přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Není všechno zlato GIMP

Není všechno zlato GIMP

Opravdový Photoshop pro chudé si nainstaloval Svatopluk Vít .


Grafických aplikací pro práci s bitmapovou grafikou je pod Linuxem k dispozici velké množství. Konkrétně mám na mysli grafické editory. Nekorunovaným králem je GIMP, který jistě používá mnoho z nás. GIMP je velmi dobrý, ale pár much by se v něm našlo. Je nazýván Photoshopem chudých, protože v něm uděláte stejnou práci jako ve Photoshopu a nestojí vás to tolik peněz.

Obrázek: 1.jpg

Mluvím hlavně o tom, že zde existuje nezanedbatelná skupina uživatelů vyznávající „svého boha Photoshopa“. V Linuxu je s ním trochu problém, výrobce, firma Adobe, zatím nenabízí linuxový port, a tak mají linuxoví profesionálové smůlu. Přitom na MacOS verze existuje. Hlavním problémem GIMPu totiž je, že nenabízí práci s paletou CMYK, která je standardem v oblasti profesionálního zpracování bitmapové grafiky.

Obrázek: 8.jpg

Pro účely recenze jsem byl nasměrován na produkt vývojáře ze Slovenska, konkrétně Pavla Kanzelsbergera. Na svých stránkách nabízí ke stažení program s názvem Pixel. Na stránkách se trvale mluví o programu Pixel, ve vlastním programu je produkt několikrát zmíněn jako Pixel32. Je to patrně jeden z nejportovatelnějších programů, protože je k dispozici v 10 portech, mezi ty zajímavější patří port pro PPC a DOS.

Obrázek: 9.jpg

Program je ve vývoji od roku 1997 a do této chvíle ještě nedošel do finální verze, i když je tato asi brzo na spadnutí, testovaná verze je označena jako 1.0 beta 5 a s tím k ní také musíme přistupovat. Asi nelze přímo hodnotit betaverzi, ale na druhou stranu, vývoj je prováděn velmi dlouho a produkt je použitelný bez výraznějších chyb. I v této verzi však posbíral mnoho ocenění za kvalitu a už proto jej nelze přehlížet.

Než jsem začal testovat jeho vlastnosti, hledal jsem něco více o autorovi a narazil jsem na několik rozhovorů. V nich se autor vyjadřuje k tomu, jaké počítače používá, jak program vznikl a také odpovídá na přímou otázku, jak si stojí vzhledem ke konkurenci, jakou je GIMP a Adobe Photoshop. Z odpovědi vyplývá, že GIMP moc nezná, protože se mu nelíbí jeho rozhraní, Adobe Photoshop má jako svůj vzor. Chtěl by dostat Pixel do stavu, kdy bude mít všechny funkce Photoshopu, bude však levnější, menší a rychlejší.

Pojďme si tedy projít, co nám Pixel nabízí. Musím ocenit opravdu jednoduchou instalaci, protože stačí program jen rozbalit a spustit jeden soubor, instalace proběhne rychle a automaticky, na ploše se objeví zástupce. Poklepete na něj a objeví se vlastní prostředí programu.

Program dodržuje koncepci prostředí bitmapových editorů, kolem otevřeného obrázku je několik roletkových menu. Oproti GIMPu je to klasická koncepce, která znalé určitě nepřekvapí. Uživatelské rozhraní působí velmi profesionálním dojmem a na první pohled opravdu máte dojem, že sedíte u Photoshopu. Používat můžete i tablety a samozřejmě i tisknout.

První věcí, která mne u programu tohoto typu zajímá, je, jakými disponuje importními formáty. Není jich zde příliš mnoho, ale ty nejpoužívanější určitě. Klasiku typu JPG, BMP nebo GIF zmiňovat nemusím. Dobrou vlastností je možnost práce s formátem Photshopu (PSD) a také s interním formátem GIMPu XCF. Stáhl jsem si na internetu různé ukázkové soubory PSD a byl jsem s nimi vcelku úspěšný, větší problémy jsem měl s formátem XCF. Samozřejmě to lze přikládat za vinu betaverzi. Nověji je do Pixelu přidána i možnost pracovat s formátem JPEG2000.

Obrázek lze do Pixelu dostat i jinými způsoby, například naskenováním pomocí TWAIN či SANE ovladačů a z digitálního fotoaparátu. Zajímavá je také vlastnost získání snímku obrazovky, kdy je Pixel minimalizován a po třech sekundách sejmuta celá obrazovka, případně můžete vzít i tapetu na ploše. Hodí se to, i když GIMP umožňuje ještě sejmutí jen jednoho konkrétního okna na ploše. Při ukládání máme stejné možnosti jako při otevírání obrázků. Je dobré ještě zmínit, že Pixel používá také svůj nativní formát PX pro obrázky nebo PTX pro vzorky.

Obrázek: 5.jpg

Velmi užitečnou funkcí se jeví interní prohlížeč obrázků, kdy si můžete snadno zobrazit náhledy obrázků v adresáři a ruku v ruce s ní jde i funkce umožňující vyhledávání obrázků. Pomocí hvězdičkové konvence tak můžete např. najít všechny JPG soubory v domovském adresáři.

V sadě nástrojů najdete ty, jež byste asi u programu této kategorie očekávali – různé štětce, spreje, výplňové nástroje apod. Navíc jsou zde nástroje na kreslení geometrických obrazců, jako jsou křivky,linie, kruhy, elipsy, obdélníky, nepravidelné tvary apod. Je také vidět, že Pixel byl vytvářen pro tvůrce webových stránek, velmi mne zaujaly dva nástroje, které z GIMPu neznám, a to nástroj pro tvorbu klikacích obrázkových map a také nástroj k dělení velkého obrázku na menší, pro rychlejší načítání. To se mi zdá velmi užitečné. Program umožňuje také editaci HTML kódu bez zničení původního souboru.

Obrázek: 6.jpg

Samozřejmostí je podpora vrstev a operací s nimi, je bohatší než v GIMPu. Překvapen jsem byl i v případě textového nástroje, který samozřejmě kromě základní práce s textem nabízí i například kontrolu pravopisu.

Z barevných palet je k dispozici již zmiňovaný CMYK, RGB a CIE. Navíc zde najdete také podporu HDR obrázků (32 bit na kanál), které se samozřejmě v této kvalitě i editují. Tento parametr jasně ukazuje, že Pixel míří k profesionálním uživatelům.

Obrázek: 7.jpg

Přímo v menu najdete podporu animací. K dispozici je přidávání a mazání jednotlivých rámců animace, můžete nastavit parametry rámce, jako je jeho pozice, doba, po kterou se zobrazí, apod. To vše ve spojitosti s formátem GIF umožňuje vytvářet animovaný webový obsah. Samostatnou kapitolou jsou efekty, k dispozici je jich celkem 11 druhů. Najdete zde efekty spojené s animací, s uměleckými technikami (kresba na plátně, křídou nebo vodovými barvami), rozmazávání, deformace, světelné efekty, texturizace apod. Výběr je celkem slušný.

Je čas zmínit se o nastavení a přizpůsobení si programu vlastním potřebám. Možnosti nastavení jsou bohaté, i když některé volby jsou prozatím nepřístupné. Zajímavá je možnost použití barevných schémat, k dispozici jsou čtyři základní a můžete tak sladit Pixel s uživatelským rozhraním. I tato změna je možná díky rozhraní eLiquid GUI, které má zajistit jednotný vzhled na všech platformách. Můžu potvrdit, že Pixel vypadá stejně jak v Linuxu, tak i ve Windows. Multiplatformnost má tak na svědomí nejenom eLiquid, ale také Free Pascal Compiler (www.freepascal.org), který umožňuje vytvářet z jednoho kódu binární verze pro libovolnou platformu.

Obrázek: 2.jpg

Program Pixel je distribuován jako klasický shareware, tedy s možností si jej vyzkoušet po dobu 30 dní. Pokud se jej rozhodnete používat i nadále, musíte se u autora zaregistrovat. Registrace by pak měla probíhat tak, že vám autor zašle mailem soubor s klíčem, který uložíte do struktury adresářů.

A je také čas zmínit se o nevýhodách. Musím se zmínit o tom, že tato betaverze byla docela nestabilní. Při použití některých funkcí se program odporoučel k zemi celkem pravidelně. Bylo to podobné jak ve Windows tak i v Linuxu, i když linuxová verze byla o chloupek stabilnější. Ale opět chci zdůraznit, je to betaverze a je docela možné, že až budete číst tyto řádky, bude k dispozici verze finální, zbavená těchto chyb. Momentálně však nelze program v této verzi doporučit do produkčního prostředí – a samozřejmě se to u betaverzí ani nedělá.

Další nevýhodou pro někoho může být to, že se jedná o program s uzavřeným kódem. Také zatím nedisponuje možností používat plug-in moduly z Photoshopu, na stránkách o tom není ani zmínka a ty, které jsem stáhl z internetu a chtěl vyzkoušet, jsem v prostředí programu k použití nenalezl (v instalačním adresáři je podadresář Plug-in).

I když se autor na svých stránkách chlubí možností snadného přeložení rozhraní, je zatím k dispozici jen anglická verze. Zvláštností by mělo být to, že překlady jsou realizovány v Unicode a proto by měly fungovat i pro nás exotické řeči, jako je čínština nebo právě korejština. Ale předpokládám, že to je otázka zahájení překladatelského projektu. Pixel také zatím nenabízí možnost jakéhokoliv uživatelského rozšíření, podobně jako GIMP například se Script-Fu.

Obrázek: 3.jpg

Uživatelská dokumentace neboli nápověda, kterou program nabízí, je také poměrně chudá. Na druhou stranu, člověk, který někdy používal nějaký program podobného typu, bude přesně vědět, jak Pixel používat. A samozřejmě také předpokládám, že se to do finální verze určitě změní.

A jaký je můj pohled na Pixel? Jsem trochu rozpačitý. Dle prohlášení, které je na domovské stránce k dispozici, měla být finální verze k dispozici v září. Je tedy jasné, že se dolaďují chyby. Pokud se podíváte do seznamu otevřených chyb, jsou uživatelé velmi aktivní a chyby hlásí, proto může vývojář rychle opravovat. Mohou tak častěji vznikat nové, opravené verze.

Pokud jej srovnám s jeho hlavními konkurenty (nebo lépe řečeno s programy, se kterými bude Pixel srovnáván nejčastěji), vítězí hlavně ve své multiplatformnosti, protože deset podporovaných platforem je opravdu úctyhodné číslo. K dipozici je i 64bitová verze. Oproti Adobe Photoshopu získává hlavně svou cenou a volností licence, která říká, že jej lze používat na všech dostupných platformách pouze za jeden registrační poplatek. Sympatická je také možnost upgradu na novější verzi v rámci větve 1.x. Oproti GIMPu je licence trošku nevýhodná, za GIMP nemusíte platit nic, je šířen pod licencí GNU GPL.

Oba hlavní konkurenti mají také větší možnosti rozšíření ať už pomocí plug-in modulů (jak Photoshop tak i GIMP) nebo i pomocí dodatečných skriptů (GIMP). Pro Photoshop a Pixel zase hovoří tradičnější rozhraní s roletkovým menu. V univerzálnosti používaných formátů je to asi nastejno, protože formát Photoshopu umí otevřít všechny aplikace, Pixel umí i nativní XCF. Horší je to s pixelovským PX, ten umí jen on sám. Hlavní výhodou Pixelu a Photoshopu je jejich profesionální využití a podpora grafických standardů CMYK a HDR. Je také vidět, že Photoshop a GIMP nabízejí také o trochu více funkcí, než má zatím Pixel. Pro řadu lidí se ve Windows stal synonymem levného editoru PaintShop Pro, teď jej může nahradit Pixel, zvláště podporou svých mnoha platforem. Autor na produktu neustále pracuje a vylepšuje jej.

Obrázek: 4.jpg

Pokud jste začátečník a chcete začít pracovat s dobrým programem, je pro vás Pixel určitě dobré řešení. Z vlastních zkušeností vím, že pro nejednoho uživatele může být rozhraní GIMPu skutečně nepřekonatelným problémem.

Univerzální rada asi neexistuje. Pokud pracujete s GIMPem a vyhovuje vám, nemusíte nic měnit. Pokud potřebujete CMYK, zvolte Pixel, 32 nebo 79 dolarů vás určitě nezruinuje a proto o něm hovořím jako o opravdovém Photoshopu pro chudé. Dostanete za to skvělý produkt, který má v sobě velký potenciál. Navíc nás alespoň trochu může těšit, že my, Slovani, jsme chytré hlavy.

Nahoru

Odkazy

Přidat téma diskuse

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Svatopluk Vít

Svatopluk Vít

Narodil se v Karviné, momentálně je však trvale usazen v Praze. Pracuje na pozici technologického konzultanta pro firmu zabývající se elektronickou komunikací obchodních partnerů. V rámci svých pracovních povinností je často nucen navrhovat rozličná řešení založená na firemních produktech a spolupracující s všemožnými komerčními i opensource nástroji. Je hrdým uživatelem Linuxu a rád prosazuje alternativní řešení do praxe. Ve volném čase poslouchá dobrou hudbu nebo pomáhá kamarádům s provozem webových stránek. A kloubí svůj život s manželkou a dvěma již školou povinnými dcerami.


  • Distribuce: Zorin OS
  • Grafické prostředí: GNOME