přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat

Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat

ubuntu_nove.png

Po půl roce přichází společnost Canonical a komunita s vydáním Ubuntu, které by se mohlo líbit numerologům, protože jeho označení je 10.10 a vyšlo 10. 10. 2010 v 10:10:10 GMT. Jestli se bude líbit uživatelům, je však otázka zcela jiná, a pokusíme se na ni odpovědět v tomto článku.


Podzimní vydání Ubuntu dostalo kódové označení Maverick Meerkat, což se dá přeložit jako vzpurná surikata. Konkurenci bude mít v jarním vydání, které má prodlouženou podporu a je uživateli přijímáno převážně pozitivně. Přineslo několik výrazných změn, z nichž ta nejviditelnější byl konečně nový vzhled, na který se čekalo několik let. Kromě nich však Ubuntu 10.04 přišlo také s rozšířenou synchronizací souborů a nastavení mezi počítači, internetovým hudebním obchodem nebo integrací společenských služeb. Uživatelům se také nikdy nechtělo příliš přecházet z vydání s prodlouženou podporou a často podzimní vydání přeskakovali. Před vývojáři tedy stála výzva připravit Ubuntu tak, aby váhající uživatele přesvědčilo, že podzimní vydání stojí za to. Pojďme se podívat, jak se jim to povedlo.

Instalace a upgrade

Na rozdíl od minulých vydání jsem neprováděl upgrade, protože jsem Ubuntu instaloval na nový notebook, takže nemohu poreferovat, jak funguje. Každopádně jsem na fórech a v bugzille nenarazil na nějaká hromadná hlášení problémů, takže by měl fungovat bez zásadnějších problémů.

Instalátor doznal velkých změn a dá se bez nadsázky říci, že nezůstal kámen na kameni. Autoři Ubuntu se rozhodli snížit dobu instalace tak, že zahájení rozbalování a kopírování systému na disku posunuli hned za rozdělení disku. Ostatní údaje vyplňujete už za běhu samotné instalace. Změnila se také úvodní stránka. Instalátor zkontroluje, zda váš počítač splňuje tři základní podmínky pro úspěšnou instalaci – dostatek místa na disku, připojení ke zdroji napájení, připojení k Internetu. Ne, že byste systém bez splnění těchto podmínek nenainstalovali, ale je to dobrá kontrola toho, že splňujete vše pro bezproblémový průběh. Novinkou je také možnost nainstalovat kodek pro přehrávání MP3, který poskytuje zdarma společnost Fluendo. Ubuntu z patentových důvodů některé kodeky nedistribuuje v základní instalaci a díky této volbě budete moci přehrávat většinu hudby ihned po nainstalování systému. V minulých vydáních se v instalátoru objevily „stránky“ seznamující uživatele s Ubuntu (zatímco čekali na to, až se dokončí instalace). V tomto vydání byly výrazně vylepšeny. Když dokončíte nastavování, můžete se na ně přesunout a na rozdíl od minulých verzí si mezi nimi můžete přepínat sami, takže se vám nestane, že stránka zmizí zrovna, když jste uprostřed textu. Výrazně upravena byla také grafická úprava a obsah. Nyní jste během čekání na dokončení instalace seznamováni s nejčastějšími oblastmi využití počítače a rovnou jsou vám nabízena řešení (služby, aplikace), které pro vás Ubuntu má.

Podmínky bezproblémové instalace Podmínky bezproblémové instalace

Nový instalátor však nepřinesl pouze pozitivní změny. Zahájení instalace až po nastavení mělo i své výhody, např. se vám zobrazila rekapitulace, a pokud jste přišli na nějakou chybu, mohli jste se v instalátoru vrátit a opravit ji. To nyní již z podstaty nového instalátoru nejde. Navíc nový instalátor postrádá některé funkce, které jeho předchůdce měl. Nejde např. nastavit proxy, nebo kam umístit zavaděč (pokud nezvolíte ruční dělení disku). Nefungovalo také kopírování souborů a nastavení při instalaci Ubuntu do dualbootu s Windows. Nový instalátor tedy přináší hodně vylepšení, ale také některé funkční regrese.

Seznámení s Ubuntu během instalace

Seznámení s Ubuntu během instalace Seznámení s Ubuntu během instalace

Start systému

Bootovací proces prošel v posledních vydáních výraznými změnami. Dlouho se pracovalo na zkrácení startu systému, který je nyní opravdu mnohem rychlejší než před dvěma lety. Od minulé verze se toho moc nezměnilo. O startovací proces se i nadále stará Upstart a grafickou podobu mu dává Plymouth. Osobně si myslím, že grafická podoba startu a vypínání systému stále zůstává za očekáváním. Plymouth měl přinést modernější vzhled bez přeblikávání, ale výsledek je zatím takový, že pořád dochází k přepínání do textového režimu a s některými grafickými kartami dává Plymouth hodně podivné výsledky. Nehledě na to, že většinu bootovacího procesu se uživatel stejně dívá jen na blikací kurzor a Plymouth se zapne až někde v druhé půlce.

Změnu rychlosti bootování nejsem schopen posoudit, protože v novém notebooku mám Solid State Disk a s ním mi Ubuntu nastartuje za neuvěřitelných pět sekund, což je tak třikrát rychleji než na mém dřívějším notebooku s klasickým diskem. Z tohoto pohledu opravdu nemá cenu řešit grafickou podobu bootování, protože je to jen otázka okamžiku.

