přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Proč studenty zapojit do open-source projektu

Proč studenty zapojit do open-source projektu

education.png

O tom, proč by měli žáci a studenti pracovat s open-source softwarem z pozice uživatele, už toho bylo napsáno relativně dost. V tomto článku bych chtěl odpovědět na jinou otázku: Proč by měli studenti do open-source softwaru přispívat (programovat, psát dokumentaci, překládat atd.)?


Praxe XXII

Open-source model je i přes svoji více než dvacetiletou historii stále mladý a mnoho lidí včetně učitelů si ještě plně neuvědomilo jeho potenciál. Open source nám nepřináší pouze software, který lze svobodně používat, ale také možnosti, jak se rozvíjet a sbírat zkušenosti. Stačí se podívat na začarovaný kruh vysokoškolského studenta. Ten má mnohdy problém najít práci, protože nemá žádnou praxi. A žádnou praxi nemá, protože ho nikdo nezaměstná. Jednou z možností, jak tento začarovaný kruh rozbít, je zapojení do vývoje open-source softwaru. Týká se to především studentů IT.

Oboustranný přínos

Drtivá většina open-source projektů je nejenže otevřená novým lidem, ale dokonce je aktivně vyhledává. Pro studenta tedy není problém zapojit se do projektu, který mu přijde zajímavý. Open-source model mu dává možnosti, které by jinde nenašel. Projekty, pracující s otevřeným softwarem, mají většinou všechny procesy otevřené a transparentní a všechny informace a technologie jsou lidem, kteří se chtějí zapojit, k dispozici. Student se tedy může relativně rychle zapojit i do rozsáhlých projektů.

Nikdo netvrdí, že nezkušený student bude moci okamžitě provádět v daném projektu zásadnější změny, ale už samotné seznámení s technologiemi a učení se od zkušenějších kolegů je mnohem intenzivnější, pokud jste uvnitř dění, než pokud jej sledujete zpovzdálí. Takovéto získávání praxe navíc probíhá nenásilnou formou. I práce na open-source softwaru vyžaduje zodpovědnost a nasazení, ale je mnohem pružnější než regulérní práce při škole. Dnes se od studentů očekává, že budou pracovat při škole, ale u těch nejtěžších škol to jde jen velmi těžko.

Co škola nenaučí

Zapojení se do open-source projektu má ale i další výhody než jen seznámení a získání zkušeností s danými technologiemi. Pomáhá se i zbavit některých studentských zlozvyků, protože studenty učí pracovat v týmu, který může někdy čítat desítky lidí. V Red Hatu se snažíme zapojit studenty do open-source projektů prostřednictvím studentských prací už nějaký čas a kromě splnění samotného zadání klademe důraz na to, aby si student osvojil způsoby, které jsou ve vývoji nejen otevřeného softwaru běžné. Jedná se především o komunikaci s ostatními v projektu. Studenti jsou ze školních prací a projektů zvyklí pracovat zcela sami nebo v omezeném počtu lidí. V reálném životě ale většinou probíhá vývoj v týmech, které se často skládají z velkého počtu lidí. Členové týmu mezi sebou musí neustále komunikovat a svoji práci koordinovat s ostatními. Na to nejsou studenti zvyklí.

CC: Elvert Barnes CC: Elvert Barnes

Další významnou výhodou je prostý fakt, že v open-source projektu se dostanete k něčemu „skutečnému“, k něčemu, co má reálné uplatnění a uživatele. Co si budeme povídat, je mnohem zajímavější pracovat na něčem, co se opravdu využije a najde si své vděčné uživatele než na uměle vytvořených školních projektech, jejichž život končí odevzdáním. Limity toho, kam až to můžou open-source iniciativy studentů dotáhnout, neexistují. Příkladem budiž Matthias Ettrich, německý student, jenž v roce 1996 založil prostředí KDE, které dnes používají miliony uživatelů po celém světě.

Ekonomický smysl

Ale zpátky na zem. Běžnému studentovi může práce v open source z výše uvedených důvodů přinést neocenitelné zkušenosti a znalosti, které výrazně zvýší jeho cenu na trhu práce. U nás v Red Hatu se o práci ucházejí dva typy absolventů – jedni, kteří se můžou pochlubit jen školními projekty, a druzí, za kterými stojí práce v některém z open-source projektů. A vězte, že absolventi z druhé skupiny vycházejí úspěšně z výběrového řízení mnohem častěji než absolventi z první skupiny.

Z tohoto důvodu si myslím, že školy by měly pracovat s open source mnohem intenzivněji, podporovat studenty v tom, aby se do něj zapojovali, a vypisovat studentské práce a školní projekty, které by studentům umožnily se zapojit do skutečných projektů. Ano, existují i další způsoby, jak toho dosáhnout. Školy mohou využít spolupráci s jednotlivými firmami, vytvořit společné týmy, posílat studenty na stáže atd., ale open source je velmi dobrá univerzální cesta. Navíc tvorba open-source softwaru je do určité míry také služba společnosti, což by mělo být posláním každé školy.

Výhody pro zaměstnavatele

Získávání lidí z komunity je výhodné také pro firmy. Představte si, že se k vám dojde o práci ucházet někdo, kdo nejenže zná technologie, se kterými vaše firma pracuje, ale dokonce se nějakým způsobem podílel na jejich vývoji. Navíc ověření kvality uchazeče a jeho dosavadní práce je relativně jednoduché. Pokud se opravdu podílel na tvorbě open-source softwaru, jeho práce není skryta před nikým.

Pokud jste firma, která se zabývá vývojem open-source softwaru, může být situace ještě jednodušší. Člověk, který se na vývoji daného softwaru podílel z komunity, už většinou zná všechny procesy a vztahy projektu a jeho zapojení je hladké. V některých případech se pro uchazeče vlastně nic nezmění, pořád dělá, co doposud, jen je nyní za tuto práci placen. Člověk z komunity se sice ještě automaticky nerovná kvalitní uchazeč, ale vzhledem k jeho dosavadní práci určité předpoklady má.

