přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Linux v Drážní inspekci

Linux v Drážní inspekci

Ing. Michal Miklenda - mezi instalací Linuxu na jeden počítač pro vlastní potřebu a hromadným nasazením Linuxu v organizaci je propastný rozdíl, stejně jako mezi Linuxem na serveru a Linuxem na pracovní stanici. Drážní inspekce se v roce 2003 vydala čistě linuxovou cestou - od serverů až po notebooky. Následující řádky jsou určeny především těm, kteří o podobném kroku uvažují.


Drážní inspekce a její informatika

Drážní inspekce je organizační složka státu, která provádí vyšetřování nehod na dráhách. Instituce byla zřízena podle modelu Evropské unie k 1. 1. 2003. Má celkem šedesát zaměstnanců v pěti lokalitách republiky. Těžiště pracovní náplně našich vrchních inspektorů spočívá v práci v terénu, kde vyšetřují nehody a vykonávají státní dozor na dráhách. Z tohoto stavu plynou požadavky na vzájemnou komunikaci pracovišť, sdílení dat, mobilitu zaměstnanců a manipulaci s multimediálními daty.

Každé z pěti pracovišť Drážní inspekce má svůj server, který plní funkci firewallu, zajišťuje přístup k Internetu, VPN spojení s ostatními pracovišti a mailovou komunikaci. Z druhé strany je k serveru připojena lokální síť obsahující řádově deset pracovních stanic, jedno multifunkční síťové zařízení a dva notebooky. Na pracovišti v Brně je navíc umístěn hlavní server Drážní inspekce, kde běží intranetové aplikace, centrální správa uživatelů a hlavní mailový server. Všechny servery, pracovní stanice i notebooky používají Mandrakelinux.

Historie Linuxu na Drážní inspekci je rok a půl dlouhá. Začínali jsme s Mandrake 9.1 a přes 9.2 jsme se dostali k verzi 10.0. Za tu dobu udělal Mandrakelinux velký pokrok, opravy a nové verze odstranily mnoho problémů a my jsme získali řadu zkušeností.

Současný stav informatiky

Současný stav informačních technologií Drážní inspekce založených na operačním systému Mandrakelinux je konsolidovaný. Správu padesátky PC a desítky notebooků v celkem pěti lokalitách ČR provádí jeden informatik. Většinou se jedná o opravy uživatelských nastavení a o řešení problémů, které uživatelé tu a tam odhalí. Správu sedmi serverů naší instituce zajišťuje dodavatelsky firma QCM, která nám také poskytuje technickou podporu.

Všechna PC a notebooky mají identickou instalaci, jejíž provedení a obsah je odrazem našich dosavadních zkušeností s aplikacemi obsaženými v distribuci. Instalace provádíme ručně, protože se nám dosud nepodařilo najít žádný efektivní způsob jak identicky hromadně nainstalovat větší počet počítačů. Na každém serveru je uložen kompletní zdroj oficiální distribuce Mandrakelinuxu a také automaticky zrcadlený zdroj updatů. Tyto zdroje jsou nastaveny na všech PC i noteboocích a jednou týdně se pomocí nich automaticky provádí aktualizace softwaru. U notebooků intenzivně cestujících uživatelů je kompletní zdroj oficiální distribuce uložen přímo na disku a updaty se spouští každý den. To proto, aby se zvýšila pravděpodobnost, že bude v danou chvíli počítač připojen k lokální síti některého z našich serverů.

Každému novému uživateli je implicitně přiřazeno jednotné uživatelské nastavení pracovního prostředí a všech programů, které zaručuje optimální funkčnost všech aplikací v grafickém režimu. S tímto nastavením uživatelé rádi experimentují a často se dostávají do kuriózních situací, kdy volají na pomoc správce. Nedávno jsme proto vyzkoušeli zálohování individuálního uživatelského nastavení a připravujeme jeho hromadné nasazení. Jedná se o zazálohování celého domovského adresáře uživatele s výjimkou dokumentů a pošty, které umožňuje rychlý návrat do funkčního stavu v případě, že se zvídavému uživateli podaří provést nevhodnou změnu nastavení pracovního prostředí.