Vzhled a uživatelské rozhraní

Vzhled Ubuntu byl dlouhou dobu předmětem vzrušených debat, ale v minulé verzi systém dostal úplně novou tvář, která byla uživateli pozitivně přijata. Navíc mám ze změn provedených ve vzhledu a rozhraní Ubuntu pocit, že se této problematice někdo soustavně věnuje, což je mezi linuxovými distribucemi jev ojedinělý. Navíc se nezaměřuje na vzhled a použitelnost jednotlivých částí, ale na systém jako celek.

Výchozí vzhled Výchozí vzhled

V podzimním vydání designérský tým Canonicalu v tomto směru pokračuje. Jestliže v jarním vydání se uživatelé dočkali zásadní změny ve vzhledu, nyní došlo spíše k dolaďování detailů. Většinou se jedná o detaily, které samy o sobě nepředstavují nic převratného (např. některé vyměněné ikony, nová tlačítka, ukazatel průběhu atd.), ale jsou tím, v čem linuxový desktop ztrácí na konkurenci. Detaily pořád trochu skřípou v OpenOffice.org, který není nativní GTK aplikací, jen se o nativní vzhled pokouší, ale oproti minulému vydání se mi i jeho rozhraní zdá v detailech o něco lepší. V čem má současné rozhraní Ubuntu i nadále velký nedostatek, je změna velikosti okna chycením za jeho okraj. Okraje jsou tak tenké, že je obtížné okraj okna chytit. Platí to zvláště při zapnutých efektech (Compizu). Tento problém se intenzivně řeší a snad se brzy dočkáme řešení.

Ubuntu 10.04... Ubuntu 10.04...

...a Ubuntu 10.10 – Nový vzhled se liší v detailech ...a Ubuntu 10.10 – Nový vzhled se liší v detailech

Nové systémové písmo

Nejvýraznějším vylepšením nového vzhledu je pravděpodobně nové písmo. Právě písmo je vytýkáno jako jeden z nedostatků linuxového desktopu. Existují svobodné rodiny fontů, které jsou dostatečně robustní pro použití v celosvětově rozšířeném systému, ale většinou byly vyvíjeny pro použití v dokumentech nebo prostě jen jako náhrady za písma z dílny Microsoftu. Proto se Canonical rozhodl vytvořit písmo, které bude mít vysokou kvalitu, bude moderní a dobře čitelné na obrazovkách počítačů. Najal si k tomu známou typografickou společnost Dalton Maag a výsledkem její mnohaměsíční práce je písmo Ubuntu. Výsledek opravdu stojí za to a vzhled Ubuntu to příjemně oživilo. Písmo pokrývá většinu jazyků a další v budoucnu přibudou, protože Canonical vyzývá typografy z celého světa, aby se zapojili do rozšiřování podpory písma a na zvyšování jeho kvality. Škoda je jen, že je písmo očividně vyvíjeno pro subpixelové vykreslování. Při vykreslování pouze částečném (nejlepší tvary/kontrast v nastavení písma) totiž vypadá o poznání hůře než předchozí výchozí písmo – Bitstream Vera Sans.

Nové písmo v kontextové nabídce Nové písmo v kontextové nabídce

Písmo Ubuntu... Písmo Ubuntu...

...má oproti Bitstream Vera při částečném vyhlazování problémy ...má oproti Bitstream Vera při částečném vyhlazování problémy

Ovládání zvuku

Téměř všechny hudební přehrávače umísťují svou ikonu do oznamovací oblasti. Do ní můžete přehrávač minimalizovat a provádět základní operace jako přerušení přehrávání, skok na další písničku, zobrazení informací o skladbě atd. Designérský tým Ubuntu přišel se zajímavou inovací. Když má skoro každý přehrávač ikonu v oznamovací oblasti, proč bychom ji nemohli integrovat do ovládání zvuku, které se skrývá pod jinou ikonou. Ovládání hudebního přehrávače je tedy v novém Ubuntu skryto pod ikonou ovládání zvuku. Zatím je podporován Rhythmbox a Banshee, u kterého jsem si dlouho myslel, že podpora není funkční, ale potom jsem přišel na to, že je potřeba povolit kromě rozšíření Sound Menu integration také rozšíření MPRIS D-Bus interface. Pod ikonou zvuku tak nyní naleznete kromě ovládání hlasitosti, také informace o přehrávané skladbě včetně obalu alba a tři tlačítka (zpět, dopředu, pauza).

Ovládání přehrávače Banshee integrované do ovládání zvuku Ovládání přehrávače Banshee integrované do ovládání zvuku

Osobně toto vylepšení považuji za hodně praktické. Zaprvé se člověk zbaví jedné ikony v přeplněné oznamovací oblasti a zadruhé se různé ovládání různých přehrávačů sjednocují do jednoho. Doufejme, že se podpora rozšíří o další přehrávače. Osobně bych si pod ikonou zvuku dokázal představit také ovládání hlasitosti jednotlivých aplikací, které je zatím schováno na jedné z karet nastavení zvuku.

