Pro práci s teď již digitálními fotografiemi můžeme pod Linuxem využít mnoho programů, naše postupy si ukážeme s využitím programu GIMP verze 2. Postupy jsou obecné a neměl by být problém je aplikovat i v jiných editorech (samozřejmě i v GIMPu 1.2), jen rozmístění funkcí v nabídce bude asi trošku odlišné. Předem chci upozornit, že postupy zde uváděné patří k těm opravdu jednoduchým, avšak mocným. Zkušenější uživatelé používají postupy "komplikovanější", ale někdy s lepšími výsledky.
Jakých chyb se při fotografování můžete dopustit? Váš záběr je zbytečně "všeobsažný" a nejdůležitější objekt je utopen v "prázdném" prostoru. Bude dobré se proto naučit jak fotografii ořezat. Další chybou může být příliš tmavá fotografie, bez dostatečně prokreslených detailů. Korekci můžeme provést nastavením jasu, kontrastu a hodnoty gama korekce. Posledním tématem bude upravení velikosti fotografie tak, aby se dala použít na Internetu nebo aby se dala poslat mailem. Chyb může být samozřejmě mnohem více (třeba kompozičních), ale o všech se zmiňovat nebudeme.
Obrázek 1. Chyba - mnoho prostoru.
Začneme tím, jak z fotografie vyřízneme nějakou část s objektem a vytvoříme z výběru kompletně nový záběr. Na obrázku číslo jedna vidíte pěkný záběr s jedoucím vlakem, ale je kolem něj zbytečně mnoho prostoru. Chceme se prostě zaměřit na vlak a návěstidlo. K vytváření výřezu použijeme nástroj k tomu určený - tedy ořez. Po zvolení vybereme danou obdélníkovou oblast a pomocí dvojkliku provedeme vlastní ořezání. Je vytvořen nový obrázek, který obsahuje jen vyřízlou část fotografie. Výsledek můžete vidět na obrázku číslo 2.
Obrázek 2. Daleko lepší.
Obrázek 3. Nízký kontrast.
Obrázek 4. Po úpravě.
Na obrázku můžete vidět nepovedenou fotografii. Působí, jakoby byla focena ve smogovém oparu. Pomocí několika funkcí programu GIMP jí však můžete pomoci. Využijeme k tomu korekci jasu a kontrastu a pokusíme se odstranit zmiňovanou mlhu. Znovu opakuji, že změna těchto dvou parametrů nemusí daný problém řešit, ale stojí za to tuto úpravu vyzkoušet. Hodnoty jasu a kontrastu můžete v GIMPu měnit pomocí nabídky Vrstva-Barvy-Jas/Kontrast. Zdá-li se vám fotografie příliš světlá, nastavte záporné hodnoty jasu a naopak. Nelze doporučit žádné výchozí hodnoty, musíte zkoušet nastavení metodou pokusů a omylů. Jas nastavuje množství světla v barvách, proto může docházet ke ztrátě detailů. Kontrast nastaví rozdíl mezi světlem a stínem. Kontrast je častým problémem hlavně u digitálních fotoaparátů a je zapotřebí jej korigovat. Výsledek můžete vidět na obrázku.
Druhým způsobem jak měnit nastavení světla a stínů ve fotografii je využití funkce Úrovně (hledejte ji ve Vrstva-Barvy-Úrovně). Ta totiž umožňuje účinně měnit nejen všechny barevné složky obrázku, ale můžete se zaměřit jen na červenou, modrou, či zelenou část spektra fotografie. Pro začátečníky však ale obsahuje velmi účinné tlačítko Automaticky. GIMP obrázek zanalyzuje a pokusí se pro vás nastavit dle něj ty nejvýhodnější poměry. Někdy je tato funkce dobrá, protože nastaví vše za vás, jindy je zapotřebí provádět korekce, ale může se stát, že ji nelze použít vůbec. Výhodný je postup kliknutí na tlačítko Automaticky a pak provést nějaké případné korekce. Můžete k tomu využít tzv. gama korekci. Její výhodou je, že detaily se při ní neztrácejí tak výrazně jako u jasu.
Obrázek 5. Úrovně.
Na obrázku číslo 5 vidíte dialogové okno funkce Úrovně. V horní části si můžete prohlédnout tzv. histogram. Jedná se o celkem důležitý graf, znázorňující rozmístění barev obrázku ve stupnici od absolutně černé do absolutně bílé (převedeno do šedé stupnice). Pokud je obrázek optimálně vyvážen, začíná celá křivka na hodnotě nula a končí na hodnotě 255. Jak si ale můžete všimnout na obrázku 6, výrazně nám chybí část v levé části spektra. Abychom obrázek "vylepšili", pokusíme se spektrum nastavit tak, aby začínalo s prvními barvami křivky.
Pokud se podíváte pozorněji, objevíte pod histogramem celkem tři trojúhelníky postupně v černé, šedé a bílé barvě. Pokud najedete myší na některý z nich, můžete (při držení levého tlačítka myši) tímto trojúhelníkem posunout. Posuňte jej na začátek křivky a pozorujte výsledek. Fotografie se stane kvalitnější a kontrastnější. Opět to chce mnoho pokusů, ale ke správnému výsledku se určitě doberete.
Obrázek 6. Rotace.
Může se vám také stát, že fotografovaný objekt vyfotíte nakřivo. I zde vám může GIMP pomoci, respektive jeho funkce Rotace. Najdete ji v nabídce Vrstva-Transformace-Libovolná rotace. Po její zvolení je obrázkem proložená mřížka, která vám usnadňuje rotaci. Na obrázku s číslem 6 je nakřivo vyfocený objekt proložený mřížkou a se zobrazeným dialogovým oknem funkce Rotace. Nevýhodou rotace je, že rotujete celý obrázek a tak je část pozadí nahrazena průhledným pozadím. Měli byste si pak vyříznout jen část obrázku.
Poslední a samostatnou kapitolou je úprava velikosti obrázku pro internetovou prezentaci nebo pro posílání mailem. Abychom změnili velikost výsledné ukládané fotografie, můžeme použít několik postupů. Prvním je fyzická změna rozlišení fotografie. Pokud víte, že obrázek nebude používán jako podklad pro tisk, můžete změnit jeho velikost. Nabízí se rozměry 1024x768 bodů nebo 800x600. Pro náhledové obrázky se používá rozměr 320x24 bodů, případně 240x200.
Změnu velikosti najdete v nabídce Obrázek-Velikost obrázku. Dialogové okno obsahuje několik parametrů, jako je velikost obrázku v pixelech (je možno změnit na procenta, palce, milimetry a jiné odvozené jednotky) a hlavně poměr stran obrázku. Aby se obrázek nedeformoval, je nutné mít obě hodnoty poměru stejné (což je výchozí nastavení, lze ovšem změnit a pak obrázek deformovat). Ještě bych upozornil na políčko Interpolace, které nastavuje kvalitu algoritmu použitého pro změnu velikosti. Jako výchozí je nastaveno Lineární, což je prostřední hodnota ze tří možných. Je to rozumný kompromis mezi kvalitou a rychlostí provedení operace. Pokud vám záleží na kvalitě, používejte hodnotu Kubická.
Druhým postupem může být redukce množství barev ve fotografii použitých. Standardně jsou fotografie ukládány v paletě 16 milionů barev a je možno ji změnit na 256 barev. Výsledná velikost ukládaného souboru tak bude výrazně menší. Tato redukce by však měla být prováděna jen pro použití fotografií v internetové prezentaci. Záleží také na obrázku, protože se v něm objeví ostřejší přechody mezi jednotlivými barevnými tóny, v mnoha případech si těchto "skoků" nevšimnete nebo nejsou tak rušivé. Změnu množství barev použitých v obrázku provedete z nabídky Obrázek-Režim-Indexovaný a určením počtu barev se daný obrázek převede (ponechte výchozí nastavení). V mnoha případech nepoznáte, že se s obrázkem něco dělo, po uložení na disk bude zabírat mnohem méně místa.
Souvisí s tím ovšem i formát ukládaného obrázku, neboť JPG (který nabízí drtivá většina digitálních fotoaparátů) nepodporuje 256barevné obrázky. Musíte zvolit formát GIF nebo PNG. A právě změna formátu může být v mnoha případech řešením (v našem případě třetím) jak zmenšit velikost výsledného souboru. Obecně nejméně místa zabírají obrázky ve formátu JPG a lze jim ještě nastavit kompresní poměr. Obvyklá hodnota komprese se pohybuje někde kolem 15%, tedy faktor by měl být v GIMPu na 0,85. Obrázek se podstatně zmenší, ale ještě na něm nejsou viditelné změny způsobené kompresním algoritmem.
Pakliže nemusíte šetřit prostorem, použijte formát TIF nebo BMP, který kompresi nepoužívá nebo jen její neztrátovou verzi. Vše se ovšem řídí jen tím, pro jaké účely je fotografie používána. Lze tedy doporučit formát JPG, PNG nebo GIF pro web a JPG (s nízkou kompresí samozřejmě) či TIF pro archivaci originálních obrázků z digitálního fotoaparátu. Jistě nakonec sami odhadnete, jaké formáty a postupy budete používat. Je to totiž téma na samostatný článek, které ovšem v tomto textu nerozebíráme.
GIMP je dostatečně vybaven na to, abyste mohli i relativně ztracené fotografie oživit a vylepšit, chce to ovšem praxi a čas na zkoušení a experimentování. Žádný učený z nebe nespadl a tak postupy nastíněné v tomto článku procvičujte a procvičujte. Zároveň však vím, že je tento text určen k rychlému přehledu jak jednoduše a rychle dosáhnout uspokojivých výsledků. Úpravy fotografií jsou skutečnou vědou a musíte se naučit používat pokročilé nástroje jako jsou např. Křivka nebo Vyvážení barev. Pak budete schopni upravit i hodně nepovedené záběry.