Článek vyšel ve třetím čísle magazínu Open source & praxe.

Nahoru

Příspěvky

Proč studenty zapojit do open-source projektu
abcd 9. 03. 2012, 09:04:36
Odpovědět  Odkaz 
Clanek je NAPROSTO odtrzen od reality. Je zde jasne videt, ze prani je otcem myslenky.

1. Pozice open-source na ceskem pracovnim trhu (to je tam, kde se da praci skutecne uzivit a ne pouze pracovat na zaklade nadseni) je vice nez minimalni.

2. Vsecny zde zminovane "prinosy" prace na open-source projektech plati obecne pro jakykoli jiny projekt. Mozna v trochu jinych proprcich, ale plati.

3. Obecna zkusenost na trhu prace v IT oblasti je takova, ze firmam je zcela jedno, zda uchazech pracoval na open-source ci nikoli. Rozhodujici jsou znalosti a schopnosti. Vite proc je na svete tak malo lidi, kteri delaji v open-source projektech i po 40-itce? Protoze se tim obecne neda uzivit skoro nikde na svete.

4. Open-source projekty by se nemely prezentovat jako nejaky novy model s vyraznym ekonomickym smyslem. Je to fikce!!! Kdyby tady ten smysl zkutecne byl, uz by si toho davno investori vsimli.
Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
abcd 9. 03. 2012, 11:44:32
Odpovědět  Odkaz 
Jeste doplnek ...

Vyse uvedenym, nechci tvrdit, ze open-source nema zadny smysl. Urcite ma, protoze jinak by tady nebyl ani Linux a rada jinych velice uzitecnych veci. Chtel jsem jen rici, ze argumenty uvedene v tomto clanku maji obecnou platnost a neni fer je uvadet jako typickou vyhodu open-source projektu.
Re: Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
w4rr10r 9. 03. 2012, 15:26:24
Odpovědět  Odkaz 
Práce na svobodných projektech má celospolečenský pozitivní efekt. O čem jiném to lze tvrdit? O proprietárním softwaru rozhodně ne, jeho pozitivní efekt pro společnost je... žádný není, leda negativní.
Re: Re: Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
abcd 14. 03. 2012, 15:54:08
Odpovědět  Odkaz 
Ano, "celospolecensky pozitivni efekt" zapomel autor clanku zminit ... skoda.
Jiří Eischmann Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
Jiří Eischmann 9. 03. 2012, 15:41:52
Odpovědět  Odkaz 
Poněkud odtržen od reality jste vy:

1. Tak třeba my (Red Hat) máme neustále otevřených několik desítek pozic a hledáme lidi i v zahraničí. Linuxových adminů je zoufalý nedostatek a pokud jste aspoň trochu zkušený linuxový admin, tak vám firmy utrhnou ruce. To samé platí o řadě jiných technologií. Navíc zkušenosti z open source může člověk využít i v closed-source firmě. Např. Qt framework se používá v celé řadě komerčních řešeních a zkušenosti s ním může student získat v řadě open source projektů (např. KDE).

2. A u kterého projektu se student dostane ke zdrojovému kódu, může transparentně sledovat, jak probíhají rozhodovací procesy, sledovat zkušenější vývojáře, nemusí se k ničemu zavazovat, požadavky jsou časově flexibilní? Ano, je možné, že v některé neopen-source projekty můžou nabízet některé z těchto výhod, já taky nikde nepíšu, že open-source je jediná cesta.

3. Ale to já nijak nepopírám. I my v Red Hatu nevezneme neschopného člověka jen proto, že dělal open source. Co já tvrdím, je to, že zapojení do open source je jednou z nejlepších cest, jak ty zkušenosti a schopnosti získat.

4. Úspěšné byznys modely založené na open-source samozřejmě existují. My jsme toho příkladem. Nebo snad chcete tvrdit, že Red Hat není úspěšná firma? Red Hat je už víc jak 10 let veřejně obchodovatelnou společností na NYSE a tam vám nedá nikdo ani dolar navíc, pokud nevyděláváte nebo nemáte předpoklady vydělávat. Není to ale jen Red Hat, komerčně úspěšných open-source projektů je tu celá řada (Mozilla, Android, Collabora, Fluendo,...).
Jiří Eischmann Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
Jiří Eischmann 9. 03. 2012, 15:48:30
Odpovědět  Odkaz 
Ještě dodatek k té poznámce, že je málo open-source vývojářů po 40. To je přece logické, když většina open-source projektů je mladších 10 let. Za 10 let si o tom můžeme popovídat. Těch, kteří začínali jako studenti s open-source a dnes je jim přes 40, je hodně málo. To byli ti, co chytli začátky Linuxu. Navíc je obecně známé, že počet vývojářů s věkem klesá. Hodně z nich se totiž přesunuje na manažerské nebo administrátorské pozice. Málokdo vydrží programovat až do důchodu. On totiž i mozek stárne.
Re: Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
bubo 10. 03. 2012, 21:18:58
Odpovědět  Odkaz 
Počet vývojárov podľa mňa klesá vekom preto, že starší sú drahší a tým pádom nerentabilní. Starší si potom hľadajú uplatnenie inde. Videl som už maníka, čo dobre programuje a má 58, ale to bolo v Rakúsku, takže neviem. Podľa mňa ten tréning mozgu dosť podceňuješ. Inak open source má problém v tom, že mnoho vývojárov sú alibisti a otvorene ukázať svoje "dovednosti" by pre nich bol asi problém. Platí staré dobre pravidlo: hlavne, že to ide. A to že to je naprogramované na grc je nepodstatné.
Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
Pavel Šimerda 11. 03. 2012, 13:19:04
Odpovědět  Odkaz 
„Clanek je NAPROSTO odtrzen od reality. Je zde jasne videt, ze prani je otcem myslenky.“

Já si teda nejsem 100% jistý, jestli má smysl na toto vůbec reagovat. Nerad bych se někoho dotknul, ale připadá mi to spíše jako provokace člověka frustrovaného vlastní neznalostí či neschopností.