Software v Ubuntu

Mezi jedny z největších konkurenčních výhod Ubuntu patří obrovské množství softwaru v základních repozitářích, které neustále roste. Oproti 10.04 vzrostlo o dva tisíce - na 32 tisíc balíčků (Centrum softwaru hlásí dokonce o dva a půl tisíce víc). Nehledě na to, že existují stovky repozitářů třetích stran. Bez nadsázky se dá říci, že ten, kdo dnes dělá software pro Linux, nabízí i balíčky pro Ubuntu.

V nabídce softwaru pro Ubuntu se však udály zajímavější věci než jen růst počtu balíčků. Výrazně bylo vylepšeno Centrum softwaru, ze kterého se stal povedený plnohodnotný správce softwaru. Výrazně se zlepšil vzhled aplikace. Přibyly kategorie Oblíbené a Co je nového, které zobrazují tipy na zajímavé aplikace. „Stránky“ aplikací byly rozšířeny o zobrazení doplňkových balíků. Když si rozkliknete třeba GIMP, naleznete v informacích také balíčky s jeho rozšířeními. Novinkou je také historie, která zobrazuje, kdy jste nainstalovali/odinstalovali/aktualizovali jaké balíčky, což se hodí při řešení problémů. Do Centra softwaru bylo přesunuto také nastavení zdrojů, které naleznete pod Upravit | Zdroje softwaru. Taktéž o instalaci samostatných balíčků (např. stažených z Internetu) se už stará Centrum softwaru.

Centrum softwaru Centrum softwaru

Významnou novinkou je také rozšíření o placené aplikace. Canonical tak rozjíždí další způsob, jak získat prostředky na pokrytí vývoje Ubuntu. Těžit z toho budou také uživatelé, protože už nebudou muset shánět placené aplikace po všech čertech a řešit různé způsoby instalace. Zkusil jsem proces zaplacení a instalace a jedná se o rychlou a pohodlnou záležitost. Stačí mít účet na Launchpadu. Platí se platební kartou. Vývojáři mysleli také na ty, kteří si zakoupené aplikace odinstalují nebo provedou novou instalaci systému. Všechny dříve zakoupené aplikace lze po přihlášení jednoduše znovu nainstalovat.

Významnou změnou v softwaru Ubuntu je také fakt, že se budou moci do repozitářů dostat novější verze programů i po jejich zmražení. Doteď se v aktualizacích objevovaly pouze opravy chyb. Nové verze programů přicházely až s novými vydáními Ubuntu. Argumentovalo se tím, že by se s novými verzemi do systému zanášely nové chyby. To se příliš nelíbilo uživatelům. Třeba ti, kteří používají pouze LTS verze, musí pracovat i s dva roky starými verzemi programu. To se teď částečně změní. Nové verze některých aplikací se mohou objevit v repozitáři extra, pokud projdou důkladným testováním.

Změny proběhly také v seznamu výchozích aplikací. Správce fotografií F-Spot byl nahrazen aplikací Shotwell. Paradoxně v době, kdy se vývoj F-Spotu začal po delší době zase hýbat. Nicméně Shotwellem si příliš nepomohli. Zatím není kvalitativně lepší náhradou za F-Spot. Jedná se mladý program, který sice zažívá rychlý vývoj, ale funkčně je ještě chudší než F-Spot. Upřít se mu však nedá vyšší rychlost. Ubuntu a GNOME obecně by pořádného správce fotografií potřebovaly. Nemám ani tak na mysli funkcemi oplývající digiKam, ale spíš něco ve stylu Google Picasa.

Rozhraní programu Shotwell Rozhraní programu Shotwell

Další aplikací, vyřazenou z instalačního CD, je aptitude. Po několika letech, kdy bylo uživatelům do hlavy vtloukáno, aby místo apt-get používali univerzálnější a vyspělejší aptitude, je zase preferován apt-get. A to vše kvůli ušetřeným 13 MB na disku. Osobně v dnešní době nechápu snahu dostat moderní operační systém na CD. Vede to k větším a větším kompromisům a prakticky dnes každá mechanika již podporuje i DVD.


Minirozhovor s Vojtou Trefným

Jsi známý díky svým aktivitám v české komunitě Ubuntu a Občanském sdružení Ubuntu pro Českou republiku. Můžeš čtenáře seznámit s nejdůležitějšími událostmi a změnami, které se za posledního půl roku v české komunitě udály?

Česká komunita má poslední dobou poněkud problémy s aktivitou, ale jsem rád, že mohu říct, že se snad začíná vše měnit k lepšímu. Za posledního půl roku se nám např. konečně podařilo (hlavně díky Tomáši Fryzelkovi) dokončit novou hlavní stránku – prohlédnout si ji můžete na beta.ubuntu.cz – přibližně do týdne by se měla dočkat ostrého nasazení.

Méně viditelným, ale z mého pohledu důležitějším, krokem je rozhýbání věcí kolem propagace Ubuntu v Česku. Propagace byla (a pořád ještě je) nejhůře fungující komunitní „záležitostí“. Je zde i pár dalších věcí, ale jinak je vše při starém – stále fungujeme, stále potřebujeme další aktivní nadšence pro fórum, wiki, překlady i propagaci a stále ještě čekáme na náš „Rok Linuxu“ (ačkoli už možná byl předloni). Máme také pár nových kontaktů do „světa bussinesu“, odkud dostáváme potěšující informace o rozšiřování Ubuntu.

