snížení nákladů, zabránilo se duplikování a zbytečnému utrácení a aby byla zajištěna interoperabilita na základě otevřených standardů. Open-source software hraje v těchto plánech významnou roli.

Bylo nastartováno několik pilotních projektů migrace na open source. 5 z 32 středních škol na Islandu migrovalo z Windows na Ubuntu Linux, velké množství z nich používá jako kancelářský balík OpenOffice.org a pro správu kurzů používají Moodle. Státní komise pro média přešla na Fedora Linux a Islandské kulturní centrum na Ubuntu Linux. V další vlně se připravuje přechod na open-source software u všech ministerstev, města Reykjavík a Národní nemocnice.

Postupný přechod

Islandská vláda přistupuje k prosazování open-source softwaru jako k dlouhodobému projektu a nestanovuje žádné termíny. Je si vědoma toho, že informační technologie veřejných institucí jsou natolik komplexní, že rychlá a vynucená migrace by byla předem odsouzená k neúspěchu. Již na počátku totiž projekt naráží na problémy, které jsou způsobené jevy, proti kterým projekt bojuje. Jedná se především o „vendor lock-in“, neboli přílišné závislosti na dodavateli softwaru a služeb. Podle Bjorgvinssona jsou některé instituce uzamčené do takové spleti uzavřeného softwaru, že nebude vůbec jednoduché se z ní dostat. Jako příklad uvádí jedno ministerstvo, které má poštovní systém navázaný na databázi Oracle, jež je závislá na systému pro správu případů, který je dále vázaný na webovou stránku ministerstva.

© krzysiuc © krzysiuc

Kromě vendor lock-in narážejí také na problémy s interoperabilitou. Instituce, které stále ještě pracují s uzavřenými standardy, mají problémy komunikovat s institucemi, jež už přešly na software (ať už otevřený, nebo uzavřený) pracující s otevřenými standardy. Příkladem může být OpenOffice.org, který pracuje s ODF, což je otevřený formát, ten ale např. islandské ministerstvo školství stále nepodporovalo, a některé školy tak měly problémy při komunikaci s ministerstvem.

Island je příkladem země, která zaujala velmi rozumný postoj k open-source softwaru. Nevynucuje ho ve veřejných institucích za každou cenu, ale místo toho jej aktivně podporuje, aby o něm měly instituce dostatek informací a nebyl při výběrových řízeních nijak znevýhodněný. Zaměřuje se na interoperabilitu a používání otevřených standardů, které jsou obecně v open-source softwaru dobře podporované. Islandu se to v budoucnu vrátí na nižších výdajích na informační technologie. Projekty na transformaci informačních technologií ve veřejné správě by měly přinést nemalé úspory. Např. jen na ukládání dat by měla islandská vláda v následujících pěti letech ušetřit 35 %.

Tento článek vyšel v čísle 3/2012 magazínu Open source & praxe.

Nahoru

Příspěvky

Jak čelit hospodářské krizi: Islandská cesta k open source
ferri 6. 12. 2012, 05:57:38
Odpovědět  Odkaz 
Článok mi skôr pripomína rozprávku. Akoby to nebola ani skutočnosť.
Re: Jak čelit hospodářské krizi: Islandská cesta k open source
Milhouse 6. 12. 2012, 08:56:04
Odpovědět  Odkaz 
Ano, vypadá to jako ideální stav na cestě ke světlým zítřkům...

Ono platí, že až si člověk "dá na hubu", pak začne přemýšlet, jak věci zlepšit. :/
Jak čelit hospodářské krizi: Islandská cesta k open source
Pavel Šimerda 6. 12. 2012, 14:39:49
Odpovědět  Odkaz 
Ty podmínky se mi líbí. Open source není prezentován jako cíl, ale jako prostředek k dosažení cílů.
Jak čelit hospodářské krizi: Islandská cesta k open source
Marv-CZ 6. 12. 2012, 14:41:17
Odpovědět  Odkaz 
S tou sanací bank na Islandu se to má tak, že byly v podstatě znárodněny, sanovány byly jen vklady obyvatel a velcí zahraniční investoři byli posláni do ... Kdyby jim zaplatili sumy, které si nárokovali, tak by se z dluhů nikdy nevyhrabali, Open Source ne Open Source. Lidé si totiž v krizi zvolili vládu, která se nebojí hájit národní zájmy. A prosazování Open Source je přesně v tomto duchu.
Petr Valach Jak čelit hospodářské krizi: Islandská cesta k open source
Petr Valach 8. 12. 2012, 04:38:23
Odpovědět  Odkaz 
Jeden z článků, kterým vytírám zrak svým protivníkům. Nejsem dogmatik, ale prostě vím, že mám pravdu. Díky, Jiří.
Re: Jak čelit hospodářské krizi: Islandská cesta k open source
teddy 14. 01. 2013, 20:07:13
Odpovědět  Odkaz 
:D:D
Rád čtu tvoje příspěvky, je to sranda!
Mimo téma, aneb co mě napadne, když se řekne „Island“
Marek Kurzępa 4. 01. 2013, 13:45:35
Odpovědět  Odkaz 
nemůžu si pomoct, ale
http://www.youtube.com/watch?v=QIylamG9-Dg
:o) :o) :o) :o) :o) :o) :o) :o) :o) :o) :o)
promińte za spam...

Odpovědět

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Jiří Eischmann

Jiří Eischmann

(*1984) studoval na VŠE a Memorial University of Newfoundland. Je členem GNOME Foundation. Podílel se na knihách o Mandriva Linuxu a Ubuntu a momentálně pracuje ve společnosti Red Hat jako manažer zodpovědný za vývoj desktopových aplikací a je Fedora ambasadorem pro ČR. Ve volném čase se věnuje sportu a cestování.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: GNOME

| proč linux | blog