Osvědčené aplikace

Před několika týdny jsme dokončili přechod na verzi Mandrakelinux 10.0 s jádrem 2.6.3. Tento krok zcela odstranil problémy s připojováním USB zařízení, přinesl opravené nastavení OpenOffice.org, rychlejší a propracovanější prostředí KDE (verze 3.2) a podstatně spolehlivější prohlížeč Mozilla 1.6. Ten je sice v anglické verzi, ale jeho lokalizace pomocí stránek www.czilla.cz je intuitivní a bezproblémová.

Všichni uživatelé pracují v grafickém prostředí KDE. To působí propracovaným, příjemným dojmem a přeškolovaným lidem nedělá problémy. Přepínání klávesnice klávesovými zkratkami funguje spolehlivě pro všechny námi používané aplikace, ale přepínací applet v panelu se neosvědčil. Výbornou možností je export do PDF v rámci standardního tiskového dialogu KDE, takže prakticky jakýkoliv druh materiálu můžeme vyexportovat do platformně nezávislého formátu PDF. Při jeho otevírání v různých prohlížečích jsme však narazili na nedostatky v interpretaci grafiky a českých znaků, a proto jsme zvolili Acrobat Reader, který je v distribuci Mandrakelinux obsažen.

Stěžejním softwarem pro naši práci je kancelářský balík OpenOffice.org. Používáme téměř všechny jeho součásti - textový editor Writer, tabulkový editor Calc, prezentátor Impress, vektorový kreslič Draw včetně práce se zdroji dat v návaznosti na hromadnou korespondenci. Pro nás je rozhodující vlastností tohoto balíku úroveň kompatibility s balíkem Microsoft Office. V případě novějších verzí MS Office, které již podporují různá kódování češtiny, je kompatibilita pro běžnou práci dostačující. Horší je situace v případě starších verzí MS Office, kde dochází k nekorektní interpretaci češtiny. Dosud také nefunguje korektně import z formátu RTF, což by podle odpovědi na naše hlášení měla vyřešit verze OpenOffice 1.1.4. Mile nás však překvapila naprostá kompatibilita nástroje "revize dokumentu", která funguje v obou směrech. Celkově se v naší praxi jeví úroveň kompatibility tabulkových editorů (Calc - Excel) a (Impress - PowerPoint) jako vyšší než u textových editorů (Writer - Word).

Pro prohlížení Internetu používáme již zmíněnou Mozillu 1.6. a jako mailového klienta KMail, který je přehlednější a vhodnější pro méně zručné starší uživatele. Drag&Drop v něm funguje bezproblémově a jako jediný z mailových klientů umožňuje uložit naráz všechny přílohy došlého mailu (To umí např. Thunderbird také, pozn. red.). Bohužel verze Kmail 1.6.1 již nepodporuje výběr adresátů mailu z adresáře pomocí šipek a mezerníku, a tak nezbývá než namáhavě rolovat a klikat myší. Občas se také setkáme s mailem, jehož přílohu Kmail správně nerozpozná. Jedná se však o případy starších a dnes už raritních kódování - TNEF a UUENCODE, což řešíme řádkovou konverzní utilitou nebo konzultací s odesílatelem.

Drážní inspekce nepoužívá klasické skenery. Skenování provádíme pomocí síťových multifunkčních zařízení RICOH, která prostřednictvím funkce scan-to-email odesílají naskenované materiály mailem. Zařízení jsou konfigurovatelná prostřednictvím webového rozhraní, a proto nevyžadují žádnou instalaci ovladačů či platformně závislého software. Multimediální data však získáváme i z digitálních fotoaparátů, videokamer a diktafonů. Všechna tato zařízení připojujeme přes USB bez nutnosti instalace jakéhokoliv software. Uživatelům se jeví jako externí disky s adresářovou strukturou a soubory. Při práci s těmito daty často používáme archivaci - buďto klasické "zipování" pomocí aplikace ARK nebo vypalování CD pomocí K3B. Obojí je intuitivní a podporuje Drag&Drop.

