přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Noci s Operou

Noci s Operou

20. června 2006 uvolnila norská společnost Opera ASA netrpělivě očekávanou devátou verzi svého desktopového prohlížeče. Pojďme se tedy podívat na to, čím může svým rivalům zatopit. Samotné uvolnění finální verze bylo velmi překvapivé, přestože ji uživatelé netrpělivě očekávali. Jiří Eischmann.


reklama

Jako finální verze byl totiž uvolněn jeden z řady weekly buildů, které Opera během několika měsíců vývoje deváté verze uvolnila k veřejnému testování. Trošku to rozčeřilo poklidné vody mezi příznivci Opery. Mnoho z nich tento weekly build nepovažovalo za dostatečně kvalitní, aby mohl být uvolněn jako finální verze. Velký podíl na nečekaném vydání finální verze mělo marketingové oddělení Opery. Programátoři z Oslo ale pracovali po vydání finální verze dále a výsledkem zhruba měsíční práce byla verze 9.01, která se dá již označit za opravdu odladěnou verzi, a proto se podívejme, co nám může nabídnout.

Oficiální stránky Opery jsou na adrese www.opera.com, tam také naleznete mezinárodní komunitní stránky a fóra, nechybí ani fórum v češtině. Čistě české fórum o Opeře naleznete na stránkách www.operacesky.net, které nabízí mimo jiné také tutoriály a novinky v češtině. Jazykový soubor oficiálního českého překladu naleznete na stránce www.opera.com/languages, neoficiální češtinu si můžete stáhnout na www.operacesky.net.

Stažení a instalace

Podpora Linuxu ze strany Opery by mohla jít mnohým jiným firmám příkladem. Na oficiálních stránkách si můžete vybrat jeden z balíčků pro 55 verzí 13 distribucí (Debian, Fedora, Gentoo, Linspire, MEPIS, Mandriva, Red Hat, Skolelinux, Slackware, SUSE, TurboLinux, Ubuntu a Xandros). K dispozici jsou také verze pro Linux na platformách SPARC a PowerPC. Stáhnout si můžete i statickou verzi, která má sice o 2 MB více, ale již nepotřebujete knihovny jako Qt a další. Ke cti Opery je potřeba dodat, že balíčky nových verzí Opery se nijak nezpožďují za verzemi pro Windows, jak to můžeme vidět u jiných projektů. Také nejsou uživatelé Linuxu nijak ochuzeni o funkce, jedinou funkcí Opery, kterou v linuxové verzi nenajdete, je hlasové ovládání. Tato funkce je totiž postavená na technologii, která je momentálně k dispozici jen pro platformu Windows.

Opera není pouze pro desktop, ale můžete si ji vyzkoušet třeba i na mobilu. Opera Mini, napsaná v Javě, je zdarma a můžete si ji do svého mobilu stáhnout. Při brouzdání tečou data přes server Opery a díky kompresi a speciální úpravě dat ušetříte oproti obyčejnému mobilnímu prohlížeči množství přenesených dat, a tak i peníze.

Obrázek: 1.jpg

Čeština

Dlouho pro Operu neexistovala oficiální čeština. Přesto uživatelé o český překlad Opery nebyli ochuzeni, díru zaplnily dvě neoficiální "češtiny". Před nedávném se jednu z nich po krkolomné proceduře (testy kvality překladu apod.) podařilo prosadit jako oficiální, nejdříve mezi jazykové soubory na oficiálních stránkách a poté i jako český instalátor pro Windows. Pro Linux žádná česká verze neexistuje, takže si musíte stáhnout anglickou verzi programu a jazykový soubor zvlášť. Potom jen v nastavení zadáte cestu k českému souboru. Rozdíly mezi oficiální a neoficiální verzí češtiny pro Operu nejsou nijak výrazné, snad jen to, že neoficiální se nesnaží za každou cenu překládat všechny anglické výrazy a ty zaužívané ponechává.

