Když firma ZOTAC představila novou řadu minipočítačů ZOTAC, kterou pojmenovala ZBOX Nano, byl jsem celý nedočkavý dostat jeden kousek na recenzi. Od mnoha jiných modelů této hongkongské společnosti specializující se na grafické karty, základní desky a minipočítače, se odlišuje vzhledem. Tím začneme.
Celkový pohled na ZBOX Nano
Pakliže znáte veleúspěšnou řadu ZBOX, tak jistě najdete na tomto novém modelu řadu podobností. Především je to černostříbrné šasi s typickým poznávacím prvkem – svítícím kolem, logem ZBOXů. Testovaný model ZBOX Plus Nano AD10 měl zelenou barvu. Zde ale podobnost končí.
Nový ZBOX je podstatně menší, přesněji je to necelých třináct centimetrů šířky i výšky oproti devatenácti u původních modelů. Naopak o milimetr narostla výška, která je 45 milimetrů bez nožiček. Na první pohled je to kouzelná krabička, kterou si zamilujete. Když uvážíte, že na ní můžete bezproblémově brouzdat internetem, sledovat Full HD filmy a hrát i novější hry, člověk tomu ani nechce věřit. Ale o tom dále.
Na přední straně jsem našel zleva zapínací tlačítko, diody pevného disku a zapnutí, infračervený přijímač, slot kombinované čtečky na SDHC/XD a konektory na sluchátka a mikrofon. Vzadu je to pak konektor napájení, HDMI port, DisplayPort, čtyři USB 3.0 dírky, RJ-45, eSATA konektor a závit pro WiFi anténu. Na pravé straně nic, nalevo pak malé žebrování pro větrák. O něm dále.
Přední strana se zapínáním, informačními diodami, čtečkou paměťových karet a 3.5 jack porty na sluchátka a mikrofon
Zadní strana s veškerými dalšími porty
Na této straně je pouze větrání
A na této straně toho k vidění moc není
Na tak malou krabičku je to úctyhodná sada portů, ale ještě nekončíme. V krabici jsem dále našel externí zdroj, dálkový ovladač (MCE kompatibilní), baterie, externí USB infračervený přijímač navíc, WiFi pokojovou anténu, kit pro namontování na monitor a příručku s CD. Tento model můžete klidně nasadit na předem namontovaný VESA držák za monitor či televizi a „vytáhnout“ si IR přijímač pomocí dodaného kabelu. Je to velmi snadné.
VESA držák
ZBOX Nano přidělané na LCD obrazovku
Pojďme se podívat na to, co se skrývá uvnitř černozelené krabičky. Tak především je to platforma Fusion „Zacate“, tedy dvojice procesor – grafická karta na jednom kusu křemíku vyráběného 40nm technologií. Dvoujádrový procesor AMD E-350 na frekvenci 1,6 GHz je spřažen s grafickou kartou Radeon HD 6310 na frekvenci 492 MHz. Každé jádro má k dispozici 512 kB L2 cache a maximální TDP procesoru je 18 W.
Čipset AMD M1 zvládá paměti DDR3 taktované na 1066 MHz a námi testovaná sestava již obsahovala předinstalovaný modul o velikosti 2 GB spolu s diskem o kapacitě 320 GB (5400 RPM). Pakliže byste chtěli počítač osadit pamětí i diskem dle vlastního výběru, hledejte model bez slova „Plus“ v názvu a mějte na paměti, že musíte koupit „notebookovou“ paměť (SODIMM) i disk.
Přístup k oběma komponentám je velmi snadný přes odšroubovatelný kryt, naopak k procesoru i chladiči se dostanete hůře. Jedná se o aktivní větráček notebookového typu s proudem vzduchu do strany, ale není třeba se bát velkého hluku. Funguje naprosto stejně jako u kvalitního notebooku – v klidu jej téměř neslyšíte (hranice zvuku vydávaného točícím se pevným diskem), v maximální zátěži je zvuk slyšitelný maximálně do dvou až tří metrů. Při testování jsem měl vedle ThinkPad X201, a když jsem se zaposlouchal při zátěži obou zařízení, nebyl jsem schopen vyhlásit vítěze. Pakliže vám nevadí hluk větráku z notebooku, nebude vám vadit ani tento počítač Nano.
„Půdorys“ zařízení
Abych dokončil povídání o hardwaru, zbývá mi doplnit informaci o interním SATA portu (6.0 Gbps), gigabitovou síťovou kartou, WiFi kartou Atheros 802.11n/g/b a sedmikanálovou zvukovou kartou. Potěšil mě kvalitní zdroj, který se za provozu téměř nezahříval. Obchodník z Alzy mě ale upozornil na to, že tyto zdroje jsou náchylné na přepětí v síti a doporučil přepěťovou ochranu. Informovat předem zákazníka je myslím dobrý přístup. Takhle by to mělo být u všech prodejců.
Ačkoliv ZOTAC vyrábí hned několik variant s grafickou kartou Nvidia ION, záměrně jsem pro recenzi zvolil AMD (ATI) Radeon. Jednak jsem se chtěl podívat na zoubek platformě Fusion, která ve srovnání se současnými Atomy vypadá velmi dobře. A také bych se chtěl pokusit rozptýlit obavy, které mají linuxoví uživatele z těchto grafických karet. Navíc, ZOTAC v nové řadě Nano platformu Atom/ION (zatím) nenabízí. V nabídce je pouze VIA.
ZBOX Nano zespodu
Také proto jsem sestavu potrápil sadou Phoronix Test Suite a vytvořil pár srovnání na serveru OpenBenchmarking.org. A podle očekávání procesor AMD E-350 porazil většinu Atomů. Tedy abych byl přesný, porazil všechny testované Atomy ze zmíněného serveru. Nejnovější přírůstky z rodiny Cedar Trail představené koncem minulého roku ještě nikdo netestoval, nebo alespoň nenahrál výsledky. Neměl jsem tedy s čím srovnávat.
Fusion ve všech testech zaměřených na procesor (testoval jsem v 64bitovém režimu) Atomy porazil, vedl si nejlépe také v paměťově orientovaných testech. Není se čemu divit, zde má Fusion opravdu navrch (DDR3). Aby to bylo fér, musím uvést na pravou míru, jak by si nové Atomy vedly. Inu, byly by rychlejší. Alespoň to ukazují již publikované testy, které jsem našel na internetu.
Test: Kódování MP3 souboru (vteřiny, méně je lépe), více výsledků najdete v galerii
Třebaže výsledky u testů zaměřených na procesor i paměť Fusion dominoval, u grafické karty Radeon už výsledky nebyly tak zdrcující. Ve většině hrách měla karta Radeon mírně navrch, s výjimkou testu Open3Arena, kde zvítězila o fous platforma ION. Výkonnost notebookového disku jsem netestoval, porovnávání by nebylo příliš relevantní, jelikož většina „atomových“ sestav měla desktopové pevné disky.
Jak testy ukázaly, platforma Fusion je i na Linuxu plně srovnatelná s Atomem, a dokud se nerozšíří nové Atomy Cedar Trail, jedná se v podstatě o nejlepší nabídku v poměru cena/výkon. Navíc má jednu velkou výhodu – Fusion podporuje virtualizaci. Na tu si musíme u Atomů počkat, ani nejnovější modely ji nepodporují. Firma Intel patrně nechce ani v nejmenším ohrozit prodeje drahých serverových Xeonů. Mnoha jednotlivcům i menším firmám by pro malé servery bohatě stačily Atomy s virtualizací. Dokonce si dovedu představit kombinaci HTPC s virtualizovaným serverem, případně virtualizovaný desktop v exkluzivním vzhledu. A protože mě virtualizace v podstatě živí, je to prostě bod navíc, který musím započítat.
Porovnání velikosti zařízení se standardním kompaktním diskem, zdroj EXPreview.com
Tak to bychom měli z krku vzhled, hardware a nějaké ty testy. A nyní se podíváme na to, jak to „šlape“ v Linuxu. ZOTAC je předurčen jako HTPC, proto jsem jako první test stáhnul a nainstaloval multimediální linuxovou distribuci OpenELEC. Díky tomu, že tento komunitní projekt výrobce tohoto počítače přímo podporuje, mohl jsem si pohodlně stáhnout build určený pro Fusion (nightly), nahrát ho na SD kartu a nabootovat instalaci.
Instalace je triviální. Jelikož OpenELEC je specializovaná distribuce Linuxu, která promění počítač v multimediální centrum za pomoci softwaru XBMC, instalátor se příliš nevyptává a koná. Nejen díky tomu trvá celý proces instalace od vložení karty do slotu čtečky po první spuštění filmu tři minuty. A to nepřeháním, je to opravdu hračka.
Takhle to frčí s XBMC
Pakliže zvolíte při stahování ten správný odkaz (Fusion build), OpenELEC bude obsahovat všechny potřebné ovladače. Ihned jsem mohl přistoupit k testování. ZOTAC všechny moje ukázky a hudbu přehrával bez remcání a hlavně bez chyb. Začal jsem snímky v rozlišení 240 a 480, a to přehrávané lokálně i přes domácí (gigabitovou) síť. Po nainstalování dvou pluginů od vývojářů Jirky Vyhnálka a Libora Zoubka jsem vyzkoušel také on-line videa (YouTube, iVysílání, Nova, Prima). Záseky? Ani jeden.
Dalším krokem byly testy HD a Full HD. U „sedmsetdvacítky“ jsem nezaznamenal žádný problém, Full HD video bylo téměř bezproblémové. Elephant Dream i akční scény z Matrixu přehrál ZOTAC skvěle, ale problémy jsem zaznamenal u Samsung HD Dema. Laborováním jsem zjistil, že problém je ve VA API, které ještě není zřejmě zcela stabilizované. Vypnutí pomohlo, ovšem pochopitelně za cenu velmi nízké frekvence snímků. A na to se samozřejmě nedá koukat. Bod dolů.
OpenELEC je zajímavá distribuce, která na testovaném ZOTACu nabootuje za 15 vteřin. Jedna sekunda by se dala ještě ušetřit, protože v UEFI BIOSu jsem našel volbu vypnutí loga při bootování a ušetření jedné sekundy. Mimochodem BIOS na mě udělal dobrý dojem, ale rozhodně to nebylo podporou myši. Tu považuji za naprosto zbytečnou (na co dělat BIOS „přístupný“ obyčejnému uživateli – ten tam nemá co dělat). Především však nabízel spoustu možností a nastavení. Například mezní hodnoty a přírůstky pro větráček. V klidu měl procesor 50 stupňů Celsia a otáčky 3500. Pakliže to máte rádi horké, není problém větrák pro idle i vypnout (což jsem – přiznám se – nezkoušel).
Testovaná verze OpenELECu obsahovala XBMC ve verzi 11 „Eden“ (Beta 2), v klidu si počítač ze sítě vytáhl 16 W, při přehrávání pak spotřeba kolísala až ke 20 W. V další linuxové distribuci, na které jsem ZOTAC testoval, jsem naměřil 12 W v naprostém klidu a 24 W při absolutní zátěži (grafika + procesor). Takže verdikt? Plusový bod ZOTACu za podporu komunity, mínusový za problémy s některými Full HD videi.
Odběr v klidu
Jak už jsem předeslal, pro další testy (Phoronix Test Suite) jsem nainstaloval Ubuntu 11.10. Instalace proběhla bez problémů, avšak následná instalace binárních ovladačů Radeon selhala. Trošku mě to namíchlo – právě z tohoto důvodu jsem zvolil Ubuntu, abych neměl práci s ovladači. Musel jsem tedy přejít do terminálu a instalaci provést „ručně“ pomocí apt-getu. Po rebootu a aplikace všech záplat jsem provedl zmíněné testy. Za tohle body nesrážím, to není vina ZOTACu.
Ačkliv z OpenELECu jsem byl až na drobné Full HD zaškobrtnutí nadšený (XBMC je skvělý projekt), v případě Ubuntu už to tak slavné nebylo. Po problémech s instalací grafických ovladačů Radeon jsem zkusil systém „prokliknout“. Všiml jsem si špatného překreslování textu konzole Gnome Terminal, což jsem při použití open-source ovladačů nezaznamenal. Je tedy vidět, že ovladače Radeon prostě stále nejsou tak bezproblémové jako v případě Nvidie.
Celkově byl systém stabilní a až na několik testů, které selhaly, jsem nezaznamenal žádné problémy. Až na suspend to RAM, který nešel ani v případě OpenELECu ani v Ubuntu. Systém se neprobudil. Mimochodem spotřebu v tomto režimu jsem nebyl schopen změřit, byla zřejmě menší než 1 W. ZOTAC v suspendu hodně bliká, respektive jeho zelené logo. Nenašel jsem možnost tuto vlastnost vypnout, takže pozor, pakliže byste plánovali nákup do ložnice. Feng-shui konzultantům musí z podobné myšlenky vstávat vlasy na hlavě.
Zadní pohled na ZBOX Nano
Takže co se mi na ZOTACu líbilo? Inu, bylo toho hodně. Od vzhledu přes velmi dobrý výkon ve své třídě, podporu virtualizace, malou hlučnost, obsah balení i montážní kit. Nespokojen jsem byl pouze s občasnými problémy spojenými s grafickou kartou Radeon.
Abych pravdu řekl, doufal jsem, že legendární problémy karet Radeon (tehdy ATI) jsou minulostí. Nějaké ty drobnosti se ještě najdou, ale v porovnávání se stavem o dva až čtyři roky zpátky je to jako nebe a dudy. Už není třeba grafické karty Radeon pro použití v Linuxu vylučovat. Je třeba s nimi počítat.
ZOTAC ZBOX Nano je vynikající počítač s atraktivním vzhledem a velmi dobrým poměrem cena/výkon. Aktuální cena na Alza.cz modelu s 2 GB paměti a 320 GB disku je osm tisíc korun s DPH, varianta bez paměti a disku pak necelých šest. Byla by velká škoda ho namontovat zezadu na monitor nebo televizi, ale i když to uděláte, nebudete litovat. Jeho velký světelný kruh v zelené barvě vám zeď za televizí pěkně prosvítí. I to je důkaz toho, že designéři ZOTACu u své práce přemýšlí. A tak to má být.
Testovaný počítač zapůjčila společnost Alza.cz, a. s. Děkujeme.