Přenos digitálního videa z kamer probíhá po lince IEEE 1394 (FireWire). V tomto případě však bylo třeba sáhnout mimo distribuci Mandrakelinux 10.0 a nainstalovat aplikaci Kino 0.7.3. V této verzi již Kino "nezamrzá" a kromě obousměrného toku digitálního videa přes IEEE 1394 umí také jeho základní střih, převod na sekvenci obrázků a kódování pomocí různých kodeků. Menu této aplikace dává tušit ještě další možnosti, ovšem jejich funkčnost není ještě bez problémů.

Pro přehrávání multimédií používáme přehrávač MPlayer s grafickým rozhraním, který zvládá čtení obrovského množství audio- i videoformátů. Pro prohlížení obrázků se nám nejlépe osvědčil velmi rychlý prohlížeč Kuickshow, který dokáže pomocí kláves [Page+Up] a [Page+Down] procházet soubory s obrázky ve zvoleném adresáři -- podobně jako při listování v knize. Tato vlastnost zpříjemňuje zejména prvotní třídění pořízené fotodokumentace, protože není nutné každý záběr jeden po druhém "rozklikávat" ani zařazovat do alba. Následné úpravy fotografií pak provádíme pomocí známého bitmapového grafického editoru Gimp, často srovnávaného s Adobe Photoshopem.

Na obecnou grafiku, jako jsou letáky, vývěsky, popisky a informační či naučné materiály se nám pak nejlépe osvědčil vektorový kreslič Draw, jenž je součástí kancelářského balíku OpenOffice.org. Vyniká množstvím importních filtrů a jeho schopnosti po roce a půl stále ještě objevujeme. Při kreslení jednodušších technických výkresů, kótovaných náčrtů a situačních schémat však upřednostňujeme program QCAD. Jeho ovládání je, podobně jako v případě Gimpu, do značné míry atypické. Pomocí názorných piktogramů však nabízí až překvapivé množství funkcí.

Poněkud specifickými případy je spolupráce s mobilními telefony a PDA. Mobilní telefony Nokia 6310i připojujeme pomocí FIR, Bluetooth či sériového rozhraní. Pomocí aplikace KPPP jejich prostřednictvím navazujeme mobilní vytáčené připojení k internetu (GPRS). KPPP umožňuje grafické zobrazení aktivity na lince, z čehož je i mírně pokročilý uživatel schopen rozpoznat aktuální rychlost linky či občasnou poruchu na straně mobilního operátora. Mobilní datové připojení nám standardně poskytuje T-Mobile, ale máme ověřenou také funkčnost v případě Eurotelu i roamingu v zahraničí. Ke správě nastavení samotného telefonu a k synchronizaci jeho dat používáme aplikaci Xgnokii. Kromě správy kontaktů, diáře a SMS zpráv zvládá také úpravy uvítacího loga, loga operátora a vyzváněcích melodií. Xgnokii je obsažena v distribuci Mandrakelinux stejně tak jako J-Pilot, který slouží ke správě a synchronizaci dat PDA řady Palm. Ta připojujeme prostřednictvím jejich kolébky a USB portu. Synchronizaci dat, nastavení Palmu a instalaci softwaru zajišťuje J-Pilot, avšak přenos multimediálních dat uložených na paměťové kartě provádíme pomocí USB čtečky karet.

Shrnutí a doporučení

Pro hromadné profesionální nasazení Linuxu je vhodné mít někoho, kdo má s tímto systémem zkušenosti, nebo si realizaci někde objednat a sjednat technickou podporu. Na samém začátku je třeba uvážit, jaké činnosti budou na počítačích provozovány. Od této zdánlivě banální úvahy se totiž zcela zásadně odvíjí výběr hardwaru a instalace a doladění softwaru.