Předpokládám, že jsi opět testoval Ubuntu od raných vývojových verzí. Jaké máš z vydání 10.10 dojmy? Jaké jsou podle tebe nejlepší novinky a kde má naopak rezervy?

Předpokládáš správně. Těch velkých „WOW“ změn je docela málo, ale udělalo mi radost mnoho drobných vylepšení, kterých si člověk na první pohled často nevšimne, ale práci velmi zjednodušují. Nejvíc se mi asi líbí pokrok, který udělalo Centrum softwaru pro Ubuntu a potěšilo mě i doladění výchozího motivu Ambiance. Příjemným překvapením je také Ubuntu font, který je velmi povedený. Rezervy vidím především u nového instalátoru – je na něm vidět zajímavý nápad, ale je takový nedotažený. Nejvíc je to asi vidět u výběru disku/oddílu pro instalaci – půl v novém, půl ve starém, je to takový kočkopes. Pak je tu pár menších problémů, které sice nejsou tak vidět, ale táhnou se již více verzemi a těšil jsem se, že Maverick bude to vydání, které to ukončí (Computer Janitor, nové GDM...). Celkové dojmy jsou ale rozhodně pozitivní.

Někteří kritizují, že se v Centru softwaru objevily placené aplikace. Jaký je tvůj názor na tuto novinku a uvažuješ, že bys možnosti koupit komerční aplikaci přes Centrum softwaru v budoucnu využil?

Těch kritizujících je jen velmi málo a z většiny mám pocit, že jsou to takoví ti „notoričtí stěžovatelé“. Já jsem velmi rád, že se tato možnost objevila – ačkoli mám taky raději free software (a to v obou významech toho slova), tak proti komerčním aplikacím nic nemám a už jsem si těch linuxových také pár koupil. Jestli něco koupím přes Centrum, se uvidí podle nabídky – zatím je hodně chudá, což je velká škoda a doufám, že se v tomhle Canonical rychle polepší.


Ubuntu One

Vyvíjí se také cloudová služba Ubuntu One, která byla představena před rokem a jednoduše řečeno má za úkol synchronizaci mezi jednotlivými počítači. Výrazně se tato služba rozrostla již na jaře. Kromě synchronizace souborů uměla synchronizovat také poznámky Tomboy, kontakty v Evolutionu, archiv zpráv ze sociálních sítí, záložky v Mozilla Firefoxu. Podzimní změny se nesou v duchu podpory dalších platforem. V beta verzi je Ubuntu One pro Windows a Ubuntu One Mobile podporující Android a iPhone. Ubuntu One Mobile zatím umožňuje streamovat hudbu z uživatelova on-line disku do mobilu. To je však s českými operátory ještě hudba budoucnosti. Praktičtější je synchronizace kontaktů, která funguje nejen s Androidem a iPhonem, ale prakticky se všemi telefony. Na cestě je potom možnost nahrávat fotografie z mobilu přímo na on-line disk.

Změněna byla také cenová politika. Základní verze s 2 GB prostoru zůstává i nadále zdarma. Zrušena byla ale placená verze s 50 GB prostoru. Nyní si můžete k základní verzi přikupovat tzv. balíčky dat. Jeden balíček obsahuje 20 GB prostoru navíc a stojí 2,99 dolarů měsíčně. Služba Ubuntu One Mobile je taky za příplatek a stojí 3,99 dolarů měsíčně.

Lokalizace

Odminula se toho moc nezměnilo. GNOME, na kterém je Ubuntu postaveno, je přeloženo opět ze 100 %. Nástroje specifické pro Ubuntu jsou přeloženy také. Na angličtinu můžete narazit ve webových rozhraních služeb kolem Ubuntu. V základní softwarové výbavě a nejznámějších programech však ojediněle narazíte i na angličtinu.

Drobnosti na závěr

Výrazné změny jsou připraveny také pro majitele netbooků. Verze pro netbooky se přejmenovala na Ubuntu Netbook Edition a má zcela nové rozhraní – Unity. Podrobně jsme vám ho již popsali v nedávném článku. Canonical začal sčítat uživatele Ubuntu. Pokud si z repozitáře Partner nainstalujete balíček canonical-census, bude se systém každý den hlásit serverům Canonicalu. Mezi odesílanými informacemi nejsou žádná citlivá data.

Za zhruba tři týdny intenzivního používání Ubuntu jsem nenarazil na žádné výraznější komplikace. Můj nový notebook, stejně jako ten starý, pracuje s Ubuntu téměř bez problémů. Jen u čtečky otisků prstů jsem musel doinstalovat ovladače z PPA repozitáře. Zrovna v této oblasti Ubuntu příliš nevyniká a jde vidět, že podpora čteček otisků prstů a jejich využití v systému není dlouhodobě prioritní. Drobné problémy jsem měl také s probouzením, kdy se mi asi dvakrát stalo, že se systém probudil do přihlašovací obrazovky a sezení bylo ztraceno.

Pokud bych se měl vyjádřit k tomu, jestli přejít z jarní LTS verze na Ubuntu 10.10, tak jednoznačně říkám ano. Podle mých dosavadních zkušeností je to spolehlivé vydání, které oproti minulé verzi přináší inovace, kvůli kterým stojí za to upgradovat.

