Linux E X P R E S, Software

Nejpoužívanějším nástrojem k statistickým výpočtům jsou bezesporu tabulkové procesory, tedy převážně svobodný OpenOffice/LibreOffice Calc a proprietární Microsoft Excel. Tento druh softwaru se však mnohdy příliš nehodí pro komplexní analýzu rozsáhlých podnikových dat, kdy jej předčí KNIME a jiné dataminingové aplikace.

Projekt Atomic je sice stále ještě v počátečních fázích svého vývoje, nicméně i přesto jde o jeden z nejvíce vzrušujících projektů v oblasti svobodného software současnosti. Jedním z hlavních důvodů zájmu jsou atomičtí hostitelé, kteří umožňují běh Docker kontejnerů a jsou postavené na dobře známých a osvědčených linuxových distribucích – Red Hat Enterprise Linux, CentOS a Fedora.

Linux prošel během uplynulých dvaceti let vývojem od systému vhodného pro svobodné a komunitní projekty k platformě, která je ideální pro nasazení ve všech komerčních oblastech. Toto přijetí firemní sférou přitom nebylo lineární – signifikantní nárůst zájmu zaznamenal Linux až v posledních pěti letech. A ve srovnání s předchozími obdobími šlo o nárůst opravdu velmi výrazný. Důvod je prostý – Linux si dokázal získat důvěru. Oprávněně.

Pro velmi populární framework jQuery je k dispozici jen relativně málo návodů v češtině a hlavně tu není nic aktuálního a uceleného. Nový seriál má za cíl to napravit a bude se věnovat jak základnímu jQuery, tak i jQuery UI a jQuery Mobile.

Téměř po roce vyšla nová verze Fedory. Kromě novinek v samotné distribuci je zde ještě jedna podstatná změna, a tou je rozdělení Fedory na Workstation, Cloud a Server. V této recenzi se budu věnovat produktu Workstation. Co je nového a co očekávat do budoucna?

Po více než osmi letech vyšla konečně další velká verze tohoto systému pro správu diskuzních fór. Je zvláštní, že vývoj trval tak dlouho a že si phpBB udrželo podíl v tak dynamickém odvětví, jako je web. Co je tedy nového? A jak probíhá aktualizace?

V dnešním díle našeho seriálu se podíváme na jednu z nejstarších a nejznámějších linuxových distribucí. A aby to bylo ještě zajímavější, bude se jednat o teprve připravované vydání, díky kterému se do distribuce jako výchozí prostředí vrací GNOME 3.

V prvním díle jsem teoreticky popsal tři způsoby, jak je možné dosáhnout vyšších FPS. Nyní se dostávám přímo k porovnání výkonu několika konfigurací Wine na svobodném ovladači RadeonSI, proprietárním fglrx a pak také běhu na Windows 8.1. Jak to celé dopadlo?