Linuxové distribuce většinou nabízejí pro každou činnost hned několik variant -- aplikací. Doladění proto nezahrnuje pouze uživatelské nastavení pracovního prostředí, ale především výběr nejvhodnější aplikace pro každou činnost, podle konkrétních představ a požadavků. Na první pohled se to může jevit jako negativum, ale faktem je, že doladění znamená přizpůsobení individuálním požadavkům a že takto vyladěný systém pracuje trvale, aniž by cokoliv z toho časem ztrácel. Toto doladění je vhodné provést nejprve na jednom počítači a teprve takto doladěnou "typovou" instalaci hromadně provést na všech strojích.

Při správě Linuxu se vyplatí postupovat systematicky a konzistentně, neinstalovat bezhlavě software z různých zdrojů. Rovněž není rozumné instalovat stále novější a novější verze, aniž by přinesly něco, co u té stávající postrádáme. K hromadné instalaci nové verze je navíc dobré přistoupit až po důkladném testovacím provozu. Ne vždy totiž nová verze znamená úbytek problémů, což platí zejména v době bezprostředně po jejím uvolnění.

Naprosto základní podmínkou úspěšného nasazení Linuxu je pečlivý výběr hardwaru. Dnes totiž většina dodavatelů stále ještě takzvaně "nepodporuje Linux". Při nákupu počítačů je proto vhodné prakticky ověřit, jak se s konkrétní distribucí Linuxu chovají. Zvláště u některých značek notebooků se vyskytují potíže se správou napájení, vypínáním a hibernací, rychlostí USB a spoluprací s vnějším monitorem či projektorem. Většina z těchto záležitostí je řešitelná, ovšem je lépe jim předejít.

Podobně je možné předejít i případným problémům s perifériemi, které velmi často vyžadují instalaci speciálního softwaru, jenž je zpravidla dodáván pouze pro některý operační systém. U tiskáren je vhodné vybírat z těch, které umí PostScript a jsou vzdáleně konfigurovatelné pomocí www rozhraní. U multifunkčních kancelářských center ušetří starosti funkce "scan to email", tedy schopnost posílat naskenované dokumenty mailem. V případě USB zařízení typu fotoaparátů, čteček paměťových karet, diktafonů a kamer je zase vhodné volit taková, která se chovají jako standardní USB flash-disk.

 

zařízení

účel připojení

rozhraní

Ricoh Afficio 1224C

s PostScriptovým modulem

síťový barevný tisk do A3, skenování (scan to email)

LAN

tiskárna HP LaserJet 1300

černobílý laserový tisk do A4

USB

mobilní tiskárna Canon i70

tisk (ovladač Canon BJC7000)

USB

GSM telefon Nokia 6310i

GPRS připojení k Internetu,

správa a nastavení telefonu

FIR, Bluetooth, sériové

PDA Palm Zire 71

synchronizace dat

USB

čtečka Palm KESD-USBA

čtení a zápis dat ??? SD karty

USB

fotoaparát Olympus C5050

přenos fotografií a videosekvencí

USB

diktafon Safa SR-M280F

přenos nahrávek mp3

USB

kamera Sony DCR-TRV60E

přenos digitálního videa a fotografií

USB, IEE1394

Tabulka osvědčených zařízení

Závěr

Všechno však má své klady a zápory. I přes rychlý pokrok Linuxu nám ještě působí vrásky tiskový systém CUPS, který při neúspěšném pokusu o vytištění úlohy označí dotyčnou tiskárnu jako pozastavenou s tím, že toto označení může zrušit pouze administrátor. Neuspokojivě funguje také "uspávání" notebooků a jejich USB disketové mechaniky.

To, že řešitelné je téměř všechno, však dokládá případ právního systému ASPI. Jeho nasazení na Drážní inspekci pozdržel fakt, že zatímco serverová část existuje jak pro Windows tak Linux, klienty jsou pouze pro Windows. Pomocí emulátoru Wine se nám však po několika hodinách experimentování s nastavením podařilo klienty ASPI pod Linuxem spustit.

