Z rodinných důvodů jsem byl nucen se po očku začít dívat po obchodech a vybírat nějakou vhodnou videokameru. Mám sice digitální fotoaparát, ale kamera je v určitých chvílích lepší. Ano, bral jsem to zodpovědně, takže jsem výběru svého kousku věnoval velkou pozornost. Prozkoumal jsem většinu dostupných technologií záznamu včetně ukázek kvality obrazu. Hlavním a rozhodujícím parametrem pro mne byl fakt, že vše chci zpracovávat v počítači, a proto jsem kladl velký důraz na jednoduchost zpracování výsledného videa.
Rozhodl jsem se vyloučit klasická záznamová média, jako jsou kazety, a přejít k médiím, které lze využít v počítači rovnou - tedy DVD nebo paměťové karty. Začal jsem zkoumat nabídku na trhu a až úplně nakonec jsem zjistil, že na trhu jsou i videokamery vybavené pevným diskem. Rázem to byl můj favorit číslo jedna. S velkou pravděpodobností pak nebude problém s přenášením výsledného záznamu do počítače, protože kamera bude disponovat USB nebo Firewire výstupem.
Nakonec jsem zakotvil u firmy JVC a její řady Everio G. Po prostudování všech parametrů jsem se nakonec rozhodl pro model GZ-MG40. Abyste si dokázali představit, co tato kamera nabízí, uvedu nejprve "nudný" seznam parametrů.
Jedná se o kameru vybavenou pevným diskem o kapacitě 20 GB s obrazovým čipem disponujícím 1 330 000 body, barevným LCD displejem, slotem pro SD kartu, USB výstupem standardu USB 2.0, LED diodami pro "přisvětlení" tmavých scén, 15násobným optickým zoomem a váhou 380 gramů včetně dodávané baterie.
Kamera je celkem malá a kompaktních rozměrů (š. 67 x v. 70 x d. 109 mm). Ovládání je vskutku jednoduché, a tak nemusíte složitě studovat návod k použití. V balení najdete propojovací kabely (USB a pro připojení k TV), dálkové ovládání, baterii, kryt objektivu, pásek na rameno a CD se softwarem.
Když se na kameru podíváte (pokud jste nějakou někdy měli v ruce), zjistíte, že nemá žádný hledáček. Vše sledujete pomocí otočného nedotykového LCD displeje, který má úhlopříčku asi 6,5 cm. Jeho zvláštností je, že se dá otočit tak, abyste v něm viděli sami sebe, pokud se chcete natáčet. Tedy vy hledíte do objektivu a na otočeném displeji se můžete sledovat. Když totiž tento displej otočíte, kamera se postará i o otočení obrazu na displeji. V tuto chvíli se řada kameramanů zhrozí, protože hledáček je prostě základ. Já to ovšem tak černě nevidím.
Jak již bylo řečeno - jako záznamové médium je použit 20GB pevný disk. Patrně to bude nějaký notebookový. Aby se zabránilo chybám, je kamera vybavena technologií indikace pádu. Ve chvíli, kdy gravitační čidlo zjistí, že kamera padá, disk je odpojen. Patrně se bude jednat opět o notebookovu technologii, protože v práci na stole mám notebook, který se chová stejně.
K dispozici máte celkem čtyři stupně kvality záznamu. V té nejvyšší se na disk vleze 290 minut (tj. 4:50 h, 720x576, datový tok 8,5 Mb/s, konstantní bitrate), pak následuje 430 minut kvality FINE (7:10 h, 720x576, datový tok 5,5 Mb/s), kvalita NORMAL umožní 570 minut záznamu (9:30 h, 720x576, datový tok 4,2 Mb/s). O posledním módu ECONOMY už se nedá ani mluvit, i když nabízí 1500 minut záznamu. Ostatní parametry jsou opravdu "ekonomické" - 352x288, 1,5 Mb/s. V tomto módu tedy z kamery uděláte klasickou webkameru. Jako vhodné využití mne snad napadá sledování nějakého prostoru, protože to je 25 hodin záznamu, než se pevný disk v kameře zaplní.
Nemusíte se však omezit jen na vestavěný pevný disk, kamera disponuje slotem na SD kartu, na kterou lze samozřejmě video také ukládat. Napadá mne využití s 2 GB SD kartou, kdy získáte pověstných 10% kapacity navíc. Jako by to vypadlo z marketingových materiálů nějaké firmy na prací prášky.