Nahoru

Příspěvky

Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
Tomáš 11. 10. 2010, 03:10:34
Odpovědět  Odkaz 
Díky za pěknou recenzi, opět nejlepší v českém rybníčku.

O práci design týmu lze číst zde: http://design.canonical.com/
WM6.1 a Ubuntu 10.10
Soňa 6. 06. 2011, 20:34:48
Odpovědět  Odkaz 
Ahoj, chtěla bych se zeptat, jestli nemá někdo zkušenosti s připojením Windows mobile 6.1 k Ubuntu 10.10 . Jde to vůbec? Uvažuji o Ubuntu už nějaký pátek, ale bojím se, že budu mít s tímto připojením problém, stejně jako s dalšími ovladači a programy jako např MS Office. nemůžu si pomoct, ale Open Office mi nějak nevyhovuje :(
Miroslav Hrončok Re:WM6.1 a Ubuntu 10.10
Miro Hrončok 6. 06. 2011, 21:32:51
Odpovědět  Odkaz 
Co přesně od připojení očekáváte?
Synchronizaci? http://smartmania.mobilmania.cz/index.php?ind=news&op=news_show_single&ide=1026


Co se týče OOo, Vaši averzi nechápu, ale i některé verze MS Office jdou doinstalovat přes Wine, mně se to konkrétně podařilo s verzí XP/2002. Verze 2010 snad jde například přes CrossOver Office také.
Re:Re:WM6.1 a Ubuntu 10.10
Soňa 7. 06. 2011, 21:10:03
Odpovědět  Odkaz 
Co se týče synchronizace, děkuji za odkaz. Šlo mi především o to, abych neměla problém se přes počítač dostat do telefonu a třeba i přeinstalovat ROM. A pokud je řeč o OO, nemám žádnou averzi, jen mi prostě tato verze nesedla tak jako MSO. To je snad věc názoru každého ne?
Re:WM6.1 a Ubuntu 10.10
Ela 6. 06. 2011, 22:34:05
Odpovědět  Odkaz 
Podle nekterych to pry jde, treba viz zde:
https://rohieb.wordpress.com/2010/11/08/bluetooth-tethering-via-pan-with-windows-mobile-and-ubuntu/

Take k Debianu by to nemel byt problem.
Averze na Ooo jsou jen prvnimi kreci linux. zacatecnika :D Az pochopite filosofii linuxu, budete se tomu smat :D
Jako zacatecnici bych mozna poradila spis distribuci LinuxMint, alespon pro zacatek. Zalezi co od Linuxu chcete, jestli jen pouzivat 'bezne' drobnosti na netu nebo i vic ;)
Nicmene, pokud se rozhodnete nahodou instalovat do linuxu jakykoli win$ program, zejmena, neni-li freeware (a mate jej mit 'nacerno' :D), radeji to delejte pres VirtualBox, kde si nastavte 'zadne net pripojeni', jinak se dostanete do potizi... :p
Miroslav Hrončok Re:Re:WM6.1 a Ubuntu 10.10
Miro Hrončok 6. 06. 2011, 23:27:47
Odpovědět  Odkaz 
To už je troch křeč, virtualizovat nelegální MS office, ne?
Re:Re:Re:WM6.1 a Ubuntu 10.10
Ela 6. 06. 2011, 23:39:11
Odpovědět  Odkaz 
Krec bych to nenazvala :p, ale znam lidi, kteri kdyz potrebuji treba otevrit neco v nejake specif. win$ aplikaci a nelze to jinak, tak na "jedno pouziti" si proste otevrou :) win$ ve Virt.Boxu. A vzhledem, ze Sona je zacatecnice, pochybuji, ze by dokazala si "ohlidat" nejakou win$ aplikaci, aby ji nedelala "za zady psi kusy" :D :D

Uvadim to jako no nejkrajnejsi reseni, jinak Linux to jisti :))
Re:Re:Re:WM6.1 a Ubuntu 10.10
Soňa 7. 06. 2011, 21:16:55
Odpovědět  Odkaz 
Jen pro info, neměla jsem na mysli nelegální verzi MSO
Re:Re:Re:Re:WM6.1 a Ubuntu 10.10
Ela 7. 06. 2011, 21:40:48
Odpovědět  Odkaz 
Me je to fuk, co si budete delat nebo instalovat do pocitace... :P
Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
Hor 11. 10. 2010, 07:41:07
Odpovědět  Odkaz 
Jo, 10.10 už mám taky konečně nainstalovanou - a to sice Kubuntu. KDE mi poslední dobou příjde stále lepší než GNOME - ten jaksi zaspává vývoj. Potřebuji OS používat a ne se zabývat tím, kde nastavit nějaké kloudné rozhraní, nebo už jen fakt, že v GNOME se musí všechny doplňky doinstalovat (Compiz Manager, Cairo Dock, Screenlets, DockbarX), zatímco v KDE jsou již v Plazmě, je docela smutné. KDE má mnohem lepší aplikace - Amarok, Kopete, Krusader, Kdenlive, K3b...
KDE má sice také nějaké nevýhody - na starším noťasu není tak svižné, žere více RAM, déle startuje, ale zatím ten rozdíl rozhodně vynahrazuje svou uživatelskou ergonomií.
Re:Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
mirekf 11. 10. 2010, 12:45:23
Odpovědět  Odkaz 
Lepší jsou šišky s mákem ;-)
Užívejte si svého KDE ve zdraví a v poklidu. Někomu zase KDE nevyhovuje a GNOME považuje za lepší. Tak je a bylo.
Re:Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
Tomáš 11. 10. 2010, 18:41:41
Odpovědět  Odkaz 
No když myslíte...

"Krusader je dobrý, ale oproti MC příliš pomalý. Amarok také žádná výhra, GTK přehrávače jsou ekvivalentní a hlavně je stejně nejlepší Audacious. Compiz a docky nepoužívám, na vypalování stačí Brasero. Všechny Gnome aplikace jsou jednodušší, ale svižnější a přehlednější... A kdo využije všechny vychytávky, které má například Krusader?"

A takhle by se mohly tábory Gnome a KDE hádat do skonání světa... Tak proč to vlastně stále chce někdo porovnávat? Jsou tu obě a mnoho dalších a je na každém, co se mu líbí a nemám rád, když do každé druhé diskuze někdo vletí a vychvaluje buď to a nebo ono, je to pouze subjektivní...
Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
lzap 11. 10. 2010, 09:17:45
Odpovědět  Odkaz 
Perfekt recenze. Co že je to za hardware, že to bootuje 5 sekund? To je slušné...
Jiří Eischmann Re:Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
Jiří Eischmann 11. 10. 2010, 09:56:10
Odpovědět  Odkaz 
ThinkPad T400s s SSD 128GB. Myslím, že právě ten solid state disk má hlavní zásluhu na tak rychlém startu. Projevuje se to totiž i na studeném startu aplikací. OpenOffice.org se po spuštění systému otevře se 40stránkovým dokumentem za 2s, jinak líný Firefox je otevřený prakticky okamžitě.
boot
rs 14. 10. 2010, 21:26:29
Odpovědět  Odkaz 
Chcel by som vediet, ako sa meria dlzka bootu, odkedy - dokedy. Od stuknutia vypinaca po nabehnutie celeho GNOME mi tesne po instalacii Meerkat startoval pc 56 sekund. Pritom to je rok stary stroj, 2 GB RAM, procesor myslim 2700MHZ, SATA disk 500GB. Pocitac mam nastaveny tak, ze prihlasuje automaticky. Netusim kde sa beru tie bleskove starty.
Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
Liborr 11. 10. 2010, 09:38:29
Odpovědět  Odkaz 
No ja si vcera s KDE4 hral a zas tak bombasticke mi oproti gnome neprinde. Hlavne odezvy na spousteni programu jsou v KDE porad jeste delsi oproti gtk systemum, ikdyz je to lepsi, nez v minulosti. Nechci tim ale KDE shazovat, rozhodne ma neco do sebe a beru ho jako pojistku kdyby gnome3 pro mne nebylo to prave. Stavajici gnome ma ted trochu smulu, protoze vyvojari se zameruji na gnome3, ktere tu uz melo davno byt. Je ale dobre, ze chteji vypustit pouzitelny system, ovsem mezitim stagnujici dvojkove rade ujizdi konkurence. Muze se tak stat, ze uzivatele radeji prejdou na KDE a nebudou pak mit duvod vracet se k gnome3.
Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
mirekf 11. 10. 2010, 12:54:48
Odpovědět  Odkaz 
Dobře sepsaná recenze!
Zkouším U10.10 ve VMWare a smekám, povedla se. Nový font vypadá fakt dobře a pokud se vypne i vyhlazování, tak je krásně čitelné a ostré.Jenom Firefox toto nastavení fontu nepobere :-( Firefox nepobere ani nastavení proxy v systému.
Odezvy systému jsou svižné. Začínající user má vedle PCLinuxOS2010 další odladěnou distribuci, která ho zavede do krás světa GNU/Linuxu ;-)
Pak ať někdo netvrdí, že se GNU/Linux nehodí na desktop ;-) Hodí a mnohem lépe než nejmenovaný majoritní OS.
Re:Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
fri 11. 10. 2010, 13:45:31
Odpovědět  Odkaz 
Zkušenosti jsou tak rozmanité, jako život sám. Nejen začátečník a nejen PCLinuxOS, a nejen Ubuntu, a nejen openSUSE, ale i Mandriva. Ve virtualboxu jednoho počítače mám teď Lilybuntu, nebo spíš předchozí verzi Ubuntu, protože jsem to tláčítko na povýšení zmáčkl včera, ale zatím jsem s tím nic dalšího nedělal (když se v Nautilu podívám, jestli systém vidí další diskové oddíly kromě svých, tak ve složkách jako mnt nebo media vidět nejsou - ale to je třeba obvyklé chování, když se systém provozuje ve Virtualboxu?).

- Stala se mi před několika dny taková nepříjemná věc - po startu letitého notebooku zčistajasna prošlo těch pár informací o hardware, což je v pořádku, a pak nastalo nic - černá obrazovka (obrazovka se zavaděčem nikde), což se opakovalo asi třicetkrát, tak jsem si řekl, že by to mohlo (těch pár kB důležitých dat) zachránit Live CD (v tomto případě jsem sáhl po dnes už předchozí verzi Ubuntu). Jenže kolečko se v mechanice roztočilo, a pak toho zase nechalo - černá obrazovka.

