přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Slackware 10.2

Slackware 10.2

Zatím poslední verzi Slackwaru, distribuce pro zvídavé uživatele, přiblíží Petr Vojnar.


V září 2005 vyšla další verze populární linuxové distribuce Slackware, a sice verze s číslem 10.2. Ještě než vyjde verze nová, připomeneme si, co je v 10.2 nového. Pokud bych měl být perfekcionista, napsal bych 10.2.0, jak to stojí v /etc/slackware-version. ISO obrazy můžete stáhnout jako vždy buď pomocí sítě BitTorrent a nebo z některého FTP serveru. Seznam všech serverů, ze kterých lze stahovat, naleznete na oficiálních stránkách, já osobně doporučuji ftp.slackware.at. Možná se teď ptáte, proč ne třeba ftp.linux.cz nebo ftp.muni.cz. Jde o to, že tyto FTP servery (zčásti) zrcadlí ftp.slackware.com, kde ISO obrazy nejsou.

ISO obrazy se na ftp.slackware.com nenacházejí z prostého důvodu. Server je totiž připojen linkou, která na to nemá dostatečnou šířku pásma a je určena především pro stahování aktualizací.

Pokud máte Slackware již nainstalovaný, tak je samozřejmě zbytečné stahovat celé ISO obrazy, stačí upgrade. Ten lze provést např. pomocí SWareTu (SlackWare Tool), i když já osobně preferuji nejdříve stáhnout požadované balíčky a potom provést upgrade v jednouživatelském režimu přesně podle návodu (UPGRADE.TXT). Tímto způsobem totiž zredukujete případné problémy na minimum (problém s připojením na internet, nevhodné pořadí instalace některých balíčků atd.).

Instalace

Pokud budete Slackware instalovat na nějaký počítač poprvé, určitě vás potěší, že je jako instalační jádro konečně dostupné i jádro z řady 2.6.x, konkrétně 2.6.13. Máte tak možnost použít jádro, které podporuje SCSI, RAID, ale hlavně SATA - moderní rozhraní nahrazující ATA. Nutno poznamenat, že u SATA a RAID řadičů jsou podporovány pouze některé, takže ve výjimečném případě můžete být zklamáni.

Rozhraní SATA má mnoho výhod, např. vyšší přenosová rychlost, menší kabely nebo třeba možnost odpojit či připojit disk za běhu.

Další zádrhel s tímto jádrem spočívá v absenci modulů, protože standardně jsou v distribuci moduly pro jádro 2.4.31. Nicméně toto lze snadno vyřešit, a to tak, že se z instalátoru přepneme do jiné textové konzole a nainstalujeme balíček s moduly z adresáře linux-2.6.13 (na druhém CD), kde je samozřejmě komplet jádro 2.6.13. Poslední možností je pak instalovat pod 2.4.x a po nastartování systému nainstalovat a přehodit na 2.6.x, popř. provozovat jádra z obou řad najednou (což ovšem není úplně triviální).

V dnešní době už je možné použít jádro z řady 2.6.x i na server, nicméně na kritické systémy se stále doporučuje jádro z řady 2.4.x.

Příští verze Slackware se prý zaměří na jádro řady 2.6.x, takže uvidíme, co tím vlastně Patrick myslí. Možná, že se jádro této řady objeví přímo ve standardním stromu balíčků, ale dle mého názoru nenahradí řadu 2.4.x, která tam určitě ještě dlouho bude. Dále musím upozornit, že pokud při instalaci použijete jádro 2.6.13, nebudete např. jen tak jednoduše schopni instalovat ze sítě, protože toto jádro je určeno především pro instalaci z CD popř. z lokálního disku. Podporu sítě je možné dodat třeba v podobě modulů na disketě, ale tato cesta není zrovna jednoduchá. Pokud tedy chcete instalovat ze sítě, je-li to možné, použijte jádro 2.4.31.

Kde je GNOME?

Pokud byste hledali v distribuci Slackware verze 10.2 desktopové prostředí GNOME, tak byste ho hledali marně, protože tam prostě není a s největší pravděpodobností už ani nikdy nebude. Patrick se rozhodl GNOME z oficiální distribuce vypustit, protože existují další projekty, které se starají o balíčky pro Slackware a podle něj byly tyto balíčky vždy dokonalejší než ty, které se nacházely v distribuci.

Po vypuštění GNOME přibylo volné místo a trošku se změnilo rozložení distribuce na jednotlivých CD. Každý ISO obraz zabírá stále jen 650 MB, možná by bylo na čase přejít na 700 MB a vznikla by tak možnost něco přidat (např. do extra).

Chceme-li tedy používat ve Slackware GNOME, máme minimálně tři možnosti. První z nich se jmenuje Freerock GNOME, další možností je www.gware.org, kde je k dispozici GNOME verze 2.12.0. Poslední možností, kterou vřele doporučuji, je Dropline GNOME. Tento, dle mého názoru nejzdařilejší (a také momentálně nejaktuálnější verzí 2.12.1), projekt GNOME pro Slackware naleznete na dropline-gnome.sourceforge.net. Máte možnost stáhnout celé ISO, nebo jen instalátor a zbytek po internetu.

Zrychlete svá vlákna!

