Linux E X P R E S,

V následujícím článku se opět se vrátíme k Debianu a zaměříme se na správu software v distribuci, která je velmi oblíbená především na serverech, ale i pracovních stanicích konzervativněji laděných uživatelů. Správa software je důležitou součástí a vlastností každé distribuce, protože snad neexistuje žádný uživatel ani správce Linuxu, který je zcela spokojený s tím, co vidí po instalaci a prvním spuštění systému.

Výbor FESCo rozhodl, že se budou balíčky pro Fedoru kompilovat se zapnutou kontrolou na bezpečnostní chyby ve formátovacích řetězcích.

Firma Valve podporuje pro svého klienta Steam pouze distribuci Ubuntu. Je legální vytvářet balíčky tohoto klienta i pro jiné distribuce?

Open Build Service tým oznámil, že byla přidána podpora pro vytváření balíčků pro Arch Linux.

Repozitáře linuxových distribucí obsahují ohromné množství softwaru. Co když ale potřebujete komponentu, která v dostupných repozitářích není, popřípadě je, ale v jiné verzi, než jakou požadujete? V takovém případě vám nezbude než se pustit do kompilace ze zdrojových kódů. V tomto díle se dozvíte o správě softwaru v linuxových distribucích, kompilaci obecně a alternativách ke kompilaci.

Není žádným tajemstvím, že aptitude je nástroj používaný pro aktualizaci systému a balíčků v systému Debian a jemu podobných (odvozených) distribucích, např. Ubuntu. Jak se s tímto nástrojem pracuje, na to se podíváme v tomto článku.

Každému z nás se to už určitě stalo. Přečtete si zajímavý článek, kamarád vám něco ukáže nebo nějak jinak narazíte na zajímavý software. Ale co když onen software není v repozitářích? Pak člověku zbývají dvě možnosti. Počkat a doufat, že to někdo zabalí, nebo se sám zapojit. Tento článek nebude o čekání, ale o tom jak si k vytouženému software dopomoci.

Už jste někdy přemýšleli o tom, že instalace programů ze zdrojů softwaru v Ubuntu je příliš složitá a potřebovala by vylepšit? Ačkoli je instalace programů ze zdrojů asi tím nejjednodušším způsobem instalace softwaru vůbec, existuje možnost, jak ji uživatelům ještě zjednodušit. Tou možností je malý prográmek jménem AptUrl, který sice nepřináší žádnou revoluční změnu v instalaci softwaru v Ubuntu, ale uživatelům může mnohdy ušetřit pár kliknutí a nedorozumění.

Před nějakou dobou jsem objevil automatický generátor zdrojů pro Ubuntu. A tak jsem udělal to samé i pro Debian. Enjoy...

Pokračujeme v instalaci softwaru v Linuxu, na následujících řádcích uvedeme méně častý až výjimečný způsob instalace softwaru v Linuxu - ruční stažení balíku z webových stránek. Používá se opravdu výjimečně a je považován za nevhodný.

Jak vypadalo KDE ve sve první verzi? Myslíte, že se pro instalaci používal drakrpm nebo urpmi? Jaký kancelářský software nabízel Linux před deseti lety? V tomto článku se vše dozvíte.

Častým měřítkem pro přívětivost distribuce je množství softwaru.

Začínající uživatelé Linuxu, zvlášť když přecházejí z Windows, obvykle očekávají, že pokud si chtějí nainstalovat nějaký nový program, najdou ho někde na internetu, ručně stáhnou a ručně nainstalují. To ale není ten správný způsob, jak v Linuxu instalovat programy. Mnohem lepší je spolehnout se na balíčkovací systém. Nejinak je tomu i u openSUSE.

Ubuntu je distribuce založená na systému Debian; ten má již mnohaletou tradici a já sám jsem na něm začínal a beru jej jako velmi kvalitní „kousek“ softwaru. Ubuntu je systém z Debianu vycházející – zvýrazňuje jeho přednosti a přidává další.

Když jsem začínal s Linuxem, slýchával jsem i o Slackware a o tom, jakým způsobem se v něm instaluje software a měl jsem v hlavě zakódováno, že v něm správa balíčku neexistuje a že se software instaluje prostým rozbalením archivu. Ale to jsem se mýlil. Správa balíčků ve slacku je sice velmi jednoduchá a samotné balíčky jsou prosté archivy *.tgz, ale v tom je právě jeho síla. A ne nadarmo se říká, že v jednoduchosti je krása.