Nakonec mě napadlo vrazit tam Mandrivu 2010 Spring - a podařilo se, uvítal mě instalátor. Muselo se to určitě předtím podělat tak, že mi ani nenabídl aktualizaci - provedlo jsem čistou instalaci tím, že jsem použil ten zvláštní oddíl, který pro to instalátor (tak, jak jsem jej navedl) udělal už v minulosti (data jsou na jiném diskovém oddíle, což je velice dobrý zvyk).

Čím by to odlišné chování mohlo být způsobeno? Jinak si myslím, že s Ubuntu a jeho oddělky budu v budoucnosti dál experimentovat.
Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
Tom 11. 10. 2010, 14:11:24
Odpovědět  Odkaz 
Máte někdo zkušenosti s Gnome Office? Zkouším teď Abiword a vypadá docela dobře (líp než OO).

Jinak, těším se na Unity v jarní verzi, to bude teprv mazec :-)
Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
Josef 11. 10. 2010, 16:04:32
Odpovědět  Odkaz 
Taky moc děkuji za hezky napsanou recenzi. Používám Kubuntu 10.10 64b na stolním pc a jsem velice spokojený. Opravdu nové písmo se mi velice líbí a zdá se mi že je i únava očí menší.
Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
tobik 11. 10. 2010, 16:08:41
Odpovědět  Odkaz 
Dá se někde Ubuntu Font stáhnout samostatně? Nějak ho nikde nemůžu najít a nechce se mi kvůli tomu stahovat celé ubuntu:)
Re:Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
Vojtěch Trefný 11. 10. 2010, 16:34:28
Odpovědět  Odkaz 
http://font.ubuntu.com/
Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
xavier 11. 10. 2010, 17:21:56
Odpovědět  Odkaz 
u me prislo povyseni z nutnosti, posledni aktualizace na 10.04 shodila zvuk, riskl jsem update na 10.10 RC a ten probehl v pohode, zustaly zachovany nektera nastaveni (hlavne svetly vzhled, ktereho se nedokazu vzdat a take tlacitka oken vpravo), vyresil se problem se zvukem (az tedy na systemove zvuky, ty jsou nejake divne podkreslene a dozvuk chrci), ale boot se prodlouzil na dvojnasobek...slucovani stavovych ikon mi extra prakticke neprijde, system ma dve listy s hromadou mista, tohle schovavani se pod jinou ikonu je dost neprakticke, uz v 10.04 nutnost kliknout na ikonku rhytmboxu a pak teprve na volbu zobrazit mi prislo ujete...provazani se socialnimi sitemi mne take neoslovilo...doposud jsem byl rad za pomaly vyvoj gnome, ktery tak nejak nedelal z desktopu omalovanku, ale posledni dobou mam pocit ze se z nej stava neco po cem vubec netouzim .... nastesti XFCE/LXDE/fluxbox jsou stale k dispozici (navic ve velmi kvalitnim derivatu Ubuntu - Linuxu Mint) .... coz me privadi na dalsi tip...podrobnejsi recenze Debian Mintu, ktery ma sanci stat se primou konkurenci Ubuntu se nechysta?
Re:Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
mirekf 11. 10. 2010, 17:45:03
Odpovědět  Odkaz 
GNU/Linux MINT používám asi od verze 4. Momentálně mám na svém HP 6730s Isadoru a maximální spokojenost. IMHO se LMDE (Linux Mint Debian Edition) moc neliší od "standardní" Mint verze. Pouze běží na střevech z Debian testing a krapet je pozměněn instalátor. Počkal bych na další verzi (asi na konci/začátku roku), psát teď recenzi by bylo unáhlené, nicméně v angličtině jsou dostupné, stačí projít: http://distrowatch.com/table.php?distribution=mint
Jiří Eischmann Re:Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
Jiří Eischmann 11. 10. 2010, 21:54:47
Odpovědět  Odkaz 
Pokud vám výchozí stav nevyhovuje. Zakažte v přehrávači rozšíření, které integruje ovládání do ovládání zvuku. Pak normálně zapněte ikonu v oznamovací oblasti a máte to jako před tím.
Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
Kuba 11. 10. 2010, 19:30:17
Odpovědět  Odkaz 
Ahoj, s přechodem na Ubuntu 10.10. mi okamžitě po spuštění Chrome prohlížeč spadne. Zkoušel jsem ho přeinstalovat, žádná změna. Chromium ani nezapnu. Máte nějaké tipy, jak to zkusit spravit?? Díky
Jiří Eischmann Re:Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
Jiří Eischmann 11. 10. 2010, 20:33:04
Odpovědět  Odkaz 
Zkoušel jste v domovském adresáři vymazat soubory s nastavením? Tam podle mě bude zakopaný pes, mně funguje Chromium naprosto bez problémů.
Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
David Humpolík 11. 10. 2010, 21:15:37
Odpovědět  Odkaz 
Mno jak tak čtu, tak s přechodem ešče počkám pač mi 10.04 funguje parádně, takže dík za dobrou recenzi, ale pro mne je upgade eště v nedohlenu...
Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
rs 12. 10. 2010, 00:17:10
Odpovědět  Odkaz 
Stiahol som, nainstaloval, zatial vsetko funguje. Vyzera dobre, aj ked vychodzi vzhlad mi dost taha oci. Myslim vsak, ze skvela praca.
super recenze