„1. Pozice open-source na ceskem pracovnim trhu (to je tam, kde se da praci skutecne uzivit a ne pouze pracovat na zaklade nadseni) je vice nez minimalni.“

Jak bych to jen řekl... pokud bych opravdu toužil po tom sehnat si práci bez nadšení, programátorskému oboru bych se zdaleka vyhnul. Ale stejně nevím, kam bych šel, jsem
zvyklý dělat práci, která mě zajímá.

Ohledně peněz... proč se Microsoft pořád oháněl vyšší TCO u Linuxu s odůvodněním, že Linuxoví admini jsou dražší? Dobře, to byli admini :).

Teď vážně. Jaký plat považujete za „na uživení“ a jaký „z nadšení“? Ono je totiž potřeba se bavit o konkrétních číslech, že.

Ono je potřeba definovat tu „open source pozici“. Pokud je to pozice vyžadující znalost nějakého opensource software, tak doporučuju otevřít třeba obyčejné jobs.cz.

Pokud se tím myslí pouze pozice vývojáře, jehož výsledky se prodávají či zveřejňují jako open source, tak je vcelku pochopitelné, že těch pozic je v celkovém počtu relativně málo. Ale co je zajímavé, že ty pozice jsou v mnoha případech stále nenaplněné či se jejich počet rozšiřuje!
Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
Pavel Šimerda 11. 03. 2012, 13:35:21
Odpovědět  Odkaz 
„3. Obecna zkusenost na trhu prace v IT oblasti je takova, ze firmam je zcela jedno, zda uchazech pracoval na open-source ci nikoli.“

Až na to, že člověk, který na OSS nepracoval, často musí složitě dokládat znalosti, žebrat u předchozích chlebodárců o souhlas s předáním ukázek kódu tomu novému.

Až na to, že už se stihl vytvořit samostatný OSS trh, ve kterém jsou lidi s „dobře známou historií“ aktivně vyhledáváni. Já netvrdím, že ten trh je nějak velký, ale podstatné je, že je nenasycený.

„Rozhodujici jsou znalosti a schopnosti.“

A také možnost je prokázat. A nejedná se jen o kód, ale taky o řešení problémů,
komunikace s lidmi, přístup k chybám.

„Vite proc je na svete tak malo lidi, kteri delaji v open-source projektech i po 40-itce?“

Protože ve světě bývá zvykem, že programátoři mají po čtyřicítce už celkem vyděláno a věnují se něčemu jinému než programování?

Mimochodem, představme si ty hordy 50 letých programátorů open source projektů... a co rozšiřme to rovnou na všechny lidi zabývající se open source. Většina z nich by asi s něčím novým začínala spíš kolem dvacítky.

Tedy, je rok 2012, dvacet by jim bylo v roce 1982 (nebo 1992 u těch čtyřicetiletých). V osmdesátých letech GNU teprve začínalo a bylo vedeno lidmi bez nějakých business ambicí.

Začátek open source businessu bych zařadil tak někdy do doby, kdy se hodně rozšiřoval web, a do doby prvních OSS projektů, které výrazně překročily geekovskou a univerzitní půdu. Řekněme Mozilla 1998 a později.

Já myslím, že to dává celkem smysl, že v letech 1982–1992 lidi nemohli navazovat na něco, co se ukázalo životaschopné až po roce 1998.
Proč studenty zapojit do open-source projektu
Max 11. 03. 2012, 12:07:35
Odpovědět  Odkaz 
Souhlasím s abcd. Rovněž nechápu tyto marné snahy o zpopularizování GNU. Je třeba se smířit s tím, že často ani studenti samotní o to nestojí. Nedejbože vyučující.
Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
Pavel Šimerda 11. 03. 2012, 13:06:08
Odpovědět  Odkaz 
Co si já pamatuju ze střední školy, tak byl problém možná tak u *některých* vyučujících.

Když už jsme u té statistiky. Lidí zajímajících se o open source byla v naší třídě sice menšina, za to od nich pocházela většina školních prací :D. Alespoň sprostředkovaně,
taky jsem jednomu spolužákovi stál za zády a „napsal“ s ním celý projekt.

Byly to roky 2002-2006, ono se něco od té doby změnilo? :)
Proč studenty zapojit do open-source projektu
abcd 14. 03. 2012, 15:38:52
Odpovědět  Odkaz 
Reaguji na vyse uvedene:

1. RedHat neni v zadnem pripade priklad uspesneho open-source projektu. Drtiva vetsina prijmu RedHat-u plyne ze sluzeb, ktere nemaji primou vazbu na open-soucre projekty jako takove, ale z faktu, ze rada komernich subjektu je ochotna platit za "rock-solid" operacni system a dalsi nadstavbove aplikace, ktere uz za open-source nelze v zadnem pripade oznacovat. Tim nechci naprosto popirat zasluhy vyvojaru RedHatu na cele rade open-source projektu, opak je pravdou. Ale ekonomika RedHatu neni zalozena na open-source jako takovem, ale na prodeji nadstavbovych sluzeb. A za ty si teda nechava RedHat pekne mastne zaplatit, open-source jde stranou!!! Nastupuje tvrdy business!!!

2. Bavme se o realnem svete a specialne, o situaci v cesku: kdyz si uchazec o praci v nejake lepsi SW firme (napr. Ness, apod) da do CV jako referenci praci na open-source projektu, tak vam garantuji, ze po nem pes nestekne. Pokud si tam da obsolvovane certifikovane skoleni od Oraclu, tak je razem vse jinak. A pritom v prvnim pripade muze jit o kvalitniho odbornika a ve druhem o dementniho rutinera, kteremu jeho predchozi zamestnavatel (jeste predtim nez ho vyhodil) to skoleni zaplatil. Chci tim rici, ze personalni vyber se opravdu nesoustreduje na zkusenosti ziskane v oblasti open-source. Je to mozna spatne, ale je to (aspon zatim) fakt.

