Co je příčinou takového zájmu o volání "přes Internet" a stoupající poptávky po těchto řešeních? Kromě touhy vyzkoušet něco nového či mít další technologickou hračku to zákonitě je český telekomunikační trh se všemi svými problémy, nešvary a hlavně nízkým konkurenčním tlakem, který dostatečně nepůsobí na klasické telekomunikační operátory a jimi nabízené služby.
Náklady, úspory a přínosy VoIP
Ekonomická teorie nás učí, že náklady lze, kromě jiných hledisek, rozdělit na fixní a variabilní část. Fixní částí rozumíme takové náklady, které nepodléhají výkyvům, nejsou závislé na objemu produkce nebo služeb. Jejich výše je známá a lze s nimi v daném období celkem přesně kalkulovat. Příkladem takového nákladu může být paušál za pronájem telefonní linky nebo pravidelná platba poskytovateli za připojení k internetu. Variabilní náklady jsou takové, kdy nelze dopředu s určitostí říci, jak vysoké budou v kterém období, protože závisí na objemu produkce nebo spotřeby. Dobrým příkladem takových nákladů jsou platby za provolané minuty.
Nasazením VoIP technologií se s vysokou pravděpodobností podaří náklady spojené s telefonováním snížit. Jak vyplývá z výše uvedených definic a jak vyplyne z dále uvedených příkladů, jde především o náklady variabilní, tedy náklady na hovorné, i když nelze pominout ani úspory nákladů fixních. Snížení plateb však není jedinou příjemnou věcí na používání VoIP. Jeho implementací se objevují pro většinu uživatelů netušené nové možnosti. Ať už se jedná o vysoce sofistikované číslovací plány, podrobné statistiky volání, možnosti navázání hovorů například na CRM systémy, řazení příchozích hovorů do front, odkud si je pracovníci postupně vyzvedávají a odbavují, konferenční hovory nebo hlasové a faxové zprávy přicházející do mailboxu uživatelů.
Tyto funkce zajisté existují i v dosavadních telekomunikacích, ve světě VoIP však tyto možnosti dostáváte jakoby mimochodem společně s hlavní funkcionalitou VoIP ústředny za nižší cenu. Tím vlastně dochází k dalším, byť obtížněji vyčíslitelným, úsporám.
Skutečnost, že největší úspory ve firemní sféře se dějí v části variabilních nákladů, platí i pro soukromé osoby. Jediným rozdílem bývá absolutní výše úspor odvíjející se od počtu provolaných minut.
Zdroje úspor
Mezi nejdůležitější zdroje úsporného provozu patří nulové ceny při volání mezi pobočkami firmy bez ohledu na jejich geografické umístění, nižší ceny meziměstských i lokálních hovorů, jemnější tarifikace hovorů, pronájem příchozích čísel namísto pronájmu telefonních linek a další rozmanité faktory jako například snadné nastavení pravidel směrování hovorů přes poskytovatele s nejvýhodnějším tarifem.
Bezplatné volání v rámci poboček
Z přenosu hlasu po datových sítí plyne zajímavá výhoda - není vůbec důležité, jak vzdálené jsou stanice, které mezi sebou volají. Náklad za uskutečněné volání je stále stejný bez ohledu na lokaci volajícího a volaného a odpovídá nákladům na připojení k datové síti po dobu trvání hovoru. Implementací VoIP ústředny (VoIP PBX, Private Branch eXchange) tedy lze zajistit směrování vnitrofiremních mezipobočkových hovorů po datové síti a minimalizovat tak platby klasickým telekomunikačním operátorům. Použití VoIP přenosu na takové hovory v optimálním případě vede k úplnému odbourání této nákladové položky.
Ceny meziměstských a lokálních hovorů
Porovnáme-li ceny hovorného u klasických poskytovatelů telekomunikačních služeb s cenami VoIP poskytovatelů, už na první pohled bude vidět, že ceny VoIP hovorného jsou nižší. Navíc se obvykle neplatí žádný paušální měsíční poplatek.
V následující tabulce č. 1 jsou uvedeny ceny některých klasických telekomunikačních operátorů, tak i operátorů nabízejících či přeprodávajících VoIP služby. Vybrány byly ceny bez DPH pro firemní zákazníky a volání ve špičce, protože komerční subjekty obvykle nemohou čekat s telefonáty na ty báječné a neodolatelné slevy po setmění. První tři operátoři zastupují klasické poskytovatele telekomunikačních služeb, zatímco další tři nabízejí služby na bázi VoIP technologií. Předem upozorňuji na fakt, že se pokoušíme srovnávat nesrovnatelné, protože ve spleti různých tarifů, balíčků a akcí se často nevyznají ani sami pracovníci daného operátora. Stejně tak nejsou dost dobře porovnatelné i služby jednotlivých operátorů mezi sebou.
Sloupec mezinárodních hovorů je nejproblematičtější částí tabulky. Jednotliví operátoři seskupují zahraniční destinace do různých skupin či zón a porovnat jejich ceny je pak o to složitější. Proto je uvedená výsledná cena prostým aritmetickým průměrem cen volání do vybraných destinací - na Slovensko, do USA, Německa, Polska, Ruska a exotického Vietnamu.