Jirka 15. 10. 2010, 07:15:00
Odpovědět  Odkaz 
perfektní recenze, je vidět, že autor systém používal a zároven u toho přemýšlí.
Již v beta verzi jsem si všiml například zmiňovaných nedostaků (nemožnost výběru oddílu pro zavaděč, atd) a čekal jsem, zda to vůbec v recenzi někdo vzpomene. Ještě doplním, že kopírování na mém notebooku IBM X40 (Pentium M 1.5 GHz, 1.25 GB RAM, SSD harddisk) tak vytížilo systém, že přepínání mezi obrazovkami pro zadávání uživ. údajů na 30 sekund zamrzalo a systém nereagoval (už jsem narazil na stejných pár ohlasů).
Já zatím používám stále 9.10, které na mém IBM X40 jede bez chybičky, pořád mi to ještě nepřijde tak staré železo, aby Ubuntu tyto počítače zavrhovalo, ale 10.04 bohužel není možné rozchodit vůbec (problém s čipsety i855) a Ubuntu 10.10 sice chodí, ale grafika pouze v omezeném modu bez nemožnosti zapnout Compiz a jakékoliv efekty. Jinak při bootování je blikání té fialové barvy tak z doby před 10 lety, nechápu že na tom trochu nezapracují.
I nový vzhled z 10.04 mi moc nevyhovuje, Gnome dělá kroky zpátky a použitelnost spíše zhoršuje. Nechápu svázání ikony pro indikaci zpráv s ikonou zvuku a nemožnost ji odstranit jinak než z příkazové řádky, plus když najedu na ikonu zvuku nebo např. baterky kurzorem, nic se neukáže, musím kliknout. V předchozích verzích se ukázalo procento hlasitosti nebo stav baterie rovnou. Takhle musím rozklinout ikonu a pak zas někam klikat podruhé mimo, abych ji zavřel. KDE sice nechodí na starších počítačích tak svižně, ale asi by to byla možnost. S největší pravděpodobností ale až do upgradu počítače za nový zůstanu u 9.10, protože odstranění problémů s i855 se asi stejně nedočkám.
Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
maurice 15. 10. 2010, 18:32:57
Odpovědět  Odkaz 
vzdy ked citam nejaku recenziu sa zastavim pri nejakej casti a spytam sa sam seba "naco toto riesi"? tak som sa zastavil aj pri casti s tym fontom, koho uz trapi ten font? kto chce si ho zmeni, ved o tom je open source, ze nemusime pouzivat vsetci do defaultne.. inak fajn recenzia, a v tej poslednej casti suhlasim, nema vyznam pratat instalaciu na CD, ked oproti DVD nieje o moc lacnejsie, v pripade nudze sa da instalovat aj cez USB
ja osobne som na 10.10 upgradoval a tak sa pytam sam seba, "co viac som mohol cakat od novej verzie ako podstatne rychlejsi boot a viac fungujucich ovladacov?" asi nic...
Jiří Eischmann Re:Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
Jiří Eischmann 15. 10. 2010, 20:12:34
Odpovědět  Odkaz 
Budete se divit, ale výchozí vzhled opravdu hraje důležitou roli. Zaprvné dělá první dojem a zadruhé bych si troufl trvdit, že s většinou uživatelů zůstane napořád (nezmění si ho). Písmo Ubuntu je počin, který rozhodně stojí za pozornost, už kvůli tomu, že mnoho svobodných písem, které jsou kvalitně udělané, moderní a dobře čitelné na LCD, není. Takže i když si výchozí písmo chtěl uživatel změnit, neměl moc na výběr, pokud nechtěl v rozporu s licencí kopírovat písma z Windows nebo Macu.
Re:Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
rs 18. 10. 2010, 11:55:17
Odpovědět  Odkaz 
V pripade UBUNTU aj aktualny softver v repozitari, konkretnu skusenost mam s web editorom Bluefish, ktory sa od jari neobycajne zmenil k lepsiemu.
Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
HDraf 22. 10. 2010, 08:17:12
Odpovědět  Odkaz 
Používám Ubuntu půl roku. Jsem za to rád. Je ovšem pravda, že obrovské mínus je právě ta podpora hardwaru (skener, některé tiskárny, TV karty, webové kamery apod.).
Podle mého názoru by se měla firma zaměřit právě na ovladače a doladění aplikací, protože přesvědčit člověka, aby si to jen vyzkoušel je poměrně snadné. Ale pokud něco takového nefunguje jako na windows, tak téměř každý uživatel se vrátí na svá windows. Bohužel!
Recenze Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat
Karel 29. 04. 2011, 20:41:59
Odpovědět  Odkaz 
Zdravím neví někdo jak funguje javasun ve firefoxu Trvalo mi rozchodit bankovnictví od KB Tak abych nemusel potom povýšení to celé dělat znovu

dík za info

Odpovědět

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Jiří Eischmann

Jiří Eischmann

(*1984) studoval na VŠE a Memorial University of Newfoundland. Je členem GNOME Foundation. Podílel se na knihách o Mandriva Linuxu a Ubuntu a momentálně pracuje ve společnosti Red Hat jako manažer zodpovědný za vývoj desktopových aplikací a je Fedora ambasadorem pro ČR. Ve volném čase se věnuje sportu a cestování.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: GNOME

| proč linux | blog