3. Open-source neni a nikdy nebyl zaruka kvality. Je to proste jedna z moznych forem. Tvrdit, ze vam ucast v nem zajisti nejake unikatni "know-how" je blbost. Je to vzdy na jednom kazdem cloveku, co se mu podari si z toho urvat a pouzit nekde jinde jako svou "pridanou hodnotu".

4. Nejvetsim kladem open-source je jeho otevrenost, coz je soucasne casto i nejvetsim zaporem. Nic na svete neni cerno-bile, vsude sama sed, sed a zase sed. Takze doufam, ze i moje nazory tady budou brany v tomto kontextu ... ale ze se mi podarilo Jirku Eischmanna a Pavla Simerdu excitovat ... :D, co?

Howgh ...
Vlastimil Ott Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
Vlastimil Ott 14. 03. 2012, 19:10:22
Odpovědět  Odkaz 
Nechcete své názory sepsat, abychom je vydali jako článek?

díky za komentáře
Jiří Eischmann Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
Jiří Eischmann 15. 03. 2012, 01:00:09
Odpovědět  Odkaz 
No ale ty nádstavbové služby jsou postavené na open source softwaru, takže samozřejmě, že je ekonomika Red Hatu postavená na open source. Vydělávat na samotném softwaru se z poctaty věci nedá vzhledem k tomu, že je zdarma dostupný každému. Navíc v enterprise prostředí se většinou neprodává software samotný, ale celý produkt, který obsahuje všechny ty služby kolem (podpora,...) a to platí i o proprietárním softwaru.
Tvrdíte, že přidané služby nejsou open source... no, samozřejmě, že nejsou. Celé open source je o zveřejnění zdrojového kódu, ne o tom, že člověk musí prozradit každé know-how a obchodní praktiky. A FYI tvrdý byznys a open source se nevylučují ;-)

O zbytku už se nehodlám přít, protože je zjevné, že každý máme jiný názor a zkušenosti a navzájem už se nijak nepřesvědčíme :)
Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
ubuntak 16. 03. 2012, 10:05:16
Odpovědět  Odkaz 
ad1) Nevidim do vnitrnosti Redhatu jako firmy, ale je fakt, ze jejich ceny jsou pro nasince dost vysoke. Docela rad bych vedel, jestli vubec existuje nejaka solidni reference na reseni Redhatu v malem nebo strednim podnikani v Cesku. Stejne tak by mne zajimalo jak je to s pozici Redhatu v ceskem zakladnim a stredni skolstvi. Asi zadna slava, co?

ad2) Pod tohle se muzu podepsat, protoze jsem to zazil na vlastni kuzi. Uchazel jsem se o misto v nekolika SW firmach v Praze a me reference na opensource byly uplne irelevantni. Dokonce jsem mel pocit, ze mi ubraly body.

ad3) Opensource se nerovna automaticky zaruka kvalita!!!

ad4) No tuhle snad neni treba komentovat, vsichni kdo nekdy pracovali v nejakem opensource projektu vedi, ze na nekterych problemech se pracuje okamzite jak se objevi a na nektere se nesahne mesice i roky.

V opensource jsem se par dulezitych veci naucil, ale v praxi mi to zatim moc nepomohlo. Myslim, ze podobnou zkusenost ma cela rada lidi co znam.
Jiří Eischmann Re: Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
Jiří Eischmann 16. 03. 2012, 10:59:04
Odpovědět  Odkaz 
"Pod tohle se muzu podepsat, protoze jsem to zazil na vlastni kuzi. Uchazel jsem se o misto v nekolika SW firmach v Praze a me reference na opensource byly uplne irelevantni. Dokonce jsem mel pocit, ze mi ubraly body."

Bylo by možné to více rozepsat? Co jste dělal v open source (stačí obecně), proč si myslíte, že vám to ubralo body? Já znám vesměs pozitivní případy a proto mě negativní zkušenosti zajímají.
Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
Pavel Šimerda 17. 03. 2012, 02:14:13
Odpovědět  Odkaz 
„A za ty si teda nechava RedHat pekne mastne zaplatit, open-source jde stranou!!! Nastupuje tvrdy business!!!“

To zní jako argument kruhem... tedy že open source neobstojí v tvrdém byznysu, protože to je tvrdý byznys :D. IMO je open source jedním ze základních stavebních prvků redhatího světa. Popírat to je nesmysl.


„Bavme se o realnem svete a specialne, o situaci v cesku: kdyz si uchazec o praci v nejake lepsi SW firme (napr. Ness, apod) da do CV jako referenci praci na open-source projektu, tak vam garantuji, ze po nem pes nestekne.“

Abych se přiznal, o firmě Ness jsem nikdy neslyšel a nevím, na jakém základě je tedy považována za „tu lepší“. A nevím po kom tedy „pes neštěkne“.

„Chci tim rici, ze personalni vyber se opravdu nesoustreduje na zkusenosti ziskane v oblasti open-source. Je to mozna spatne, ale je to (aspon zatim) fakt.“

Proti šiřitelům univerzálních pravd a faktů nic nemám. Ale to můžeme rovnou diskutovat o dogmatech náboženských.

„Open-source neni a nikdy nebyl zaruka kvality.“

A nikdy to nikdo při smyslech netvrdil.

„Tvrdit, ze vam ucast v nem zajisti nejake unikatni "know-how" je blbost.“

Potom bych prosil vysvětlení, v čem je získané know-how duplicitní či neunikátní :).

„Nejvetsim kladem open-source je jeho otevrenost, coz je soucasne casto i nejvetsim zaporem.“

Prázdná to fráze :).