Bittorrent je jednou z nejužitečnějších inovací v deváté verzi. Opera vsadila přímo na značku Bittorent, takže podpora technologie vznikla ve spolupráci se stejnojmennou firmou. Klient pro stahování torrentů byl zakomponován do původního integrovaného download manageru. Uživatel od něj nemůže očekávat žádné převratné funkce (vlastně jen port, omezení uploadu a downloadu), ale rozhodně je to krok správným směrem, protože otevírá tuto technologii široké mase uživatelů. Běžný uživatel již nemusí přemýšlet nad tím, co to vlastně ten torrent je, co musí nainstalovat, aby to mohl stáhnout apod., prostě jen klikne a ono se to stáhne jako jakýkoliv jiný soubor. Jednotlivé torrenty mohou uživatelé vyhledávat např. ve vyhledávacím poli v pravém horním rohu, o jehož zásadním vylepšení si povíme více.

Obrázek: 2.jpg

Uživatelské rozhraní

V případě uživatelského rozhraní byla Opera vždy inovátorem a průkopníkem. Stačí vzpomenout třeba na brouzdání v záložkách nebo gesta myší. Dlouho bylo Opeře vyčítáno složité uživatelské rozhraní. Vývojáři si to vzali k srdci a rozhraní se hodně zpřehlednilo již ve verzi 8. Devítka pokračuje ve stejném trendu, tedy nabídnout pokročilé funkce v co možná nejjednodušší a nejpřehlednější formě. I tentokrát pro nás norští vývojáři připravili více či méně zajímavé novinky. Jednou z nich je další vylepšení brouzdání v záložkách. Jedná se o náhledy jednotlivých stránek v záložkách. Opera tím tak trochu odpovídá na Quick Tabs v chystaném IE7. Funkce spočívá v tom, že po najetí kurzorem na záložku stránky se vám po chvilce objeví náhled stránky s informacemi o kódování, MIME typu atd.

Dalším veskrze kladným vylepšením rozhraní Opery je stránka opera:config, která je víceméně obdobou about:config známé z Firefoxu a slouží k přehlednému nastavení celého prohlížeče. Představitelé Opery vždy podporovali co možná největší kompatibilitu prohlížečů a internetových technologií vůbec. Kroky při vývoji deváté verze to jen potvrzují, vývojáři Opery se oprostili od jakýchkoliv projevů ješitnosti a pro Operu 9 převzali velké množství klávesových zkratek z Firefoxu, stávajícím uživatelům Opery to možná bude z počátku působit problémy, ale celkově to je rozhodně krok správným směrem, tedy k situaci, kdy nebudou mít uživatelé žádné výraznější problémy při přechodu mezi prohlížeči a budou se rozhodovat jen na základě kvality a osobních preferencí. V zájmu této myšlenky vzala za své i původní modrá ikonka Opery pro RSS, nahradila ji totiž oranžová, známá z Firefoxu.

Widgets

Jednou z nejzásadnějších novinek v Opeře jsou widgety (podle českého překladu pomůcky), což jsou interaktivní aplikace umístěné na ploše. Pro ty, co již znají Superkarambu v KDE, nebudou widgety žádnou záhadou, jedná se o podobnou věc. Ovládání widgetů prošlo během vývoje deváté verze mnoha podobami. Nejprve se snažili vývojáři Opery umístit jejich ovládání do různých plovoucích panelů, až se nakonec rozhodli umístit jej do menu. Nabídka Opery tak byla rozšířena o položku Widgets (Pomůcky), přes kterou můžete stahovat nové widgety a spravovat stávající. Samotné widgety nejsou nic jiného než aplikace postavené na XML, HTML, kaskádových stylech a JavaScriptu, AJAXu atd., k jejich vykreslování se využívá renderovací jádro Opery, ale můžou běžet i v samostatném okně.

První, ukázkové widgety byly dost neohrabané, ale jakmile převzali iniciativu uživatelé, vyrojilo se hned několik desítek dalších, z nichž některé překvapí i skeptiky svou účelností. Widgety se samozřejmě nemůžou svými možnostmi rovnat rozšířením známým z Firefoxu, na druhou stranu mají tu výhodu, že nejsou přímo součástí programu, takže nemohou nijak ovlivnit stabilitu nebo ohrozit bezpečnost prohlížeče.

Obrázek: 3.jpg

Blokování obsahu

Byla to uživateli dlouho očekávaná funkce. Pokročilí uživatelé možná namítnou, že Opera uměla blokovat obsah již dříve, a budou mít pravdu, ale jednalo se o krkolomné řešení pomocí editace konfiguračního souboru, které mohlo sloužit jako dokonalý příklad uživatelsky nepřívětivé funkce. Naopak nové blokování obsahu je maximálně intuitivní a poradí si s ním i běžný uživatel. Po kliknutí na Blokovat obsah v nabídce kontextového menu aktuální stránka zbělá a barevné zůstanou jen obrázky. Pak už doslova naklikáte, které obrázky/flashové animace chcete blokovat. Na každém takto označeném obrázku se objeví nápis Blokovaný obrázek, takže máte přehled, co jste zablokovali a co ne. Potom jen kliknete na Hotovo a stránka se zobrazí bez blokovaných obrázků (u flashových animací se doporučuje stránku znovu načíst).

