přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Veřejná správa 08/2018: EUPL 1.2 v seznamu svobodných licencí, openETCS na vysokorychlostní železnici, OpenStack v dánském cloudu

Veřejná správa 08/2018: EUPL 1.2 v seznamu svobodných licencí, openETCS na vysokorychlostní železnici, OpenStack v dánském cloudu

Veřejná správa

Licence EUPL 1.2 byla přidána do seznamu svobodných licencí FSF. Německé vysokorychlostní vlaky využívají otevřené řešení openETCS. Dánský státní cloud běží na technologii OpenStack. 


EUPL 1.2 přidána do seznamu svobodných licencí

Free Software Foundation přidala novou verzi 1.2 licence EUPL do seznamu svobodných licencí. V seznamu už byla dřívější verze 1.1 (ovšem nikoliv ještě starší verze 1.0). Přidání nové verze trvalo přibližně rok, unijní licence totiž vyvolávala jisté otazníky, které v podstatě stále přetrvávají.

O co jde? Aby mohla být licence přidána do seznamu „prověřených“ licencí, musí splňovat striktní podmínky zajištění čtyř svobod (použití k libovolnému účelu, studovat program, upravovat ho a šířit původní i modifikované verze). V případě EUPL 1.2 bylo sice nakonec uznáno splnění podmínek, licence však zůstává označena jako nekompatibilní a GNU GPL a vůbec jako svým způsobem problematická.

Předseda FSF Richard Stallman problém vysvětluje: „Dodatek EUPL umožňuje znovuužití kódu v programech pokrytých GPLv2 a GPLv3, nerozšiřuje však tuto kompatibilitu na ‚GPLv3 a jakoukoli pozdější verzi‘, což je známo jako GPLv3+. Proto pokud bude nějakého velmi hypotetického dne diskutována a přijata GPLv4, neexistuje žádná formální záruka, že (na ni) bude tato kompatibilita rozšířena.“

Dodatek EUPL říká, že „Evropská komise může aktualizovat tento Dodatek na pozdější verzi uvedených licencí bez vydání nové verze EUPL, pokud budou poskytovat práva zaručená v Článku 2 této Licence a chránit pokrytý Zdrojový Kód před výhradním přivlastněním.“

Celá záležitost je poměrně komplikovaná, ale lze to shrnout tak, že se FSF striktně drží právních definic a nedůvěřuje zcela stoprocentně Evropské komisi. Proto tak dlouho váhala se zařazením nové verze EUPL na seznam.

Německé vysokorychlostní vlaky jsou řízeny otevřeným softwarem

Německý železniční dopravce Deutsche Bahn využívá k řízení vysokorychlostních vlaků otevřený software openETCS. Tento software vznikl ve stejnojmenném projektu, do něhož je zapojeno třicet subjektů ze sedmi členských států EU (kromě Německa například ještě z Francie nebo Belgie) a dosavadní náklady činí necelých 19 milionů eur (tedy asi půl miliardy Kč).

Projekt a výsledný software se věnuje implementaci Evropského systému řízení vlaků (European Train Control System, ETCS), který je podmnožinou Evropského systému řízení železničního provozu (European Rail Traffic Management System, ERTMS). Ten by měl postupně nahradit národní systémy používané v jednotlivých státech.

Softwarový framework, jehož vývoj je součástí projektu řízeného Agenturou Evropské unie pro železnice (ERA), je k dispozici pod licencí EUPL.

Dánský státní cloud využívá OpenStack

Před šesti měsíci začala dánská státní agentura pro IT služby (Statens IT) chystat společné cloudové prostředí pro celou státní správu. Jako klíčová technologie byl zvolen OpenStack. Cílem je poskytnout státním orgánům flexibilitu a vysokou bezpečnost při nízkých nákladech.

Dosavadní servery a další infrastruktura používané agenturou Statens IT kvůli své zastaralosti postupně ztrácejí podporu dodavatelů. Nový cloud běží na komoditních serverech typu blade v kombinaci s vlastní úložnou sítí. V cloudu je nasazena platforma OpenContrail a administrační nástroj Nova.

Agentura Statens IT si své zkušenosti s cloudem nechce nechat pro sebe – poskytne je dalším zájemcům, například v rámci asociace Euritas. Technologii OpenStack používá pro podobné účely už řada států (např. Francie, Nizozemsko nebo Španělsko) a také Evropská komise.

Ve stručnosti

  • Švýcarské hlavní město Bern otevírá zdrojové kódy (pod licencí AGPL) svého softwaru Ki-Tax. Ten je zaměřen na péči o děti předškolního a školního věku.

  • Polský Poznaňský okres hledá dodavatele služeb spojených s MySQL, PostgreSQL, Linuxem a dalším svobodným softwarem. Má zájem i o odborníky na zálohování linuxových i proprietárních systémů.

  • Finský registr otevřeného kódu nově obsahuje i deset softwarových řešení speciálně určených pro města a obce.

  • V Rumunsku začala působit pracovní skupina zaměřená na „chytrá města“. Jejím cílem je připravit celostátní strategii v této oblasti; má kromě jiného zmapovat existující projekty, spustit různé pilotní akce a zaměřit se také na bezpečnost a spolehlivost.

  • Chorvatská celní správa přechází na software s otevřenými zdrojovými kódy, konsoliduje serverovou infrastrukturu (Power a VDI) a zprovozňuje řešení pro úložiště. Mezi použitý software patří například Red Hat Enterprise Linux, JBoss Enterprise Application Platform, Apache Tomcat, MariaDB nebo PostgreSQL.

  • Nizozemsko odstraní právní bariéry bránící sdílení otevřeného softwaru. Vládní návrh, který by měl zamířit do parlamentu, obsahuje změny, které už byly představeny v brožuře NL DIGIbetter. Klíčové je, aby stát nenarušoval konkurenční prostředí na trhu, aby se vůči soukromým firmám nechoval dumpingově.

  • Švýcarská ETH Zürich a italská Universita di Bologna před pěti lety spustily společný projekt PULP zaměřený na energetickou náročnost mikroprocesorů. Projekt nejprve pracoval s procesory OpenRISC, pak přešel na RISC-V, což je také architektura otevřeného hardwaru. Frank Gürkaynak nyní v článku zdůraznil smysl open-source HW: „Skutečná svoboda, kterou získáváte z open-source projektů, je mnohem víc a mnohem důležitejší než fakt, že za to nemusíte platit.“



Nahoru

Přidat téma diskuse

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Lukáš Jelínek

Lukáš Jelínek

Dlouholetý člen autorského týmu LinuxEXPRESu a OpenOffice.cz. Vystudoval FEL ČVUT v oboru Výpočetní technika. Žije v Kutné Hoře, podniká v oblasti IT a zároveň pracuje v týmu projektu Turris. Ve volném čase rád fotografuje, natáčí a stříhá video, občas se věnuje powerkitingu a na prahu čtyřicítky začal hrát tenis.


  • Distribuce: Debian, Kubuntu, Linux Mint
  • Grafické prostředí: KDE

| proč linux | blog