přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Debian v serverovém prostředí

Symphera - PM konference

Debian v serverovém prostředí

debain_notext.png

S operačním systémem GNU/Linux Debian jsme se v naší firmě setkali poprvé v roce 2006. Byl tehdy ve verzi 3.1 s kódovým označením Sarge. Již v té době byl velice populární a počet balíků v Debianu rostl raketovým tempem. Oproti předchozí verzi Woody (3.0) se prakticky zdvojnásobil. V tomto článku vám ukážeme, jak Debian využíváme ve firmě VSHosting.


Filozofie Debianu

Projekt Debian vznikl v roce 1993, kdy jej založil německý student Ian Murdock. První verze vyšla v roce 1996. Samotný název Debian má romantický původ, vychází totiž ze jména Murdockovy tehdejší přítelkyně Debry a jeho křestního jména Ian. Jednotlivé verze Debianu jsou pojmenované podle postaviček z filmů Toy Story (pouze u unstable větve se jméno postavičky nemění a je jím Sid – podle negativní role zlého chlapce Sida z Toy Story). Debian obsahuje 3 větve – stable, testing a unstable, přičemž verze se postupně přesouvají z unstable přes testing až do release stable verze.

Debian je open source projektem, který se zavázal mimo jiné k tomu, že bude navždy svobodným a vydal řadu dokumentů, které toto upravují (Debian Social Contract, Debian Constitution apod.). Projekt řídí na pozici Project leader vždy jeden vývojář volený na rok.

Debian.png

Výhody Debianu

Debian jsme do VSHostingu před 12 lety vybrali zejména z důvodů jednoduchosti a rychlosti. Díky balíkovému systému je provoz serveru udržitelný a chod většinou bezproblémový. Už tehdy jsme považovali za totální podivnost, zbytečnost a ztrátu času nutnost si cokoliv kompilovat na každém serveru.

Díky jednoduchosti se s Debianem naučí každý admin, který byl do té doby zvyklý na jiný systém. Na Debianu je sympatické i právní ukotvení a celkové svobodné pojetí. Oproti CentOSu nevychází z žádného enterprise licencovaného linuxového operačního systému. K velkým přednostem Debianu řadím také bezpečnost, která je u něj brána vážně a i u exponovaných balíků plných mnoha bugů (jako např. PHP) je řada chyb opravována přímo vývojáři Debiana v .deb balíčcích.

Debian2.jpg

Nevýhody systému

Debian má však i dvě zásadní negativní vlastnosti. Jednou z nich je velmi konzervativní přístup, což sice může být v serverovém prostředí současně vnímáno jako pozitivum, nicméně v době, kdy je výběr IT technologií de facto předmětem „módních trendů“, jde o značnou brzdu v produkčním prostředí. Zkrátka ve chvíli, kdy vyjde nová stabilní větev Debiana, nově nativně podporované verze software jsou již prakticky zastaralé a uživateli nechtěné. Toto je i důvod, proč vzniká řada neoficiálních repozitářů, které však neobsahují Debianem verifikované balíky. I proto získává na popularitě distribuce Ubuntu, která z Debiana vychází, nicméně podporuje novější balíky. Často tak Ubuntu volíme u systému, v němž je nutné použití novějších technologií jako OpenStack, Kubernetes, Ceph apod.

Druhou negativní vlastností byla ještě donedávna krátká životnost každé verze distribuce, která byla cca tříletá. To přinášelo poměrně velkou zátěž na provozovatele Debian serveru, kteří museli každé tři roky řešit upgrade verze distribuce. Ta je sice z pohledu operačního systému, pokud jej používáte správně, poměrně bezbolestná, nicméně celkem invazivní a ne vždy to provozované aplikace na serveru rozdýchají bez komplikace. Nicméně od verze 6.0 (od roku 2011) začal Debian vydávat verze jako LTS (long-term support), a prodloužil tak životnost verze distribuce a dostupnost bezpečnostních aktualizací části balíků na 5 let.

Debian využíváme všude, kde to jde

Z vlastní zkušenosti doporučujeme využívat balíčkový systém Debianu, jak to jen jde. Ve VSHostingu vytváříme vlastní .deb balíčky i u vlastních aplikací a provozujeme pro to vlastní repozitář. Zkrátka využíváme nativní nástroje operačního systému i pro vlastní aplikace, což nám přináší z pohledu infrastruktury značnou stabilitu. Díky využití nativních .deb balíčků tak udržujeme vlastní aplikaci, stejně jako systémové balíčky, aktuální a se zachováním závislostí.

