přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Otevřená města na konferenci OpenAlt

Otevřená města na konferenci OpenAlt

OpenAlt_Profant.png

O událostech okolo iniciativy Otevřená města vás průběžně informujeme. Na konferenci OpenAlt hovořil Ondřej Profant o tom, jak proběhlo nedávné založení spolku, kdo do něj nyní vstupuje a hlavně co je jeho cílem.


Problémy s IT ve městech a obcích

Ondřej Profant je zastupitelem hl. m. Prahy (za Českou pirátskou stranu), působí též v Komisi Rady hl. m. Prahy pro ICT a v Komisi Rady městské části Praha 7 otevřenou radnici. Během svého působení se setkal s řadou případů, kdy byly různé záležitosti v oblasti ICT řešeny nekoncepčně, nákladně a celkově nevýhodně pro město nebo jeho část. V některých případech měli dodavatelé ICT služeb jen jediného zákazníka a tím bylo právě město.

Ondřej Profant hovoří o spolku Otevřená města Ondřej Profant hovoří o spolku Otevřená města

Změnit zavedený stav však není jednoduché. Komplikují to administrativní požadavky (je potřeba vyhovět zákonu o veřejných zakázkách) i jiné překážky. „Je tu všudypřítomný strach ze změny,“ říká Ondřej Profant. „Když se něco dělalo, tak se to tak bude dělat vždycky, a neexistuje možnost, že by se to dělalo jinak. (…) A dalším velkým problémem je, že když něco děláte, potřebujete partnery. (…) Ve veřejné správě není vůbec šťastné říct, že je někdo strategický partner.“

Dodavatelé se buď nechtějí integrovat s tím, co je jim předloženo. „A vy jste přišli o ty ruce, které by něco udělaly.“ A potom je druhá skupina dodavatelů, kteří mají jiný přístup, ale moc velká výhra to není: „Jako jedni z mála se odváží říct: 'My to tedy uděláme, my to integrujeme i s tímhle.' Bude to ale stát tučné peníze a udělají to proto, že se specializují na tenhle druh 'příživnictví'.“

Jak to dělat jinak

Zkušenosti se současným stavem a neúspěch ve snaze to jednoduše změnit vedl (zdaleka nejen Ondřeje Profanta, ale i řadu jiných lidí) k zamyšlení, jak to udělat jinak – jak sdílet projekty, jak do nich dostat finance atd. Není to jednoduché. „Krásný příklad jsou open data. Vy použijete DKAN, CKAN komunikaci, ale co pak s tím? Vy to potřebujete také nějak prezentovat. A tam musíte doufat, že komunita přijde a něco hezkého na to vytvoří.“

Tyto úvahy vedly k utvoření představy, jak by měla vypadat spolupráce na informovanosti a transparentnosti: „Zapojení vývojářů, zapojení občanů.“ Ale není snadné vysvětlit představitelům měst a obcí, jak informační otevřenost vypadá. „To si neumíte představit, ty obce – to není jako hra, kde oni vědí, že jsou hra – a ignorují okolní svět. Oni si to vůbec neuvědomují, oni žijí v té své bublině a myslí si, jak jsou otevření, když mají otevřenou přepážku.“

Když už se na otevřenost přistoupí, narazí se často na absurdní požadavky dodavatelů: „Přijde ten dodavatel a řekne: 'Tak já ti to za dvacet mega udělám. A zveřejním ti tu tabulku odtahů.'“ Další problém je s vysvětlováním, že například účetnictví nelze zveřejňovat v surové podobě („tamta tabulka podle této účetní metodiky“), protože mu běžný člověk nebude rozumět.

O otevírání dat se již nějakou dobu snaží například Iniciativa za otevřenou datovou infrastrukturu (opendata.cz), za níž stojí odborníci z akademické sféry. Poskytla například infrastrukturu, kterou už využívají různé aplikace. Jedním z počinů iniciativy je také překlad filmu #opendata.

