Toho mělo být dosaženo především omezeným počtem srozumitelných konstrukcí jazyka. Další snahou pak bylo definovat jazyk tak, aby jeho implementace na tehdejších počítačích vedla k efektivním a spolehlivě fungujícím programům. Jak ukázalo několik následujících desetiletí, cíle se podařilo naplnit.
Pascal byl pojmenován Pascalem na počest francouzského fyzika, matematika a filosofa Blaise Pascala, který v 17. století zkonstruoval funkční kalkulátor.
První kompilátor Pascalu byl navržen v roce 1970 v Curychu pro sériový počítač CDC 6000. První úspěšný port kompilátoru CDC Pascalu na jiný sálový počítač byl úspěšně realizován v roce 1972 Welshem a Quinnem z Královské university v Belfastu, a to na počítač ICL 1900.
Veřejně byla první verze Pascalu publikována v roce 1971. Kvůli některým nedostatkům, které vykazovala, byla v roce 1974 publikována revize jazyka. V roce 1975 vydal Niklaus Wirth spolu s Kathleen Jensenovou knihu "Pascal User Manual and Report". Tak se široká veřejnost mohla s Pascalem snadno seznámit. V roce 1977 se Niklaus Wirt přestal Pascalu věnovat a začal pracovat na nových jazycích Modula-2 a následovně Oberon.
V roce 1983 byl Pascal standardizován mezinárodním standardem ISO/IEC 7185. V té době byl již na mnoha univerzitách hojně užíván jako výukový jazyk. Mimo výukových účelů byl Pascal velmi používán i jako systémový programovací jazyk na počítačích IBM PC a Apple. Na značném rozšíření Pascalu na počítače IBM PC a systému MS DOS měla hlavní podíl společnost Borland a její produkt Borland Turbo Pascal, který byl podpořen obrovskou reklamní kampaní. Na počítačích společnosti Apple bylo rozšíření Pascalu dáno jeho použitím v grafickém uživatelském rozhraní systému Apple Lisa, který byl vyvíjen převážně v jazyku Lisa Pascal.
Postupem času přidala společnost Borland i Apple k původnímu jazyku nové vlastnosti. V roce 1993 zahájila společnost Borland vývoj integrovaného vývojového prostředí, jehož součástí byla objektově orientovaná nadstavba nad jazykem Pascal, které se v první verzi dostalo pojmenování Object Pascal a která se v dalších verzích jmenovala Delphi. Dalším významným prvkem Delphi byla technika vizuálního programování, při které se právě s výhodou objektově orientovaného přístupu využívá. Poslední verzí Delphi je Delphi 2006. Pro Linux nabízí firma Borland produkt Kylix. Jak Delphi, tak Kylix jsou komerčními, tedy placenými, produkty.
Mimo produktů firmy Borland, které Pascal dostaly na výsluní, hrál a dnes stále významnou roli hraje open-sourcový projekt Free Pascal Compiler (FPC), dříve známý jako FPK, nazvaný dle iniciál jeho autora Floriana Paula Klämpfla. A dále projekt Lazarus.
FPC je dostupný pro 32- a 64bitovou architekturu. Ve verzi 2.0. pak pro operační systémy Linux, FreeBSD, MAC OS, DOS, Win, OS/2 a Novell NetWare. Pro větší množství operačních systému je FPC dostupný ve verzi 1.0. FPC prakticky převzal dialekt od Borlandu. FPC ve verzi 1.0. je podobný Borland Pascalu 7, Delphi 2. FPC ve verzi 2.0. pak Delphi 6/7.
Lazarus je multiplatformní IDE, které se snaží poskytnout uživatelům alternativu ke komerčnímu Delphi. Lazarus je postaven nad FPC a najdeme ho pod operačními systémy Linux, Mac OS X a Win 32. Pascal řadíme mezi strukturované jazyky. Program v Pascalu začíná klíčovým slovem Program. Poté následují deklarační části uses, const, type, var, procedure a function. Pořadí deklarační části musí být zachováno. Ne všechny se však musí použít. Tělo hlavního programu se pak v procedurách a funkcích uvádí mezi klíčová slova Begin a End. Nutností je ukončení každé definice, deklarace nebo každého příkazu znakem středník.
Zápis programu v Pascalu není obtížný a se základní znalostí angličtiny je i velmi dobře čitelný. Ukázku jazyka si ukážeme na klasickém programu Hello, World a na funkci pro výpočet faktoriálu.
program HelloWorld(output);
begin
writeln('Hello, World!');
end.
Function Faktorial(N:longint):longint;
{Funkce vypocte faktorial zadaneho cisla (do 12)}
begin {Faktorial}
if N=1 then Faktorial:=1 else
Faktorial:=Faktorial(n-1)*n;
end; {Faktorial}
Přestože byl Pascal navržen s úmyslem vytvořit jazyk vhodný k výuce programování, setkáme se s ním i dnes, a to velmi často i na poli vývoje komerčních programů. V mnoha softwarových firmách stále ještě nalezneme komerční RAD nástroj Delphi nebo Kylix. U počítačových nadšenců pak Lazarus.
V souvislosti s Pascalem a produkty společnosti Borland, které jsou v mnoha ohledech synonymem pro Pascal, bych rád upozornil na webové borlandí muzeum. Těm, kteří si Turbo Pascalem kdysi dávno prošli pod DOSem, jistě udělá radost Turbo Pascal ve verzích 1.0, 3.02, nebo 5.5, který je na stránkách muzea zdarma ke stažení. Kromě poskytnutého Turbo Pascalu se pak v muzeu dozvíte, kdo je Frank Borland, proč právě jméno Delphi a mnohé další. Proto neváhejte a nakoukněte. Vstup do muzea je samozřejmě zdarma a všichni jsou zváni.