Zkušenosti Drážní inspekce s operačním systémem Mandrakelinux nejsou dlouhé - něco víc než rok. Za tu dobu udělal tento systém obrovský pokrok zejména v uživatelské přívětivosti aplikací a dnes jej lze jednoznačně doporučit.

Nahoru

Příspěvky

Už to neplatí
5. 06. 2006, 19:35:42
Odpovědět  Odkaz 
Na poradě nového současného vedení Drážní inspekce bylo s definitivní platností rozhodnuto, že po provedené finanční rozvaze a s přihlédnutím ke zvýšení komfortu pracovního prostředí zaměstnanců, jakož i kvůli kompatibilitě dokumentů ve státní správě bude v nejbližších několika měsících provedena migrace na Windows a kancelářský balík MS Office. Všichni zaměstnanci Drážní inspekce to přijali s povděkem, protože pan Miklenda byl se svými názory na Linux vždy a za všech okolností osamocen. Ostatní se s těmito názory neztotožňovali a Linux se svými aplikacemi jim výraznou měrou ztěžoval výkon běžné denní činnosti, jakož i snižoval celkovou výkonnost celé organizace. To se nyní změní a Drážní inspekce se po letech konečně plnohodnotně zařadí mezi ostatní složky státní správy.
Re: Už to neplatí
6. 06. 2006, 10:56:33
Odpovědět  Odkaz 
V dotyčné organizaci pracuji. Nejstem specialista na používání počítačů, ale s provozováním těch programů nemám výraznější potíže. Chvíli jsem si musel zvykat, doma jsme používali něco jiného, ale šlo to. Teď zvládám práci, kterou potřebuji, bez problémů. Podobně to sleduji i u kolegů. V organizaci je pár nespokojených pracovníků, kterým vadí, že nepracují na Windows, ale nevšiml jsem si, že by je to nějak výrazně omezovalo při práci. Nemohu říci, že bych přijal s povděkem nasazení nových programů, protože se zase budu muset všechno učit znovu.

Také s tím plnohodnotným zařazením opravdu nevím, tato formulace mne zaráží. DIČR má i přes své mládí v zahraničí velmi vysoký kredit. Naši pracovníci jezdí nejen prezentovat výsledky po celé EU, ale taky ukazovat, jak se to dělá u nás. K tomu patří jak metodika práce, tak použité prostředky včetně těch programů, co tu máme. Kdyby nám výraznou měrou ztěžovaly práci, asi by vůbec nebylo možné jezdit se do zahraničí takto prezentovat.
Re: Už to neplatí
6. 06. 2006, 20:25:50
Odpovědět  Odkaz 
Nikdo nezpochybňuje úroveň pracovníků inspekce ani organizace samotné, nikdy jsem to nenapsal. Mám mezi nimi mnoho známých ještě z doby kdy pracovali na železnici. Vím ovšem co to udělá s dokumenty, které od nich obdržím elektronickou poštou, když já sám mám Word a Excel. Vím kolikrát mne prosili o pomoc když jim něco nešlo v jejich programech otevřít nebo vytisknout. Opravdu mají problémy a pokud je nemáte Vy, pak jste asi šikovnější než ostatní a než já, který musel ony dokumenty mnohokrát doopravovat, aby vůbec po poštovním přenosu z jejich editoru do Wordu a Excelu dávaly smysl i když je zkoušeli posílat v různých univerzálních formátech. Pokud jsem hovořil o plnohodnotném zařazení mezi ostatní firmy, myslel jsem zařazení na úrovni počítačového vybavení. A to dnes prostě Linux v profesionálním používání nesplňuje.
Re: Už to neplatí
7. 06. 2006, 12:23:35
Odpovědět  Odkaz 
No ja nevim nevim....Neni duvod, proc by nesplnoval...Samozrejme neznam konkretni situaci, ale velmi dobre si dovedu predstavit, co byva casto za podobnymi nakupy draheho zbytecneho softwaru. Propletena sit kamaradu a kamaradicku je v nasi zemi, bohuzel, velmi funkcni a vzajemne poskytovane protisluzby byvaji velkym lakadlem. Ohlas (sice jen) jednoho zamestnance v konfrontaci se slovy, ktera pouzivate (vsichni, vsemi, ...) hovori pomerne jasne. Preji vam, abych se mylil.
Ivan Bíbr Re: Už to neplatí
bibri 14. 06. 2006, 11:18:55
Odpovědět  Odkaz 
Hmm, tak teď ještě pohled ze strany dodavatele. Drážní inspekci zajišťujeme podporu nasazeného řešení. Kompatibilita dokumentů byla jedním z největších problémů. Říkám byla, protožes novými OO (nejdříve 1.1. a pak 2) už docela dlouho není, ta kompatibilita prostě je mnohem lepší. Zbývajícím problémům se nevyhnete ani při používání různých verzí MS Office, fontů apod. - zkoušel jste někdy otevřít třeba dokument z cizojazyčné verze? Pokud ne, tak hodně štěstí...