* tarif TREND pro digitální linku, měsíční paušál 595.00 bez DPH, volné minuty je možné přikoupit v balíčcích.
** služba TELE2Komfort, měsíční paušál se neplatí.
*** předvolba operátora, měsíční paušál se neplatí, minimální účtovaná částka na jedno účastnické číslo je 600.00 Kč bez DPH, na 3 vybrané zahraniční destinace lze uplatnit slevu 5%.
+ služba Voipex, měsíční paušál se neplatí, kredit musí být vyčerpán do 6 měsíců.
++ tarif Basic, měsíční paušál 100.00 bez DPH, 100 volných minut.
+++ informace čerpány z www.voipobchod.cz, pouze odchozí volání, žádný paušál se neplatí.
Informace o cenových tarifech použitých v textu jsou volně dostupné na stránkách jednotlivých operátorů nebo je lze získat na požádání od jejich obchodních oddělení. Data jsou platná k 4. 12. 2005.
Jemnější časová tarifikace hovorů
I v případě, že ceny za minutu hovoru jsou si opticky velmi podobné, nemusí být výsledná cena za uskutečněný hovor srovnatelná. Důvodem je rozdílná tarifikace. Telekomunikační operátoři totiž neúčtují skutečnou dobu hovoru, ale celý, jimi definovaný, časový úsek a jeho násobky.
V tabulce č. 2 je přehled minimálního účtovaného úseku (číslo před lomítkem) a definovaného časového úseku, jehož násobky uživatel zaplatí za uskutečněný hovor (číslo za lomítkem).
Pronájem příchozích čísel
Historicky je zažité, že si zákazník od poskytovatele pronajímal telefonní linky. VoIP operátoři preferují pronájem příchozích čísel, což je pochopitelné, neboť od nich k zákazníkům žádné linky fyzicky nevedou a vše se směruje po datových spojích. Pro úspory je zajímavým faktorem právě cena pronájmu příchozího čísla. Obvykle je zlomkem ceny z pronájmu telefonní linky.
Jiné zdroje úspor
V neposlední řadě významné úspory plynou také z univerzálnosti VoIP ústředen. Není totiž neobvyklé, že klasická ústředna je dimenzovaná na určitý provoz a každé rozšíření funkcionality nebo kapacity ústředny je draze zaplaceno. To kontrastuje s možnostmi především softwarových PBX ústředen, kde mnoho funkcí poskytujících nové možnosti je možné získat rekonfigurací nebo nasazením novější verze.
Příkladem takových dalších zdrojů úspor plynoucích z využití VoIP technologií jsou aplikace jako konferenční hovory, řazení hovorů do fronty nebo voicemail. Za takové „nadstandardní“ služby se klasickým operátorům obvykle nadstandardně platí. Implementací VoIP ústředny a využitím jejích možností je možné tyto dodatečné náklady na služby odbourat a využít existující funkce VoIP ústředny.
Náklady spojené s přechodem na VoIP řešení
Nebylo by správné zamlčet druhou stranu věci. Tou jsou náklady vznikající při přechodu na VoIP řešení. Voice over IP je technologií, která vyžaduje kvalitní spojení s nízkou latencí a s dostatečnou šířkou pásma.
Přenos zvuku jako analogového signálu po digitálním médiu je zajištěn některým z digitalizačních algoritmů, kodeků. Každý takový algoritmus má určité nároky na přenosové pásmo a kvalitu reprodukce lidského hlasu. Nároky na pásmo se pohybují od 64 kbit/sec u standardu G.711 přes 8 kbit/sec pro kodek G.729 až po 5.3 kbit/sec kodeku G.723.1. Celková šířka pásma potřebná pro VoIP provoz je potom definovaná jako součet požadavků na pásmo simultánně provozovaných hovorů společně s rezervou na řídící informace a režii přenosových protokolů.
V mnoha případech je také nutné přímo vyměnit síťovou infrastrukturu, především aktivní prvky, aby podporovala vyhrazení šířky pásma (QoS), vytváření VLAN apod. S kvalitní linkou jde ruku v ruce doporučení na připojení nové VoIP PBX k datové síti tak, aby měla veřejnou adresu, což může znamenat další náklady. Další nezanedbatelnou položkou je nákup IP telefonů, aby bylo možné využít všech pokročilých možností nové technologie. Z povahy věci je převážná většina nákladů na implementaci jednorázového charakteru. Přesto však tyto částky mohou dosáhnout takové výše, že je třeba důkladně zvážit návratnost investice a podle toho zvolit některou z variant přechodu nebo dokonce využití VoIP odložit.
Návratnost investice
Zkusme nyní na modelovém případě, jak by mohla vypadat návratnost investic nutných pro přechod z klasické na IP telefonii.
