přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Instalace, nastavení, start grafického prostředí

Instalace, nastavení, start grafického prostředí

mdv.png

Instalace a základní nastavení Mandraku 5.1 po deseti letech od jeho vydání: testovali jsme deset let starý linuxový systém.


reklama

Instalační obraz je pro jeden disk, jeho velikost je cca 405 MB. Obsahuje KDE 1.0, systém jako takový se zřejmě vůbec neliší od Red Hat 5.1 Manhattan, který vyšel 22. května 1998 (což potvrzuje také soubor /etc/redhat-release právě s tímto obsahem).

release 5.1 (Manhattan)

Obrázek:  100.jpg

Bootovací nabídka CD-ROM

Deset let starý operační systém je z dnešního pohledu možná k smíchu, ale stejně tak tomu bude za dalších deset let. Pro testování nelze použít dnešní hardware - nejlepší je použít minimálně deset let starý počítač, nebo virtualizační nástroj. Při přípravě článku jsme použili obojí. Starým počítačem bylo Pentium 120 MHz, 32 MB RAM, 2,1 GB harddisk, patřičně historická klávesnice a trochu novější PS2 myš. Zvuková a grafická karta byly bohužel příliš nové (cca rok 1999 a novější), takže si na nich systém vylámal žuby. Rozjet zvukovou kartu bylo problematické ještě v roce 2002, podpora pro grafickou kartu Octek se v linuxovém X serveru objevila tuším po roce 2000. Systém jsem tedy po dlouhém týrání spustil pouze v osmibitové barevné hloubce, i když v relativně slušném rozlišení. Ale nejprve pojďme k instalaci.

Instalace systému

Obrázek:  101.jpg

Vítejte v Mandrake!

Obrázek:  102.jpg

Jazyk instalace

Použitý počítač neměl problém s bootováním z CD-ROM, obraz byl dokonce i správně vypálený, takže textová instalace se spustila v pořádku. I dnešním kritickým pohledem lze říci, že je srozumitelná, hned na počátku lze zvolit jazyk, kterým s uživatelem komunikuje. Následně se vybírá zdrojové médium - instalaci je tedy možné provést ze sítě.

Obrázek:  103.jpg

Zdroj instalace

Příbuznost s Red Hatem se nepopírá, takže je možné aktualizovat Red Hat vyšší než 2.0, pokud se na disku nachází.

Obrázek:  104.jpg

Přejete si upgradovat Red Hat Linux?

Dělení disku mi připadlo velmi srozumitelné a bezproblémové, pokud člověk tehdy rozuměl tomu, co je hda a hda1, k čemu je swap a co znamená /.

Obrázek:  105.jpg

Volba nástroje pro dělení disku

Obrázek:  106.jpg

Dostupná dvougigový disk

Obrázek:  108.jpg

Vytvořené oddíly

Obrázek:  107.jpg

Formátovat kořenový oddíl

Obrázek:  109.jpg

Formátovat odkládací oddíl

Obrázek:  110.jpg

Odkládací oddíl se formátuje

Výběr skupin balíčků - dnes se tato funkce opět objevuje pod označením task, úloha - je stručný a jasný. Mezerníkem se potvrdí jejich výběr a pak už probíhá svižné kopírování na disk. Netrvá dlouho, ostatně na dvougigabajtovém disku bylo těm cca třem stovkám megabajtů docela smutno. Jakmile vše proběhne, nainstaluje se zavaděč a uživatel je vyzván k rebootu.

Obrázek:  111.jpg

Výběr skupin balíčků pro instalaci na disk

Obrázek:  112.jpg

Kopírování balíčku

Obrázek:  113.jpg

Byla nalezena připojená myš

Ono to jede!

Obrázek:  200.jpg

Tučňák se pěkně vybarvil

Start systému proběhl na stařičkém Pentiu během cca dvaceti sekund. Přivítala mě konzole s krásně vybarveným tučňákem a prompt. Přihlásil jsem se jako root, heslo se zadávalo při instalaci, a přemýšlel co dál. Zkusil jsem spustit startx, což je příkaz, kterým se v minulosti spouštěl grafický server. Objevily se nějaké chyby a došlo mi, že X server není nastavený. Pro jeho konfiguraci slouží jednak nástroj Xconfigurator z Red Hatu, jednak xf86config, dodávaný s X serverem.

Obrázek:  201.jpg

Dostupná rozlišení grafického serveru

Ve vývoji X serveru proběhly velké kotrmelce. Dnes jej označujeme názvem X.org, ale dříve se jednalo o projekt XFree86 a nebyl monolitický jako dnes. Disponoval moduly pro každou čipsetovou řadu. Svůj server měly karty založené na čipu ATI Mach32, Mach64, karty S3, S3V, SVGA a mnoho dalších. Konfigurační nástroj musel být schopen provést uživatele konfigurací grafické karty tak, aby byl ve finále vybrán odpovídající server. Asi nemusím zmiňovat, že to někdy bývala spíše náhoda...

Dopracoval jsem se ke grafickému režimu 800*600, osm bitů, obnovovací frekvence kolem 56 Hz. Po dlouhé chvíli snažení jsem doinstaloval všechny části X serveru a zkoušel jsem, jestli se nějaký z nich nechytne. Nechytl. Karta má čipset ARK Logic 1000PV, který v seznamu je, ale spadá do kategorie SVGA - tedy právě osmibitový, "záchranný" server. Podařilo se mi rozlišení i frekvenci zvednout, takže lze říct, že jsem částečně uspěl.

Při instalaci se nevytvářeli žádní uživatelé, vytvořil jsem tedy adduser plastique a nastavil mu heslo passwd plastique. Paměť se mi pomalu probouzela, takže jsem použil dnes již zcela pod kapotou klikátek skrytý příkaz pro přepínání runlevelů - úrovní běhu systému. Jako root jsem tedy systém přepnul z multiuživatelského textového prostředí do grafického prostředí: telinit 5 (viz soubor /etc/inittab). X server naskočil a s ním přihlašovací obrazovka prostředí KDE.

Obrázek:  202.jpg

Rozostřená přihlašovací obrazovka

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 3
 

Top články z OpenOffice.cz

Přidat téma diskuse

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Vlastimil Ott

Vlastimil Ott

Spolupracuji s obecně prospěšnou společností Liberix, školím LibreOffice, WordPress, rozumím open source.


  • Distribuce: Xubuntu, Linux Mint
  • Grafické prostředí: Xfce
  • Hodnocení autora: ***

| proč linux | blog



Public Relations

QNAP uvedl novou modelovou řadu NAS TVS-x82T

Společnost QNAP uvedla na trh novou modelovou řadu NAS TVS-x82T, kterou tvoří tři různé modely (TVS-1282T, TVS-882T a TVS-682T). Nová řada je založena na vícejádrových procesorech Intel Core aktuální generace se 14nm výrobním procesem. Díky nim mohou nové NASy nabídnout dostatek výkonu i pro aplikace náročné na CPU.

Pokračování ...


CIO Agenda 2016