Široké uplatnění
Na serverech nacházejí uplatnění nejen linuxové operační systémy (Red Hat, CentOS, Ubuntu, Debian), které jsou nasazeny pro evidenci nehmotného majetku, evidenci veřejných zakázek, jako servery pro e-learning, pro informační systém i diskové úložiště. Využíván je také další open-source operační systém unixového typu: FreeBSD. FreeBSD je nasazen v roli firewallů, proxy serverů, DNS, routerů pro vnitřní i vnější provoz, pro webhosting, monitoring i poštovní služby včetně ochrany proti spamu.
Kromě toho využíváme open-source databázové servery (databázový server firebird používáme pro ukládání dat ze specializovaného softwaru pro dopravní agendu a MySQL především v rámci oblíbené sady MySQL + Apache + PHP) a provozujeme také aplikační server Apache Tomcat. Jako software pro telefonní ústřednu používáme aplikaci Asterisk. V současné době je na ni připojeno přibližně 400 telefonů KrÚ Vysočina i detašovaných pracovišť. Virtualizační prostředí Oracle VirtualBox využíváme pro otestování instalace a konfigurace PC i serverů a jejich chování při změně konfigurace. Aplikace Putty slouží jako SSH a Telnet klient pro správu linuxových/unixových serverů a konfiguraci switchů HP a Cisco.
Pro editaci fotografií instalujeme uživatelům bitmapový editor GIMP, případně Paint.NET, a pro editaci vektorových kreseb vektorový editor Inkscape. Kromě toho mají koncoví uživatelé na pracovních stanicích k dispozici kancelářský balík OpenOffice.org/LibreOffice a podle konkrétní potřeby pracovníků také aplikaci Gantt Project jako alternativu k Microsoft Project pro kreslení jednodušších diagramů projektového řízení.
Pragmatický přístup
Otevřená řešení volíme jako alternativu ke komerčnímu softwaru tam, kde má open source co nabídnout – nerozlišujeme mezi open-source softwarem a komerčním softwarem na základě obliby, je to čistě pragmatické hledisko. Prosazujeme ho tam, kde open source představuje lepší cenu, zvolené řešení nebo cokoliv jiného, co přináší výhodu oproti komerčnímu softwaru. Kde ale open source neposkytuje odpovídající řešení (což je většinou na klientské straně), tam volíme spíše komerční řešení.
Na našem úřadu se drtivá většina open-source softwaru využívá na serverové straně. Z toho důvodu nevnímáme větší opozici vůči open source, protože ze strany IT pracovníků je open source dobře přijímán. Nasazení na pracovních stanicích probíhá většinou na přímou žádost uživatelů, kteří používají aplikace jako OpenOffice.org nebo produkty typu Gantt Project či GIMP. K rozsáhlejšímu využívání open-source řešení na klientské straně jsme prozatím nepřistoupili. Interoperabilitu se systémy Windows příliš neřešíme, protože většina nasazeného open-source softwaru jsou buď aplikace v prostředí Windows, nebo nemají problém s prostředím Windows koexistovat.
Otevřená řešení volíme jako alternativu ke komerčnímu softwaru tam, kde má open source co nabídnout – nerozlišujeme mezi open-source softwarem a komerčním softwarem na základě obliby, je to čistě pragmatické hledisko.
OSS produkty nejsou u nás vybírány nijak cíleně. Vždy se řeší nějaký projekt nebo typ aplikace a v rámci analýzy se zvažují jak komerční, tak open-source alternativy. Pak rozhoduje, o jaký typ produktu jde, jakou má podporu a vývoj, jaké s ním mají zkušenosti jiné organizace u nás i ve světě. Po posouzení všech možných alternativ se rozhodneme, zda je pro nás open-source řešení vhodné, či nikoliv. Jedná se tedy o ad hoc rozhodnutí bez stanovených pravidel.
Při rozhodování, zda využívat open source, zvažujeme na odboru informatiky jak technické hledisko, tak samozřejmě finanční náklady – záleží na obou těchto faktorech. Sázíme spíš na stabilní distribuce, vlastní úpravy v nich neděláme. Velkou roli v tom, zda využíváme open source, hraje hlavně schopnost řešit podporu daného řešení v rámci našeho úřadu. Z našeho pohledu má totiž v současné době využívání open-source řešení v ČR ve veřejné správě několik slabin.
Překážky při nasazování na KrÚ Vysočina
Jde zejména o velmi malý počet firem nabízejících podporu open-source produktů. Většina IT společností v České republice je stále zaměřena především na komerční produkty. Pak máme možnost si dané řešení buď spravovat sami, což vyžaduje nějaký čas a náklady ohledně školení IT pracovníků na našem odboru, nebo si dané řešení nechat spravovat nějakou povětšinou menší firmou, která je závislá na jediném pracovníkovi, jehož výpadek znamená nedostupnost podpory. Navíc má daná podpora obyčejně i velmi nízkou kvalitu pro větší zákazníky. Tímto jsme si např. prošli při implementaci open-source řešení PBX Asterisk.