Snímek z filmu #opendata Snímek z filmu #opendata

Zhmotněním úvah o podobě spolupráce se stal spolek. „Vznikne právnická osoba, jejímiž členy jsou města a přidruženými členy mohou být další organizace které napomáhají našim cílům. (…) Taková právnická osoba se velmi špatně ruší, má členské příspěvky, to znamená finance, které nejsou vázány nějakým rozpočtem v rámci obce. (…) Je podchyceno ve stanovách, že to, co vyrábíme, je otevřené a nikdy to nebude jinak.“

Lze tak alokovat zdroje. Obce, které do spolku vstoupí, už pravděpodobně nevystoupí. Navíc s nimi lze být v přímém kontaktu a nabízet jim řešení. „Máme třeba řešení, že vám za pět dní nasadíme open data, když nám dáte jeden server a dáte nám přístup do systémů, o kterých víme, že je používáte.“



Založení spolku Otevřená města

Vyústěním řadu měsíců trvající iniciativy bylo založení spolku Otevřená města, k němuž došlo 21. října. To byl ale jen první krok, pak následuje další proces v jednotlivých městech a obcích. „Nejdřív to musí schválit komise rady pro otevřenost nebo pro IT, pak rada, ta to předá zastupitelstvu, a když to zastupitelstvo schválí, tak se to oficiálně odešle. Když to schválí prvních 'n' členů, teprve vznikne ta právnická osoba.“

Mezi zakládajícími členy je řada měst různé velikosti – například Brno (a jeho městská část Brno-Střed), Hradec Králové, Česká Lípa, Nové Město na Moravě, čtyři pražské městské části nebo Černošice. „To jsou obce, které mají nějaké společné zájmy, společné procesy, které se dají optimalizovat a které jsou dobrým základem,“ vysvětluje Ondřej Profant. Obce budou platit příspěvky lineárně podle počtu obyvatel; hlasovací právo bude odpovídat druhé odmocnině počtu obyvatel (takže velká města nemohou snadno „válcovat“ ta menší).

Co se týká konkrétních projektů, bude potřeba dobře zvažovat, do čeho se dříve či později pustit. Některé oblasti jsou jednoduché, jiné složitější. Jsou i takové, jako například účetnictví, které přinášejí nemalá rizika. „Když nejste v souladu s legislativou, dostanete pokutu. Když jste Praha, tak jako veřejnoprávní korporace budete platit pokutu, která se odvíjí od vašeho majetku. Když jste Praha, tak máte 250 miliard majetku a ta pokuta je v řádu procent.“

Co Otevřená města už dělají

Prvním konkrétním projektem, který se řeší v rámci Otevřených měst, je registr smluv. „Když jsme měli debatu nad technickým řešením registru smluv, tak se ukázalo, že hlavní architekt IT v této zemi, pan Kuchař na ministerstvu vnitra, vůbec nemá zájem, aby vznikl kvalitní systém.“ Problém je dnes například v tom, že smlouvy nemají unikátní identifikátor napříč celou veřejnou správou.

Další, co spolek připravuje, jsou metodiky a báze zkušeností, například z výběrových řízení. Pokud si město kupříkladu nechává vytvářet web, je svázáno legislativními požadavky. „Zákon ukládá jasně, co má být na webu obce, povinně zveřejňované informace. To jsou věci, které musíte opsat do každé zadávačky. Stejně tak kvalifikační předpoklady a spoustu 'omáčky'.“ A právě tu „omáčku“, která bývá pro určitou třídu akcí vždy víceméně stejná, by zakladatelé Otevřených měst rádi připravili.

Ukázka z infografiky spolku Otevřená města Ukázka z infografiky spolku Otevřená města

Už také vznikla různá infografika, například o výdajích na informatiku nebo žádostech o informace. Hodí se při vysvětlování věcí těm, kdo se neorientují v terminologii a nedisponují specifickými odbornými znalostmi. „Proto je dobré si ty věci připravit a graficky znázornit,“ uzavírá Ondřej Profant svou přednášku.

Nahoru

Top články z OpenOffice.cz

Lukáš Jelínek

Lukáš Jelínek

Dlouholetý člen autorského týmu LinuxEXPRESu a OpenOffice.cz. Vystudoval FEL ČVUT v oboru Výpočetní technika. Žije v Kutné Hoře, podniká v oblasti IT a zároveň pracuje v týmu projektu Turris. Ve volném čase rád fotografuje, natáčí a stříhá video, občas se věnuje powerkitingu a na prahu čtyřicítky začal hrát tenis.


  • Distribuce: Debian, Kubuntu, Linux Mint
  • Grafické prostředí: KDE

| proč linux | blog



Public Relations

Září – měsíc bezpečnosti se Sophos Central

SophosNepropásněte sérii webinářů zaměřených na aktuální bezpečnostní trendy a jednotnou správu zabezpečení vaše IT – každé pondělí a zdarma.
Nebylo by skvělé zabezpečit vaše firewally, počítače, servery a mobilní zařízení pomocí nejlepších kyberbezpečnostních řešení na trhu a spravovat vše z jednoho intuitivního uživatelského rozhraní?

Pokračování ...


Sophos