přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, openSUSE 11: Jedenáctá řada chameleona

openSUSE 11: Jedenáctá řada chameleona

opensuse.gif

Před nedávnem vyšla dlouho očekávaná první verze nové řady populární distribuce openSUSE. openSUSE 11 má přes 200 nových rysů, z nichž nejdůležitější jsou kompletně přepracovaný instalátor, velké změny ve správci balíčků, možnost plnohodnotné instalace nového KDE4 (nebo staršího, ale spolehlivého KDE 3.5.9) a řada dalších. Množství novinek si zvýšení čísla rozhodně zaslouží a zároveň to naznačuje, že můžeme očekávat další verzi profesionálního podnikového řešení od Novellu.


Balíčky jsou teď komprimovány novou technologií (větší mírou paranoie, můžete pomocí technologie LUKS snadno zašifrovat celý disk mimo /boot, /usr a /var.

Obrázek:  2.jpg

Přepracovaný správce softwaru. Vlevo jsou vidět jednotlivé profily (širší skupiny balíků, třeba kancelář, notebook, ...), vpravo jednotlivé balíčky a jejich stav.

Obrázek:  3.jpg

Přehled balíčků podle repozitářů. Položka @System nahoře odkazuja na nainstalované balíčky (včetně těch, co nejsou v repozitářích).

Píše se to sice v poznámkách k vydání, ale dovolil bych si upozornit, že pro restart grafického prostředí je potřeba stisknout [Ctrl+Alt+Backspace] dvakrát za sebou.

Obrázek:  4.jpg

Mazání a instalace balíčků byly neuvěřitelně zrychleny. Navíc už nedochází k problémům s neřešitelnými konflikty.

Obrázek:  5.jpg

Jak jinak snadno zjistíme, které balíčky patří do KDE4?

Instalace, aktualizace a míra jednoduchosti

V posledních pár letech jsme svědky radikálního zjednodušování instalace a správy Linuxu. Na instalaci Ubuntu už skutečně stačí pověstná slepice a zrní kolem Entru, dokonce i Gentoo už má grafický instalátor z live DVD. Až do minulé verze byl instalátor openSUSE poměrně dlouhý a komplikovaný. Na druhou stranu ale umožňoval nastavit prakticky vše. Nyní došlo k radikální změně.

Obrázek:  1.jpg

Aktualizace spuštěná přes YaST - Software-Online aktualizace pod rootem. Pozadí nenenechá člověka na pochybách, aby si dal pozor.

YaST dostal nový slušivý kabát (díky portaci na Qt4), ale hlavně počet instalačních obrazovek klesl na polovinu. Úkony spíše správcovského než instalačního charakteru byly odsunuty do poinstalační fáze. Celý proces se tak výrazně zrychlil a zjednodušil. Kdo se spokojí s výchozím stavem, tomu stačí vysněné klikání na "Další" známé z jistého nejmenovaného systému, kdo chce začít s laděním už během instalace, má ruce volné. Dokonalé. Navíc jsou na instalačním DVD tzv. obrazy často instalovaných skupin aplikací (kancelář, notebook, ...), které se jen nakopírují na disk, což instalaci citelně urychluje. K tomu přibyly či byly upraveny moduly YaSTu. Instalace i správa je tak ještě jednodušší.

Obrázek:  19.jpg

Ovládací centrum YaST dostalo nejen nové ikonky, ale i nové funkce.

Zvládne teď instalaci každý? Každý, kdo alespoň matně tuší, jak donutit počítač nabootovat z DVD, kdo tuší, co to je diskový oddíl a jak se jmenuje jeho bezdrátová síťová karta. Myslím, že vývojářům se podařilo najít ideální rovnováhu mezi jednoduchostí a, řekněme, "přizpůsobitelností" instalace. A v další práci s počítačem má uživatel v ruce mocný nástroj, který mu umožní (s určitými minimálními znalostmi) nastavit i poměrně komplikované věci, které by jinak musel řešit pomocí příkazové řádky nebo s množstvím různých nástrojů (pokaždé jiné GUI, logika, ...).