Debian provozujeme aktuálně na 70 % serverů. U novějších systémů jej postupně vytlačuje zmíněné Ubuntu, které vychází kompletně z Debianu, a na způsobu práce se tak prakticky nic nemění. Komunity Ubuntu i Debianu jsou silně propojené, často na obou distribucích participují stejní vývojáři a stejně jako Debian i Ubuntu zdůrazňuje svoji filosofii svobodného a bezplatného software.



Nahoru

Příspěvky

Debian v serverovém prostředí
Rastislav 28. 12. 2018, 09:53:33
Odpovědět  Odkaz 
Pekny clanok, ale zaujimalo by ma kde ste prisli na tento blud?
"Zkrátka ve chvíli, kdy vyjde nová stabilní větev Debiana, nově nativně podporované verze software jsou již prakticky zastaralé a uživateli nechtěné."
Ved je to presne naopak, ludom "uzivatelom" su nutene aktualizacie o ktore nemaju zaujem...
Re: Debian v serverovém prostředí
Rastik 28. 12. 2018, 11:15:56
Odpovědět  Odkaz 
Pekny komentar, ale zaujimalo by ma kde ste prisli na tento blud?
"Ved je to presne naopak, ludom "uzivatelom" su nutene aktualizacie o ktore nemaju zaujem..."
Re: Re: Debian v serverovém prostředí
Sun 29. 12. 2018, 22:22:49
Odpovědět  Odkaz 
Pokud vynecháte frikulíny tak zjistíte že neustálé změny vadí spoustě lidí a té starší polovině populace vadí hodně. Jistě pokrok se zastavit nedá, učit se je třeba pořád nicméně změnu bez výrazného přínosu chce málo kdo. Stačí se podívat s jakým jásotem byly přijaté náhrady za init nebo xul nebo se jít podívat co udělá s obyčejným uživatelem obyčejné zpřeházení ikonek.
Re: Debian v serverovém prostředí
A 28. 12. 2018, 18:23:34
Odpovědět  Odkaz 
Pán je patrne nadmieru múdry...
Re: Debian v serverovém prostředí
Rastislav 29. 12. 2018, 09:21:37
Odpovědět  Odkaz 
Dvaja inteligenti sa ozvali.... Zjavne moc neprichadzate z beznymi ludmi do styku inak by ste nemali take komentare....
Re: Re: Debian v serverovém prostředí
rastik 2. 01. 2019, 09:55:47
Odpovědět  Odkaz 
tak akoze sory brrrr brrrr jediny inteligent si tu ty
Re: Debian v serverovém prostředí
marek 8. 01. 2019, 14:59:37
Odpovědět  Odkaz 
Dobry den, doporucuju poradne cist.

"Zkrátka ve chvíli, kdy vyjde nová stabilní větev Debiana - https://www.debian.org/releases/
- nově nativně podporované verze software - viz priklad php - jsou již prakticky zastaralé a uživateli nechtěné."

Cili pri aktualni verzi Debiana v nem ocekavejme obsazene starsi verze softwaru. Predpokladam ze to tak bylo mysleno a je to pravda. Ctenar at posoudi, zda potrebuje v ramci release sve distribuce overene starsi verze sw, byt klidne rok stare (Debian), nebo riskuje, nebo je nucen pouzit cerstve verze (Ubuntu).
Debian v serverovém prostředí
Adolf99 2. 01. 2019, 03:58:38
Odpovědět  Odkaz 
Vynikající článek,
vynikající i komentáře všechny jsou pravdivé :-)

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Damir Špoljarič

Damir Špoljarič

CEO a zakladatel společnosti VSHosting, která provozuje datacentrum ServerPark a má mnoho zkušeností s provozem náročných databázových clusterů.




Public Relations

Český startup umožňuje automatické investování

PortuPortu je první online automatizovaná investiční platforma v Česku. Sestaví vám portfolio na míru a vy se nemusíte o nic starat – jen sledovat, jak vaše peníze pracují za vás.

Pokračování ...


Redakční blog

Pavel Fric

Pavel Fric, 26. leden

MuseScore 3

První aktualizace třetí řady notačního editoru MuseScore


Redakce

Redakce, 21. prosinec

Pište pro LinuxEXPRES

Baví vás Linux? Pište o něm, není to nic těžkého. LinuxEXPRES hledá nové autory.


Pavel Fric

Pavel Fric, 23. říjen

Nové motivy pro přehrávač Sayonara

Pomozte rozšířit možnost měnit vzhled programu za běhu


Všechny blogy »

eXo space