Když se podíváme na kameru jako na nástroj, který slouží k pořizování záznamů, zjistíme, že její obsluha je velmi jednoduchá a intuitivní a pro začátečníka je velmi vhodná. Kamera má plně automatický režim snímání, který za bílého dne funguje bez výhrad. Pokud jste doma a točíte např. večer za umělého osvětlení, je lepší automatiku vypnout a použít některé z přednastavených režimů, alespoň to je má zkušenost. K dispozici jsou celkem čtyři, určené ke snímání v místnosti za umělého osvětlení, režim pro zvýraznění objektů v popředí, režim pro snímání rychle se pohybujících objektů a nakonec režim pro snímání ve velmi jasném prostředí jako např. na sněhu.
Záměrně jsem se nezmínil o možnosti pořizování fotografií. Ano, kamera to umí, jen si jaksi nedokážu představit, že bych to dělal. Vše vyplývá ze snímače o velikosti 1,3 megapixelu. Fotografie tomu samozřejmě odpovídají. V nejkvalitnějším módu dostanete fotografie o rozlišení 1152x864, což nestačí ani na dobré fotografie 9x13 cm. Ale tato možnost tady je. Dovolenou bych si tak nezachytil, ale nějaké momentky při rodinné oslavě apod. by se snad daly takto pořídit.
Při snímání můžete zapnout ještě efekty jako je černobílý režim nebo tzv. klasický film, kdy jsou z obrazu záměrně vynechávány snímky a film pak působí zpomaleným dojmem. Osobně však zastávám názor, že video radši natočím v plné kvalitě a až následně jej upravím. To funguje vždy, opačně už je to problém (tedy udělat v počítači z "klasického" filmu zase normální záznam).
K dispozici je celkem devět různých efektů, jako je např. stmívání/roztmívání, roztírání ze všech směrů nebo ze středu apod. Při prozkoumávání těchto efektů strávíte nějakou dobu.
Důležitým parametrem je také doba chodu kamery na jedno nabití dodávané baterie. Firma má v nabídce celkem tři kapacity baterií, dodávána je samozřejmě ta s nejnižší kapacitou 700 mAh, což postačuje k práci na cca 1 hodinu. Asi hodně rychle poběžíte do obchodu pro ještě jeden kus. Doporučuji samozřejmě koupit s větší kapacitou, rozdíl mezi malou a střední verzí není velký. Ke kameře není dodávána externí nabíječka, baterie se nabíjí přímo v kameře. A to ještě pouze ve vypnutém stavu. Když kameru zapnete, bere to jako impuls k tomu, aby se živila z přívodu energie, nikoliv z baterie a jakoby o ní vůbec nevěděla. Může to být někdy problém, chce to dobrý "time management" čili česky plánování. Pokud jej nezvládnete, můžete externí nabíječku dokoupit zvlášť.
Vyráběny jsou ještě baterie o kapacitě 1400 mAh s dobou záznamu přes dvě hodiny a pak nejvyšší model s kapacitou 3300 mAh. Je jasné, že tyto baterie navýší hmotnost celé kamery a trochu "protáhnou" a "zkostkovatí" celý její vzhled. Nabití té nejmenší trvá asi 90 minut, větší se nabíjí kolem tří hodin a ta největší údajně kolem pěti hodin 30 minut. První dvě baterie vlastním, třetí studuji na stránkách výrobce.
Vestavěné menu je velmi dobře rozčleněno a svým ovládáním se podobá mobilnímu telefonu. Někomu může vadit nepřítomnost češtiny, což může být v modelu, určeném pro začátečníky, trošku problém. Po prozkoumání domovských stránek jsem zjistil, že ani stáhnout se nedá. Taková vada to zase není. Každopádně nová modelová řada uvedená na podzim 2006 již češtinu má.
V nabídce se pohybujete pomocí velkého kruhového vícesměrového ovladače umístěného na boku kamery. Pro mne je trošku nešikovně ovládání umístěno na levé straně, ale dá se na to zvyknout, přece jenom pravou ruku mám jistější a pro záběry je to zapotřebí. A to mi nahrává k tomu napsat, že kamera je vybavena i stabilizátorem, takže trochu se vám ruka může třást a hodně to pomáhá při větším přiblížení.
S větším přiblížením souvisí i tzv. makro režim, známý z digitálních fotoaparátů, kdy je možno zaostřit na předměty už od 70 cm od objektivu. Pomoci si lze také zapnutím vestavěných LED diod, to se však spíše hodí do tmavších koutů a moc velký dosah nemá. Dobře funguje i kompenzace protisvětla pro natáčení záběrů např. proti oknu.
Tím jsme prakticky došli ke všem možnostem, které kamera nabízí. Je zde ještě jedna velká část, a tou je přehrávání. Pokud se pomocí přepínače přepnete k přehrávání, objeví se na displeji matice 3x3 s náhledy na jednotlivé filmy. Přepnout ji můžete také do módu dle data pořízení, kdy se všechny záběry z jednoho dne seskupí do složek. Při přehrávání můžete využít různé přechodové efekty mezi jednotlivými záběry.
