Linux E X P R E S, Praxe

Možná znáte ten pocit, kdy sedíte u počítače a není to ono, něco nefunguje nebo funguje jen z části nebo si počítač najednou začne dělat co ho napadne. V tomto a dalších okamžicích se ptáme, co se nachází uvnitř počítače, kontrolujeme, zda vše funguje tak, jak má, a hledáme příčinu závady. Tou nejjednodušší metodou je porozhlédnout se po vnitřku počítače pěkně z pohodlí operačního systému bez nutnosti odpojování všemožných kabelů, šroubování a také navštěvování zpravidla ne příliš příjemných prostorů pod stolem.

Možná to také znáte, připojíte se přes SSH na vzdálený počítač a během důležité aktualizace je připojení najednou ztraceno, nebo spustíte nějakou časově náročnější úlohu, např. kompilaci či skript, a protože vše trvá déle než jste původně předpokládali, přemýšlíte nad tím, zda spojení ukončit a příště se o to pokusit znovu, nebo ještě počkat a domů vyrazit o chvíli později. Tak přesně v těchto a mnoha dalších případech se vám hodí program screen.

Občas je potřeba zkonvertovat nějaký ten zvukový soubor. Ať už z ošklivé MP3 do hezkého OGG nebo třeba do a z M4A používaném v iPodu. Je k tomu spousta nástrojů, jedním z jednoduchých, ale mocných je Audiokonverter pro KDE.

Clonezilla je obrem ve světě klonování disku. Jedná o live CD, které vám umožní pohodlně, snadno a přitom velmi rychle vytvořit obraz pevného disku nebo naopak pevný disk obnovit z nějaké zálohy. Program zřejmě ocení především počítačoví správci, svoje místo by si ovšem mohl najít i mezi běžnými uživateli, kteří mají jeden nebo více počítačů, které potřebují jednorázově kompletně zálohovat a později obnovit. Pojďme se podívat jak na to.

Linux je přímo proslulý svým přístupem k operační paměti počítače. Při každém přístupu k souborům či programům dochází ke kešování nahrávaných souborů, soubory jsou při něm uloženy do paměti a jejich příští spuštění je tak mnohem rychlejší. V následujícím textu se podíváme na použití tzv. ramdisku, který vám umožní pracovat s pamětí jako s diskovým prostorem.

Počasí ještě řídit neumíme, počítač by však chtěla většina z nás řídit dokonale. V dnešním článku se podíváme na to, jak řídit větráčky umístěné v našem počítači, jak je ztišit, nebo naopak přidat na jejich výkonu. Také na to, jak jejich rychlost a hluk automaticky regulovat podle potřeby.

V tomto seriálu se budu zabývat správou linuxového serveru postaveného na Debian GNU/Linuxu.

Už jste někdy přemýšleli o tom, že instalace programů ze zdrojů softwaru v Ubuntu je příliš složitá a potřebovala by vylepšit? Ačkoli je instalace programů ze zdrojů asi tím nejjednodušším způsobem instalace softwaru vůbec, existuje možnost, jak ji uživatelům ještě zjednodušit. Tou možností je malý prográmek jménem AptUrl, který sice nepřináší žádnou revoluční změnu v instalaci softwaru v Ubuntu, ale uživatelům může mnohdy ušetřit pár kliknutí a nedorozumění.

NFS (Network File System) označuje síťový systém souborů, který se používá pro sdílení dat mezi linuxovými systémy, podobně jako třeba smbfs (Samba File System) se používá pro sdílení dat mezi stanicemi s Linuxem a MS Windows. Výhodou NFS je přitom snadnost nastavení sdílení a rychlost přenosu dat, nevýhodou pak poněkud omezené možnosti zabezpečení sdíleného datového prostoru. Pojďme se teď podívat na to, jak se NFS používá, však je to snadné.

Pokud vás předchozí díl věnovaný AsciiDoc zaujal, pojďte se dnes spolu se mnou podívat na další aspekty vytváření dokumentů pomocí tohoto programu. Řeč bude o formátování textu, vkládání obrázků i zdrojových kódů různých programovacích jazyků.

K napsání tohoto článku mne přiměla vlastní praktická zkušenost. Už dlouho jsem si pohrával s myšlenkou toho, že dobrým způsobem, jak uchovávat všemožná data typu domácí fotografie a video na lokální domácí síti, bude nějaké speciální zařízení k tomu vytvořené a nazvané NAS. Jenže pak se vše skoulelo jinak. Dostal jsem se ke klasickému serveru a rozhodl se udělat NAS z něj.