Další slabinou je ne příliš stabilní vývoj. Ve větších organizacích je většina aplikací integrována např. s ERP systémem nebo jinými klíčovými systémy, které jsou v architektuře dané organizace. Proto rozhodnutí zakomponovat do architektury některý z open-source produktů znamená investice především do implementace řešení a do proškolení uživatelů. Pokud ovšem vývoj nedrží příliš kontinuitu, pak je to dost riskantní rozhodnutí. Jako příklad bych uvedl situaci kolem OpenOffice.org/LibreOffice. Sada kancelářských aplikací je naprosto klíčovou záležitostí v architektuře každé větší organizace, a proto je dosti nepříjemné, pokud dané řešení „končí ve ztracenu“ a jeho roli přejímá sice řešení z počátku skoro identické, ale v současné době už částečně rozdílné.
Dalším velkým problém je nedostatečná výuka open-source softwaru na školách v ČR a z toho plynoucí nízká gramotnost uživatelů např. ve využívání Linuxu. Sice v současné době existují pro jekty škol, kde výuka probíhá moderní metodou na netboocích s linuxovým řešením, ale spíše se jedná o výjimky. Dnes je ale potřeba, aby žáci měli možnost se s Linuxem seznámit v rámci běžné výuky a naučili se ho rutinně používat stejně jako platformu Windows.
Samozřejmě, systémový přístup ve využívání OSS chybí i na centrální úrovni ve veřejné správě. Neexistuje politika rozvoje open-source řešení ve veřejné správě. Velkou slabinou je absence politiky tzv. otevřených formátů a standardů. Ze zkušeností ze zahraničí, především ze zemí EU, plyne, že není důležité, zda daný subjekt ve veřejné správě využívá nebo nevyužívá open source, ale měl by využívat otevřené formáty. Tyto formáty by měly být podporovány jak v komerčních, tak OSS řešeních. Pak by nedocházelo k tzv. vendor lock-in, kdy jsou subjekty veřejné správy vázány k jednomu produktu z důvodu používaného formátu. Proto by se politika v této oblasti na centrální úrovni měla odvíjet od definice otevřených formátů, které mají být využívány ve veřejné správě.
Úspory a efektivita
Vyčíslení úspory je velmi problematické. Samozřejmě, open source znamená úsporu v oblasti licencí, ale to je jenom část nákladů na implementaci softwaru. Někdy sice uspoříme na licencích, ale kvůli horší podpoře open source u českých IT firem zase více utratíme za proškolení IT pracovníků odboru informatiky. Takže záleží na konkrétním řešení. Hrubý odhad finanční úspory za 10 let je 5 milionů korun (licenční poplatky, náklady na podporu, náklady na vývoj aplikací).
Největší výhodu open source však nevidíme v úspoře nákladů. Většinou je to spíše lepší/vhodnější technické řešení, ať už z hlediska bezpečnosti, nebo programování. Například využívání „hvězdného trojúhelníku“ MySQL + Apache + PHP je velmi efektivní, jednoduché, výkonné a bezpečné a na Vysočině má velkou „tradici“. V tomto řešení byla napsána a je provozována většina interních aplikací na úřadu.
Svoji roli hraje také skutečnost, že sehnat na trhu práce např. dobrého programátora pro PHP je daleko menší problém než sehnat dobrého programátora v C#, který pracuje ve Visual Studiu. Také je rozdílná sazba za hodinu práce těchto programátorů v neprospěch C#. Takže např. při vývoji aplikací je úspora ve využívání open source značná.
Za největší přínos považujeme možnost využívat jednoduchá a efektivní technická řešení v určitých oblastech, např. firewally, vývoj webových aplikací apod. Tato efektivita znamená, že máme možnost využít čas a prostředky v oblastech, kde je aplikace komerčních řešení efektivnější (ale samozřejmě i nákladnější). Takže kombinací open-source a komerčních řešení lze dosáhnout zajímavé softwarové architektury, ve které do sebe jednotlivé části velmi dobře zapadají. Jsme přesvědčeni, že tento způsob využití open source by se mohl uplatnit i na jiných úřadech.
Kontakt se světem
Své zkušeností sdílíme a porovnáváme s řadou dalších úřadů, které se rozhodly pro nasazení open-source řešení. Jedná se především o úřady na Vysočině, jako je městský úřad Nové Město na Moravě. V současné době je Kraj Vysočina členem projektu OSEPA v rámci Interreg IVC (www.osepa.eu). Hlavní přínos členství spočívá především ve výměně zkušeností. Projektu se účastní partneři (Španělsko, Belgie, Švédsko atd.), kde je open source velmi rozšířen. U nás nemáme ani tak problém s využíváním open-source softwaru na serverové straně, ale zajímalo nás, zda opravdu masově existuje nasazení na klientské straně a zda to opravdu přináší takové úspory a výhody, jak někteří proklamují.
