přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Linux na desktop!

Konference Cloud computing v praxi

Linux na desktop!

Linux dospěl, o tom není sporu. V oblasti serverů je nepochybně velice úspěšný. Jenom na desktopy uživatelů jako by se mu nechtělo...


reklama

Nejprve se zamysleme, proč je Linux úspěšný na serverech. Mnozí znají internetovou platformu „LAMP“, tedy Linux – Apache – MySQL – PHP, která se velice rychle prosadila a jejíž popularita má dosud spíše vzestupnou tendenci. Dle mého mínění její úspěch na straně jedné a zároveň tlak Microsoftu na straně druhé přiměl některé z větších společností, zabývajících se dodávkami serverových řešení, k podpoře Linuxu a napomohl jeho dalšímu rozšíření v roli databázových, souborových a groupwarových serverů. Byly tedy splněny dva základní předpoklady k prosazení nové platformy - její vynikající praktická použitelnost a přímá podpora významných společností.

Teď se podívejme na Linux například v roli kancelářské pracovní stanice. Vezmu-li linuxové distribuce jednu vedle druhé, najdu v nich spoustu drobných, převážně snadno řešitelných problémů, se kterými si běžný uživatel většinou neporadí. Nevěříte? Opravdu váš poštovní klient dokáže bez problémů otevírat soubory příloh s různými příponami? Konfigurace vaší webové kamery je snadná a téměř automatická, nebo „konfigurační očistec“? A co vaše tiskárna? Běžní uživatelé nevidí svobodnou licenci, bezvadnou stabilitu jádra a nerušenou souhru různých částí sytému. Je jim v podstatě jedno, jaký operační systém běží na jejich počítači. Vyžadují po něm jediné – aby je nezatěžoval dalšími problémy a zvládl to, co potřebují.

Obrázek: Red Hat 4.2

Kárající prst by teď měl ukázat na dodavatele hardwaru a aplikačního softwaru, kteří v mnoha případech dělají, jako by o Linuxu nikdy neslyšeli. Podpora her, méně „konfekčního“ hardwaru, ale také podnikových informačních systémů je na Linuxu jednoduše spíše výjimkou než pravidlem. Ale nekamenujme výrobce. Podpora Windows je pro ně v drtivé většině otázkou přežití. Naproti tomu podpora minoritních platforem, mezi něž Linux patří, je až na druhém místě a mnohdy se jim kvůli velikosti linuxového trhu ani nevyplatí.

Výsledkem je fakt, že nasazení Linuxu je pro běžného uživatele ve většině případech náročnější než setrvání u Windows. Ovšemže lék existuje, i když není všelékem. Linux musí instalovat někdo, kdo mu rozumí, musí instalaci „doladit“ dle přání uživatele a vyhnat případné „brouky“, které uživatele trápí. Stejně tak je nutné výběrem počítačových komponent a aplikačních programů podpořit jen ty výrobce, kteří podporují Linux. Pokud o desktopovém nasazení Linuxu uvažuje větší společnost, musí mu předcházet podrobná a odborně zvládnutá analýza možných problémových míst. Jistě by také měl být nejméně jeden alespoň mírně pokročilý uživatele Linuxu uvnitř ve firmě, nejlépe jeden ze systémových administrátorů.

Desktopový počítač – vychází z anglického slova „desktop“, které lze přeložit jako pracovní plocha nebo také povrch stolu. Jde tedy o počítač „stojící na stole uživatele“, sloužící mu jako pracovní (zábavní) nástroj. Jinak řečeno – uživatelský počítač.

Druhou potíží je nedostatek motivace společností a domácích uživatelů k opuštění Windows. Cena například OEM licence Windows sama o sobě není nepřekonatelným problémem. Její porovnání s cenou „krabicové“ verze Linuxu nevyjde z pohledu „domácího“ uživatele jednoznačně ve prospěch Linuxu. K tomu mnoho významných svobodných aplikací běží i pod Windows. Záměrně opomíjím nelegální instalace Windows, kterým se konkuruje opravdu špatně. Připomínám ovšem, že i ty mají svoje rizika.

