Mnoho let sbíraly britské tajné služby MI5, MI6 a GCHQ širokou škálu různých dat o vlastních občanech i o cizincích. Kromě internetové a telefonní komunikace shromažďovaly i jiná data, například zdravotnické a daňové informace, obchodní a finanční aktivity, údaje o cestování atd. Nyní soud rozhodl, že bylo takové sbírání dat protiprávní – konkrétně že porušovalo článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech.
Toto protiprávní sledování trvalo 17 let, od účinnosti EÚLP v Británii v roce 1998 do 4. listopadu 2015, kdy se informace o rozsahu těchto aktivit dostaly na veřejnost (u osobních dat „jen“ do března téhož roku).
Rozsudek přichází v okamžiku, kdy v horní sněmovně probíhá diskuse o návrhu zákona, který by poprvé v britské historii stanovil podmínky, za jakých mohou tajné služby využívat masivní sběr dat. Dosud se ho služby snažily napasovat na telekomunikační zákon z roku 1984 a různé další zákony. K tomu však soud řekl, že „lze těžko rozhodnout, že použití osobních dat bylo veřejností předvídatelné, když nebylo vysvětleno parlamentu.“