„ale ze se mi podarilo Jirku Eischmanna a Pavla Simerdu excitovat ... :D, co?“

Příležitost k diskuzi se vždy cení :).
Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
rerepa 18. 03. 2012, 17:26:23
Odpovědět  Odkaz 
Lol Ness jako "lepsi" firma. Asi jste chtel rict vetsi firma. Pisete naprosto zcesty. Nemate ani paru o tom, jak to chodi. Na to ale casom mozna prijdete.
part 1
abcd 15. 03. 2012, 16:02:15
Odpovědět  Odkaz 
Open-Source projekty z pohledu „abcd“

Začal bych tím, že považuji open-source projekty obecně za velice přínosnou záležitost, která vnesla do celého IT segmentu nové možnosti a přístupy. Jde tedy o jednoznačně pozitivní záležitost. To ale neznamená, že by filosofie open-source představovala nějaké „dokonalé“ řešení na většinu neduhů v oblasti vývoje SW a IT služeb obecně. To tedy opravdu nikoli! V následujících několika odstavcích bych rád okomentoval současnou snahu řady lidí, kteří mediálně prezentují open-source projekty jako lék na většinu neduhů, které trápí takřka každého, kdo přijde do kontaktu s vývojem, nasazováním a užitím SW řešení a IT služeb. Sousloví open-source se dnes skloňuje v řadě médií (po hříchu většinou fungujících v rámci neziskového sektoru) až nadmíru často, jako synonymum pro něco, co nemá takřka žádné chyby. Pro něco, co je schopno vyřešit většinu našich-vašich problémů. Pro něco, co stoji zato začít okamžitě používat, protože to není kontaminováno tou proklatou komerčně-proprietární nákazou, tj. uzavřeností a neskutečně vysokými pořizovacími i provozními náklady. Ale je tomu tak doopravdy? Proč se tak málo mluví o zjevných negativech open-source projektů, díky kterým je jejich dopad ve světě IT minimálně poněkud diskutabilní.

Na popud Vlastimila Otta jsem zde stručně sepsal své názory na open-source projekty s důrazem na české komerční prostředí (dominantně průmysl resp. sektor průmyslového výzkumu a vývoje), které znám asi nejlépe. Z toho plyne fakt, že názory zde prezentované, nemají zcela obecnou platnost, ale troufám si tvrdit, že jsou do značné míry reprezentativní.

Protože a přestože se jedná o velice komplexní problém, pokusím se ho transformovat do extrémně zhuštěné podoby, které snad vystihuje nejlépe mé názory a postoj.
part 2
abcd 15. 03. 2012, 16:02:52
Odpovědět  Odkaz 
Položme si na úvod jednu nevině vyhlížející, ale zcela zásadní otázku:

Kdo je zato odpovědný?

Nikdo a všichni. To je typická odpověď v případě každého open-source projektu. V open-source projektech vám nikdo nic negarantuje, nikdo za nic neručí. Je zda samozřejmě, několik málo klíčových vývojářů, kteří ale více či méně často zůstávají ukryti v anonymitě a pak je zde komunita. Ta magická, neuchopitelná a neviditelná ruka hýbající open-source projektem.

Pokud jste studentem, který se chce něco přiučit, je zde ideální šance jak „zadarmo“ získat přístup k unikátnímu (alespoň v některých případech) „know-how“, ale tím to také asi končí. Vše je povoleno, každý si může dělat co chce, za chyby se zde platí pouze vaším osobním časem a energií. Možnosti jsou neomezené, záleží jen na vás, kdy a jak přiložíte ruku k dílu (omlouvám se, nemohl jsem si odpustit parafrázovat citaci snad nejrozšířenějšího tvrzení spojovaného s open-source projekty). To nejhorší co se vám může stát je, že vás někdo na diskusním fóru zesměšní nebo přímo urazí. Nejpravděpodobnější ale je, že se vám nestane vůbec nic a podaří se vám tu více tu méně úspěšně přispět svou „troškou do komunitního mlýna“. Z odstupem několika let si už ani nevzpomenete čím jste přispěli, ale znám lidi, kteří se chlubí i po 10 letech tím, že v kernelu linuxu je i pár řádek kódu pocházející z jejich hlavy.

Ale teď vážně, je tohle přijatelný partner pro kohokoli, kdo by měl zájem používat výstupy daného open-source projektu ve své firmě a být na nich tím pádem do jisté míry i závislý? Typická a zcela převládající odpověd zní: NE!
part 3
abcd 15. 03. 2012, 16:03:42
Odpovědět  Odkaz 
Jsou ale situace, kdy má daný projekt takový význam nebo potenciální přínos, že si firma najde člověka (často se jedná o člena projektové komunity, který už dospěl do stadia, kdy si řekl, že by mohl začít konečně vydělávat), který je schopen a ochoten (samozřejmě za peníze, zde už nikdo neslyší na komunitní spolupráci a ideály) projekt implementovat do prostředí firmy. Jenže to má další zádrhel. Čím klíčovější roli a význam má daný projekt v prostředí firmy, tím více roste tlak na vytvoření uzavřeného proprietárního řešení jak ze strany firmy, tak i ze strany našeho open-source člověka. Důvodů je celá řada (konkurence, ochrana „know-how“, ale často i pouhá neochota zveřejnit, jak je řešení ve skutečnosti triviální), ale hlavním je zase odpověď na naši první otázku: Kdo je za to odpovědný? Což samozřejmě klade další nároky na výše zmíněného open-source člověka ve firmě a konečným důsledkem je často fakt, že si firma tímto způsobem vytvoří tzv. nepostradatelného člověka. Ten kdo někdy řídil firmu určitě ví o čem mluvím. Nepostradatelný člověk, mající jako jediný klíčové „know-how“ pro fungování firmy je „noční můra“ každého vedení firmy a „snem“ každého vývojáře, protože personální redundance, tj. nalezení druhého „záložního“ nepostradatelného člověka, je velice nákladná a nespolehlivá záležitost.

