přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Kde v Linuxu najít disky

Kingston - velká jarní soutěž

Kde v Linuxu najít disky

disk.png

Používáte-li grafické uživatelské rozhraní, většinou se nemusíte starat o to, kde v souborovém systému najít zařízení pro disky a jejich oddíly. Někdy je ale důležité vědět, kde se příslušné soubory nacházejí a jak se jmenují.


K čemu jsou potřeba zařízení disků?

Při práci v grafickém rozhraní se uživatel většinou nemusí o disky vůbec starat. Ty, které jsou v počítači při instalaci systému, se připojují buď podle automatické volby instalátoru nebo podle nastavení při instalaci. Pro přípravu nově připojovaných disků lze používat různé klikací nástroje, pro externí disky obvykle vyskakuje dialog s dotazem.

Něco jiného je ale práce v příkazové řádce, kde už jsou jisté znalosti o discích potřeba. Ovšem i při práci v grafickém rozhraní můžete chtít ovlivnit, jak se s disky pracuje, protože může mít své výhody si některé věci vyřešit po svém.

Všechno je soubor

V unixových operačních systémech – kam patří i GNU/Linux – platí pravidlo, že (téměř) všechno je soubor. Jádro ve své blokové vrstvě vytvoří příslušné objekty a pro ně pak program v uživatelském prostoru (typicky udevd) vytvoří speciální soubory.

S těmito soubory se pak pracuje při připojování (mount) souborových systémů do stromové hiearchie. Aby mohl uživatel se souborem zařízení přímo pracovat (číst, zapisovat), musí k němu mít příslušná oprávnění. Pro práci se soubory na zařízení pochopitelně práva přímo k zařízení potřeba nejsou (přístup se řídí podle práv k jednotlivým souborům), u připojování záleží na konfiguraci v souboru /etc/fstab (pokud je pro daný disk/oddíl vytvořena).

Soubory v /dev

Základní soubory zařízení se tradičně vytvářejí v adresáři /dev. V dobách vlády paralelní sběrnice ATA (PATA) byly disky značeny jako hd?, například hda, hdb, hdc atd. Systém v praxi míval typicky disk master na prvním kanále řadiče označen celou cestou jako /dev/hda atd. Disky na sběrnici SCSI byly označeny písmenem „s“, první disk byl tedy na cestě /dev/sda apod.

Dnes, kdy převažují sériové sběrnice ATA (SATA), se používá jednotný systém, který vychází z označování pro SCSI. Na všech sběrnicích se disky označují stejně. Máme tedy typicky soubory jako /dev/sda, /dev/sdb a další, bez ohledu na typ sběrnice, přes kterou je disk připojen.

V jakém pořadí jsou disky uvedeny? V rámci téže sběrnice se vychází z číslování disků na sběrnici, pořadí přes všechny sběrnice však není jednotné a závisí na tom, jak je nakonfigurován BIOS. Z toho vyplývá, že když si tuto konfiguraci změníte, pod stejným názvem souboru zařízení bude po startu jiný disk.



Oddíly disků

Disky lze, jak známo, dělit na oddíly (partitions). Každý oddíl získává svůj vlastní soubor zařízení. Pracuje-li se se souborem celého disku, každá operace pracuje nad diskem jako nad jedním souvislým prostorem, bez členění na oddíly.

Oddíly disků jsou číslovány v rámci daného disku. Na disku lze vytvořit až čtyři tzv. primární oddíly a jeden rozšířený, v němž se pak tvoří logické oddíly. Projeví se to tak, že primární oddíly mají čísla 1–4, rozšířený je očíslován jako 5 a logické oddíly pokračují od čísla 6. Pokud vytvoříte třeba jen jeden primární oddíl a pak už oddíl rozšířený, čísla 2–4 se přeskočí.

V adresáři /dev se toto všechno projeví tak, že máte-li například disk /dev/sda a na něm dva primární oddíly a dva logické oddíly v rozšířeném oddílu, uvidíte celkem pět zařízení: /dev/sda1, /dev/sda2, /dev/sda5, /dev/sda6/dev/sda7.

Vylepšený přístup k diskům

Na jednu nevýhodu popsaného způsobu přístupu už jsme narazili: změna v nastavení počítače může změnit název souboru disku (a samozřejmě i všech oddílů na něm). Podobné dopady má také přepojení na jiný kanál řadiče nebo přepnutí PATA disku z režimu master na slave a naopak. Existují i další nepříjemné situace, které mohou rozbít fungující systém a způsobit dezorientaci správce.

Proto vzniklo řešení, které umožňuje přístup k souborům disků a oddílů příjemnějšími způsoby. V podadresářích /dev/disk se vytvářejí symbolické odkazy na výše uvedené soubory. Přes ně lze k daným souborům přistupovat aktuálně čtyřmi různými metodami.

Podle identifikátoru disku

Jednou z možností je využít identifikátor disku, založený na výrobci, typu a sériovém čísle disku. Název souboru pak může vypadat takto:

scsi-SATA_SAMSUNG_HD103SJS246J90ZC40258

Pokud budou na disku vytvořeny například dva primární oddíly, jejich soubory budou podobné (jen se přidá rozlišovač na konec):

scsi-SATA_SAMSUNG_HD103SJS246J90ZC40254-part1
scsi-SATA_SAMSUNG_HD103SJS246J90ZC40254-part2

Tyto soubory najdeme v adresáři /dev/disk/by-id a zajišťují, že ať se daný disk připojí kamkoli (na kterýkoli kanál kteréhokoli řadiče daného typu), bude se jmenovat vždycky stejně. Pozor ale na to, že pokud se disk porouchá a je při reklamaci nahrazen jiným, ten už bude mít samozřejmě jiné sériové číslo a tedy i jiný identifikátor.

Podle štítku

Velmi příjemnou možnost specifikace disku skýtají štítky. Disku nebo oddílu je potřeba štítek nastavit (buď při vytváření souborového systému nebo samostatným příkazem; používá se na to utilita pro daný souborový systém, pro ext2/3/4 je to nástroj tune2fs), jinak se disk v seznamu souborů neobjeví. Název disku pak přímo odpovídá danému štítku.

Soubory najdeme v adresáři /dev/disk/by-label. Výhodou je, že lze disk nejen přesouvat a v počítači, ale i nahradit jiným (prostě se po výměně přenese obraz na nový disk) a najdeme ho stále pod stejným názvem. Ale jsou tu i nevýhody – bez souborového systému disk nemá štítek (ten se navíc musí nastavovat různými nástroji podle typu systému), navíc nastane problém, pokud je v systému více disků označené stejným štítkem.

Podle hardwarové cesty

Disk či oddíl lze identifikovat i podle cesty po hardwaru, kterou se lze k disku dostat (přes které sběrnice a pozice na nich). Soubory najdeme v /dev/disk/by-path a mají následující podobu:

pci-0000:00:1f.2-scsi-0:0:0:0

Oddíly se značí jako u identifikátorů. Disk je identifikován tím, kam je fyzicky připojen. Lze ho tedy bez problémů vyměnit, nelze ho ale přesunout na jiný kanál, ani nelze přepojit jeho řadič (pokud není připojen napevno).

Podle UUID

Při vytváření souborového systému na disku/oddílu je mu přidělen univerzálně unikátní identifikátor (neměl by se nikdy vyskytnout opakovaně). Ten lze využít k identifikaci disku – soubory se objevují v adresáři /dev/disk/by-uuid a mají zhruba tuto podobu (závisí na typu souborového systému):

b897f8fc-b778-4ce7-8a17-4d583a557012

Protože identifikují přímo jednotlivé souborové systémy, podobně jako štítky lze UUID použít jen u disků/oddílů, kde jsou tyto systémy vytvořeny. Na rozdíl od identifikátorů a HW cest zde samozřejmě nefiguruje rozlišovač oddílu. Podobně jako u štítků lze disky libovolně měnit a přepojovat, nehrozí zde ale žádná kolize názvů; UUID však na rozdíl od štítků nejsou lidsky srozumitelné.

Co používat?

Neexistuje univerzální doporučení, jaký způsob při hledání a identifikaci souborů disků a oddílů používat. Pro úložiště s vytvořeným souborovým systémem se samozřejmě nejvíc hodí štítky a UUID. S prázdným úložištěm se obvykle pracuje jen krátce (do vytvoření souborového systému) a tam si lze vystačit se soubory přímo v /dev, protože není nutná stálost označení.

Nahoru

Příspěvky

Kde v Linuxu najít disky
skororáno 13. 08. 2015, 21:22:10
Odpovědět  Odkaz 
užitočný článok
ďakujem :)
Kde v Linuxu najít disky
Jamicon 14. 08. 2015, 11:30:23
Odpovědět  Odkaz 
Malá pripomienka:

Oddíly disků jsou číslovány v rámci daného disku. Na disku lze vytvořit až čtyři tzv. primární oddíly a jeden rozšířený, v němž se pak tvoří logické oddíly. Projeví se to tak, že primární oddíly mají čísla 1–4, rozšířený je očíslován jako 5 a logické oddíly pokračují od čísla 6. Pokud vytvoříte třeba jen jeden primární oddíl a pak už oddíl rozšířený, čísla 2–4 se přeskočí.

Toto platí iba pri MS-DOS partition table, pri GPT, ktoré používam už takmer všade, je to samozrejme inak.
Lukáš Jelínek Re: Kde v Linuxu najít disky
Lukáš Jelínek 14. 08. 2015, 12:21:35
Odpovědět  Odkaz 
To je pravda. GPT už toto členění nemá, tam jdou oddíly normálně za sebou. Jinak jsem nezmínil také případy, kdy je použito více vrstev (LVM, dm-crypt apod.), ale tím už by se to komplikovalo. Tak třeba někdy v budoucnu.
Re: Re: Kde v Linuxu najít disky
Mr.Zizu 14. 08. 2015, 14:32:40
Odpovědět  Odkaz 
Děkuji za moc pěkný článek. Bude mít nějaké pokračování(GPT,vyšší vrstvy,RAID,...)?
Lukáš Jelínek Re: Re: Re: Kde v Linuxu najít disky
Lukáš Jelínek 14. 08. 2015, 17:20:51
Odpovědět  Odkaz 
Neměl jsem ho v plánu (tento článek vznikl v podstatě v reakci na jeden dotaz v diskusi pod jiným článkem), ale možná by to nebylo úplně od věci.
Kde v Linuxu najít disky
tom 14. 08. 2015, 20:48:37
Odpovědět  Odkaz 
Jo LVM by bylo dobre tady zminit. Několikrát jsem potřeboval zvětšit nejaky oddíl a druhy zmensit a tak jsem jeden z nich musel zdlouhavě přesouvat. Pak jsem pozdeji přešel na lvm a je to v pohodě, už žadné přesouvání, jen zmenšování/zvetšovaní. Pak by se hodilo zmínit i snapshoty z lvm, ty jsem nějak nepochopil. Docela jsem si take oblíbil btrfs, nejen jako FS ale i jako správce polí, neco jako obdoba raidu.
Lukáš Jelínek Re: Kde v Linuxu najít disky
Lukáš Jelínek 14. 08. 2015, 22:43:44
Odpovědět  Odkaz 
Na téma LVM tu kdyžtak máme nějaké starší články (ze seriálu o správě serveru):

http://www.linuxexpres.cz/praxe/sprava-linuxoveho-serveru-lvm-a-diskove-sifrovani
http://www.linuxexpres.cz/praxe/sprava-linuxoveho-serveru-lvm-prakticky
http://www.linuxexpres.cz/praxe/sprava-linuxoveho-serveru-lvm-a-snapshoty
http://www.linuxexpres.cz/praxe/sprava-linuxoveho-serveru-jeste-trocha-lvm
Kde v Linuxu najít disky
Petr Ježek 4. 09. 2015, 17:14:22
Odpovědět  Odkaz 
Pro rychlou orientaci: lsblk

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Lukáš Jelínek

Lukáš Jelínek

Dlouholetý člen autorského týmu LinuxEXPRESu a OpenOffice.cz. Vystudoval FEL ČVUT v oboru Výpočetní technika. Žije v Kutné Hoře, podniká v oblasti IT a zároveň pracuje v týmu projektu Turris. Ve volném čase rád fotografuje, natáčí a stříhá video, občas se věnuje powerkitingu a na prahu čtyřicítky začal hrát tenis.


  • Distribuce: Debian, Kubuntu, Linux Mint
  • Grafické prostředí: KDE

| proč linux | blog



Public Relations

Je možné nasadit aplikaci za jediný týden?

CiscoJestli jste někdy řešili nasazování aplikace, asi víte, že všechno odladit může být celkem zdlouhavá záležitost. Dokážete si představit, že na to máte jen týden? Že je to nemožné? Není! Jde to a ani to nemusí být příliš složité.

Pokračování ...


GFI

Public Relations

Jak bezpečné jsou bezpečnostní kamery? Nezmeškejte konferenci Axis Talk 2021

AxisÚtoky hackerů čím dál častěji míří na kamerové systémy. Jak se účinně bránit? I to bude tématem online konference společnosti Axis Communications, švédského světového leadera v bezpečnostních a smart city technologiích. Připojte se 20. a 21. dubna!

Pokračování ...


Redakční blog

Pavel Fric

Pavel Fric, 10. April

Zapojte se do tvorby distribuce Mageia

Podílejte se na vytváření balíčků pro Mageiu, dělejte, co je potřeba, staňte se baličem


Pavel Fric

Pavel Fric, 13. March

Lollypop

Lollypop je hudební přehrávač navržený, jak ukazuje jeho podoba, aby výborně zapadl do pracovního...


Pavel Fric

Pavel Fric, 26. February

QElectroTech

Kreslení elektrotechnických i jiných výkresů


Všechny blogy »

Kingston - velká jarní soutěž