YaST je velká výhoda openSUSE před distribucemi bez centrálního ovládacího prostředí. Ne pro každého, ale buďme za něj rádi. Zde bych rád upozornil milovníky nastavování přes příkazovou řádku a editaci konfiguračních souborů, že některé moduly YaSTu (hlavně SaX nastavující X server) ruční zásahy příliš nemilují.

Obrázek:  18.jpg

Nastavení grafické karty a vstupních zařízení v Saxu2 (modul YaSTu).

Při půlročním vývojovém cyklu je důležitá i kvalita a jednoduchost aktualizace. Ne každému se chce pravidelně opakovat (byť jednoduchou) instalaci. Stejně jako v případě instalace nebo správy počítače, i zde poslouží YaST. openSUSE zatím příliš nepodporuje upgrade na novější verzi z běžícího systému, takže uživatel bude zhruba na hodinku ochuzen o brouzdání po netu, ale systém se bude moci plně věnovat této náročné úloze. Náročnější než instalace, protože je nutné být co nejšetrnější k uživatelským datům a nastavení. Postup je obdobný instalaci: vložit do mechaniky instalační DVD a z úvodní nabídky po restartu zvolit instalaci, odsouhlasit licenci a zvolit aktualizaci.

Postřehy z aktualizace

Instalátor nabízí zdroje, ze kterých se má aktualizovat, ale na seznamu jsou jen repozitáře minulé verze. Alespoň ty hlavní je třeba nechat povolené, jinak systém protestuje, že nemá žádné instalační zdroje. Zvláštní. Lze zaškrtnout možnost přidání on-line repozitářů, která připojí OSS a NON-OSS repozitář. Nejdůležitějším bodem je úprava nainstalovaných programů. Balíčky, které nejsou v hlavních repozitářích, ale které nemají poškozené závislosti (třeba Skype), zůstanou nainstalovány (pokud uživatel ručně nerozhodne jinak). Je pak na uživateli, aby později přidal jejich repozitáře nebo jinak hlídal jejich aktuálnost. Balíčky, jejichž závislosti se poškodí (v mém případě R a jeho GUI Rkward z openSUSE Education a pár multimediálních programů od Packmana), budou smazány (nebo je uživatel může ručně ponechat i s poškozenými závislostmi a rizikem nefunkčnosti). Trošku problém je, že balíčky z repozitářů z Build service mají někdy trošku jinak definované závislosti než jejich příbuzní z hlavních repozitářů (mám na mysli i různé verze stejných programů).

Obrázek:  16.jpg

YaST: Software-Repozitáře software-Přidat-Nastavit URL - vše, co je potřeba učinit pro rozšíření softwarové nabídky.

Já jsem tak měl některé balíčky v novějších verzích, než byly v době vydání nové verze v hlavních repozitáčích. Ale k mému příjemnému překvapení si s tím systém poradil. U "příliš nových" balíčků navrhl smazání nebo downgrade, u nesplnitelných závislostí smazání, u ostatních update a některé vyměnil za novější verze s jiným názvem. Byl jsem velice potěšen, že systém si poradil i s komplikovanými závislostmi (a to velice rychle a spolehlivě) a ptal se velice jednoduše, ne jako v předchozích verzích. I ze svých dalších zkušeností se domnívám, že uživatel už by se neměl potkat se závislostním peklem a že tak padá jeden z častých argumentů proti RPM.

Obrázek:  17.jpg

Přehled repozitářů. Lze jim přidělovat různé priority, což se hodí při řešení obtížnějších konfliktů, ve kterých je nový správce balíků již více než dobrý. Konkurence tak přišla o populární vtipy o správě balíků v openSUSE a dlouhých zimních večerech. Vše je rychlé a spolehlivé.