Model
Pro vyjádření ekonomického efektu investice, v našem případě investice do moderní technologie přenosu hlasu, se používají různé metody. Pokud se omezíme na oblast provozních nákladů a budeme-li předpokládat neměnnou úrokovou míru (to si můžeme dovolit za předpokladu návratnosti investice v časovém horizontu několika měsíců a i kdyby se úroková míra změnila, její změna nebude určitě šokující), můžeme použít jednoduchý model porovnávající právě náklady na pořízení a provoz uvažovaných variant.
Porovnání nákladů
Uvažujme tedy středně velkou firmu se dvěma pobočkami, deseti vnitřními telefonními linkami, moderní síťovou infrastrukturou a dostatečným připojením k internetu, která chce používat VoIP jako hlavní komunikační kanál a kompletně se zbavit závislosti na stávajícím operátorovi. Modelový subjekt nechť má následující charakteristiku telekomunikačního provozu v minutách za měsíc.
Při porovnávání nákladů jednotlivých operátorů byly vzaty v úvahu následující položky:
Měsíční paušál - poplatek operátorovi bez ohledu na počet provolaných minut. Úspory z balíčků volných minut - jsou-li v tarifu volné minuty, hodnota udává úsporu vzniklou jejich plným využitím.
Úspora voláním v síti operátora - někteří operátoři neúčtují poplatky za volání v rámci své sítě a sítě partnerů, tento fakt se projeví jako úspora při volání mezi pobočkami.
Provoláno celkem - součet nákladů na lokální, dálková, mezinárodní, mobilní čísla a všech druhů úspor uvedených výše.
Celkové měsíční náklady - celkový náklad za využití telekomunikačních hovorových služeb. Součet nákladů na volání a paušálu.
Rozdíl proti klasickému operátorovi - o kolik dražší (kladné číslo), nebo levnější (záporné číslo) je daný VoIP operátor než zvolený operátor klasický.
Náklady uživatele, který využívá služby klasického operátora, můžeme uvažovat například Český Telecom, a.s., budou po zapracování všech možných balíčků s volnými minutami vypadat takto (ceny bez DPH):
Náklady na totožný provoz u VoIP operátorů zmíněných dříve budou vypadat následovně (ceny jsou opět bez DPH):
V dalším kroku je nutné vyčíslit náklady spojené s pořízením VoIP telefonů a ústředny. Volba hardware se samozřejmě může případ od případu lišit, v našem modelovém případě jsme vybrali následující:
Doba návratnost investice
Po vyčíslení úspor z provozu a přibližném, v tomto případě spíše schematickém, výpočtu nákladů na hardware můžeme spočítat konečně také dobu návratnosti investic (POI - Payback Of Investment) do VoIP technologie v měsících.
kde POI - doba návratnost investice, CHW - náklady na pořízení vybavení , SVOIP - měsíční úspora telekomunikačních poplatků z VoIP provozu Použijeme-li zmíněný vztah pro výpočet, vychází nám následující hodnoty:
Interpretace výsledků
Jak je vidět z výpočtu, investice do hardware a VoIP ústředny se v tomto modelovém případě vrátí v horizontu devíti až čtrnácti měsíců. Zajímavým úkazem je nízká doba návratnosti investice u případu č. 3. Tato vskutku krátká doba návratnosti investice je však vykoupena skutečností, že poskytované služby se týkají pouze odchozích hovorů. Z toho důvodu pak ve skutečnosti je nutné využívat pro směrování příchozích hovorů jiného operátora a tím stoupají náklady a tím zvyšují hodnotu indikátoru POI. Souvisejícím ukazatelem je inverzní ukazatel ROI (Return Of Investment), který udává úsporu (příjem, zisk) z jednotky investovaného kapitálu:
Tento ukazatel můžeme následně srovnat s běžnou úrokovou mírou a rozhodnout, zda-li je výhodnější investice do bankovních instrumentů nebo do nové technologie.
Závěr
Tento článek si neklade za cíl autoritativním způsobem odpovědět na otázku „VoIP ano, či ne“. Proto také jsou v modelovém případě zmíněni jen někteří operátoři, nejsou zdaleka vyčerpány všechny alternativy a vlastní výpočetní aparát je jednoduchou variantou složitých modelů pro analýzu návratnosti investice.
Mnozí čtenáři mohou a budou namítat, že to není tak růžové, jak se zdá, že tam chybí další náklady spojené s implementací VoIP. Ano, je tomu tak. V obecném případě není možné postihnout všechny okolnosti implementace, avšak stejně tak, jako jsme zanedbali určité nákladové položky (cena vyškolení obsluhy nebo náklady výpadků při zavádění technologie) , nebyly vzaty v potaz ani další možné úspory peněžitého i nepeněžitého charakteru (příjem z prodeje již nepotřebné původní ústředny nebo vyšší komfort užívání). Investice modelové firmy, která se vrátí v dosažených úsporách za čtrnáct měsíců, je dobrá investice, a bude následně přinášet další úspory. Rozhodně tato možnost stojí za úvahu, protože při předpokládaném rozvoji technologie a jejímu rostoucímu rozšíření budou výhody také narůstat. Rovněž není třeba přecházet revolučně na plný VoIP, ale lze implementovat i hybridní řešení, kdy se stávající infrastruktura pouze modulárně rozšíří o VoIP.
