Linux E X P R E S, Pro správce

Desktop bez multimediálních funkcí si lze dnes jen stěží představit. Zvuková karta je standardní součástí prakticky každého nového počítače a očekává se, že bude bezproblémově fungovat. Některé počítače mohou obsahovat také televizní kartu a i od té se zcela oprávněně očekává snadné zprovoznění. V distribuci openSUSE tato zařízení obvykle fungují bez potřeby nějakého nastavování - a když už je k němu potřeba sáhnout, na pomoc přispěchá program YaST2 se svými jednoduchými dialogy.

Přímé pokračování minulého dílu o nastavení firewallu. Tento díl pojednává o nastavení NATu, maškarády, všesměrovém vysílání a technologii IPsec. Tím končí několik dílů o nastavení sítě.

Přestože nastavování firewallu není přímo hardwarovou záležitostí, je prakticky nedílně spjato s používáním jakéhokoli (zejména "vnějšího", tedy z Internetu přístupného) síťového rozhraní. Proto má v tomto seriálu své důležité místo, a to dokonce ve dvou dílech.

Mezi síťová zařízení patří i modemy a další zařízení určená pro "modemový" způsob síťové komunikace. V distribuci openSUSE jsou pro tato zařízení připraveny dvě specifické sekce v programu YaST2, pomocí nichž lze takovou komunikaci zprovoznit velmi rychle a bez zvláštních znalostí.

Linux je přímo proslulý svým přístupem k operační paměti počítače. Při každém přístupu k souborům či programům dochází ke kešování nahrávaných souborů, soubory jsou při něm uloženy do paměti a jejich příští spuštění je tak mnohem rychlejší. V následujícím textu se podíváme na použití tzv. ramdisku, který vám umožní pracovat s pamětí jako s diskovým prostorem.

Síťová zařízení mohou být v distribuci openSUSE ovládána dvěma způsoby - pomocí technologie NetworkManager nebo ručně. V obou případech se však základní parametry nastavují ve všeobecném konfiguračním programu YaST. Pomocí něj lze nastavovat celkem čtyři věci: síťová rozhraní a tři druhy modemů (konkrétně ADSL, ISDN a klasické modemy pro obyčejnou telefonní linku). Tento článek se bude věnovat jen nastavení síťových rozhraní jako takových.

Počasí ještě řídit neumíme, počítač by však chtěla většina z nás řídit dokonale. V dnešním článku se podíváme na to, jak řídit větráčky umístěné v našem počítači, jak je ztišit, nebo naopak přidat na jejich výkonu. Také na to, jak jejich rychlost a hluk automaticky regulovat podle potřeby.

V tomto seriálu se budu zabývat správou linuxového serveru postaveného na Debian GNU/Linuxu.

S rostoucím počtem uživatelů sítě internet a s přihlédnutím k aktuálnímu trendu digitalizace hlasových a video služeb vzniká stále větší potřeba budovat a rozšiřovat stávající datové sítě. Chceme-li jejich potenciál využívat na maximum, musíme je umět optimálně navrhnout, nainstalovat a správně používat. K tomu nám zcela jistě pomůže nová kniha z nakladatelství Grada s názvem "Sítě LAN - hardware, instalace a zapojení".

NFS (Network File System) označuje síťový systém souborů, který se používá pro sdílení dat mezi linuxovými systémy, podobně jako třeba smbfs (Samba File System) se používá pro sdílení dat mezi stanicemi s Linuxem a MS Windows. Výhodou NFS je přitom snadnost nastavení sdílení a rychlost přenosu dat, nevýhodou pak poněkud omezené možnosti zabezpečení sdíleného datového prostoru. Pojďme se teď podívat na to, jak se NFS používá, však je to snadné.