Další velkou změnou je glibc verze 2.3.5, což by samo o sobě nebylo nic velkého. Ovšem tato verze je kompilována s podporou NPTL a TLS. NPTL, jak už možná tušíte, přináší poměrně velký narůst výkonu u aplikací, které používají vlákna. Ale řekněme si o tom něco víc, protože to určitě stojí za zmínku. NPTL funguje nativně pouze s jádrem řady 2.6.x. Pokud tuto vymoženost chceme použít i v jádru řady 2.4.x, je nutno použít speciální záplatu. Abych vás přesvědčil o výhodách NPTL, uvedu zde to, co se píše v RELEASE_NOTES. Patrick mluví o jistém testu, o kterém se lze dočíst na Wikipedii, já jsem ho bohužel nenašel.

NTPL znamená Native POSIX Thread Library. TLS je zkratka pro Thread Local Storage.

Náplní testu bylo spuštění 100 000 vláken a následné zkoumání, jak dlouho to zabere. Při použití NPTL trvalo spouštění asi dvě vteřiny. Bez NPTL to trvalo přibližně patnáct minut (!) a to už je opravdu co říct. Pro většinu aplikací, které nepoužívají mnoho vláken, bude rozdíl téměř zanedbatelný, avšak pro takový server, který je neustále zatížen velkým provozem, a tedy používá nemalé množství vláken, tam už bude rozdíl v rychlosti velmi citelný.

Možná se teď ptáte, jestli touto změnou nedojde k problémům s kompatibilitou, ale nemusíte se bát, na tohle se samozřejmě myslelo. Knihovny, které mají standardně podporu klasických linuxových vláken (linuxthreads), jsou nainstalovány jako obvykle v /lib a knihovny s podporou NPTL sídlí v /lib/tls. Která verze se použije, to samozřejmě záleží na jádru, které zrovna běží. Pokud budete něco kompilovat, nejlepší způsob je udělat to standardním způsobem, a sice přes linuxthreads. Když pak spustíte binární kód na systému s podporou NPTL, tak se automaticky využije. Na systému bez NPTL běží normálně (tedy přes linuxthreads). Více informací naleznete na prvním CD v souboru README.NPTL.

Další novinky

Jak už bylo řečeno výše, distribuce se pyšní jak jádrem 2.4.31, tak i 2.6.13. Standardně je stále použito jádro řady 2.4.x a bude tomu tak asi ještě dlouho. Nicméně není problém používat jádro 2.6.13 nebo novější (momentálně 2.16.14.2), které je dostatečně stabilní. Tedy pro nasazení na desktopu určitě.

V grafickém prostředí se můžeme těšit z nového KDE verze 3.4.2 nebo z nového KDevelop či Qt Designeru a pokud máme slabší stroj, tak jen třeba z XFce verze 4.2.2. Málem bych zapomněl na samotné prostředí X Window System představované X.Org ve verzi 6.8.2. K Mozille nám konečně přibyl i Mozilla Firefox. Slackware není typem distribuce, která by musela mít za každou cenu vždy jen ten nejnovější software, což např. dokazuje přítomnost GCC verze 3.3.6 a v testing pak verze 3.4.4 (nejnovější je 4.0.2). Na druhou stranu už by mohl alespoň v testing přibýt Apache řady 2.x, zatím je k dispozici stále jen řada 1.3.x, konkrétně ve verzi 1.3.33.

Pokud provozujete Slackware na notebooku nebo laptopu, určitě vás potěší pcmcia-cs verze 3.2.8. Pro programátory tu pak máme třeba nové verze Perlu a Pythonu a třeba taky to, že v distribuci přibyl nástroj pro správu verzí Subversion.

Pokud používáte Sendmail, možná se stejně jako já budete po upgradu divit, že vám najednou nefunguje. Je to jednoduché, přibyla totiž podpora pro SASL, a proto je nutné mít pro správnou funkci Sendmailu nainstalované knihovny Cyrus SASL.

SASL je zkratka pro Simple Authentication and Security Layer.

Slackware jako jedna z mála distribucí zatím stále odolává GRUBu a používá LILO, nicméně není problém si jej nainstalovat, protože se nachází v extra spolu s dalším softwarem, jako je např. Java nebo skvělý vypalovací program K3b, kterému jsem i já, zavilý vypalovač z příkazové řádky, nedávno přišel na chuť. V dnešní době se asi zasmějete, když řeknu, že Slackware stále podporuje karty od společnosti 3Dfx, avšak jsou stále tací (např. i já), kdo tyto karty používají. V distribuci sice jsou dostupné balíčky s instrukcemi, ale nikde není řečeno, že je ještě třeba jaderný modul 3dfx a vytvořit zařízení /dev/3dfx. Mně bohužel trvalo docela dlouho, než jsem zjistil, jak na to. V X Window navíc nefungují ovladače voodoo a glide, které, pokud je chcete, si musíte dokompilovat (resp. překompilovat celá Xka).

Za zmínku též stojí kompletně přepsaný skript /etc/rc.d/rc.inet1. Nyní podporuje mnoho nových možností konfigurace, která se provádí v /etc/rc.d/rc.inet1.conf. Přibyla např. podpora pro IP aliasing. Přibyl též skript pro bezdrátová zařízení /etc/rc.d/rc.wireless.

Závěr

Nová verze Slackware, ve které byla opravena spousta chyb a bezpečnostních děr, jej posunuje opět o něco dál, ale stále z něj dělá stabilní a výkonnou linuxovou distribuci vhodnou jak na server, tak i na desktop. A věřte mi, že jak jednou se Slackware začnete, tak už nebudete chtít nic jiného. Tedy snad kromě Slaxu.

Pokud vlastníte 64bitový procesor (AMD nebo některé Intely), můžete místo oficiálního 32bitového Slackware použít distribuci Slamd64 dostupnou na www.slamd64.com, kde se také dozvíte více informací.

Nahoru

Odkazy

Přidat téma diskuse

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz