přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, jQuery (10) – obsluha událostí

Karat

jQuery (10) – obsluha událostí

jquery.png

Drtivá většina akcí v programech probíhá v reakci na různé události. Nejinak je tomu i u webových aplikací implementovaných s využitím frameworku jQuery.


reklama

Události a jejich obsluha

Jedním ze základních paradigmat při vývoji počítačových programů všeho druhu je už několik desetiletí obsluha na událostí – hovoří se o programování řízeném událostmi (event-driven programming). Nastane-li nějaká událost, která je pro program významná, v reakci na ni se vykoná určitý kód.

Události mohou vznikat jak v programu, tak velmi často mimo něj. Nejčastějšími událostmi u webových aplikací je nějaká akce uživatele (třeba najetí kliknutí, stisk klávesy atd.), načtení dokumentu, dokončení nějakého efektu a podobně.

V řadě případů mají události implementovánu ve webovém prohlížeči nějakou výchozí reakci. Pokud si implementujeme svoji, lze ponechat i tu výchozí nebo ji nahradit. Některé události tzv. probublávají hierarchií DOM, takže pokud se na ně nereaguje na nižší úrovni, lze na ně reagovat výše.

Reakce na události v jQuery

V jQuery se využívají v zásadě dva způsoby, jak nastavovat reakce na události. Jednak jsou to speciální metody určené přímo pro tento účel, druhým způsobem je přiřazení do položek v objektu, který se předává nějaké metodě. Nyní se podíváme na první způsob, používaný například pro reakci na akce uživatele.

Metody on() a off()

Pro širokou škálu událostí lze použít metodu on() pro nastavení reakce, resp. off() pro její odebrání. Tady je příklad:

function showImageAlt() {
  alert($(this).attr('alt'));
}

$('img').on('click',  showImageAlt);

Funkce showImageAlt() slouží k zobrazení alternativního textu obrázku, na který uživatel klikne. Obsluha kliknutí se přiřadí zavoláním metody on(). Obslužná funkce se vnitřně stane metodou instance třídy Element pro daný obrázek (kde událost nastala), takže lze s instancí pracovat přes this. Zrušení reakce je podobné:

$('img').off('click', showImageAlt);

Tento způsob volání se hodí pro případy, kdy je potřeba odebrat jen tuto konkrétní reakci (lze jich totiž nastavit libovolný počet). Pro globálnější odebírání lze někdy použít i jednodušší volání:

$('img').off('click');
$('img').off();

První řádek odebere všechny reakce na daný typ události (zde kliknutí), druhý odebere všechno, co bylo předtím nastaveno.

Dříve se pro nastavování a rušení reakcí na události používaly i další metody – bind()/unbind(), live()delegate(). Od verze 1.7 ale není příliš důvod je používat, on()off() totiž nabízejí vše pohromadě s jednotným rozhraním.

Pomocí metod on()off() lze pracovat s mnoha různými událostmi – jejich přehled najdete v dokumentaci. Konkrétní škála se liší podle typu objektu v DOM, například událost submit (odeslání) může vzniknout jen ve formuláři, zatímco keyup (uvolnění klávesy) může nastat v libovolném vizuálním elementu. S metodou on() lze dělat i další „kouzla“:

$('#abc').on('click.myApp', 'img', showImageAlt);

Příklad ukazuje hned dvě věci. Jednak je to vlastní jmenný prostor myApp. Při pozdějším volání off() lze pak použít celý název události, což způsobí odebrání jen té obsluhy, která je nastavena pro tento jmenný prostor; ostatních se to nedotkne:

$('#abc').off('click.myApp');

Druhá část se týká delegace obsluhy. Obsluha se nenastavuje pro obrázek (img), nýbrž pro nějaký nadřazený element a pak se filtruje. Kliknutí z obrázku probublá do daného nadřazeného elementu a použije se obslužná funkce nastavená pro tento element. Je to užitečné v případech, kdy se příslušný podstrom DOM mění (zde například přibývají a ubývají obrázky) a při přidání každého objektu by se jinak musela obsluha explicitně nastavit, což by bylo otravné. Tady se to dělat nemusí.

K záležitostem okolo probublávání událostí a delegace obsluhy se vrátíme příště. Je to relativně komplikovaná oblast a zaslouží si dostatečný prostor k vysvětlení.

Metoda one()

Výše uvedené metody nastavují obsluhu natrvalo, tedy do jejího odebrání, případně do zániku příslušného objektu DOM. Někdy je ale potřeba, aby se na událost reagovalo jen jednou. K tomu slouží metoda one(), pracuje se s ní jako s on().

$('#menu').one('mouseenter', function() {
  alert('Toto je menu.');
});

Uvedený příklad zajistí, že když se poprvé najede kurzorem myši na prvek s identifikátorem „menu“, vyskočí informace o tom, k čemu prvek slouží. Při dalším najetí už obsluha události nebude aktivní a nic se tedy nestane. V příkladu vidíte využití anonymní funkce – toto řešení se v takových případech používá poměrně často (viz minulý díl).



Zjednodušené metody

Kromě uvedených univerzálních metod poskytuje jQuery celou řadu metod zjednodušených, určených pro konkrétní události. Znamenají poněkud méně psaní a hodí se pro případy, kdy není třeba využívat rozšířených vlastností univerzálních metod. Například příslušná část prvního příkladu s klikáním na obrázky by se dala přepsat takto:

$('img').click(showImageAlt);

Podobně existují například metody mouseenter(), change(), submit(), resize() a mnoho dalších. Zajímavé postavení zaujímá metoda ready(), která se společně s metodou click() objevila hned v první příkladu seriálu (ve druhém dílu). Ta se používá pro reakci na úplné dokončení přípravy nějakého objektu, nejčastěji celého dokumentu. Právě u dokumentu má největší význam, protože zajistí spuštění inicializačního kódu v okamžiku, kdy je celý dokument připraven k použití:

$(document).ready(function() {
  …
});

Nevýhodou zjednodušených metod je, že nemají své „odebírací“ verze. Pro odebírání obsluhy se tedy musí volat off(). Většinou se ale zjednodušené metody používají tam, kde se obsluha jednou nastaví a pak už neodebírá.

Vyvolání událostí

Pro ladicí účely i běžné použití je často potřeba nějakou událost vyvolat, i když obvykle nastává z jiného podnětu. Typickým případem je třeba automatický upload souboru hned po jeho výběru, bez nutnosti klikat na další tlačítko. Můžeme mít například následující formulář:

<form id="fileform" action="upload.php" method="post" enctype="multipart/form-data">
<input type="file" id="file" name="file" accept="image/*">
</form>

A potřebujeme, aby hned poté, co uživatel vybere soubor k odeslání, se data rovnou přenesla, bez nutnosti někam klikat (ani tu žádné odesílací tlačítko není). Jsou tedy potřeba dvě věci (v nejjednodušším případě; pro „blbuvzdornou“ aplikaci by bylo potřeba toho udělat trochu víc) – zareagovat na událost výběru souboru a formulář odeslat.

$('#file').change(function() {
  $('#fileform').submit();
});

Jak si můžete všimnout, formulář lze odeslat stejnou metodou, jakou se mu nastavuje obsluha této události. To platí obecně – pokud se zjednodušené metodě nedají žádné parametry, místo nastavení obsluhy události danou událost vyvolá. Další možností je použít metodu trigger(), která umožňuje i předat obslužné funkci další parametry, což ale tady není potřeba.

Probublávání, delegace a další „věda“ okolo událostí

Tímto úvodem není samozřejmě problematika událostí a jejich obsluhy rozhodně vyčerpána. Vrátíme se k ní hned příště, protože si některá témata zaslouží podívat se na ně podrobněji.

Nahoru

Příspěvky

jQuery (10) – obsluha událostí
Ondřej Kolín 8. 05. 2015, 13:38:52
Odpovědět  Odkaz 
Učím na jedné střední škole, za rok se dostanu k webovým aplikacím (předmět s názvem, ale dost bez obsahu) a pokusím se do osnov zařadit i právě jQuery ... díky za pěkný seriál, postavím na něm pravděpodobně teoretickou stránku výuky. Díky
Lukáš Jelínek Re: jQuery (10) – obsluha událostí
Lukáš Jelínek 9. 05. 2015, 19:24:23
Odpovědět  Odkaz 
Jsem rád, že je seriál užitečný ;-)
jQuery (10) – obsluha událostí
jeru 3. 01. 2017, 07:47:02
Odpovědět  Odkaz 
Celkom zaujímavý seriál o jQuery. Príklady použitia sú perfektné, ale pri tejto kapitole sa už strácam v pojmoch. Chcelo by to 2-3 názornejšie príklady použitia (kód na pár riadkov s možnosťou videnia efektu).

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Lukáš Jelínek

Lukáš Jelínek

Dlouholetý člen autorského týmu LinuxEXPRESu a OpenOffice.cz. Vystudoval FEL ČVUT v oboru Výpočetní technika. Žije v Kutné Hoře a podniká v oblasti informačních technologií. Ve volném čase rád fotografuje, natáčí a stříhá video, občas se věnuje powerkitingu a na prahu čtyřicítky začal hrát tenis.


  • Distribuce: Debian, Linux Mint
  • Grafické prostředí: KDE

| proč linux | blog