V době, kdy byly tyto problémy akutní, někdy při prvním nasazení Linuxu, jsme nabídli DIČR řešení v podobě hlášení a odstranění chyb. Stačilo nám zaslat vadný dokument... Slibovali jsme si od toho hodně, protože p. Miklenda i p. Kolčárek (t.č. informatik DIČR) viděli problém s kompatibilitou jako č. 1. S tím, že nejvíce si zaměstnanci stěžují právě na toto a oni musí situaci zlepšit nebo se o její zlepšení pokusit. My jsme si slibovali nalezení a odstranění mnoha chyb v reálných českých podmínkách.

A výsledek? Opravdu nám jeden dokument přišel, chybu jsme nahlásili a v OO 1.1.4 již byla opravena. Další nepřišly a když jsem osobně pátral po tom, proč, bylo nám sděleno, že další prozatím nalezené problémy se týkaly akorát hloupostí nijak nesouvisejících s prací. Zkrátka takové ty hromadné maily, funny prezentace, pozvánky na rodinnou oslavu, fotoalbum ve Wordu a podobné blbosti. A protože se po přechodu na verzi 1.1 kompatibilita výrazně zlepšila, akce dále nepokračovala. O těchto problémech jsme již dále neslyšeli.

Obecně je tato otázka jiná, není o programech, ale o datech a datových formátech. Ty totiž zajišťují kompatibilitu a možnost domluvy. Jako běžnému uživateli vám zřejmě není až tak zřejmé, kolik takový otevřený formát odstraní problémů. Jsou to přesně ty problémy, na které jste narážel, to je daň za používání uzavřených .doc a . xls souborů. Tímto se organizace stává zajatcem jedné implementace a velmi často nejen konkrétního programu, ale i konkrétní verze. V případě Microsoftu to platí dvojnásob, jak naznačuje třeba množství soudních sporů, které společnost vede a vedla právě z těchto a podobných důvodů

V případě ČR bohužel témeř celá státní správa, což je nejhorší možnost ze všech. Ta pak do toho samého následně nutí také občany, a to si myslím, že je velmi špatné. Jestliže mně, jako občanovi stát poskytně soubor .doc nebo .xls, tak mně tím de facto nutí buď k použití MS Office konkrétní verze nebo MS Windows. A to je z principu špatně. Můžete klidně tvrdit, že de jure to tak není, ale pokud trváte na svých výrocích ohledně nekompatibility, pak zároveň musíte přispustit, že de facto to tak je. Znovu opakuji: toto je špatně a vy se mnou chtě nechtě musíte souhlasit.