Možná jste si všimli, že jsem nikde neuvedl slovo reklama, Opera totiž důsledně trvá na názvu blokování obsahu, protože už uvedení této funkce vyžadovalo ze strany jejich tvůrců odvahu. Na rozdíl od Firefoxu, kde je AdBlock jedním z rozšíření, je tato funkce v Opeře obsažena přímo, tedy bez nutnosti jakéhokoliv doinstalování. To se může časem obrátit proti Opeře tak, že ji budou autoři stránek blokovat. Proto se Opera snaží funkci prezentovat jako blokování obsahu a ne reklamy.

Vývojáře webových aplikací určitě potěší rozšíření Chybové konzole z hlášení chyb v JavaScriptu na hlášení chyb v JavaSriptu, Javě, XML, HTML, CSS, XSLT, SVG, BitTorrent, widgets, síti, mailu nebo chatu. Uživatelé si při přechodu z Internet Exploreru na Operu často stěžovali, že Opera neukládá stránky tak, jako jejich bývalý prohlížeč, tedy soubory stránky do samostatné složky. I to už se změnilo. Opera nabízí tento typ uložení stránky pod volbou HTML soubor s obrázky. Drobných úprav se dočkal i integrovaný e-mailový klient, který je unikátní svým systémem filtrů a díky tomu i velkou rychlostí. Zlepšena byla především podpora protokolu IMAP. Příjemným vylepšením je konečně i vlastní prohlížeč zdrojového kódu se zvýrazňováním syntaxe.

Vlastní vyhledávání

Integrované vyhledávání v různých vyhledávacích systémech má dnes téměř každý prohlížeč. Např. Microsoft se pomocí něj bude snažit prosadit svůj vyhledávač msn.com, jelikož z něj hodlá udělat předvolené vyhledávání v IE7. Pro Operu nebo Mozilla Foundation zase znamená nemalé příjmy od společností vyhledávače provozující. Ve verzi 9 je Opera ještě dál a umožňuje uživatelům přidat si do integrovaného vyhledávání vlastní. Stejně jako u blokování obsahu by mohli zkušení uživatelé Opery oponovat, že to šlo i dříve, ale opět se jednalo o složitou úpravu konfiguračního souboru. Teprve teď se tato funkce otevírá široké mase uživatelů. A opět se jedná o řešení maximálně jednoduché a intuitivní. Prostě jen kliknete pravým tlačítkem do pole vašeho oblíbeného vyhledávače a z nabídky vyberete Vytvořit vyhledávač. Zobrazí se vám okno, kde doplníte název (předvyplněný je název stránky) a zkratku (klíč), která slouží pro vyhledávaní přímo z adresové řádky.

Vykreslovaní stránek

Stále je ovšem hlavní funkcí prohlížeče zobrazování stránek, takže samotné vykreslování stránek je jednou z nejzásadnějších charakteristik prohlížeče. I v této oblasti udělala Opera výrazný krok kupředu. Nejenže přidala podporu několika nových technologií, ale také vylepšila podporu stávajících. Asi mediálně nejzajímavější bylo, že jeden z weekly buildů Opery 9 prošel Acid2 testem. Renderovací jádro Opery Presto se tak stalo po KHTML druhým, které dokázalo tímto testem projít.

Prohlížeč se dočkal podpory Web Forms 2.0 a podpory WYSIWYG editorů. Jejich přítomnosti se uživatelé dlouho dožadovali. Nebyl to ani tak technický problém jako spíše ideologický. Vývojáři Opery totiž namítali, a dle mého po právu, že WYSIWYG editace není tou správnou cestou, jak běžným uživatelům umožnit správu jejich stránek. Realita je však jiná a WYSIWYG editor je dnes součástí všech moderních redakčních systémů. V deváté verzi se tomuto trendu přizpůsobila i Opera. Některé editory již v Opeře fungují, u jiných ještě musíme počkat na to, až je jejich autoři přizpůsobí i pro ni. Opera byla také prvním prohlížečem, který měl podporu SVG, v deváté verzi již podporuje SVG 1.1.