Větší společnosti zase nakupují licence ve větším množství a za podstatně výhodnějších podmínek. K tomu „firemnímu světu“ citelně chybí osvěta, tedy podrobné informace o výhodách a úskalích nasazení Linuxu, ve formě srozumitelné managementu společností. Chybí reference, tedy významná úspěšná nasazení Linuxu na pracovní stanice nebo alespoň chybí dost informací o nich. Ty by mohly napomoci úvaze: „Když jim to funguje, nám může také.“ Ačkoli se Linux neustále zlepšuje, přetrvávají problémy především s proprietárními formáty a technologiemi nebo se alespoň těchto problémů uživatelé mnohdy zbytečně obávají.

Jaké mohou tedy být důvody k nasazení Linuxu na desktopy? Prvním důvodem bude přes uvedené cena licence. Předpokládám, že „domácí“ uživatelé si svoji oblíbenou linuxovou distribuci stáhnou z internetu nebo ji například získají na CD s počítačovým časopisem. Společnosti si sice nevystačí se „staženou“ distribucí, ale přesto je pro ně krabicová verze některé renomované linuxové distribuce s plnou uživatelskou podporou citelně dostupnější než „profesionální“ verze Windows, jejíž licenci musí koupit pro každou stanici zvlášť.

Obrázek: SuSE 6.3

Druhým, možná ještě závažnějším důvodem pro nasazení Linuxu, není „superskvělá“ aplikace, která by uživatele donutila k jeho okamžité instalaci, ale naopak absence programů, jež uživatelům Windows činí život obtížným. Kdo byste hádali viry, spyware, adware a další havěť podobného druhu, hádali byste správně. Pro Linux a jeho aplikace jich existuje o několik řádů méně a díky ne zcela sjednoceným vlastnostem linuxových distribucí nemají zdaleka tolik šancí jako na majoritní okenní monokultuře. Mám čerstvou zkušenost s několika instalacemi Linuxu, které jsem připravoval pro uživatele nešťastné z opakovaného úspěšného napadení Windows virem. Ano, antivirový program jistě pomůže. Tušíte ale, jak dlouho se „průměrný“ vir šíří internetem, než se dostane do antivirové databáze? I kdyby to byly pouhé hodiny, po tu dobu je váš systém navzdory běžícímu antiviru stejně zranitelný jako středověký rytíř, který si oblékl brnění až v půlce turnaje. Vím, že jakmile se Linux uchytí na větším procentu desktopových počítačů, bude počet virů postupně růst. V té době ale také bude k dispozici mnohem lepší všeobecná podpora Linuxu, která tento nepříjemný fakt vyváží.

Obrázek: Mandrake 9.1

Třetím důvodem může být podpora hardwarových platforem, na kterých Windows neběží a pravděpodobně nikdy nepoběží. Například Sony Playstation 3 se může díky Linuxu proměnit v pracovní stanici se zajímavými vlastnostmi.

Ačkoli výsledky ze statistik zatím nejsou moc povzbudivé, zaznamenávám v poslední době ve svém okolí nebývalý nárůst zájmu o Linux. Kvalitnější moderní linuxové distribuce spolu s podporou některých prodejců počítačů dělají své. O Linuxu se víc mluví, víc píše a zároveň se každý spokojený uživatel stává cennou referencí, která zpravidla vede k dalším instalacím Linuxu v okolí. Proto, pokud se chceme dočkat lepší podpory Linuxu ze strany výrobců hardwaru a aplikačního softwaru, nezbývá než instalovat, nastavovat, vysvětlovat...

Při nasazení Linuxu musíme počítat s jistou setrvačností trhu, tedy s tím, že všeobecná akceptace Linuxu je dlouhodobější záležitost. Pamětníci nechť si vzpomenou, jak dlouho se Microsoft snažil o všeobecné prosazení Windows. Pokud si vzpomínám, tento cíl splnila až verze 3.1.

Nahoru

Top články z OpenOffice.cz

Lubomír Čevela

Lubomír Čevela

Lubomír Čevela (*1968) pracuje jako vývojář pro jednu velkou nadnárodní společnost. Pokud zrovna něco nesepisuje, zabývá se fotografováním nebo hraním na basu.


  • Distribuce: Ubuntu, Mandriva

| proč linux | blog