Samozřejmě, výše popisovaný scénář není žádný objev dnešních dnů. Je to obecně známá stará pravda. Řada skalních přívrženců open-source na tomto místě oponuje poukazem na fakt, že přece není nutno open-source projekt implementovat do prostředí firmy vlastními silami. Jsou zde přece firmy, které se na podobné věci specializují. Jenže v tom případě už není takřka žádný faktický ani ekonomický rozdíl mezi alternativou plně komerčního řešení a open-source projektem, který je v implementační fázi reprezentován komerčně fungujícím prostředníkem. A právě na téhle bázi funguje např. firma RedHat, která se prezentuje jako úspěšná firma založená na open-source projektech. V konečném důsledku, na straně koncového klienta, který to všechno platí, není v podstatě žádný větší rozdíl mezi tím, jak funguje např. firma RedHat a jak fungují jiné velké IT firmy založené na vlastních proprietárních a zcela uzavřených řešeních.
part 4
abcd 15. 03. 2012, 16:04:21
Odpovědět  Odkaz 
Jaké z toho plyne poučení? V konečném důsledku, po zakalkulování všech dodatečných nákladů a rizik plynoucích z tohoto přístupu, je často (tím často myslím skoro vždy) výhodnější a hlavně jednodušší (jednoduchost je totiž požadavek, který má velice významnou váhu při strategickém rozhodování) orientovat se na komerční tj. proprietární a uzavřená řešení, protože máte garantováno to hlavní a tím je odpověď na otázku: Kdo je zato odpovědný?

Až open-source přijde s nápadem, jak výrazným způsobem zvýšit míru své odpovědnosti vůči koncovým uživatelům, při současném zachování většiny svých klíčových výhod bude to pravé-ořechové.

Na závěr si dovolím ocitovat svého, dnes již 5 let mrtvého kolegu, který v roce 1977 s planoucíma očima tvrdil toto: „Rychlý a neomezený přístup k informacím je v principu pro lidstvo tak zásadní, že je jen otázkou času, kdy dostupnost veškerých služeb vyžadujících počítačové zpracování bude nutno zcela přehodnotit. Nakonec se bude jednat o globálně sdílené znalosti, které budou všem lidem neomezeně dostupné do libovolné hloubky. Ekonomicky se to bude podobat dodávkám el. energie, vody nebo plynu do každého bytu a stejně se zato bude i platit.“ Mě to připadá jako vize toho, kam by měl open-source jednou dospět. Ke globální dostupnosti všech zdrojů. Bude jen na každém z nás, za jak „tlusté“ informační potrubí budeme schopni a ochotni zaplatit.
Jiří Eischmann Re: part 4
Jiří Eischmann 15. 03. 2012, 17:13:20
Odpovědět  Odkaz 
Mohl bych napsat protiargumenty na x věcí z vašeho "článku", jste docela snadný cíl, ale zaměřím se na jedinou:
Přijde mi, že dost dobře nechápete, jaké benefity mají firmy z používání open-source software. Nabídka Red Hatu opravdu není stejná jako nabídka běžných proprietárních firem, ani pozice zákazníka není stejná. Zásadním faktorem, který má výrazný vliv na celou řadu věcí cenou počínaje a kvalitou služeb konče, je výrazné omezení vendor-lockinu. Pokud používáte proprietární systém, přechod na konkureční produkt je velmi drahý. Komerční Unixy jsou často vázány i na hardware, což celou věc prodražuje ještě více. Firmy, které takové systémy nabízejí, jsou si vědomy toho, že zákazník by musel investovat velké peníze, aby od nich utekl ke konkurenci, a snese tudíž určité nepohodlí. Podle toho taky potom vypadá cena a kvalita služeb. Naopak např. útěk od Red Hatu je velmi snadný. Jak Oracle, tak SUSE nabízí službu, že vám budou podporovat současné instalace Red Hatu, takže změníte jen dodavatele podpory. I samotný přechod na jejich produkty je mnohem jednodušší, zvláště u Oracle, který prodává de facto kopii RHEL. Takováto situace vyvolává úplně jiné konkurenční prostředí a staví zákazníka do úplně jiné pozice, což má ve výsledku dopad na to, kolik zákazník platí a co za to dostává.
I samotný fakt, že se de facto nekonkuruje softwarem (protože ten je dostupný zdarma každému), ale přidanými službami, má pozitivní dopady pro zákazníka. Mít kvalitní produkt je v tomto případě samozřejmostí a linuxové firmy se musí o to víc snažit nabídnout kvalitní doplňkové služby, jako je třeba podpora. Naopak u firem, které nabízí proprietární software, je podpora mnohdy jen takový "second-class citizen". Nechci generalizovat, ale ono jde opravdu cítit, když firmu prodává podpora a když firmu prodává jen samotný produkt.
Celé to je o tom, že open source zvyšuje konkurenční prostředí, což má dopad na kvalitu a cenu a to je to, co firmy zajímá.
Re: Re: part 4
abcd 15. 03. 2012, 19:42:58
Odpovědět  Odkaz 
Ja tady mluvim o open-source, ma zminka o Redhatu je zcela minoritni a vy jako loajalni zamestnanec RedHat-u reagujete jen a pouze na ni.


Jste dobry zamestnanec, ale to je asi tak vsechno.
Jiří Eischmann Re: Re: Re: part 4
Jiří Eischmann 15. 03. 2012, 22:57:26
Odpovědět  Odkaz 
Vy jste akorát tím svým dlouhým příspěvkem dokázal, že v tom máte slušný hokej. Mohl bych rozporovat každý odstavec, ale nejvíc mě do očí uhodilo:
"Jenže v tom případě už není takřka žádný faktický ani ekonomický rozdíl mezi alternativou plně komerčního řešení a open-source projektem, který je v implementační fázi reprezentován komerčně fungujícím prostředníkem."

