Linux E X P R E S, Praxe

Jste zmateni „chaotickou“ strukturou adresářů ve svém Linuxu? Nemůžete na disku nic najít? Hledáte po vzoru jiných operačních systémů disk C:, D:, avšak marně? Jste na správné adrese. My u nás totiž začínáme vždy na stejném místě – u kořene.

V seriálu se věnujeme programovacímu jazyku Ruby. Cílem není udělat z vás hotové programátory, ani rozšířit vaši sbírku zářezů na opasku udávající, kolik programovacích jazyků znáte. Články jsou jednoduše určeny pro začínající programátory, ať už se tím budou později zabývat na profesionální či amatérské úrovni. Seriál mohou použít také učitelé na všech typech škol k rozšíření znalostí jim svěřených studentů - ať už jako hlavní či vedlejší programovací jazyk.

Naposledy jsme si nainstalovali základ funkčního systému. V dnešním díle si řekneme něco málo o balíčkovacím systému Debianu. Naučíme se balíček najít, zobrazit si o něm podrobné informace a následně ho i nainstalujeme. Ukážeme si, jak se dostat na počítač přes protokol SSH a jak ho alespoň částečně „zabezpečit“.

Na Gmail už vás nikdo nemusí zvát. Pozvánky byly zrušeny a Gmail tak získal opět na popularitě. Kromě komfortní a spolehlivé služby dostanete i ohromný diskový prostor, který lze pomocí GmailFS zpřístupnit jako disk vašemu počítači.

Ak používate Linux (Unix) a náhodou ste narazili na tajomné slovo „cron“, možno sa poškrabete po hlave a spýtate sa – čo to je? Cron je názov programu, ktorý užívateľom Linuxu a tým pádom aj Unixu (čo už nebudem ďalej zdôrazňovať) poskytne možnosť spúšťať skripty alebo iba príkazy či skupinu príkazov automaticky a pravidelne v stanovenom čase.

Komunikace se zařízením, zprostředkovaná procesorem, je pomalá a zatěžující. Mnohem výhodnější je využít přímého přístupu zařízení do paměti počítače. Pojďme se podívat, jak tuto funkcionalitu implementovat v ovladači do linuxového jádra.

Zatímco ve světě Windows jste pro práci s obrazy disků odkázáni na použití programů třetích stran, v Linuxu si pro vyřešení stejného úkolu vystačíte s minimem prostředků, které vám nabízí samotný systém.

Jsem veliký nostalgik. V šuplíku mám GameBoye a několik cartridgí s hrami . Zároveň jsem tvor líný a do šuplíku je někdy daleko. I tak nejsem o svou porci zábavy ochuzen a na notebooku můžu hrát úplně stejné hry. Jak je to možné? Díky zázraku zvanému emulace.

Určite nie sme najšťastnejší práve v takých chvíľach, keď si buď omylom alebo nedopatrením vymažeme dáta a cítime neľútostnú potrebu ich získať späť. Dáta však nie sú vymazané... Na disku ostali, hoci systém ich nezobrazuje. Ste prekvapení? Až v prípade, že treba niečo zapísať, systém tieto dáta prepíše.

O linuxové komunitě se traduje, že je k nováčkům nepřátelská, že je arogantní a nafoukaná. V mnoha případech je to způsobeno tím, že nováček dostane na spoustu dotazů odpověď „Přečti si manuál“ nebo „Máš to v dokumentaci“ a hned si pomyslí něco o arogantních a namyšlených lidech. Ovšem ten největší rozdíl mezi člověkem nezkušeným a zkušeným je skutečnost, že ten druhý tu dokumentaci skutečně četl/čte. Kdo se naučí používat dokumentaci, stane se samostatnějším a svoje potíže bude řešit rychleji (navíc bude časem dokonce schopen radit dalším začátečníkům). To je cílem a účelem těchto odpovědí. Stát se nezávislým na pomoci ostatních.

O modulech jádra a práci s nimi naleznete nejen v tištěné podobě přehršel informací. Přesto však je toto téma pro mnoho začínajících uživatelů obestřeno rouškou tajemna. Pojďme se tedy společně pokusit tuto roušku o kousek poodhrnout.