Celkově se dá říci, že se kompatibilita Opery opět o kus zvýšila a uživatelé by neměli mít problémy u drtivé většiny stránek, což ještě před několika lety samozřejmostí nebylo. O Opeře se vždy hovořilo jako o nejrychlejším prohlížeči, tento přívlastek si pravděpodobně ponese i nadále, protože devátá verze ve většině testů rychlosti vykreslování nejenže nechává za zády konkurenci, ale i předchozí, tedy osmou verzi.

Obrázek: 4.jpg

Drobnosti, které potěší

Devátá verze není pouze ve znamení zásadních novinek, ale také ve znamení menších vychytávek, které potěší nejen staré "operáře". Vlajkové funkce nové Opery odsunuly trošku do pozadí funkci zvanou Místní nastavení, která umožňuje jednoduše a přehledně nastavovat, jak se má prohlížeč chovat při prohlížení konkrétních stránek. Nastavit můžete práci prohlížeče s cookies, JavaScriptem, s pop-up okny. Pravděpodobně nejužitečnější je nastavení identifikace prohlížeče. Občas se totiž stane, že stránky odmítají spolupracovat s prohlížečem, který neznají, a prohlížeč by je přitom bez problémů zvládl. Proto Opera v Místním nastavení nabízí identifikaci nebo i úplné maskování za Internet Explorer nebo Mozillu.

Nakonec je tu i jedna "drobnost" přímo pro uživatele Linuxu. Od verze 8 měli uživatelé určitých distribucí problém s psaním diakritiky (Ď,ď,...); bylo to způsobeno tím, že Opera byla kompilována proti starší knihovně Qt, než kterou obsahovaly nové distribuce. Novější Qt knihovna pracuje s mrtvými klávesami (které jsou zodpovědné za diakritiku) jinak než starší, proto nebylo možné v Opeře psát některé znaky s diakritikou. Vyřešením tohoto problému spadl mnoha "linuxákům" kámen ze srdce, protože jediné řešení tohoto problému bylo použití statické verze.

Nová Opera rozhodně nezklamala, opět pro nás norští vývojáři připravili vybroušený produkt. Opera v devátém pokračování útočí ve dvou liniích, v jedné odstraňuje své slabiny vůči konkurenci, ve druhé zase přidává pokrokové funkce a inovuje. Nabízí téměř full-servis pro práci s internetem, k výbornému prohlížeči přidává e-mailový klient, RSS/Atom čtečku, IRC chat a download manager. Sice neoslňují množstvím funkcí, ale pracují rychle a plně uspokojí většinu uživatelů. Někdo bude možná namítat, že nechce v prohlížeči to, co nepotřebuje nebo nepoužívá, ale pravdou je, že pokud se rozhodnete některou integrovanou funkci nepoužívat, nepoznáte její přítomnost. Opera je totiž i přes množství funkcí stále suverénně nejrychlejší a také malý prohlížeč. Uvidíme, nakolik se podaří Opeře prodat svoje kvality v souboji s ostatními prohlížeči, zatím je její tržní podíl poněkud za očekáváním.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 2
 

Top články z OpenOffice.cz

Přidat téma diskuse

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Jiří Eischmann

Jiří Eischmann

(*1984) studoval na VŠE a Memorial University of Newfoundland. Je členem GNOME Foundation. Podílel se na knihách o Mandriva Linuxu a Ubuntu a momentálně pracuje ve společnosti Red Hat jako manažer zodpovědný za vývoj desktopových aplikací a je Fedora ambasadorem pro ČR. Ve volném čase se věnuje sportu a cestování.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: GNOME
  • Hodnocení autora: *****

| proč linux | blog



Public Relations

QNAP uvedl novou modelovou řadu NAS TVS-x82T

Společnost QNAP uvedla na trh novou modelovou řadu NAS TVS-x82T, kterou tvoří tři různé modely (TVS-1282T, TVS-882T a TVS-682T). Nová řada je založena na vícejádrových procesorech Intel Core aktuální generace se 14nm výrobním procesem. Díky nim mohou nové NASy nabídnout dostatek výkonu i pro aplikace náročné na CPU.

Pokračování ...


CIO Agenda 2016