Tak jsem na to reagoval. Red Hat stejně jako Oracle nebo SUSE jsem uváděl pouze jako příklad. Očividně máte problém problém pochopit nejen, jak byznys modely založené na open source fungují, ale co to open source vůbec ve své podstatě je. Tato diskuse už nikam nevede a proto ji z mé strany ukončuju.
Re: Re: Re: Re: part 4
jardaP 16. 03. 2012, 07:44:24
Odpovědět  Odkaz 
Jirko … teda v tomhle pripade si totalne mimo ty a ne abcd. To jak se prezentujes v tehle diskusi je jen ukazka tveho osobniho i profesniho selhani. I kdyby byl abcd uplne mimo, jako ze mi ale prijde ze ani neni (nektere jeho postrehy jsou dost realisticke), tak nechapu proc se tady jevis jako naprostej dogmatickej silenec.
Jiří Eischmann Re: Re: Re: Re: Re: part 4
Jiří Eischmann 16. 03. 2012, 09:33:04
Odpovědět  Odkaz 
Jo, možná jsem si mohl odpustit pár nepatřičných poznámek, ale za zbytkem si stojím.
Re: Re: Re: Re: Re: part 4
Pavel Šimerda 17. 03. 2012, 02:05:16
Odpovědět  Odkaz 
Možná mi něco uniklo, ale já žádné dogmatické šílenství nevidím. Odlišný osobní názor daný Jirkovými zkušenostmi možná. Ale dogmatismus ani šílenství nemůžu najít ani když se vážně snažím.
Re: Re: Re: Re: part 4
avax 16. 03. 2012, 08:51:51
Odpovědět  Odkaz 
Ajajaj Jirko ... tady se nekomu slaplo na prilis velke ego.
Re: Re: Re: Re: Re: part 4
Pavel Šimerda 17. 03. 2012, 02:06:55
Odpovědět  Odkaz 
Já bych to „šlápnutí na kuří oko“ spíše označil jako „laciný pokus o urážku spoludiskutujícího“. A to bez ohledu na to, kdo je spoludiskutujícím a jaký má názor.
faux pas
neznamy 16. 03. 2012, 08:41:25
Odpovědět  Odkaz 
"Celé to je o tom, že open source zvyšuje konkurenční prostředí, což má dopad na kvalitu a cenu a to je to, co firmy zajímá."

Zamestnanec Redhatu se nam tady snazi namluvit, ze opensource je vlastne to co firmy hledaji, protoze je to presne to co tlaci ceny dolu a zvysuje kvalitu. Mam s Redhatem dost hrozne zkusenosti, co se tyce tech proklamovanych sluzeb a s Oraclem jeste horsi. Zkusil si nekdo koupit Oracle Linux a pak pozadovat support, za ktery si zaplatil? Muze se mu stat jako nam, ze bude nakonec odkazan na support Redhatu, ktery si ovsem musi opet (!!!) zaplatit.

To o cem tady pise abcd je mimo jen zdanlive. Ja bych dost ocenil, kdyby se vyrazne zvysila mira odpovednosti u nekterych klicovych open-source projektu. Jinak totiz nezbyva nez platit firmam jako je Redhat nebo SUSE. Reci o nasazovani open-source v podnikatelske sfere (uspory, uspory, uspory ... to se doctete vsude) jsou pak trochu mimo misu.
Re: faux pas
avax 16. 03. 2012, 08:54:18
Odpovědět  Odkaz 
+1

Souhlas
Jiří Eischmann Re: faux pas
Jiří Eischmann 16. 03. 2012, 10:01:02
Odpovědět  Odkaz 
"Zamestnanec Redhatu se nam tady snazi namluvit, ze opensource je vlastne to co firmy hledaji, protoze je to presne to co tlaci ceny dolu a zvysuje kvalitu."

Pozor, to jsem nikdy neřekl. Jen jsem reagoval na tvrzení, že placení podpory za open source software není prakticky to samé jako koupit si proprietární software. Váš příklad, kdy jste přešel od Red Hatu k Oracle to jen dokazuje, u proprietárního softwaru by to tak jednoduché nebylo. Může vám přijít, že jak Red Hat, tak Oracle má špatnou podporu, ale myslím si, že kdyby to nebyl open source software, tak by ty služby tíhly k tomu být ještě horší. A ne z podstaty toho, že jsou open source, ale že jsou díky tomu po softwarové stránce velmi podobné a tudíž vůči sobě více konkurenční. Firmy ve skutečnosti nezajímá, jestli používají open source nebo ne, ony chtějí funkční řešení s dobrým poměrem cena/kvalita a v tomto podle mně dokázal open source software v posledních letech firmám pomoct.
Proč studenty zapojit do open-source projektu
Milhouse 16. 03. 2012, 08:55:50
Odpovědět  Odkaz 
Víte, jediný, kdo tu diskutuje přihlášený a ještě pod svým jménem je jen Jiří Eischmann. Vy všichni ostatní nepodepsaní jste vlastně jen trolové, kteří nemají historii.Změňte to...
Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
??? 16. 03. 2012, 09:05:30
Odpovědět  Odkaz 
A jak jsi na tom ty, Milhouse? Co kdyby jsi zacal s tou otevrenosti u sebe a neprudil tady jako jedinej spravedlivej siroko daleko.
Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
Pavel Šimerda 17. 03. 2012, 02:10:41
Odpovědět  Odkaz 
Dodej mi odkaz na přihlašování pomocí OpenID nebo ekvivalentní nebo táhni :). A díky, že jsi mě označil za trolla.
Proč studenty zapojit do open-source projektu
abcd 16. 03. 2012, 09:21:45
Odpovědět  Odkaz 
Dobre rano vsem.

Uz si nejak nejsem jist, jestli jsem vlastne chtel rozpoutat tuhle diskusi. Chtel jsem pouze rici svuj nazor a autora clanku to dost popudilo.

Myslim, ze na dlouhou dobu o jeho clanky ani nezavadim, uz se mi nechce riskovat.
Re: Proč studenty zapojit do open-source projektu
Pavel Šimerda 17. 03. 2012, 02:13:19
Odpovědět  Odkaz 
Otázka je, jestli je to nějaká škoda.