Takže to opravdu není o programech, ale o datech a datových formátech. Prohlašovat proto koupi MS Office za "pokrok" je nesmysl už jen proto, že kancelářských balíků máme na trhu více, jeden dokonce české výroby a všechny s mnohem lepším poměrem cena/výkon. Když jsme nechávali nacenit situaci v DIČR, vyšla nám jen za servery a systémy na stanice + MS Office suma přes 1.5 miliónu korun. Není v tom další opravdu velké množství softwaru, které se na DIČR používá (úprava videa, obrázků, intranet, web) a pod a také v tom nejsou zvýšené nároky na správu, které Windows mít budou (za platy "státních IT specialistů" to tak bude bohužel vždy).

Osobně považuji nasazení MS Office za krok zpět už jen proto, že Microsoft dal jasně najevo, jak to s NEpodporou formátu ODF myslí vážně. Tento formát je nyní ISO i OASIS standardem, tzn. je standardem i pro EU. Má potenciál na to být standardem i de facto, ne jen de jure, a začíná to být hodně vidět.

Trocha z mé praxe - s OO konkrétně pracuji hodně dlouho, cca od dob M6xx. Už v předchozím zaměstnání jsem neměl s tímto balíkem výraznější potíže a stále je nemám. Když už se projeví chyba v importu, nikdy jsem nenarazil na chybu v exporty a mnou vytvořené dokumenty byly jinde vždy a bez potíží čitelné. Patří v to třeba i výměna nekolikasetstránkových dokumnentů - občas dělám korektury pro CPress, z těchto dokumentů se to rovnou sype do sazby pomocí šablon a kdyby tam bylo něco blbě, tak bych se to asi dozvěděl. Také sem si nevšiml, že by někdy někomu vadilo, že delám právě s OO. Většina si toho ani nevšimne už proto, že nemáme žádný problém s přenosem dat. A přesně o to jde a otevřený formát je jedna z cest, jak toto zaručit.