Svoji plochu jsem po aktualizaci nalezl v prakticky stejném stavu jako o slabou hodinku před tím. Bylo třeba poopravit jen pár drobností. Doinstalovat smazané programy a jede se dál. Trochu nepříjemné bylo zjištění, že ve správci repozitářů zůstaly všechny repozitáře staré verze. Vymazat a přidat nové. Jako majitel bezdrátové karty od Broadcomu mám již na výběr ze dvou ovladačů: bcm43xx (jaderný modul b43, v repozitáři Packmana), nebo nebo ssb (jaderný modul ssb). Jeden z těchto balíčků je potřeba nainstalovat a v YaSTu - Síťová zařízení-Síť zapsat svou volbu do políčka Ovladač během nastavování karty. Mám kladné zkušenosti s oběma ovladači.

Z hlavní nabídky KDE3 mi zmizely položky uspání a hibernace, ale samotný proces funguje výtečně a je dostupný pravoklikem na applet KPowersave v panelu. Drobný problém byl i s aktualizačním appletem. Musel se spustit pod rootem, aby se "inicializoval" a teprve pak pracoval normálně. Trochu se mi také nelíbí nový vzhled KNetworkManageru. Snad bude alespoň pracovat lépe než jeho předchůdce. Celkově bych aktualizaci hodnotil jako velice zdařilou a rychlou. I samotný start systému se výrazně zrychlil. Subjektivně mi přijde nejrychlejší z toho, co jsem zatím viděl. Jen první start trval déle, protože se obnovovala cache fontů a podobné věci.

Obrázek:  12.jpg

Nový vzhled nabídky KNetworkManageru, kde dostupné bezdrátové sítě nejsou vidět hned v hlavní nabídce.

Obrázek:  13.jpg

Bezdrátové sítě se v novém KNetworkManageru vybírají až v dalším kroku.

KDE3 a/nebo KDE4

Jako věrnému uživateli KDE se mi příliš nechce hodnotit GNOME. Zvláště GTK souborové dialogy nemám rád a celé to prostředí mi příliš nevyhovuje. A tak jsem si pouze pustil GNOME live CD. A musím říci, že řešení, kdy si otevřu hlavní nabídku, vidím jen pár aplikací a musím kliknout na tlačítko vedoucí do nového okna (které se také nějaký čas načítá) se všemi aplikacemi považuji za velice nešťastné. Snad to jde vypnout. Ale je to čistě můj subjektivní názor. Jen doplním, že GNOME se nachází ve verzi 2.22 (recenze GNOME 2.22) a všechny aplikace od SUSE (zvláště YaST) mají port na GTK. YaST je pak podobný Ovládacímu centru GNOME.

Obrázek:  6.jpg

V samotné spouštěcí nabídce GNOME je jen pár aplikací, většina se objeví až ve zvláštním okně. Osobně to nepovažuji za dobrý nápad.

Obrázek:  7.jpg

Správce systému YaST má kompletní port na GTK připomínající Ovládací centrum GNOME.

Ke KDE 3.5.9 toho nelze napsat mnoho. Prověřené, spolehlivé, důvěrně známé. KDE 4.0.4 jsem doinstaloval na pár kliknutí, lze to provést i z příkazové řádky, ale příslušné rozhraní bude, na rozdíl od textového prostředí YaSTu, potřebovat ještě hodně péče, než se stane použitelným. Moje dojmy z KDE4 jsou rozporuplné, avšak nadějné. Je vidět, že od ledna urazilo obrovský kus cesty a vývojářům patří velký obdiv za odvedenou práci. Ten pokrok nelze upřít.

Obrázek:  14.jpg

Textové rozhraní pro práci se soubory *.ymp zodpovědnými za funkci One click install.

Obrázek:  15.jpg

Textové rozhraní pro práci se soubory *.ymp zodpovědnými za funkci One click install potřebuje ještě hodně péče, než bude použitelné. Teď se jen snažilo požádat o vložení instalačního DVD do mechaniky...

Na druhou stranu má stále spíše charakteristiky vývojové verze. Do plného nasazení bych se jej bál doporučit a obdivuji uživatele Fedory 9, kterým už nic jiného nezbývá. KDE4 už je celkem stabilní, spadlo jen párkrát při úpravách panelů. Naneštěstí ale moje úpravy znamenaly projevení se vykreslovacích chyb. Panelu nejde nastavit omezená délka, a tak snadno nastane situace, že se v rohu překrývají. Také posuny v systémové části nesou jednotlivé ikonky dosti nelibě. Já osobně přejdu na KDE4 až mezi vydáním KDE 4.1 a openSUSE 11.1 (před Vánoci).

Samozřejmě jsem zvědav, jak si KDE4 poradí s nastaveními programů svého předchůdce. Zkusil jsem tedy nakopírovat konfigurační soubory z ~/.kde/share/ do ~/.kde4/share/ a byl jsem příjemně překvapen. U testovaných programů (Kopete, Kwallet, Konqueror, ...) to dopadlo výborně. Bál bych se to dělat globálně se všemi programy, ale celkově myslím, že by tato metoda mohla fungovat. Aplikace KDE4, které jsou v příslušných repozitářích jsou již většinou použitelné a docela stabilní. Drobný problém může nastat se stavem překladů. Zatímco samotné openSUSE (speciální suse balíčky) je přeložené prakticky celé, KDE4 asi z poloviny (což někomu může vadit) a lokalizační tým jistě uvítá jakoukoliv pomoc (to se týká celého nového KDE, nejen openSUSE).

Obrázek:  20.jpg

Ovládací centrum KDE4 se inspirovalo v Kubuntu.

Obrázek:  8.jpg

Plocha KDE4 po mých nezbytných úpravách. Vlevo nahoře se panely překrývají, neboť jim zatím nejde nastavit omezená délka. Pod seznamem ploch je aplet hlídající výměnná zařízení. Kliknutí na něj vyvolá stejnou nabídku jako při jeho vložení, drobná šipečka zajistí odpojení. Občas dochází k vykreslovacím chybám v systémové části panelu, když přibude nebo ubude nějaká ikonka. Naopak na widgety na ploše si nemohu stěžovat.

Live CD

To je asi moje největší zklamání z celé distribuce. Doufal jsem, že CD budou lepší než předchozí premiérová verze, leč nestalo se tak. Live CD instalátor jsem nezkoušel, ale doufám, že je stejný jako ten normální. Dosti nemile mě překvapilo zjištění, že CD se nezná k disku zašifrovanému instalátorem minulé verze. Skladba programů je, myslím, rozumná, aby se systém po instalaci dal ihned použít. I když jsem nezaregistroval žádné programy na záchranné práce nebo alespoň úpravy diskových oddílů. Celkově si myslím, že Live CD nedosahují vysoké laťky instalačního DVD. Nejsou špatná, ale DVD je o řád lepší. Ale i SUSE se to časem naučí. :-)

Pár (praktických) poznámek

Před nákupem nového železa je vhodné se podívat, jestli vámi vybraný kus je na dlouhém seznamu podporovaného hardwaru, nebo jestli není k dispozici návod na uvedení hardwaru do provozu. Mezi klasické problémy patří bezdrátové karty. Některé jsou podporované jádrem, jiné najdeme v repozitáři Packman, pro další tu je repozitář Madwifi, v krajním případě Ndiswrapper.

Klasickým problémem jsou i grafické karty. V případě, že máte kartu od ATI, měl by vám stačit jeden klik, u produktů NVIDIA to není složitější, je jen třeba se podívat, jestli je vaše karta tzv. Legacy a podle toho zvolit jednu ze dvou verzí ovladačů.

Při přehrávání multimediálního formátu, pro který nemáte kodek, se jej systém pokusí doinstalovat. Pokud to chcete udělat najednou, snadno a rychle, navštivte stránky openSUSE komunity a jednou si klikněte. Tento počin nabídne i přidání příslušných repozitářů, což můžete snadno udělat i v YaSTu: Software-Repozitáře software-Přidat-Komunitní repozitáře. Doporučuji alespoň Packmana a VideoLAN, další dle potřeby. Balíčky lze na internetu hledat pomocí oficiální vyhledávací služby nebo podobnou službou na stránkách komunity. A nezapomeňte na dostatek repozitářů.

Obrázek:  9.jpg

YaST: Software-Repozitáře software-Přidat-Komunitní repozitáře, aneb předpřipravený seznam nejpopulárnějších komunitních repozitářů.

Obrázek:  10.jpg

Přidávání vybraných komunitních repozitářů. I práce s metadaty repozitářů doznala citelného zrychlení.

Až budete shánět informace o svém novém systému, doporučuji předně hezké návody na stránkách Novellu, wiki (česká té anglické nestačí, krom toho nepovažuji styl wiki za vhodný pro tento účel, ale kdo hledá, najde...), Suse portál, Markův blog, novinky, planetu SUSE, oficiální fórum a lekce ještěrek. Když budete mít nápad na vylepšení SUSE, pochlubte se, na chyby máme Bugzillu a ti techničtější si mohou udělat vlastní balíček.

Obrázek:  11.jpg

Nová nabídka aplikací KDE4 vychází z původní nabídky SUSE pro KDE3. Pravým kliknutím ji lze vrátit do tradiční podoby.

Všechny barvy chameleona

Jeden blog před nedávnem zajímavě naťukl otázku, která že to distribuce je nejlepší. Těžká otázka. Šalamounská odpověď je, že je to ta, která nejlépe vyhovuje vašim potřebám. Žádná se nezavděčí všem. openSUSE je používáno experty i neználky, umožňuje širokou škálu přístupů, plně se poddá specifickým potřebám a její místo mezi absolutní špičkou je plně zasloužené. Není to jen "Windows zdarma", je to o třídu lepší. Zkuste to.

Nahoru

Odkazy

Příspěvky

openSUSE 11: Jedenáctá řada chameleona
Xgamer 1. 07. 2008, 16:04:52
Odpovědět  Odkaz 
Keď som skúšal toto nové openSUSE narazil som na problém s kodekmi.Skušal som aj kde aj gnome v obidvoch to isté.Inštaloval som ich pomocou komunitného 1click balika.A problem bol to že mi absolutne nechcelo prehrat žiadne video iba zvuk išiel pri videu.Išlo vám na prvý raz? Ako ste inštalovali kodeky?thx
Re:openSUSE 11: Jedenáctá řada chameleona
Vojta 1. 07. 2008, 20:48:14
Odpovědět  Odkaz 
Jsou dvě varianty: buď si ručně přidat Packmanův (a případně ještě VLC) repozitář a najít všechny balíky ručně YaSTem (w32codec-all, přehrávač, ...), anebo 1-click install ze stránek komunity. V takovém případě ale doporučuji zobrazit si detaily a ověřit, že jsou zaškrtnuté všechny balíčky, co chceme. Pak není důvod, aby to nešlo...
openSUSE 11: Jedenáctá řada chameleona
Mark 1. 07. 2008, 17:40:54
Odpovědět  Odkaz 
Ja som si nainštaloval Kaffeine a Amarok z Packmanu spolu s kodekmi w32codec-all a všetko ide bez problémov.
openSUSE 11: Jedenáctá řada chameleona
Petr 1. 07. 2008, 20:12:04
Odpovědět  Odkaz 
Ani bohovi v tom nešlo nainstalovat ovladače pro Nvidii aby se po jejich instalaci nabootovalo do grafického režimu. V OpenSUSE 10.3 to běhalo na první pokus, stejně tak to chodí v Mandrivě 2008.1. Ale v novém SUSE ani omylem grafika nejde. Tak nevím kde dělám chybu, když v jiných distrech no problema...
Re:openSUSE 11: Jedenáctá řada chameleona
Vojta 1. 07. 2008, 20:49:29
Odpovědět  Odkaz 
Tady bych asi zkusil zapátrat na fórech, případně IRC, bugzilla... Pokud je to problém s ovladači, jistě už se intenzivně řeší...
openSUSE 11: Jedenáctá řada chameleona
David Humpolik 1. 07. 2008, 23:25:47
Odpovědět  Odkaz 
Pouzivam 10.3 a sem s tim celkem spokojen...sem zvedavej na tu jedenastku...

