Pro uživatele Fedory se při přechodu na Workstation prakticky nic nemění – výchozím prostředím zůstane GNOME a nijak se prozatím nebudou měnit ani výchozí aplikace. Více si o podstatě iniciativy Fedora.next můžete poslechnout v záznamu prezentace Jirky Eischmanna z konference LinuxDays 2014 na YouTube.
Instalace a první krůčky
Dostáváme se k samotné distribuci. Po spuštění vás přivítá prostředí GNOME v nejnovější verzi 3.14.2. Změn je poměrně hodně i kvůli tomu, že předchozí vydání Fedory obsahovalo GNOME 3.10, takže povýšením tentokrát přeskočíte GNOME 3.12. Čeho si všimnete? Třeba Totem, aplikace pro přehrávání videí, byl přejmenován na Videa, dále se spousta vylepšení a změn odehrála v aplikacích Počasí a Software.
GNOME Software lze teď bez problémů používat ke správě softwaru i k jeho aktualizacím. Aplikace je svižná, přehledná a líbivá, obsahuje funkce jako jsou hodnocení aplikací, galerie screenshotů a další. Spousta změn se odehrála ve správci oken Mutteru. Kromě optimalizací (které lze pocítit zejména na starších strojích) a oprav chyb se nyní umí chovat jako Wayland compositor. Doporučuji si přečíst recenze GNOME 3.12 a 3.14, které vám poskytnou přehled toho, co od GNOME 3.14 očekávat.
Fedora 21, na první pohled jen nová tapeta
Fedora 21 cílí primárně na vývojáře, pro které je v nové verzi také spousta novinek. Oproti ostatním distribucím pak vyčnívá hlavně DevAssistant, který oproti verzi obsažené ve Fedoře 20 udělal obrovský pokrok. S jeho pomocí hravě nastavíte vývojové prostředí pro nepřeberné množství jazyků a nebo třeba rovnou pro vývoj mobilních aplikací. Samozřejmostí jsou pak aktuální verze Pythonu, Ruby, PHP a dalších.
DevAssistant pomůže s přípravou vývojového prostředí
KDE a ti další
Pár změn se událo i v případě dalších grafických prostředí. V repozitářích už jsou dostupné KDE Frameworks 5, které slouží zejména jako základ pro Plasmu 5. Ta sice k dispozici v repozitářích prozatím není, ale její instalace je velmi jednoduchá a stačí přidat jen jeden COPR Dana Vrátila. Z dalších známých prostředí třeba Mate povýšilo na verzi 1.8 a Cinnamon na 2.4. V obou případech se jedná spíše o opravy chyb a optimalizace. Přibyly i balíčky pro LXQt, které však prozatím nelze kvůli nedořešeným závislostem nainstalovat.
Prostředí KDE
Co nového pod kapotou?
Kromě na první pohled patrných novinek se toho spousta změnila i v samotném „jádře“. Vždyť od vydání Fedory 20 už uplynul téměř celý rok a to je v oblasti Linuxu velmi dlouhá doba. Některé balíčky byly samozřejmě aktualizovány i ve starší Fedoře, ale spousta jich je prostě zmražená a kromě bezpečnostních oprav aktualizovány nebyly. Fedora 21 tedy přichází s nejnovější verzí linuxového kernelu 3.17, X Serveru 1.16.1 (oproti 1.14.4 ve Fedoře 20) a aktualizovanou knihovnou Mesa na poslední verzi 10.3.
Ta přináší zejména podporu standardu OpenGL 3.3 a mnoho opravených chyb a výkonnostních vylepšení. Dostalo se i na aktualizace 2D ovladačů. Třeba poslední verze ovladače pro grafické karty Intel ve výchozím nastavení využívá novou architekturu pro vykreslování – SNA místo UXA. Rozdíly ve výkonu jsou markantní napříč celým spektrem všech podporovaných čipů.
Dále bych chtěl upozornit uživatele „prehistorických“ grafik na odstranění podpory některých zastaralých grafických ovladačů (konkrétně APM, Cirrus, Glint, i128, i740, Mach64, MGA, Neomagic, R128, Rendition, S3virge, Savage, SiliconMotion, SiS, Tdfx a Trident). Uživatelé těchto karet si budou muset X Server spolu s patřičným ovladačem zkompilovat sami.
Fedora 21 Graphics Stack Updates (francois, CC-BY)
Závěr?
Novinek je za dlouhých dvanáct měsíců opravdu spousta a ještě více je jich v plánu pro další rok. Jestliže nepatříte mezi majitele grafik, jejichž podpora byla odstraněna, tak nemáte jediný důvod odkládat aktualizaci. Fedora 21 je příjemná aktualizace, která potěší.
Díky několika odkladům bylo opraveno mnoho chyb a je skoro nemožné nějakou objevit. V případě, že máte už nepodporovanou grafiku, tak bude asi nejlepší cestou přechod na CentOS 7, který jakožto klon Red Hat Enterprise Linuxu tyto čipy podporuje a bude udržován ještě několik let. Podpora Fedory 20 však pravděpodobně skončí už příštím rokem.
Co čekat dál?
Na závěr bych si ještě dovolil zmínit se o změnách, které můžeme čekat v příštích verzích. V dohledné době Fedoru čeká přechod na správce balíčků dnf, který nahradí už zastarávající a pomalý yum. Sám jej už téměř rok používám a aktuálně mi v něm nechybí jakékoliv funkce a je ve srovnání s yumem znatelně rychlejší.
A samozřejmě Wayland, ten už teď ve Fedoře 21 funguje skvěle a prakticky si nelze všimnout rozdílu oproti X Serveru. Největším problémem je aktuálně absence podpory v uzavřených ovladačích grafik AMD a NVIDIA. Druhá jmenovaná firma má k podpoře tohoto protokolu asi blíže, protože už implementovala podporu pro rozhraní EGL, které je pro Wayland nutností.
Preferujete prostředí MATE?
Nečekal bych, že se ve Fedoře 22 objeví Wayland jako výchozí možnost, ale třeba za rok ve Fedoře 23 to není úplně nepravděpodobné. V delším časovém horizontu lze očekávat software collections, kdbus a podporu sandboxingu.
Fedora by dále měla vycházet dvakrát ročně – vždy v květnu a v říjnu. Objevil se i návrh na adaptaci podobné strategie vydávání, jakou Intel aplikuje u svých procesorů – tick-tock. Vždy první vydání by mělo nové funkce a další by cílilo na konzervativnější uživatele, kteří žádají stoprocentní spolehlivost spíše než nové funkce. Na to, jak to nakonec dopadne, si však budeme muset ještě počkat.