Malá poznámka - v kombinaci s tím, kolik podniků a státních správ na Linux přechází ve světě, ztrácí vaše výroky o jeho nepoužitelnosti mnoho bodů, možná by to stálo za zamyšlení. My ten Linux i OO celkem bežně nasazujeme, víme proč a stejně tak to vědí i ti, co jej chtějí.
Re: Už to neplatí
7. 06. 2006, 10:13:06
Odpovědět  Odkaz 
Náhodou jsem narazil na předchozí diskuzi. Trochu mě zaráží lež, že všichni zaměstnanci přijali nasazení WIN s povděkem. Z toho usuzuji na velkou sebestřednost pisatele (podle sebe soudím Tebe a nepřipouštím jiný názor). Linux má své nedostatky, stejně jako Windows. Pokud pod Linuxem DI zpracovala vešekré výroční zprávy a prezentace pro mezinárodní setkání, tak konstatování, že Linux nebyl to nejlepší, neobstojí.
Re: Už to neplatí
30. 07. 2006, 14:37:56
Odpovědět  Odkaz 
Windows je inteligentní operační systém pro inteligentní občany od 3 - 100 let, pro ostatní stačí prvotně pospolný Linux. Kdo nezkusil pracovat na obou programech, nemůže Windows kritizovat a tři roky nucené práce s Linuxem na základě diktátu bývalého náměstka je varováním pro ostatní, kteří by chtěli toto partiové zboží rozšiřovat do státní správy.
Re: Už to neplatí
30. 07. 2006, 15:59:07
Odpovědět  Odkaz 
A už je ti líp, kdyžs pourážel ostatní?
Jirka Vrba Re: Už to neplatí
baf 30. 07. 2006, 21:49:39
Odpovědět  Odkaz 
Prectete si prosim clanek jeste jednou, a sledujte co se tam pise o windows. Nikdo netvrdi, ze je to nepouzitelny system. Pan Miklenda pise o jeho zkusenostech s nasazenim linuxu. O problemech, na ktere narazil se zminuje otevrene. V zaveru nasleduje nekolik doporuceni. Pokud chcete dodat neco konketniho, co opminul, mate zde prostor.
Linux v Drážní inspekci
Drahos 7. 02. 2008, 13:31:39
Odpovědět  Odkaz 
Dovoluji si Vám napsat přečetl jsem si Vaši diskusi a musel jsem
konstatovat že linux patří do státní správy jsem siťový expert
moje skušenosti s linuxem oo jsou velmi pozitivní samozřejmě že linux má svoje proti ale to samé má i Windows je to 50 na 50 Výhody linuxu velká stabilita bezpečnost nevýhody jsou s kontabilitou periferii.U windows je špatná stabilita lehce napadnuté viry i přes různé ativiráky Výhoda že jsou na všechny zařízení dodávané ovladače a pak je bezproblémový provoz.Testuji oba operační systémi a zatím převažuje linux
Linux v Drážní inspekci
Jiří Tomec 16. 03. 2010, 06:17:54
Odpovědět  Odkaz 
Dobry den, zaujal mne vas clanek. Sam pracuji ve statni sprave a diky velmi dobre spolupraci s IT administratorem mam ve svem NB instalovan dual-boot Linux Ubuntu 9.10 a Windows XP. Podarilo se mi zprovoznit vse co potrebuji az na jednu vec a to je System ASPI (on-line sbirka zakonu). Chci se zeptat jak se Vam podarilo po WINE zprovoznit tento program (resp. klienta), ktery je pouze pod Windows.
Linux v Drážní inspekci
Milhouse 16. 03. 2010, 11:21:23
Odpovědět  Odkaz 
Škoda, že se tam neudržel. Zajímala by mě zkušenost po tolika letech! A vlastně, jak tam dopadly ty Win?
Re:Linux v Drážní inspekci
vasek 16. 03. 2010, 23:17:25
Odpovědět  Odkaz 
Podle mých informací se tam udržel a stále se drží.
Současnost Linuxu na Drážní inspekci
Michal Miklenda 12. 04. 2010, 19:19:54
Odpovědět  Odkaz 
Dobrý den všem! Kolega mě upozornil na tuto diskusi, a přestože se diskutování na webech neúčastním, cítím v tomto případě cosi jako téměř povinnost uvést některé informace na pravou míru, respektive informace "zupdatovat".
Přechod Drážní inspekce na platformu Windows v roce 2006 se nekonal. Byl to záměr tehdy instalovaného vedení, které bylo po pár měsících vyměněno. Na Linuxu jedeme pořád, a to včetně notebooků - těch máme kvůli mobilitě inspektorů většinu a používají se jako jejich hlavní a jediný stroj (nemají k nim PC). S odstupem let se situace rapidně změnila a když si vzpomenu na tehdejší "pionýrské" problémy, nechce se mi tomu ani věřit.
Dnes provozujeme zpola Mandrivu a zpola Gentoo (což ale nevidím příliš rád). Problémy s periferiemi nejsou, kompatibilita OpenOffice s MSOffice je taky už někde jinde a problémy s kódováním jsou již jen velmi vzácné. Na Linuxu jedeme všechno, kancelářskou prací počínaje, zpracováním videa natočeného na nehodách a dozorech konče. Datové schránky řeší naše Spisová služba, ale já osobně mám svou soukromou datovou schránku vyřešenou aplikací "Multischránka".
V průběhu let jsme přešli na elektronickou administrativu a veškeré naše agendy provozujeme elektronicky - včetně zmíněné Spisové služby. Tyto aplikace byly vytvořeny na základě našich vlastních specifikací a z hlediska řešení, filozofie i funkcí jsou asi dost unikátní, alespoň podle zájmu našich kolegů z ostatních zemí EU soudě. K práci tedy převážně používáme OpenOffice, KMail a Firefox, kterým přistupujeme k již zmíněným webovým aplikacím.
Možná by se ještě slušelo dodat, že provozujeme KDE (až na dvě pokusné instalace s GNOME). GNOME se jeví velmi schopně, ovšem zatím jsme neobjevili poštovního klienta, který by v tomto prostědí nahradil "kdečkovský" KMail. Ale rozebírání vlastností KMailu je už jiný příběh...

Odpovědět

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz