přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Ubuntu bez hranic

Ubuntu bez hranic

ubuntu.png

Linuxových distribucí je opravdu velké množství, ale jen několik z nich se může chlubit profesionální podporou a tím, že na jejím základě vznikají stále nové a nové systémy. Ubuntu je jednou z těch slavnějších a velkých distribucí, o které už slyšel určitě každý, kdo alespoň trošičku přišel do styku s Linuxem. A právě proto, že o této distribuci již bylo napsáno hodně odborného, pojďme se dnes podívat na ubuntí svět trochu jiným pohledem.


reklama

Budiž Ubuntu

Ubuntu založil spolu se společností Canonical v roce 2004 milionář Mark Shuttleworth. A vytvořil tak základ jedné z nejslavnějších epoch v dějinách Linuxových distribucí. Pro svůj plán použil jako základ tehdy již fungující Debian a prostředí GNOME 2. První verze nového systému s označením Ubuntu 4.10 Warty Warthog se pak objevila 20. října 2004. Byla vydávána na dvou discích CD, přičemž jeden sloužil jako instalační medium a druhý k odzkoušení systému pomocí „živé distribuce“.

Vzhled nejnovějšího vydání Ubuntu 14.04 s prostředím Unity Vzhled nejnovějšího vydání Ubuntu 14.04 s prostředím Unity


Přístup Canonicalu ke svému systému se však poněkud lišil od vývojářů Debianu a již v roce 2005 si vysloužil kritiku od zakladatele Debianu Iana Murdocka za to, že se Ubuntu svou kompatibilitou vzdaluje od balíčků jeho systému. Řešení bylo rychlé, Ubuntu začalo používat své vlastní repozitáře a jeho cestě vzhůru již nic nebránilo.

Práce při vyhledávání aplikací a souborů pomocí Dash Práce při vyhledávání aplikací a souborů pomocí Dash


Vývojáři v Canonicalu pracovali stále intenzivněji na nových projektech, a tak do Ubuntu postupně přicházely novinky, jako verze pro notebooky, cloudové úložiště Ubuntu One nebo zcela nové centrum softwaru pro Ubuntu, kde si uživatelé mohli zakupovat i placené aplikace a z centra je rovnou instalovat na svá zařízení. A tak s každou nově vydanou verzí přibývalo uživatelů tohoto systému.

Jako vrchol oblíbenosti Ubuntu bych si dovolil označit verzi 10.10 Maverick Meerkat, která jako poslední přinášela prostředí GNOME. Od dalšího vydání bylo nasazeno vlastní prostředí Unity. Kvůli tomuto kroku sklidil Canonical velkou vlnu kritiky, a hlavně nastal odliv jeho uživatelů.

Kubuntu přišlo rychle

S příchodem Ubuntu na svět se ale vynořila hned spousta diskuzí a dohadů. Jedním z nich bylo začlenění prostředí KDE, a tak se velice rychle stalo, že se Ubuntu narodil mladší bráška. Kubuntu je založeno na stejném základu a jeho první verze vyšla již v roce 2005 s označením 5.04 Hoary.

Kubuntu a přehledné nastavení systému na jednom místě Kubuntu a přehledné nastavení systému na jednom místě


Kubuntu navíc využívá téměř všechny aplikace vyvíjené přímo s prostředím KDE. Díky této skutečnosti a myšlence, kterou převzalo od staršího sourozence, se stalo oblíbenou distribucí vyznavačů tohoto prostředí. Stejně jako u Ubuntu, se ale ani v tomto případě nejednalo vždy o bezproblémovou distribuci.

Často bylo vývojářům vytýkáno nasazení ještě ne zcela odladěného prostředí, a protože se Kubuntu dlouhodobě nepohybovalo v takových uživatelských číslech jako jeho bráška, přišlo to, co muselo. V roce 2012 ohlásil Canonical konec finanční podpory tohoto projektu a ten přešel pouze pod komunitní vývoj. Hned první verze tohoto systému bez financování Canonicalem byla vydána jako verze s prodlouženou podporou a nesla označení 12.04 „Precise Pangolin“.