Také jsme chtěli zjistit, jak fungují v daných státech organizace, které se open source zabývají, jak funguje centrální vývoj otevřených aplikací pro veřejnou správu, zda mají někde opravdu propracovanou politiku využívání open source na centrální úrovni. Tedy zjistit, zda je ještě nějaký prostor pro využití open source v Kraji Vysočina a zda nejde něco udělat z hlediska centrálního rozvoje a podpory (jinými slovy napodobit nějaké řešení, které již v zahraničí funguje).
Velmi zajímavé jsou např. zkušenosti z nasazení vlastní linuxové distribuce ve španělském regionu Extremadura, kde využívají ve školství a veřejné správě svoji linuxovou distribuci GnuLinEx. Region provozuje vlastní síť bezplatných školicích center pro obyvatele, kde je možné získat školení o Linuxu a dalších open-source aplikacích.
Další ukázkou je využívání open source v Lotyšsku ve městě Valmiera. Tamější radnice je téměř kompletně postavena na open source. Velmi zajímavým prvkem je plné využívání virtualizační platformy Proxmox, kde v daném virtuálním prostředí běží přes 50 serverů. Také v Belgii ve městě Schoten využívají open source ve velké míře. Díky tomu se jim daří být na polovině nákladů na IT ve srovnání s obdobně velkými radnicemi v této zemi. Všechny tyto případové studie byly prezentovány v rámci druhé konference OSEPA, jež se konal koncem března 2012 v Jihlavě.
2. OSEPA konference – open source ve veřejné správě
Záměrem druhé konference OSEPA (Jihlava 28. a 29. 3. 2012) bylo objevit a demonstrovat strategický dopad přechodu na svobodný a otevřený software v prostředí evropské veřejné správy. Konference poukázala na potenciál free & open-source softwaru (FOSS) v evropské veřejné správě a byly prezentovány výsledky průzkumů realizovaných v rámci projektu OSEPA, doporučení vzhledem k technické a ekonomické výhodnosti FOSS řešení a softwarové politiky, nejlepší případy atd. Konferenci organizoval a zaštiťoval Kraj Vysočina.
Agenda byla dvojího typu: prezentace výstupu projektu (především závěry průzkumu využívání open source ve veřejné správě EU) a prezentace open-source řešení (ať už firemních, nebo komunitních), která by byla zajímavá především pro informatiky ve veřejné správě (obce, kraje, příspěvkové organizace). Tzn. šlo o smysluplná řešení, která lze využít jako alternativu ke komerčním řešením. Chtěli jsme, aby v rámci prezentací byla i vazba na dodavatele/implementátory řešení, tj. aby v případě, že by daná organizace měla o řešení zájem, také věděla, na koho se obrátit. Dále se část prezentací týkala ukázky úřadů nebo organizací, kde open-source řešení fungují (ale i takových, kde nefungují).
Otevřené webové služby Kraje Vysočina
KrÚ Vysočina se podílí i na open-source projektech, které jsou uživatelům zpřístupňovány prostřednictvím webového rozhraní. Patří mezi ně zejména:
Geografický informační systém (GIS) je organizovaný soubor počítačového hardwaru, softwaru a geografických údajů navržený k efektivnímu získávání, ukládání, upravování, obhospodařování, analyzování a zobrazování všech forem geografických informací. Součástí projektu je mapová služba, která umožňuje vytvoření mapy z georeferencovaných dat.
Krajský EVidenční Informační Systém (KEVIS) je koncipován jako multiplatformní a otevřená aplikace s rozhraním pro integraci se stávajícími systémy uvnitř i vně úřadu. Primárně slouží pro snadný a rychlý návrh evidenčních agend. Je schopen fungovat na web-serverech Apache a IIS (skriptovací jazyk PHP) a jako databázi umožňuje využít MySQL i MSSQL.
Systém Kevis vychází z původní myšlenky systému DBMan, což byl nástroj (ve kterém ještě dnes běží část evidencí) vyvinutý v roce 2001/2002 na Kraji Vysočina k vytváření jednoduchých a středně složitých evidencí. Účelem bylo odstranit evidence, které si úředníci vedli v různých excelech na svých počítačích (problém se zálohováním, možnost duplicitních evidencí, problém s publikací na intranet/extranet, problém správy, metadata, kontrola přístupů atd.). Nový systém umožňuje ve velmi krátké době vytvořit i poměrně robustní evidence a případně i nad těmito evidencemi programovat. Myšlenku DBMan převzal Kevis, jehož vývoj byl umožněn z prostředků ministerstva vnitra.
Elektronický portál územních samospráv (ePUSA) slouží ke komunikaci mezi subjekty veřejné správy a občany a zároveň k vytvoření a provozování aktuální databáze krajských a obecních úřadů a dalších správních subjektů (např. jimi zřizovaných organizací). Údaje jsou využívány i pro řadu dalších vlastních i dodávaných aplikací, které pro dotazování využívají webových služeb (SOAP). Kraj Vysočina stál u zrodu systému ePUSA a pilotní nasazení proběhlo v našem regionu.
Článek vyšel ve čtvrtém čísle magazínu Open source & praxe.