Typická rodinná sešlost může začít. Kameru pomocí dodávaného kabelu (3,5 jack na CINCH) připojíte k televizi a zapnete mód pro přehrávání. Navolíte nějaký přechodový efekt (nebo taky ne) a začnete promítat to, co máte nahráno. Můžete k tomu využít dodávané dálkové ovládání, které disponuje jen několik tlačítky určených k posunu po obraze a k ovládání přiblížení. Pro jakékoliv další nastavení musíte ke kameře. Ještě se sluší zmínit, že jako zvláštní příslušenství lze dokoupit S-Video kabel. Po ukončení nahraného záznamu se vše zvrtne v to, že kameru přepnete do nahrávacího režimu a začnete na obrazovce zobrazovat přítomné. I tak se dá zabavit na dlouhé minuty.
Po prostudování hardwaru je čas začít mluvit o softwaru. Začnu přikládanými médii - z hlediska Linuxu nezajímavými. K dispozici máte několik PDF souborů s návody (i v češtině) a software od společnosti Cyberlink (PowerDirector, PowerDVD, PowerProducer). Ten je opravdu jednoduchý a funguje dobře. Pod Linuxem je to však k ničemu.
Přehrávat a editovat video lze libovolným programem, který podporuje MPG soubory. Zkoušel jsem jich několik - Avidemux, Lives a KDEnlive. Jistě se najdou i další.
A právě zde přichází dle mne jedna veliká výhoda této kamery. Po připojení standardním USB kabelem se totiž kamera chová jako úplně normální USB mass storage zařízení. Vidíte složky, soubory můžete libovolně kopírovat tam i zpět. Nebyl s nimi vůbec žádný problém. Drobnou vadou na kráse mohou být soubory z kamery, které mají poněkud nestandardní koncovku MOD (a některé přehrávače je mylně považují za audio soubory, neboť MOD je tzv. tracker formát, který prožíval svůj největší rozkvět zhruba před 10 lety).
Rozhodl jsem se vše otestovat pod Linuxem. Použil jsem k tomu Mandrivu 2006 i Mandrivu 2007 RC1 a došel k naprosto stejným výsledkům. Nejdříve jsem (zkušeně) sáhl po programu Kino. Z toho, že se všude píše něco o DV, jsem si nic nedělal, ale ve výsledku to byla obrovská chyba. Do Kina jsem soubory prostě nedostal.
Dalším programem, který jsem zkoušel (pro úpravu videa) byl Lives a ten mne nezklamal. Musím říci, že to byla má první aktivní zkušenost s podobným programem pod Linuxem a zároveň musím přiznat, že vše fungovalo, jak mělo. Aktivně jsem používal starší DV kameru pod Windows a tam mi to nedělalo problémy. Proto jsem si přál, aby to bylo podobně jednoduché i pod Linuxem a s touto kamerou. Byl jsem schopen video z kamery otevřít, dokonce jsem nemusel ani soubory přejmenovávat. Pohodlně jsem si vše přestříhal a upravil.
Pro úplnost také dodám, že jsem byl schopen video přímo z kamery přehrávat i v dalších přehrávačích jako je Amarok, MPlayer nebo Kaffeine. O nafocených zkušebních obrázcích ani hovořit nemusím. Prostě otevřete /mnt/removable a vše je k dispozici. Jsem opravdu potěšen.
Cena kamery se v době uzávěrky článku pohybovala na českých internetových obchodech v relaci 21000-23700 Kč. Pozn. red.
Ani s rychlostí stahování videa do počítače nebyly problémy, kamera se chová jako standardní přenosné médium, kterých v Linuxu každý používáme několik. Přenášet tak jdou i soubory a občas se může volná kapacita 20 GB hodit.
Jako začátečník jsem si pořídil kameru, která se jednoduše ovládá, má malé kompaktní rozměry a dobrou kvalitu obrazu. Navíc obsahuje pevný disk a chová se jako USB mass storage, což znamená, že jakýkoliv operační systém, který jej podporuje, s ní může ihned pracovat. Je tak plně multiplatformní.
Horší je to s výdrží přikládané baterie, s automatikou v tmavším prostředí a s dodávaným softwarem fungujícím jen ve Windows. Také pokud nevládnete angličtinou, můžete mít problém při orientaci v nabídce.
Pokud však hledáte kameru, která vám umožní prakticky ihned pracovat s uloženým záznamem, je to ta pravá. Navíc nemusíte váhat nad tím, kolik si vzít s sebou kazet nebo DVD. A rozlišení čipu 1,3 megapixelu také není úplně běžné. Pro normálního dovolenkového kameramana má tato kamera hodně výhod. Naopak ti, kteří nevlastní PC, žádnou výhodu ve vyšší ceně neshledají.