Jako... diskutuju rád s lidmi, kteří umějí vést konstruktivní diskuzi a nepíšou příliš mnoho balastu (ač se tím sám někdy proviním). Rád nějakou chvilku podiskutuju i s člověkem, pro kterého je důležité jenom to dokázat, že někdo jiný nemá pravdu (přičemž není až tak důležité kdo a v čem, hlavně když má jméno a tedy má narozdíl od anonyma co ztratit), ale že bych toužil to mít pořád, to zas ne :).
Proč studenty zapojit do open-source projektu
linux forever 18. 03. 2012, 10:12:20
Odpovědět  Odkaz 
le uviedol clanok o nyse, takze nekonkretne navazanie sa do autora clanku z vas mili diskuteri naozaj robi trollov, ktori nemaju prehlad
Lukáš Zapletal Proč studenty zapojit do open-source projektu
lzap 18. 03. 2012, 18:57:16
Odpovědět  Odkaz 
Fakt: Open source není všelék, nikdo to myslím na linuxexpres.cz ani netvrdil.

Fakt: Proprietární software není všelék.

Fakt: Renomovaná společnost Gartner udělala průzkum, ze kterého vyplývá, že všechny oslované softwarové firmy z 274 (vzorek z celého světa) nějakým způsobem používají open-source. Přesněji řečeno 85 % jej přímo nebo nepřímo používá, zbytek (15 %) se na to chystá do roka a do dne. Lze tedy usuzovat, že ke dnešnímu dni (průzkum je z roku 2008) jsou to tedy všechny. http://www.gartner.com/it/page.jsp?id=801412

Fakt: Z výše uvedeného faktu jasně vyplývá, že prokazatelná zkušenost s open-source projekty kandidátovi spíše body přidává, než škodí. Ba co víc, chytrý kandidát si předem zjistí, které open-source projekty firma používá a pokud má dost času, zapojí se do nich už předem (tzv. cílený open-source vývoj).

Fakt: Zmíněná firma Ness také používá open source. A teď nemyslím důsledek výše uvedeného. Vím to, protože jsem pracoval na projektu v telekomunikační oblasti, kde jsme společně nasazovali open-source J2EE kontejner Tomcat.

Fakt: Odpovědnost za open-source software nikdy nenese autor. Téměř každá licence se ze všeho nejdřív zbavuje odpovědnosti (zejm. za škody).

Fakt: Open source software v komerční sféře nasazuje dodavatel, který nese veškerou zodpovědnost, a to včetně způsobených škod. Všechny detaily jsou obvykle předmětem smluv o dodání.

Fakt: Renomovaná společnost DICE udělala anketu u dvou tisíc IT společností, které z 81 % odpověděly, že příští rok (2012) je nábor linuxových odborníků prioritou. http://www.theregister.co.uk/2012/02/15/linux_salary_survey/

Fakt: Z téže zprávy vyplývá, že plat linuxového odborníka je v průměru o 8000 CZK měsíčně vyšší, než je IT průměr (celosvětově, přepočet dle dnešního kurzu vůči USD).

Fakt: Linux (a potažmo open source) dominuje světu superpočítačů (100 % z TOP500), serverů (55.6 %, IDC 2011 revenue methodology!), web-serverů (63.9 %, w3techs 2011), cloudu (99 % procent obrazů na EC2 je Linux, počet instancí Amazon bohužel nepublikuje) a mobilních zařízení (Android = 60 % trhu mobilů, 40 % trhu tabletů). (Více zdrojů, většina linkovaných zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Usage_share_of_operating_systems a http://www.whioam.com/usage-statistics-at-amazon-linux-dominates-the-cloud.html)

Fakt: Open source se dá najít téměř všude včetně "totálně" uzavřených softwarových produktů (iOS, Windows).

Fakt: Potencionální kandidát nemůže uvedením své práce na open-source projektu/projektech nic pokazit. Pokud by měl takové podezřejní, doporučuji danou referenci pro konkrétní pozici odstranit. To je právo každého kandidáta, není to nic špatného.

Fakt: Studenti se o open source příliš nezajímají. To je moje zkušenost, aktivní zájem bych u svých přednášek odhadoval na maximálně 10 %. Paradoxní je, že open-source software drtivá většina používá. Nekteří nevědomky, což je alarmující.

Fakt: Najít mezi studenty IT oborů v ČR "geeka" je rok od roku těžší. A teď nemyslím jen open-source "geeka", ale zapáleného člověka obecně (nezajímá se o nic jiného než o počítače ve dne v noci :-)

Fakt: Ačkoli jsem zaměstnán v Red Hatu, svým příspěvkem Red Hat nehájím. Hájím open source obecně.

Mám na toto téma přednášku zítra na UPOLu, je čistě zaměřena na open-source komunitní projekt Fedora a mým cílem je ukázat studentům, že participací na open source mohou zlepšit své know-how (především například procesy a jiné věci které kandidáty univerzity nenaučí). Na konkrétních případech jim ukážu, jak na to.
Proč studenty zapojit do open-source projektu
Pavel Šimerda 18. 03. 2012, 23:00:51
Odpovědět  Odkaz 
„Fakt: Najít mezi studenty IT oborů v ČR "geeka" je rok od roku těžší. A teď nemyslím jen open-source "geeka", ale zapáleného člověka obecně (nezajímá se o nic jiného než o počítače ve dne v noci :-)“

IMO špatná definice geeka. Geek je definován spíše tím jak a o co se zajímá, rozhodně ne tím, o co se nezajímá.

Jinak asi nemám, co vytknout.

Odpovědět

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Jiří Eischmann

Jiří Eischmann

(*1984) studoval na VŠE a Memorial University of Newfoundland. Je členem GNOME Foundation. Podílel se na knihách o Mandriva Linuxu a Ubuntu a momentálně pracuje ve společnosti Red Hat jako manažer zodpovědný za vývoj desktopových aplikací a je Fedora ambasadorem pro ČR. Ve volném čase se věnuje sportu a cestování.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: GNOME

| proč linux | blog