Dle mého názoru nejpovedenější hudební přehrávač Amarok v Kubuntu 14.04 Dle mého názoru nejpovedenější hudební přehrávač Amarok v Kubuntu 14.04


Dnes je situace kolem Kubuntu stále stejná, vyrovnaná a poklidně plující. Kdo by ale čekal, že uživatelé, kteří odcházeli od Ubuntu po nasazení Unity, posílí právě řady „kubunťáků“, tak ten se spletl. Tento post totiž převzal další z rodiny. Mladší a mnohem menší a nenápadnější bratříček – Xubuntu.

Poznámka autora: Největší část uživatelů však odešla k distribuci Linux Mint, která z Ubuntu sice vychází, ale jde si svou vlastní cestou a do rodiny nepatří. Navíc vývojáři Mintu na nástup neoblíbeného prostředí u konkurence reagovali nasazením dvou prostředí vycházejících z oblíbeného GNOME 2 – CinnamonMate.

Malé velké X a L

Xubuntu je tedy další distribuce z ubuntí rodiny, ale na rozdíl od svých velkých bratrů používá lehké (malé na objem dat) a rychlé prostředí Xfce.

První vydání Xubuntu bylo plánováno na 15. října 2005 společně s Ubuntu 5.10. To se ale nepovedlo, a tak bylo pouze součástí hlavní distribuce a dalo se doinstalovat pomocí balíčku xubuntu-desktop. První samostatné oficiální vydání bylo až Xubuntu 6.06 LTS. Již od samého začátku byla tato distribuce oblíbená hlavně u uživatelů se staršími stroji, u kterých běh Ubuntu s GNOME 2 nemusel být zrovna plynulý.

Druhou vlnu nárůstu uživatelů zažila tato distribuce s příchodem kontroverzního Unity do Ubuntu. Vzhledem k tomu, že Xfce obsahuje převážně aplikace GTK+, byl vzhled distribuce velmi podobný samotnému Ubuntu a nebyl žádný problém s integrací aplikací vytvořených pro prostředí GNOME 2.

Čisté prostředí Xfce v Xubuntu Čisté prostředí Xfce v Xubuntu


Mimo užívaného prostředí je hlavním rozdílem mezi těmito distribucemi množství používaných aplikací a aplikace samotné. Zatímco hlavní distribuce (Ubuntu) má například hned po instalaci připravený kompletní kancelářský balík, v Xubuntu naleznete pouze AbiwordGnumeric.

V základu není v Xubuntu obsaženo velké množství aplikací, ale pro běžnou práci úplně postačí V základu není v Xubuntu obsaženo velké množství aplikací, ale pro běžnou práci úplně postačí


Obdobná situace jako u Xubuntu je u dalšího z členů rodiny. Lubuntu je také postavené na základě Ubuntu, ale používá prostředí LXDE. Slovem „obdobná“ myslím jen parametry distribuce, jelikož také využívá velmi svižné a nenáročné prostředí. Lubuntu svým vzhledem do jisté míry připomíná oblíbené Windows XP, a tak může být právě tou pravou distribucí pro migrující uživatele z Windows na Linux.

Lubuntu a jeho spodní panel jsou předurčeny pro intuitivní ovládání distribuce i Linuxu neznalým uživatelem Lubuntu a jeho spodní panel jsou předurčeny pro intuitivní ovládání distribuce i Linuxu neznalým uživatelem


Ovšem cesta do této velké rodiny byla pro Lubuntu složitější. Poprvé vyšlo Ubuntu s možností instalace LXDE ve verzi 8.10 „Intrepid Ibex“, tedy v říjnu 2008. V únoru 2009 byl založen projekt Lubuntu a v březnu 2009 byl zaregistrován na serveru Launchpad, čímž se Lubuntu octlo pod správou komunity. V dubnu 2009 vyšel první instalační obraz (soubor *.iso), zatím v testovací verzi.

Vzhledově jednodušší, ale účinné centrum software Vzhledově jednodušší, ale účinné centrum software


Podle původních plánů mělo Lubuntu vyjít jako oficiální člen rodiny ve verzi 10.04. Do této doby však nebylo uznáno, a proto vyšlo jako samostatná distribuce. První oficiální verzí se stalo nakonec až Lubuntu 11.04.

Ubuntu GNOME

Možná vás teď někoho zajímá, jak je to vlastně se vztahem Ubuntu a GNOME. Tak věřte, že se toto prostředí do Ubuntu opět vrátilo. Ano, vrátilo se v podobě distribuce Ubuntu GNOME, která se stala nejmladším přírůstkem do slavné rodiny.

Ubuntu GNOME vyšlo poprvé v říjnu 2012 ještě jako neoficiální „ubuntí“ distribuce pod názvem Ubuntu GNOME remix. V tuto dobu však již využívalo repozitáře svého nejstaršího bratra a bylo jen otázkou času, kdy bude přijato do rodinného kruhu. Toto se stalo v březnu 2013 na setkání Ubuntu Tech Board.

Po letech se do Ubuntu opět vrátilo prostředí GNOME, tentokrát ve verzi 3 Po letech se do Ubuntu opět vrátilo prostředí GNOME, tentokrát ve verzi 3


Nicméně toto se dá považovat pouze za dílčí vítězství vývojářů této distribuce, jelikož Canonical tomuto projektu přidělil pouze tříletou podporu u LTS verzí, přičemž u samotného Ubuntu je podpora pět let. Důvodem tohoto rozporu jsou balíčky v repozitářích, které si vývojáři Ubuntu upravují k obrazu svému, a především k potřebám Unity, a tak nejsou vždy zcela kompatibilní s GNOME 3.

Automatické aktualizace systému v Ubuntu GNOME Automatické aktualizace systému v Ubuntu GNOME

Něco speciálního na závěr

Téměř na závěr tohoto přehledu si dovolím přidat ještě jednu, poněkud speciální distribuci. Edubuntu se specializuje na školství a je v něm mimo jiné k dispozici Linux Terminal Server Project a mnoho výukových aplikací včetně Gcompris, KDE Edutainment SuiteSchooltool Calendar. První vydání Edubuntu bylo 13. října 2005 – v den vydání Ubuntu 5.10. Na vývoji Edubuntu spolupracují učitelé a technici z mnoha zemí.

Jak je vidět, rodina distribucí okolo Ubuntu je opravdu veliká, a abych neopomněl všechny členy, musím ještě zkráceně připomenout některé další.

  • Ubuntu Studio – Ubuntu přizpůsobené pro práci s multimédii
  • Mythbuntu – Ubuntu určené pro vytvoření domácího kina s MythTV
  • Ubuntu Kylin – Ubuntu přizpůsobené pro čínské uživatele

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 21
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Ubuntu bez hranic
PL 2. 06. 2014, 19:28:16
Odpovědět  Odkaz 
Ač mě svým přístupem současné Ubuntu už nevyhovuje, jsem jeho "dlužníkem". Byla to první distribuce, která mi před léty pomohla skutečně plně přejít ze světa Windows. Situace vše (co já potřebuji) funkční okamžitě po instalaci byla po jiných pokusech prostě ten zlom. Do teď má Ubuntu manželka na mini notebooku a vše k plné spokojenosti. 4.10 mám pořád v živé paměti a možná i někde na CD :-)

Pro mě to byl výborný odrazový můstek k Debianu a vysněné svobody.
Ubuntu bez hranic
r76 3. 06. 2014, 16:07:50
Odpovědět  Odkaz 
no,...ubuntu je dobra,ale pro prachod doporucuji radeji PcLinuxOs ,...a to mam projete vsechny dostupne distribuce.
Ubuntu bez hranic
volani.webnode.cz 4. 06. 2014, 00:16:48
Odpovědět  Odkaz 
Já většinou řeším hodně staré PC na internet (sousedi, senioři).
Zkusil jsem místo Win XP lubuntu. A narazil jsme na problém s přehráváním videí..
http://forum.ubuntu.cz/index.php?topic=70974.0
který jsem do teď nevyřešil :D Týká se ukončení podpory flashe a o dost vyšších nároků na HW u HTML5.
Jinak u mě v rodině zůstává skroo všude XP kvůli aplikacím které ve wine neběhají (3d modelování a ano o blenderu vím..) a hrám (ano, vím že situace se zlepšuje).

Jinak mi nejvíce vyhovuje Mint s prostředím mate postavený na ubuntu.
Věřím že KDE by možná šli také nastavit tak aby mi vyhovovali..

Ale obecně mi vadí poměrně vysoké nároky na HW v GUI která jsou plně klikatelná a přeložená do češtiny..

Svobodný software je skvělá myšlenka/filosofie .. Fandím tomu a sleduj to, ale hold s tím používáním (aplikace) a schopnostmi (bash a obecně CLI) to je u mě horší.. :)
Re: Ubuntu bez hranic
Michal 25. 09. 2014, 09:25:11
Odpovědět  Odkaz 
S tímto problémem se potýkám také. Bohužel na mém 5 let starém notebooku, mi jede ve Windows 8.1 flash v 1080p naprosto plynule, o čemž se mi může na Linuxu jenom zdát. Tohle vnímám jako velký problém. V mnoha případech, kdy jsem někoho "přesvědčil", že Linux je na starém PC nejlepší volbou, jsem nakonec musel znovu instalovat Win, jen kvůli flashe a náročnému HTML5 videu.
Re: Ubuntu bez hranic
Pjenkys 16. 01. 2015, 18:48:49
Odpovědět  Odkaz 
Tak chrome, kde to funguje je celkem snadné řešení. Pokud nevyhovuje, dá se vypreparovat flash z chromu a nainstalovat do chromia, jestli se nepletu.
3GHZ Pentium 4 s 1GB RAM si dává na youtube 720p videa (lubuntu + chrome).

Konkrétní návod: http://www.omgubuntu.co.uk/2014/06/install-pepper-flash-chromium-ubuntu-14-04
Jan Rippl Ubuntu bez hranic
Jan Rippl 7. 06. 2014, 14:47:07
Odpovědět  Odkaz 
Mě dostala poslední verze 14.04! Tak dlouho jsem se bál přejít ze 12.04 kvůli starší grafické kartě ATI Radeon HD 4850/4870, neboť v novějších verzích již není podpora pro oficiální ovladače... A ejhle...! Nakonec jsem se odhodlal kvůli problémům s pomalou grafikou a špatným řízením chlazení. Nainstaloval jsem 14.04, a co se nestalo? Ne jenomže na svobodném grafickém ovladači jede 3D akcelerace jako namydlený koště, ale dokonce zmizeli i problémy, které měli ovladače ATI (např. ve Flightgearu sprites na světlech). Jediný problém je u Makehuman, kdy 6 alpha neumí rigovat, 7 alpha nejde nainstalovat, a 1.0.0 riguje zdeformované kostlivce... To ale nějak pořeším :)

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Václav Hejda

Václav Hejda

Václav Hejda (*1974).

Před mnoha lety odmaturoval na strojárně.
Dálkově studoval VŠB Ostrava - obor Informační a systémový managment. Dnes se věnuje Linuxu,OpenSource technologiím a PC.

S Linuxem začal díky Ubuntu 5.10


  • Distribuce: UbuntuGnome
  • Grafické prostředí: GNOME
  • Hodnocení autora: *

| blog



Public Relations

QNAP uvedl novou modelovou řadu NAS TVS-x82T

Společnost QNAP uvedla na trh novou modelovou řadu NAS TVS-x82T, kterou tvoří tři různé modely (TVS-1282T, TVS-882T a TVS-682T). Nová řada je založena na vícejádrových procesorech Intel Core aktuální generace se 14nm výrobním procesem. Díky nim mohou nové NASy nabídnout dostatek výkonu i pro aplikace náročné na CPU.

Pokračování ...


CIO Agenda 2016