czdahum
openSUSE 11: Jedenáctá řada chameleona
Radek 5. 07. 2008, 14:37:45
Odpovědět  Odkaz 
Ahoj, začínám si trochu pohrávat s myšlenkou přechodu na linux a tohle suse se mi docela líbí, ale mám jeden problém s nastavením monitoru - nejde mi nastavit vyšší obnovovací frekvence než 75 Hz při rozlišení 1152*864 i když ve widlich to jede při stejným rozlišení na 100Hz. Nevíte někdo, co s tím? Dík
Vojtěch Zeisek Re:openSUSE 11: Jedenáctá řada chameleona
Vojtěch Zeisek 7. 07. 2008, 12:28:20
Odpovědět  Odkaz 
Ahoj, no ono hodně záleží i na grafické kartě, na které to jede. Takhle bez detailů těžko říci... Pokud to je ATI nebo NVIDIA, zkus se poohlédnou po jiných ovladačích. Nebo se zeptej na www.suseportal.cz nebo někde jinde na pořádném fóru, ale uveď typ monitoru i karty.
Re:Re:openSUSE 11: Jedenáctá řada chameleona
Radek 7. 07. 2008, 15:12:25
Odpovědět  Odkaz 
Je to ATI Radeon 9600 128MB RAM a monitor je Hyundai ImageQuest Q790 (CRT, 17", max 1600*1200@75 Hz). v ostatních distrech, které jsem zkoušel (Mandriva 2008 Spring, Ubuntu 8.04 HH, Dreamlinux) to šlo nastavit bez problému. Dost mně to štve, protože se mi to SUSE z nich libi asi nejvic a rád bych ho používal, ale proste mně z těch 75 Hz po chvilce začnou bolet oči. Kdyby někdo Věděl jak na to, tak mi to prosím sdělte. Dík
Re:Re:Re:openSUSE 11: Jedenáctá řada chameleona
pSipi 18. 07. 2008, 13:09:17
Odpovědět  Odkaz 
No ATI nemam ale cez standart SUSE nastroje mi nejdu nastavit vsetky rozlisenia a frekvencie ako cez Nvidia kontrol panel. Skus ci nieco take nema aj ATI
Re:Re:Re:openSUSE 11: Jedenáctá řada chameleona
jirka 22. 07. 2008, 16:04:28
Odpovědět  Odkaz 
Ja tyhle problemy resim zmenou distra. Tohle se mi taky stava ze jednou mi jede skoro vse tak jak ma a s dalsi verzi je to jinak. V tom pripade zacnu patrat a zkouset jiná distra. Ted jsem u Mandrivy jede mi skoro vsechno tak jak ma. Predtim jsem byl u Ubuntu ale ted mi tam nejde poradne grafika a wifi. Podle me velke minus tak musim jinam. Jirka
Re:Re:Re:Re:openSUSE 11: Jedenáctá řada chameleona
Radek 5. 08. 2008, 14:58:31
Odpovědět  Odkaz 
Já to nechci zatím řešit až tak extrémně. Mně se to Suse fakt hodně líbí. Zkoušel jsem třeba Ubuntu, tam všechno funguje, jak má, ale Gnome mne nějak nechytilo... Vím, že půjde jenom o nějakou blbost někde v nastavení, ale fakt nevím kde a jakou...

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz